Novinky ze segmentu listových hnojiv od společnosti INNVIGO

25. 03. 2026 Ing. Jaromír Šuk, Ph.D.; INNVIGO Agrar CZ s.r.o. Listová hnojiva Zobrazeno 402x

Důležitým aspektem pro kvalitní výnos a vývoj rostlin je i používání kvalitních listových hnojiv pro zamezení deficitu klíčových látek pro růst kulturních plodin.

Sira Plus

Pro rostliny je nejvýznamnějším zdrojem síry půda, konkrétně pak sírany, které rostliny přijímají kořenovým systémem. Kromě toho může být síra přijímána i z ovzduší. Ovšem od 90. let, kdy probíhalo v České republice rozsáhlé odsiřování elektráren, je její obsah v atmosféře minimální. Jako vhodný zdroj síry se tak nabízí její mimokořenová aplikace formou listových hnojiv. Síra se v rostlině účastní proteosyntézy a je nedílnou součástí sirných aminokyselin. Podílí se tak na růstu rostlin a prokazatelně zvyšuje výnos i kvalitu sklizně. Foliární aplikace síry působí také fungicidně (této skutečnosti zemědělci využívají již od 19. století) a dá se například použít i do klasu sladovnického ječmene, a to bez negativních odezvy na zvýšení obsahu dusíkatých látek v zrnu. Hnojiva s obsahem síry se nesmí míchat s foliární výživou obsahující vápník - vzniká sádra.

Jednosložkové hnojivo Sira Plus je určeno pro použití v polních plodinách, sadech a zelenině, zejména pokud jsou vystaveny stresu způsobenému nepříznivými pěstebními podmínkami. Unikátní kombinace síry s přírodními pryskyřicemi (terpenoidy) zlepšuje vlastnosti postřikové jíchy a zvyšuje tak účinnost ošetření. Sira plus lze využít jak do polních plodin, tak i sadů a zeleniny s dávkováním dle potřeby v rozmezí 1,0–3,0 l/ha.

Cropvit FeMo

Tekuté dvousložkové listové hnojivo Cropvit FeMo je určeno k výživě plodin citlivých na nedostatek železa a molybdenu. Jeho složení bylo navrženo tak, aby co nejrychleji a nejefektivněji doplnilo chybějící živiny, zamezilo jejich nedostatku, a to jak v polních plodinách, tak sadech i zelenině s dávkováním 0,1–0,2 l/ha.

Železo je přijímáno rostlinou kořeny jako Fe³⁺ a Fe²⁺ nebo v chelátové formě. Stejně jako ostatní živiny, i železo rostlina přijímá s vodou z půdy. Ionty Fe³⁺ jsou v půdě obtížně rozpustné, proto rostlina vylučuje do svého okolí organické látky, které s železem reagují a tvoří cheláty. Většina přijatého železa je distribuována do chloroplastů. Pohyb železa v rostlině je velmi malý, takže příznaky nedostatku železa se projevují žloutenkou a chlorózou nejdříve na mladých listech, zatímco starší listy jsou ještě zelené.

Oproti železu je molybden v rostlině snadno pohyblivý, do rostliny může vstoupit jak kořeny, tak pokožkou nadzemních částí. Hromadí se v podzemních částech rostlin. Rostliny přijímají molybden převážně jako aniont Mo₄²⁻ a velké množství molybdenu se nachází v semenech. V rostlině se molybden účastní procesů spojených s fixací dusíku (hlízkové bakterie), metabolizmem fosforu, příjmem a využitím železa. Dále ovlivňuje působení enzymů a je součástí chlorofylu a vitamínů.