Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky 2026

16. 05. 2026 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Výživa a stimulace Zobrazeno 562x

V zaplněné aule Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze-Ruzyni proběhl na konci února tradiční Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky. Setkání nabídlo přehled aktuálních poznatků z oblasti klimatu, výživy, ochrany a pěstebních technologií v kontextu ekonomického tlaku, který dnes podniky zažívají. Úvodní vystoupení ředitele centra Ing. Jibana Kumara, Ph.D. zdůraznilo základní rámec současné situace: ceny komodit kolísají, vstupy zůstávají na stejné úrovni nebo rostou a prostor pro chyby se zmenšuje. Hlavním tématem proto nebyla intenzita, ale přesnost.

Teplota, která mění vodní bilanci

Celkové roční úhrny srážek se podle Prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně výrazně nemění, mění se však jejich rozložení a vzhledem k narůstající teplotě se zvyšuje odpar (zvýšení průměrné roční teploty o 1 °C odpovídá 50 mm srážek). Na jaře bývá srážek méně a v létě častěji přicházejí přívalové epizody. Dnů se sněhovou pokrývkou, která je pro doplnění vody do půdního profilu zásadní, ubylo velmi razantně. V praxi to znamená, že povrchová vrstva půdy je po zimě sice často dostatečně nasycená, ale hlubší profil do 1 m zůstává, obzvláště v nížinách, deficitní. Pokud nepřijdou vydatnější jarní deště, porosty narážejí na nedostatek vody právě v hloubce hlavní kořenové zóny. Navíc se stále prohlubuje deficit vody i ve vodních tocích a nádržích, které nejsou doplněny ani v jarním období.

Dopady růstu teplot na vodní bilanci přiblížil prof. Žalud

Delší vegetace, stejné mrazové riziko

Vegetace se v podmínkách ČR prodloužila o 15–20 dnů. Ozimy i ovocné dřeviny zahajují růst dříve, riziko jarních mrazíků však přetrvává. Prakticky to znamená delší období, kdy je porost citlivý na pokles teplot.

U speciálních kultur lze teplotu částečně ovlivnit technickými prostředky, např. závlahou, větrným generátorem nebo nejúčinnějšími parafínovými svícemi, jejichž použití však představuje náklady v řádu cca 250 tis. Kč/ha. U polních plodin zůstává hlavním nástrojem prevence: vyvážená výživa bez nadměrných dávek dusíku před rizikovým obdobím a respektování stanovištních podmínek.

Řepka: prostor je v optimalizaci

Aktuální situaci pěstování řepky se věnoval Doc. Ing. David Bečka, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze. Plochy plodiny dlouhodobě klesají, letošní odhad hovoří o snížení přibližně o 25 tis. ha. Náklady na pěstování za posledních 20 let vzrostly více než dvojnásobně, zatímco realizační ceny přibližně jen 1,8×. Rentabilita je tak výrazně citlivější na přesné řízení vstupů.

Výzkumy ukazují, že u některých moderních odrůd řepky nebyl prokázán významný rozdíl ve výnosu mezi dávkou 140 a 200 kg N/ha. Pokud podnik dlouhodobě dosahuje výnosu kolem 2,5–3,0 t/ha, ale hnojí na vyšší výnosový cíl, část dusíku zůstává nevyužita. V podmínkách vysokých cen hnojiv je proto nezbytné přizpůsobit dávky reálnému potenciálu pozemku.

Rok 2025 současně ukázal význam mikroelementů. Opad poupat byl v mnoha případech spojen spíše s deficitem bóru v podmínkách sucha než s mrazem. Při nedostatku vláhy je příjem boru z půdy omezen a listová aplikace má omezenou účinnost, obvykle kolem 20–25 %. Rozhodující je proto včasnost zásahu.

Výrazným tématem setkání byla rezistence blýskáčka řepkového. U části populací je účinnost pyretroidů nízká. Ochrana musí vycházet z monitoringu, správného načasování a zohlednění přítomnosti přirozených nepřátel, např. parazitoidů rodu Tersilochus, kteří mohou významně snížit populaci škůdce bez dalších nákladů.

O optimalizaci vstupů pro řepku přednášel doc. Bečka

Dusík v půdě jako základ rozhodování

Význam znalosti zásoby minerálního dusíku v půdním profilu zdůraznil Ing. Pavel Růžek, CSc. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu. Bez rozboru N_min je stanovení dávky hnojiva pouze orientační. Doporučeno je odebírat vzorky minimálně do hloubky 60 cm, u kukuřice a cukrovky do 90 cm.

Využitelnost dusíku z půdních zdrojů se pohybuje mezi 70 a 90 %, zatímco u průmyslových hnojiv obvykle mezi 30 a 70 %. Rozdíl je zásadní zejména v podmínkách vysokých cen vstupů. Zpracování půdy přitom ovlivňuje dynamiku dusíku - orba může krátkodobě zvýšit mineralizaci, zatímco bezorebné systémy s vysokým podílem posklizňových zbytků mohou vést k dočasné imobilizaci.

Opakovaně zaznělo upozornění na pojezdy po vlhké půdě. Utužení omezuje přístup vzduchu ke kořenům a snižuje efektivitu příjmu živin. Ochrana půdní struktury tak není pouze otázkou dlouhodobé úrodnosti, ale i bezprostřední ekonomiky.

O významu dusíku hovořil Ing. Růžek

Agronom jako analytik

Z odborné části vyplynul společný závěr: rezervy nespočívají v plošném zvyšování dávek, ale v jejich přesném cílení. Hnojit je nutné podle skutečné zásoby živin, reagovat na vývoj vláhy, vyhodnocovat výnosový potenciál jednotlivých pozemků a zvažovat ekonomickou návratnost každého zásahu.

Rok 2026 pravděpodobně nepřinese mimořádné výnosy, ale zvýrazní rozdíly mezi podniky, které pracují s daty, a těmi, které spoléhají na praxi minulých let. Agronomická rozhodnutí se stále více opírají o kombinaci znalosti půdy, klimatu a ekonomiky.