Možnosti regenerace a stimulace rostlin ve stresových situacích

03. 05. 2020 Ing. Martin Olišar; UPL (Arysta LifeScience Czech s.r.o.) Stimulace Zobrazeno 2565x

Zima je ročním obdobím, které má v koloběhu hospodaření velmi významnou roli, ačkoli se může zdát, že se během ní nic neděje. Mráz snižuje počty zimujících škůdců, a to nejen hmyzích, ale i například aktuálních hrabošů. Nástup nízkých teplot a jejich odeznění spolu s měnící se fotoperiodou mají i zásadní vliv na impulsy směrem k ozimým plodinám pro tvorbu generativních orgánů.

Dalším příjemným ale zásadním „zimním jevem“ je sníh. Voda uložená ve formě sněhové pokrývky je vynikající zásobárnou vody, díky pomalému a pozvolnému odtávání se v podstatě jedná o jakýsi velkoplošný suchý poldr. Voda má možnost se postupně vsakovat a doplňovat podzemní zásobu, ze které poté může kapilárním tokem zásobovat rostliny během vegetace. Bohužel jak vidíme při pohledu z okna a bohužel i při pohledu do paměti, stabilnější sněhová pokrývka je něco, co jsme již drahný čas neviděli.

Tato situace nenahrává zemědělcům ani v nejmenším. Mírné zimy sice povětšinou umožňují vegetovat porostům ozimů, které jsou velmi často schopny dohnat růstové manko způsobené pozdním setím, nebo problematickým nevyrovnaným vzcházením. To se týká především ozimých obilnin. Velkým rizikem však přesto zůstává absence sněhové pokrývky, která mimo vláhy poskytuje i důležitou ochranu před mrazíky. Brzy na jaře při inventarizaci porostů se potom ukáže, jak velké jsou škody. Naštěstí existují možnosti jak porostům zasaženým takovými mrazy pomoci s regenerací. Hned tou základní je hnojení dusíkem. Přihnojit porosty, jakmile to jaro dovolí, je standardním agrotechnickým zásahem. Druhou, léty prověřenou možností jak porostům pomoci s regenerací, je přípravek Atonik. Tento stimulátor růstu a výnosu na bázi nitrofenolátů má výrazné antistresové působení. Jeho účinné látky výrazně urychlují důležité transportní procesy v jednotlivých buňkách a tím i celkové pochody v rostlinách. Porosty řepek bývají zpravidla jarními mrazíky zasaženy velmi silně. Pomocí je přípravku Atonik je možné rostliny povzbudit k rychlejší regeneraci časnou aplikací tohoto stimulátoru v dávce 0,6 l/ha. Vstup lze spojit například s ošetřením proti krytonoscům, nebo s kapalným hnojivem DAM. Aplikace není závislá na teplotě, takže je možné Atonik použít již od 0 °C. V případě řepky není jarní aplikační termín jediný výhodný. Velmi účelné je i jeho použití v období kvetení řepky, zde dochází jeho vlivem ke zpevnění vytvářejících se šešulí, a to znesnadňuje kladení vajec bejlomorce. Aplikace v tomto termínu rovněž oddaluje předčasné dozrávání, což je ceněný fakt především u hustých porostů.

Další skupinou plodin, kde má Atonik své místo jsou obilniny. Zkušenosti od pokusníků i pěstitelů dokládají přínos přípravku Atonik v dávce 0,6 l/ha, který byl aplikovaný časně z jara na podporu regenerace porostů. Druhou možností použití je aplikace během regulačního zásahu, aplikace Atoniku v dávce 0,6 l/ha s regulátorem na bázi CCC spolehlivě reguluje porost co do výšky, ale současně pozitivně stimuluje a posiluje odnože. To vede k pozitivnímu vlivu na výnos. To dokládá i pokus provedený na pokusné stanici v Ditaně u Olomouce na odrůdě Bohemia. Sólo aplikovaný přípravek Atonik v dávce 0,6 l/ha přirozeně neměl vliv na zkrácení délky rostlin, nicméně přinesl navýšení výnosu o 1,0 t/ha, tedy velmi podobně jako aplikace pouze sólo CCC v dávce 2,0 l/ha. Ovšem kombinace stimulátoru Atonik s regulátorem CCC snížila rostliny o 16 cm a současně navýšila výnos o 1,4 t/ha.

Pozdější aplikace Atoniku jsou dále vhodné u potravinářských pšenic. Při aplikaci v období ošetření proti klasovým chorobám podporuje stabilitu kvalitativních parametrů.

Řepka a obilniny stále nejsou jediné plodiny kde je možné stimulátor Atonik použít. Cukrovka je plodinou, která bývá zasažena herbicidním stresem při ošetřeních proti plevelům, Atonik v dávce 0,6 l/ha působí jako safener a urychluje regeneraci. Stejně tak při nenadálém krupobití kdy dojde k poškození chrástu. Co nejrychlejší obnova chrástu je klíčová pro zachování hmotnosti bulev současně s opětovným dorovnáním obsahu cukrů.

Z hlediska rizika fytotoxicity po herbicidním zásahu je rovněž bezpochyby citlivou plodinou mák. Zde doporučujeme aplikovat stimulátor Atonik v dávce 0,6 l/ha 5–7 dní po aplikaci postemergentního herbicidu - rostliny máku se snáze vyrovnají se stresem, který jim byl způsoben a budou se rychleji naplno věnovat růstu a vývoji.

Z výše uvedeného je zřejmé, že stimulátor růstu a výnosu Atonik má velmi široké možnosti použití v mnoha plodinách a termínech. Je výhodnou pomůckou při řešení obtížných situací kam nás dostává sama příroda a i těch, které se mohou stát například nedopatřením v agrotechnice. Proto má stimulátor Atonik již mnoho let právoplatné místo v technologiích pěstování hlavních polních plodin.

Graf 1: Vliv aplikace Atoniku a regulátoru růstu na výšku porostu a výnos zrna ozimé pšenice (odr. Bohemia, Ditana, 2016)