Chemap Agro s.r.o.

Novela zákona o hnojivech (leden 2009)

25. 03. 2009 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 9920x

Ve sbírce zákonů byla dne 8.1.2009 vydána novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech a dalších souvisejících zákonů. Novela vyšla pod č. 9/2009 Sb., s účinností od 23. ledna 2009. Nejdůležitější změny dané novelou se týkají terminologie hnojiv, uvádění hnojiv do oběhu, skladování hnojiv a evidence hnojení.

Agronutrition

Terminologie hnojiv:

Zákon v § 2 upřesňuje pojem „hnojivo“ - proti původnímu znění jsou pod obecný pojem „hnojiva“ nyní zahrnována i „statková hnojiva“.

Zákon nově definuje kapalná a tekutá hnojiva - kapalným hnojivem je hnojivo v suspenzi nebo v roztoku, tekutým hnojivem je statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %.

Uvádění hnojiv do oběhu, ohlášení hnojiv

Novela zákona zavádí možnost uvedení do oběhu hnojiv pouze na tzv. ohlášení (nový § 3a). Tato možnost se však týká jen hnojiv nebo pomocných látek, které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce č. 474/2000 Sb. Taková hnojiva nebudou tedy muset procházet procesem registrace. Povinnosti ohlášení nebo registrace před uvedením do oběhu se nevztahují na statková hnojiva a na hnojiva ES (při uvádění do oběhu hnojiv ES se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropských společenství o hnojivech, jímž je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech, v platném znění).  

 

Skladování hnojiv

Požadavky na skladování hnojiv jsou uvedeny v § 8.

Zemědělský podnikatel, výrobce, dovozce nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva (nevztahuje se na statková hnojiva) nebo pomocné látky

·                    uskladnit odděleně,

·                    označit čitelným způsobem,

·                    zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,

·                    evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv nebo 

                     pomocných látek.

Zemědělský podnikatel, výrobce, dovozce nebo dodavatel, který skladuje hnojiva je povinen činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv a zabezpečit zjišťování jejich úniku způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.

Pokud se jedná o způsoby zkoušení těsnosti, původně bylo do vládního návrhu novely zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech vloženo do § 8 zmocnění, aby vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv mohla upřesnit podrobnosti skladování, včetně vhodných způsobů zkoušení těsnosti skladů. Toto zmocnění však bylo odstraněno při projednávání novely zákona o hnojivech ve sněmovně koncem října 2008. Při následných jednáních se zástupci MŽP bylo dohodnuto, že návrh na vhodné řešení zkoušek těsností skladů tekutých statkových hnojiv a kapalných minerálních, organických a organominerálních hnojiv bude řešen v roce 2009 při novele vyhlášky č. 450/2005 Sb. (havarijní vyhláška).

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů; evidence hnojení

Novela upravuje v § 9 podmínky používání tzv. digestátů (organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu), upravuje podmínky, za kterých se nesmí hnojit (promrznutí půdy) a stanovuje povinnost evidování hnojení do jednoho měsíce po ukončení hnojení. Z vedlejších produktů se od roku 2009 eviduje povinně pouze sláma.

Zemědělští podnikatelé jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu.

Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis.

Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

> jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,

> způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech,

> jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,

> půda, na kterou mají být použity, je zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá.

Tato omezení se nevztahují na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin (sláma, zelené hnojení apod.) a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě. Výše uvedená omezení platí i pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě.

Zemědělský podnikatel  nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů. Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.

Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv.

Zemědělští podnikatelé jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy.

Zemědělští podnikatelé jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě.

Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

Evidence se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití. 

Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

Sankce

Od roku 2009 je zákonem o hnojivech dána kontrolorům ÚKZÚZ možnost uplatnit sankce (až 100 tis. Kč.) za neplnění požadavků nařízení vlády č. 103/2003 Sb. na skladování a používání hnojiv ve zranitelných oblastech.

Převzato z www.nitrat.cz

Související články

Novela vyhlášky o používání hnojiv a jejich evidenci

17. 01. 2014 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Legislativa Zobrazeno 10066x

Hnojení podle nitrátové směrnice

03. 01. 2013 Ing. Jan Klír, CSc., Ing. Lada Kozlovská; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Legislativa Zobrazeno 25783x

Cross Compliance aneb Kontrola podmíněnosti

08. 04. 2011 Ing. Andrea Blažková; Státní rostlinolékařská správa Legislativa Zobrazeno 10010x

Evidence používání hnojiv

10. 06. 2007 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 17723x

Vyhláška o skladování a způsobu používání hnojiv

01. 01. 2005 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Legislativa Zobrazeno 11769x

Další články v kategorii Legislativa

detail