Změny v hospodaření ve zranitelných oblastech

25. 08. 2021 Ing. Olga Venerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Legislativa Zobrazeno 2701x

Nařízením vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí (ZOD) jsou v České republice uplatňovány podmínky tzv. nitrátové směrnice, kdy 1. 7. 2020 vstoupily v platnost nové podmínky pro období 2020–2024 (novela č. 277/2020 Sb.).

Od loňského července do ZOD nově spadá 60 katastrálních území (k. ú.), přičemž 45 bylo vyřazeno. Výčet všech k. ú. je uveden v příloze č. 1 NV č. 262/2012 Sb. Změny pátého akčního programu (AP) se promítly i do registru půd LPIS.

S ohledem na aktualizovaný seznam je vhodné si ověřit, zda se zařazení do ZOD netýká i daného zemědělského podniku (závodu). Pro nově zařazené pozemky je od 1. 7. 2020 bezpodmínečně nutné dodržovat podmínky 5. AP. A naopak, pakliže některé DPB do ZOD již nespadají, není nutné opatření dodržovat. Nicméně i s ohledem na novou povinnost tzv. bilancování dusíku je více než vhodné přistupovat k těmto DPB stále jako kdyby byly ve ZOD.

Bilance dusíku spolu s dodržením max. limitu 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech se totiž počítá na úrovni (průměrově) celého podniku, bez ohledu na to, jakou částí výměry se nachází v ZOD či není vhodný ke hnojení. Stejně tak se na celý závod vztahuje i požadavek na minimální skladovací kapacity (sklady na minimálně šestiměsíční produkci statkových hnojiv).

U některých DPB, přes které vede hranice katastrálních území v ZOD a mimo ZOD, může dojít ke změně začlenění do ZOD. Mění se totiž kritérium pro jejich zařazení. Místo převažující výměry o zařazení nyní rozhoduje část výměry nad 2 ha ve zranitelné oblasti. V případě, že se část DPB o výměře větší než 2 ha nachází ve ZOD, je celý DPB zařazen do ZOD. Na toto pravidlo již pak nemá vliv další případné rozdělení DPB na části s různými plodinami jako např. vnitřní erozní parcely apod.

Pro potřeby NV a pro ujednocení statistiky spotřeby hnojiv vykazovaném Českým statistickým úřadem (ČSÚ) byl nově definován pojem hospodářský rok = období od 1. 7. do 30. 6.

Změny platné pro nový akční program

Hnojení

Za hnojení k meziplodině nelze považovat hnojení v době kratší než dva týdny před sklizní meziplodiny nebo zapravením jejího porostu na zelené hnojení.

Období zákazu hnojení (§ 6) - období zákazu hnojení závisí na začlenění ZOD do klimatického regionu, v návaznosti na pěstovanou plodinu a rychlost uvolňování dusíku z hnojiva, resp. zařazení dusíkaté hnojivé látky do skupiny podle rychlosti uvolňování dusíku (tab. 1). Novelou NV je umožněno hnojit kejdou nebo digestátem až 14 dní po začátku období zákazu hnojení, pokud budou průměrné teploty vzduchu nad 5 °C. Výjimka původně platila pouze pro řepku a ozimou pšenici.

Nově mohou zemědělci použít hnojiva s nízkým obsahem N (v aplikační dávce do 5 kg N/ha) k ozimým plodinám i v době zákazu hnojení. Jedná se o reakci na klimatické změny v posledních letech, které vedly k prodloužení vegetačního období. V praxi se většinou jedná o vícesložková hnojiva s velmi nízkým obsahem dusíku, která nejsou primárně určena ke hnojení dusíkem, ale jako zdroj dalších živin (fosfor, draslík, síra...) a látek zlepšujících příjem živin či podporujících rozvoj kořenového systému i růst nadzemní hmoty. Aplikace těchto hnojiv, z hlediska jejich vhodného působení na rostliny v raných fázích vývoje spadá i do období, kdy je hnojení vyššími dávkami dusíku nevhodné a tedy je zakázáno (pozdní podzim, předjaří).

Posun začátku období zákazu hnojení u klimatických regionů (KR) 6 a 7, na úroveň KR 0–5.

Za dodržení určitých podmínek je možné vyaplikovat před zimou jímky na kejdu nebo digestát tak, aby skladovací kapacity vystačily na období, kdy pak nebude možné hnojit. Využití výjimky ze zákazu hnojení podle § 6 odst. 1 NV č. 262/2012 Sb. je možné u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem na ZP s průměrnou sklonitostí nepřevyšující 5 stupňů, a to v období nejdéle 14 dní od začátku období zákazu a ve dnech, kdy průměrná denní teplota vzduchu je vyšší než 5 °C. Vzhledem k velkým úhrnům srážek spolu s vysokým nasycením půdního profilu vodou nemohli zemědělci v loňském roce před začátkem období zákazu hnojení vyhnojovat pozemky, tak byla jimi tato výjimka ze zákazu hnojení zpravidla využívána. Uplatnění výjimky bylo dříve nutné podložit měřením potvrzeným ČHMÚ, ale pro snížení administrativní zátěže ústav nyní od zemědělců žádné individuální potvrzení nevyžadoval a při svých kontrolách ověřoval data o průměrné denní teplotě z údajů poskytnutých ČHMÚ.

Hnojení v letním a podzimním období (§ 7) - za hnojení na podporu rozkladu slámy (jen při ponechání veškeré slámy) se považuje přímé nebo následné hnojení do doby předseťové přípravy pro následující ozimou plodinu nebo do začátku období zákazu hnojení a za meziplodinu je považován i výdrol řepky použitý pro zelené hnojení. Použití minerálních dusíkatých hnojiv k podpoře rozkladu slámy je možné jen v případě, že bude následovat ozimá plodina nebo meziplodina ponechaná na zemědělském pozemku minimálně do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

Po hnojení ke slámě je možné ještě využít k řepce nově až 30 kg N/ha.

Úprava použití inhibitorů nitrifikace (povinnost použití jen ve III. aplikačním pásmu, s dávkovacím zařízením pro správné promíchání, 14 dní před začátkem období zákazu hnojení již lze i bez inhibitorů).

Maximální limity přívodu dusíku

Pro potřeby nařízení vlády byl nově definován pojem hospodářský rok (období od 1. 7. do 30. 6.). Limity dusíku jsou nyní počítány za hospodářský rok (nikoliv za kalendářní).

Zvýšení jednorázové dávky N na deficitních a svažitých pozemcích s TTP (u hnojiv s rychle uvolnitelným N z 80 kg na 120 kg celk. N/ha, u minerálních hnojiv ze 40 kg na 60 kg celk. N/ha).

Zvýšení cílových výnosů a limitů přívodu N, např. pro ječmen, žito, oves, tritikale, mák, hořčici a len (u obilnin cca o 0,5 t/ha a o 10 kg N/ha) - z důvodů využívání nových odrůd, např. hybridního žita pro vysoké výnosy.

Na konkrétním pozemku je možné hnojit i podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do které byl daný pozemek zařazen. Musí však být splněna podmínka, že na tomto pozemku bylo alespoň 3× v posledních 5 letech dosaženo výnosů různých plodin odpovídajících vyšší výnosové hladině. Přitom nelze hodnotit výnosy, např. luskovin nebo víceletých pícnin, které mají stanoveny limity přívodu N bez ohledu na výnosové hladiny. Nově však lze započítat výnosy řepky, která byla od 1. 7. 2020 zařazena do výnosových hladin.

K porostům jetele i vojtěšky lze nově každoročně aplikovat hnojiva až do maximálního limitu 40 kg N/ha (tab. 5 přílohy č. 3 NV č. 262/2012).

Zápočet využitelného dusíku z rostlinných zbytků luskovin a jetelovin do limitu přívodu N. Do přívodu dusíku je započítán dusík využitelný v prvním roce plodinou následující po předplodině vázající vzdušný dusík (podle seznamu v příloze č. 4), pěstované jako hlavní plodina, a to:

a) 50 kg N/ha z posklizňových zbytků víceletých čistých porostů jetelovin a jednoletých porostů luskovin pěstovaných na semeno se zapravenou slámou nebo

b) 25 kg N/ha z posklizňových zbytků ostatních plodin vázajících vzdušný dusík, včetně jejich směsí s jinými plodinami - seznam plodin, které vážou dusík: bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách (včetně pelušky), hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice (včetně vojtěšky), úročník, vičenec nebo vikev.

Hnojení trvalých travních porostů (§ 7 odst. 11) - Jednorázové dávky byly proti předchozímu období (4. akční program, 2016–2020) navýšeny z důvodu potřeby dosažení vyšších výnosů sena, které závisí zejména na vyšší první jarní dávce N.

Uložení hnoje na zemědělské půdě

V obecné rovině je ukládání tuhých statkových hnojiv (hnůj, separát kejdy atd.), kompostu nebo separátu digestátu na ZP před použitím možné na základě § 8 odst. 5 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech v návaznosti na § 6 odst. 1 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.

V ZOD mohou být tuhá statková hnojiva, kompost nebo separát digestátu na ZP uložena nejdéle po dobu 12 měsíců (mimo ZOD na 2 roky), v případě meziskladování na pevném hnojišti pak jen na 9 měsíců. Opakované uložení hnoje na stejném místě je možné opakovat nejdříve po 4 letech kultivace půdy a pěstování plodin v rámci obhospodařování. Vzhledem k tomu, že nejčastěji se kompostuje na hromadách na volné půdě, tak kompost v ZOD lze při překopávání přemístit vedle, tedy na jiné místo a nechat jej tam další rok.

Novelou nitrátové směrnice je z organických hnojiv (kromě kompostu) nově možné uložit i separát digestátu. Stanovení max. šířky hromady tuhých statkových hnojiv a separátu digestátu na 20 m (netýká se kompostu).

Skladování objemných krmiv na zemědělské půdě

Kontrola podmínek skladování objemných krmiv na ZP vychází z novely vyhlášky č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech. Novela stanovuje podmínky pro skladování volně ložených objemných krmiv, tedy siláže a senáže na zemědělské půdě je účinná od února loňského roku.

Objemná krmiva určená výhradně pro krmení hospodářských zvířat, tedy siláž nebo senáž lze skladovat volně ložená na ZP jednorázově po dobu max. 8 měsíců při dodržení podmínky (hmotnost do 200 t, sklizeno nejvýše z 10 ha), jen za těchto podmínek:

a) složiště musí být vzdáleno min. 50 m od zvláště chráněných území (NP, CHKO, rezervace, přírodní památky);

b) vzdálenost min. 50 m od útvarů povrchových vod a od ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ);

c) pozemek sklon do 5°, bez meliorace, bez zamokřených, propustných a lehkých písčitých půd;

d) nutné zabezpečit, aby nedocházelo k ohrožení jakosti vod, poškození půd ani krmiv zeminou;

e) sušina skladovaného materiálu musí být větší než 33 %;

f) úložiště musí být zakryto tak, aby do něj nemohla vtékat srážková ani povrchová voda;

g) během skladování musí být zabráněno úniku výluhů mimo úložiště;

h) opakované uložení objemných krmiv na stejném místě lze nejdříve až po 4 letech od vyskladnění.

Praktické informace - zemědělec musí uvést půdu do původního stavu do 1 roku od zahájení skladování objemných krmiv na ZP (§ 12 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 295/2015 Sb.). Zahájení skladování oznámit orgánu ochrany ZPF, místo a dobu vodoprávnímu úřadu. Skladová karta úložiště datum založení, sušina a množství naskladněného materiálu, termín vyskladnění. Při opakovaném uložení objemných krmiv nebo při jejich skladování na ZP po dobu delší než 8 měsíců musí být splněno navíc: „místo vhodné k uložení objemných krmiv“ musí být schváleno v havarijním plánu a max. doba uložení 12 měsíců od data založení.

Střídání plodin

Z hlediska osevních sledů je významný nový požadavek na pěstování kukuřice ve III. aplikačním pásmu nejvýše 2× po sobě.

Nové - Bilance dusíku

Nová povinnost tzv. bilancování dusíku za hospodářský rok v rámci podniku (závodu) platí pro zemědělský závod o výměře 30 a více ha zemědělské půdy (mimo vinice, chmelnice atd.). Bilance dusíku se počítá průměrově na celý zemědělský podnik, i když je v ZOD zařazen jen částečně.

Za období od 1. 7. do 30. 6. jsou porovnávány vstupy N s výstupy N v produktech sklizených ve stejném hospodářském roce nebo do konce kalendářního roku, ve kterém tento hospodářský rok končí. Bilancí tak dostaneme ucelený přehled správnosti hnojení, potažmo využitelnost N.

Při bilanci vycházíme z tzv. „vstupů“ a „výstupů“ (odběrů):

a) vstupy = celkové živiny: hnojiva (např. 6,7 kg N/t hnoje skotu), upravené kaly, symbiotická fixace dusíku (např. 240 kg N/ha ročně u jetele či vojtěšky, 80 kg N/ha u hrachu);

b) výstupy = živiny ve sklizených produktech: hlavní, příp. vedlejší produkt. Výpočet výstupů N na základě údajů o sklizených produktech a údajů o průměrném odběru živin v rostlinných produktech podle tabulky č. 5, případně podle výsledků vlastních analýz; nezapočítává se výstup dusíku v rostlinách spasených zvířaty.

Samotný postup výpočtu bilance je popsán v př. 5 NV č. 262/2012 Sb. Do výpočtu se nepočítají plochy, hnojení ani výnosy ve vinicích, chmelnicích, školkách, ovocných sadech, sklenících, fóliovnících, pařeništích a porostech jahod, okrasných rostlin, rychle rostoucích dřevin a vánočních stromků. Z hlediska přívodu a odběru dusíku se nehodnotí ani pastva.

Bilance za ukončený hospodářský rok je zemědělským podnikem zpracována nejpozději do 31. prosince. S ohledem na odklad účinnosti musí být první výpočet bilance zpracován do konce roku 2021 (za hospodářský rok 1. 7. 2020 až 30. 6. 2021). Ověřovat, zda-li byla bilance provedena, může ÚKZÚZ v praxi kontrolovat od 1. 1. 2022. Nepřekročení bilančního přebytku lze hodnotit až od 1. 1. 2024, protože v pořadí třetí bilanci musí zemědělec provést do 31. 12. 2023 (bilanční přebytek za hospodářské roky 2020/21, 2021/22 a 2022/23).

Inspektoři ÚKZÚZ mohou tedy od roku 2022 požadovat ke kontrole výpočet bilance N (vyplněné tabulky č. 1 až 4 v příloze č. 5, příp. elektronická forma výpočtu bilance). Dosažený výsledek bilance dusíku kontrola zatím hodnotit nebude, pouze bude ověřen způsob výpočtu, porovná vstupy N s evidencí hnojení atd. Je nastavena možnost odpočtu dodaného dusíku z důvodů neovlivnitelných ztrát na výnosech (při poklesu výnosu min. o 30 % proti průměru z posledních 5 let).

Aplikace kejdy na podmáčenou půdu - Zákaz hnojení za nepříznivých podmínek se vztahuje na všechny dusíkaté hnojivé látky. Výjimkou jsou výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku. Podmínka je kontrolována v době samotné aplikace hnojiva v závislosti na aktuálním stavu zemědělského pozemku. (archiv ÚKZÚZ)

Únik hnojůvky z polního hnojiště. Vlivem intenzivních dešťových srážek došlo k nadměrnému úniku hnojůvky a tvorbě lagun. (O. Venerová)