Pokusy se stimulací silážní kukuřice a moderní technologie

27. 07. 2026 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Ilona Šímová; Česká zemědělská univerzita v Praze Výživa a stimulace Zobrazeno 2922x

Kukuřice na siláž je v České republice i nadále klíčovou objemnou krmnou plodinou, která významně ovlivňuje produktivitu dojného skotu i výkonnost bioplynových stanic. V sezoně 2025 nelze úspěch kukuřice redukovat jen na plošné výnosy - moderní management se přesouvá k optimalizaci vstupů a šetrnějšímu využití živin. To může znamenat nejen environmentální zisk, ale i konkrétní úsporu nákladů na hnojiva při zachování výnosů a kvality siláže.

Jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí je variabilní aplikace dusíku (N) a precizní řízení hnojení podle variability půdy či stavu porostu. Data z praxe ukazují, že implementace variabilních dávek N minerálních hnojiv může snížit celkovou spotřebu N o 20 % u kukuřice, aniž by došlo ke ztrátě výnosu - v některých případech dokonce s vyšší rovnoměrností porostů a lepší energetickou hodnotou siláže. To znamená reálnou úsporu N vstupů i nižší náklady na hnojení o jednotky až desítky kilogramů N/ha.

Tyto úspory nejsou jen teoretické: včetně precizní aplikace i pokročilých GIS-podporovaných map pro precizní zemědělství může celková potřeba minerálních hnojiv klesat v průměru o 10–25 %, přičemž výkon porostů je porovnatelný s konvenčním managementem, ale s výrazně nižšími náklady na vstupy. Navíc moderní senzorové technologie a data z bezpilotních systémů umožňují rozhodovat o dávkách živin v reálném čase podle aktuálního stavu porostu a půdy, čímž se dosahuje efektivnějšího využití živin a minimalizace jejich ztrát.

Takový posun má i konkrétní ekonomický dopad: úspora jen N může přinést výrazné snížení nákladů na hnojení při podobných výnosech siláže, což se v dnešních cenových podmínkách (energetická krmiva, vstupy) rychle projeví ve vyšší hrubé marži na hektar. Farmy, které kombinují precizní management s vhodnou volbou hybridů šlechtěných pro vyšší využití živin, tak mohou dosáhnout vyšší stability produkce i výraznější návratnosti investic do technologií.

Pokusy ČZU se stimulací kukuřice

ČZU, konkrétně Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů zajišťuje mimo jiné tradiční magisterské obory, které připravují mladé agronomy. Fakulta disponuje několika výzkumnými stanicemi, na nichž probíhá nejen výuka a zajištění praxí pro studenty, ale i výzkumné projekty a testování technologií různých plodin. Na pracovišti Výzkumné stanice v Červeném Újezdu byly ve spolupráci se školním podnikem Lány testovány technologie stimulace kukuřice na siláž.

Pokus s přípravkem Zeastim

Přípravek Zeastim je směsí fosforu, chelátového zinku a stimulačních látek. Je určen jak k doplnění výživného stavu, tak díky stimulačním látkám k cílené podpoře vývoje palic či urychlení odeznění stresů (méně selektivní herbicid, chlad). Zvyšuje tak podíl palic v silážních kukuřicích a výnos v kukuřicích na zrno. Zatímco u silážních kukuřic je lépe aplikovat Zeastim už s postemergentní herbicidní ochranou, v kukuřicích na zrno je možné spojovat toto stimulační hnojivo s insekticidy v pozdějších fázích. To však nemusí platit v každé sezoně, přicházející stres může upřednostnit i u zrnových hybridů časnější aplikaci.

Na poloprovozní ploše školního podniku v Lánech byla testována intenzivní technologie hnojení založená na podzimní aplikaci 30 t/ha hnoje skotu, jarní dávka 220 kg/ha močoviny na široko a pod patové přihnojení 100 kg/ha Amofos při setí. Pro lepší hospodaření rostlin v suchých periodách a pro zlepšení využití hnojiv byl aplikován přípravek Zeastim v doporučené dávce 2,5 l/ha ve 2 termínech - BBCH 16 a 28.

Na poloprovozní ploše se dělaly rozbory rostlin během vegetace, měřila se hmotnost kořenů a hmotnost nadzemní biomasy, včetně výšky rostlin před sklizní. Výsledky z rozboru rostlin jsou znázorněny v grafu 1 a tabulce 1. Tabulka 1 ukazuje výsledky rozborů 9. července. Hmotnost kořenů byla ovlivněna v tuto dobu dřívější aplikací Zeastimu, kde mají kořeny větší hmotnost o 2,4 g oproti kontrole. Zeastim v obou termínech aplikace docílil větší hmotnost nadzemní části rostlin. Větší vliv má časnější aplikace, jelikož působí na rostlinách po delší dobu. V grafu 1 je patrný vliv přípravku Zeastim na cílovou výšku rostlin. Ta korespondovala i s výnosem biomasy. Kontrola byla nejnižší, dřívější aplikace Zeastimu dosáhla průkazně vyšší výšky než kontrola. Aplikace v pozdějším termínu měla vliv na průkazně nejvyšší výšku rostlin, průměrně o 8 cm oproti neošetřené kontrole.

Graf 1: Vliv termínu aplikace přípravku Zeastim na výšku kukuřice (2025)

Tab. 1: Vliv Zeastimu na hmotnost kořenů a nadzemní biomasy 1 rostliny (9. 7. 2025)

V tabulce 2 je znázorněn výsledek pokusu při sklizni. Ostatně, nás zajímalo nejvíce, jestli se pozitivní parametry rozborů rostlin projeví i ve vyšším výnosu biomasy. Sklizeň proběhla 15. září a odebíraly se různé náhodné části porostu. Kontrolní rostliny pokusu vykázaly nejnižší výnos biomasy, a to 41,32 t/ha. Naše domněnka, že bude mít Zeastim vliv na vyšší výnos se potvrdila, nevěděli jsme ale, která aplikace bude efektivnější. Jestli dřívější či pozdnější. Po zvážení rostlin bylo zjištěno, že u dřívější aplikace došlo ke zvýšení o 6,79 t/ha, u pozdější pak dokonce o 10,75 t/ha. V průměru to bylo 16,4 respektive 26,0 %. Tato čísla v roce 2025 nejsou nikterak výjimečná. I na ostatních pokusech jsme zaznamenali zvýšení výnosu u navržené technologie.

Tab. 2: Výnos u intenzivní technologie pěstování silážní kukuřice s využitím Zeastimu

Kromě zvýšení výnosu biomasy došlo také ke zvýšení obsahu sušiny, což mělo vliv na vyšší výnos suché hmoty: 14,90 t/ha u Zeastim BBCH 16, 17,36 t/ha u Zeastim BBCH 28, v porovnání s neošetřenou kontrolní variantou 12,76 t/ha. Nutno uvést, že jsme Zeastim zkoušeli i na pokusném stanovišti v Červeném Újezdu v předešlých letech, kde byla jeho účinnost dobrá každou vegetační sezonu. Jedná se o osvědčený přípravek, který jak v intenzivním, tak i nižším vstupu hnojiv dokáže zvýšit výnos biomasy.

Maloparcelkové pokusy na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu

Naše technologie pěstování kukuřice na Výzkumné stanici byla založena na základním hnojení bez statkových hnojiv, na jílovito-hlinitých půdách, s využitím základního hnojení 120 kg N ve formě Urea Stabil. Z dostupných meteorologických údajů (graf 2) je patrné, že ročník 2025 se úhrnem srážek a průběhem teplot blížil víc normálu než předchozí vegetační ročníky. Od ledna do září spadlo 359 mm srážek, v porovnání s normálem 407 mm je to mírně nižší úhrn srážek. Celkově je rok 2025 hodnocen jako teplotně i srážkově normální. Je otázkou, jak moc se liší normál z let 1991–2020 s historickým průběhem počasí v 2. polovině 20. století. Ten současný zahrnuje v podstatě extrémní ročníky 2015 a 2018.

Graf 2: Průběh počasí na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu (2025)

Tabulka 3 znázorňuje výsledky přípravku Envifyt Super společnosti Envi produkt v dávce 3 l/ha, který byl aplikován v BBCH 18 a tekutého hnojiva inFolen firmy Timac Agro se stejným termínem aplikace a dávkou 40 l/ha. Envifyt super je komplexní listové hnojivo. Vyznačuje se vyváženým poměrem složek základní výživy rostlin v kombinaci se stimulačními látkami. Působí na molekulární úrovni díky účinným složkám potřebným pro metabolizmus rostlin. Obsahuje vysoký podíl N, dále fosfor, draslík, síru, bor, železo, mangan, zinek, měď, a další mikroprvky v chelátové formě. Obsažené huminové látky mají protistresový účinek a díky kombinaci s prolinem udržuje dynamiku růstu rostlin, a to i při abiotickém stresu.

Tab. 3: Vliv přípravků Envifyt Super a inFolen na výnosové parametry u kukuřice

Listové N hnojivo inFolen, určené ke zlepšení příjmu a využití N v rostlinách, podporuje díky vysoké smáčivosti efektivní vstřebávání N listy a napomáhá jeho rychlejší přeměně z nitrátové formy na amonnou formu a následně její zabudování do aminokyselin. Obsah 19 % N, 5 % MgO a 10 % SO₃ přispívá k tvorbě chlorofylu a zvyšuje tak fotosyntetickou aktivitu a následně i transport N v pletivech. Rostliny tak mohou s dodaným N pracovat rovnoměrněji a stabilněji.

Z dosažených měření výnosů rostlin bylo zjištěno, že obě technologie si najdou místo u pěstitelů kukuřice. Každý z přípravků má svoji vlastní kontrolní variantu, ke které jsou výsledky vztaženy. Ze všech výzkumných variant tyto dvě technologie dosahovaly nejvyššího účinku na našem pokusném poli. Obě docílily výrazně vyššího výnosu zelené biomasy, Envifyt Super překonal 45 t, zvýšil výnos biomasy o 18,4 %, s absolutní hodnotou zvýšení výnosu o 7,05 t/ha. Druhý nejvyšší výnos patřil rostlinám ošetřeným tekutým hnojivem inFolen, který zvýšil výnos o 24,1 %, což činilo +8,59 t biomasy/ha. inFolen neměl vliv na obsah sušiny, Envifyt super mírně zpomalil dozrávání a v době sklizně byl obsah sušiny mírně nižší než u kontrolní varianty. Je předpoklad, že tento porost mohl být sklizený o týden později, a ještě s vyšším výnosem.

Sapropelické látky (PrecoGrow)

Sapropel je organominerální sediment vznikající dlouhodobým ukládáním a přeměnou biomasy ve sladkovodních nádržích za omezeného přístupu kyslíku. Vyznačuje se vysokým obsahem stabilní organické hmoty, huminových látek, aminokyselin, mikroprvků a biologicky aktivních sloučenin. Díky tomuto složení představuje perspektivní půdní kondicionér a doplňkový zdroj živin v moderních systémech pěstování kukuřice.

V půdě sapropel zlepšuje strukturu, podporuje tvorbu agregátů a zvyšuje retenční schopnost pro vodu, což je zvláště významné v podmínkách periodického sucha. Organická frakce napomáhá aktivaci půdního mikrobiomu, stimuluje mineralizační procesy a podporuje dostupnost živin, zejména N, fosforu a stopových prvků. Huminové látky navíc vykazují biostimulační efekt - podporují rozvoj kořenového systému, zvyšují intenzitu příjmu živin a mohou pozitivně ovlivnit počáteční růst kukuřice.

U kukuřice, jakožto plodiny s vysokou potřebou živin a citlivostí na počáteční stres, může aplikace sapropelu přispět ke zlepšení vzcházivosti, rychlejšímu vývoji kořenů a vyšší odolnosti vůči abiotickému stresu. Největší přínos se zpravidla projevuje na lehčích půdách s nižším obsahem organické hmoty.

Sapropel není primárně koncentrovaným hnojivem, ale půdním zlepšujícím prostředkem s dlouhodobým účinkem. Jeho efekt je proto nejvýraznější při systematickém využívání v rámci integrované výživy rostlin, kde doplňuje minerální hnojení a podporuje stabilitu půdní úrodnosti.

V tabulce 4 jsou uvedeny výsledky Sapropelu, který je základem komerčního přípravku PrecoGrow (firma PrecoFert). S přípravkem máme několikaleté zkušenosti a vzhledem k technologii snížení spotřeby N hnojení, kterou se v rámci dizertační práce zabýváme, jsme založili pokus s různou intenzitou hnojení: 0 kg, 60 kg a 120 kg N/ha. V rámci technologie kombinujeme tedy různou intenzitu N hnojení s aplikací přípravku PrecoGrow. Ten byl použit ihned po zasetí zředěný v dávce 2,5 l/ha v postřikovači s dávkou 400 l vody/ha, dávka přípravku na list byla 2,0 l/ha (+200 l vody/ha), BBCH 18 (varianta S2, S4, S5). Konkrétní výsledky jsou uvedeny v tabulce 4: při intenzitě 120 kg N/ha je vliv přípravku nejvyšší - zvyšuje výnos biomasy o 12,5 %, což činí +4,78 t/ha. Pakliže použijeme technologii PrecoGrow bez N a spoléháme jen na stimulaci přípravkem, výnos se dostává do mínusových hodnot (S3 -2,0 %), čili výnos je o něco nižší než při samotné vyšší intenzitě hnojení (S1). Při nižší intenzitě hnojení N - varianta S5, došlo ke zvýšení výnosu o 7,8 % oproti kontrole s plnou dávkou N. Přínos této varianty byl vyčíslen na +3,01 t/ha.

Tab. 4: Vliv PrecoGrow na růst kukuřice

Použití umělé inteligence (AI) při pěstování kukuřice

Konkrétním přínosem je i predikce dynamiky N v půdě. Modely využívající průběh teploty a vlhkosti půdy dokáží odhadnout mineralizační potenciál organické hmoty a zpřesnit termín i velikost přihnojení (např. před 6.–8. listem). V letech s rychlým jarním oteplením může AI indikovat vyšší uvolňování N a umožnit korekci dávky, což má ekonomický i environmentální dopad.

V sušších oblastech jižní Moravy nebo Polabí má význam modelování vodního stresu. Propojením dat z meteostanic, půdní textury a aktuálního stavu porostu lze predikovat období kritického deficitu vody (metání, kvetení). To umožňuje:

• optimalizovat volbu FAO skupiny hybridu v dané zóně,
• upravit hustotu setí podle dlouhodobého vodního limitu,
• případně rozhodnout o prioritě závlahy.

AI nachází uplatnění také v detekci prostorové heterogenity porostu - např. rozlišení nedostatku N od herbicidního stresu či utužení. Analýza multispektrálních dat (NDRE citlivý na chlorofyl ve vyšších růstových fázích) umožňuje zásah dříve, než je problém patrný vizuálně. To je důležité zejména u silážní kukuřice, kde je cílem stabilita biomasy.

Další konkrétní oblastí je optimalizace sklizně silážní kukuřice - modely kombinující sumu efektivních teplot, hybridní charakteristiku a aktuální spektrální data dokážou odhadnout sušinu celé rostliny v rámci pozemku. To umožňuje lépe načasovat sklizeň na cílových 32–35 % sušiny a minimalizovat ztráty kvality.

Z ekonomického pohledu není hlavním přínosem AI vyšší maximální výnos, ale spíše stabilizace výnosu mezi ročníky, efektivnější využití N, omezení přehnojování slabých zón a lepší rozhodování v podmínkách klimatické variability.

Obr. 1: Výzkumná poloprovozní plocha školního podniku Lány (červen 2025)

Obr. 2: I při intenzivní technologii výživy a stimulace hrozí nebezpečí výskytu zavíječe kukuřičného, který může sklizeň výrazně redukovat