Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v České republice - zhodnocení a výhled

07. 03. 2025 Ing. Anna Turková Tlapáková; Ministerstvo zemědělství ČR Legislativa Zobrazeno 773x

Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů (NAP) je strategický dokument České republiky, jehož cílem je minimalizace negativních dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Tento plán byl vytvořen na základě požadavků evropských směrnic, konkrétně směrnice 2009/128/ES, která stanovuje rámec pro udržitelné používání pesticidů v členských státech Evropské unie. Je tedy klíčovým dokumentem, který reflektuje evropské směrnice a nařízení se zaměřením na snižování dopadů pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

První verze NAP byla přijata v roce 2012, přičemž od té doby probíhá jeho pravidelná aktualizace s cílem zohlednit nové vědecké poznatky a reagovat na aktuální výzvy v daných oblastech. Hlavním posláním NAP je zajistit bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin (POR) a jejich aplikaci v souladu s integrovanou ochranou rostlin, což zahrnuje nejen regulaci spotřeby chemických pesticidů, ale také podporu alternativních metod ochrany rostlin. Dále dokument stanovuje konkrétní cíle a opatření zaměřená na ochranu vody, necílových organizmů, zdraví obyvatel a optimalizaci využívání pesticidů bez snížení zemědělské produkce.

Hlavní oblasti NAP, které jsou nebo mohou být dotčeny negativními dopady používáním přípravků na ochranu rostlin jsou:

• ochrana zdraví lidí, prevence akutních a chronických otrav nebo jiných možných poškození či ohrožení zdraví v důsledku nehod a neopatrného používání přípravků a zdravotních rizik v souvislosti s manipulací s ošetřenými rostlinami a jejich produkty či v důsledku konzumace potravin s nadlimitním obsahem reziduí a sledování potravin s obsahem reziduí, jejichž konzumace by mohla přinášet zdravotní rizika,
• ochrana podzemních a povrchových vod, zejména vodních zdrojů určených pro zásobování obyvatel pitnou vodou,
• ochrana necílových živých organizmů (rostlin, bezobratlých, obratlovců) přímo i nepřímo (prostřednictvím potravního řetězce) ohrožených používáním přípravků v zemědělských, lesních a přilehlých přírodních ekosystémech.

Celkově bylo z 44 opatření NAP za období 2018–22, které však bylo prodlouženo až do 31. 12. 2024, splněno 23 opatření, 17 opatření bylo splněno částečně a 4 opatření se splnit nepodařilo.

Úspěšně zavedená opatření

Jedním z největších úspěchů je, že došlo k zavedení opatření zaměřených na evidování používání pesticidů schválením zákona č. 273/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, účinného od 1. 7. 2023. Upravilo se vedení evidence POR v elektronické podobě, což by mělo usnadnit monitoring reziduí ve vodách. Tato evidence je zavedena pro zemědělské podnikatele hospodařící na výměře zemědělské půdy větší než 200 ha půdy podle evidence půdy v LPIS. Dotčení zemědělští podnikatelé mají povinnost převést záznamy o používání přípravků nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin do elektronické podoby, pokud již nejsou v této podobě vedeny, umožňující jejich následné zpracování a předávat je do konce měsíce následujícího po aplikaci.

Dalším velkým úspěchem je opatření v oblasti značení přípravků - zavedení povinného označování balení 2D kódy pro zajištění dohledatelnosti POR v celém jejich životním cyklu. V neposlední řadě se dařilo podpořit výzkumné projekty a byly zavedeny monitorovací metodiky zaměřené na dopady pesticidů na necílové organizmy. Konkrétně například MŽP společně s MZe a dalšími dozorovými orgány připravilo finální podobu Strategie řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020–30.

V neposlední řadě byla zavedena podpora nechemických metod ochrany a monitorování škodlivých organizmů, byl rozšířen dotační program demonstračních farem, dále došlo k rozvoji rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ, zvýšila se informovanost profesionálních uživatelů a široké veřejnosti formou vzdělávacích programů a byla posílena kontrolní činnost v oblastech s vysokou koncentrací obyvatel a citlivých skupin. Během plánovaného období 2018–22, došlo k poklesu spotřeby přípravků na ochranu rostlin (POR) o 7,3 %, což odráželo snahu o snižování závislosti na chemických metodách ochrany plodin. Trend očekávaného postupného snižování spotřeby POR byl tedy potvrzen.

Neúspěšná opatření

Jak již bylo zmíněno, některá opatření se splnit nepodařilo, například zajistit všechny stanovené požadavky na rozsah odborných školení, protože nebyly provedeny potřebné analýzy týkající se dané problematiky. Dále se nepodařilo vymezit území se zvýšeným rizikem kontaminace, tzv. hot-spot management, ale můžeme uvést, že rizikovost pozemků do značné míry již obsahuje LPIS. Další vymezování pozemků se ukázalo jako neúměrná administrativní zátěž oproti očekávanému efektu.

Opatření ohledně dostatečného zvýhodnění zemědělských subjektů provozujících živočišnou výrobu v oblastech povodí vodárenské nádrže, u které je prokázán nadlimitní výskyt pesticidů ve vodě sloužící pro lidskou spotřebu a zavedení dostatečné ekonomické motivace pro zavádění metod ochrany necílových druhů byl též vyhodnocen jako neúspěšný, protože v rámci pilotního projektu ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce bylo mezi podmínkami hospodaření požadováno větší zastoupení leguminóz a pícnin. Tyto požadavky se do nového SP SZP nepropsaly z důvodu vysoké administrativní zátěže spojené s kontrolami těchto povinností. Zvýhodňování jedné skupiny hospodařících subjektů by pravděpodobně bylo na úkor ostatních subjektů (protože rozpočet je limitován), což by ve svém důsledku vedlo k negativní odezvě.

Poslední opatření, které se nepodařilo naplnit, bylo provedení analýz možností dekontaminace obalů od přípravků a jejich následné recyklace - analýza této problematiky v součinnosti s MŽP doposud nebyla provedena. Zmíněná opatření, která nebyla splněna jsou zapracována do aktualizace NAP na další období.

Návrhy aktualizace

Nyní se blíže podívejme na aktualizaci NAP (2025–29). Předložený návrh aktualizace NAP (2025–29) je již třetím akčním plánem ČR. Připraven byl společně Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem životního prostředí a ve spolupráci s odborníky z vědecko-výzkumných, akademických a zájmových organizací, kteří jsou členy Koordinační pracovní skupiny NAP při MZe. Návrh prošel veřejnou konzultací, kde se k dané problematice mohla vyjádřit široká veřejnost. Do konce roku 2024 bude předložen do vlády ke schválení.

Tento návrh (jako ostatně i předchozí národní akční plány k bezpečnému používání pesticidů) definuje úkoly, cíle a opatření pro snížení rizik a omezení dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí, s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání přípravků na ochranu rostlin. Nově se aktualizace NAP navíc věnuje i oblasti ochrany půd a půdní úrodnosti, a především půdní bioty - mikroorganizmů (bakterií a hub) a jejich komplexním vztahům s rostlinami.

Hlavní cíle NAP:

• Cíl I. Omezení rizik spojených s používáním POR pro zdraví lidí - celkový trend v porušování zásad stanovených pro používání přípravků na ochranu rostlin má sestupnou tendenci, což souvisí s posilováním uvědomění profesionálních uživatelů přípravků uplatňováním požadavku odborné způsobilosti pro osoby, které s přípravky pracují nebo poskytují poradenství, se zavedením systému pravidelného kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin, s postupnou obměnou a modernizací aplikační techniky a rovněž s cíleným státním dozorem zaměřeným na oblast nakládání s přípravky.

Je třeba se zaměřit na uvědomění možných rizik akutních i chronických, pochopení významu ochrany všech zranitelných skupin osob, a samozřejmě důsledné uplatňování ochranných opatření k ochraně zdraví lidí i životního prostředí a jejich kontrolu v praxi, včetně důsledného plnění požadavků souvisejících s odbornou způsobilostí. Z hlediska ochrany zdraví lidí je třeba uživatelům přípravků (profesionálním, ale i neprofesionálním) stále zdůrazňovat význam etikety, porozumění textu uvedeného na etiketě a dodržování jednotlivých opatření o ochraně obsluhy, následných pracovníků nebo okolních osob a místních obyvatel.

• Cíl II. Omezení rizik spojených s používáním POR pro povrchové a podzemní vody - u zdrojů povrchových vod lze pozorovat výskyt účinných látek a jejich metabolitů nově používaných přípravků, zatímco se výskyt účinných látek a jejich metabolitů vyřazovaných z používání postupně snižuje. V souvislosti s rozvíjejícími se analytickými technikami dochází také k detekování dříve nezjištěných a nesledovaných metabolitů účinných látek přípravků v povrchových i podzemních zdrojích pitných vod.

Pro minimalizaci rizika pronikání reziduí POR do vod v důsledku jejich užívání hrají klíčovou roli konkrétní zásady hospodaření (zejména v ochranných pásmech vodních zdrojů, ale i v ucelených povodích některých vodárenských nádrží), založené na výběru vhodných plodin, agrotechnických opatřeních (zpracování půdy, osevní postup), správné aplikační praxi, místních geologických a terénních podmínkách (svažitost, erozní ohroženost), kvalitě půdy (utuženost, obsah humusu), případně charakteru zemědělského odvodnění.

• Cíl III. Omezení rizik spojených s používáním POR pro necílové organizmy a jejich životní prostředí - v oblasti ochrany necílových organizmů před negativním působením přípravků je nutné dopady POR posuzovat odděleně podle sledovaných skupin těchto organizmů - na včely, volně žijící opylovače a další bezobratlé suchozemské živočichy, na volně žijící suchozemské obratlovce včetně zvěře, na vodní organizmy a na necílové druhy rostlin a hub.

Mimo samotného přímého či nepřímého vlivu na necílové druhy organizmů je rovněž ohroženo jejich životní prostředí zejména ve smyslu zdrojů potravy, ale i kvality a bezpečnosti jejich prostředí. Hodnocen by měl být také dopad na mikroorganizmy, resp. diverzitu mikroorganizmů, protože právě ty zajišťují základní ekosystémové funkce, na které teprve navazuje výskyt živočichů a rostlin. Pojí se s tím i nutnost monitorovat půdní mikrobiální biodiverzitu, protože část přípravků se nahrazuje mikroorganizmy s podobnými účinky jako mají pesticidy. Do budoucna je třeba počítat s potřebou hodnotit výskyt těchto nově aplikovaných mikroorganizmů, takže stávající stav po aplikaci chemických přípravků představuje výchozí stav pro další hodnocení. Ochrana a podpora půdního života a půdní biodiverzity na všech trofických úrovních je naprosto klíčová pro udržení půdní úrodnosti, ochranu proti erozi i například podporu zrychlení odbourávání reziduí pesticidů.

• Cíl IV. Optimalizace použití POR bez omezení rozsahu zemědělské produkce - v souladu s obecným cílem směrnice 2009/128/ES je třeba preferovat nechemické způsoby a metody ochrany rostlin, které patří k obecným zásadám integrované ochrany rostlin, podporovat dodržování postupů jejichž preventivní charakter může vést ke snižování aplikace POR a zavádět zvláštní pokyny pro jednotlivé plodiny a odvětví v systému integrované produkce a integrované ochrany rostlin, kde budou pokud možno upřednostňovány nechemické metody ochrany rostlin a alternativní přístupy nebo postupy pro snižování závislosti na používání přípravků na ochranu rostlin, jsou-li takové způsoby a metody dostupné a odůvodnitelné z ekonomického hlediska.

Významným přínosem pro snižování závislosti na používání POR je podpora integrované produkce ovoce, zeleniny a révy vinné v rámci nařízení vlády č. 80/2023 Sb. Současně je třeba zvyšovat povědomí zemědělské veřejnosti o biopesticidech, přípravcích na bázi mikroorganizmů, přípravcích obsahujících látky s nízkým rizikem a základních látkách.

Pro dosažení těchto cílů bylo navrženo celkem 36 opatření. Ta navazují na NAP (2018–22), protože kontinuita je i v této oblasti důležitá a řada kroků bude stavět na základech budovaných již od roku 2012. Realizace těchto cílů bude prováděna postupně v rámci možností výzkumu a jeho financování. Například pro tento rok byl schválen rozpočet na financování jednotlivých projektů k realizaci cílů zhruba 20 mil. Kč. Z tohoto důvodu je třeba klást velký důraz při výběru jednotlivých projektů, aby splňovaly potřebnou odbornost a specializaci.

Financovanými projekty pro rok 2024 byly např.: Monitoring rezistence houbových patogenů obilnin k fungicidům na území ČR v roce 2024, Poradenství a monitoring chorob a plevelů polní zeleniny v roce 2024, Monitoring herbicidní rezistence v populacích vybraných plevelných druhů na území České republiky (2024–25), Ověření účinnosti a fytotoxicity vybraných účinných látek a monitoring výskytu vybraných škůdců meziplodin a pícnin nebo Plošný monitoring rezistence vybraných škodlivých organizmů vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2024.

Odbor bezpečnosti potravin za Ministerstvo zemědělství počítá ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí v dalších letech s intenzivnějším jednáním se zaměřením na jednotlivé cíle a snahou o úspěšné zvládnutí realizace navržených opatření.