Pokusy se stimulací sóji v roce 2017

26. 07. 2018 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 2465x

V uplynulém roce, podobně jako v předchozích letech, jsme velkou pozornost věnovali stimulaci sóji. Jednak jsme stimulovali (mořili) osivo za účelem zvýšení jeho vitality a produkčního potenciálu, jednak jsme založené a vegetující porosty sóji ošetřovali různými biologicky aktivními přípravky.

Stimulace (moření) osiva

Výsledky z tohoto úseku jsou předmětem samostatného příspěvku. V tomto případě chceme však zdůraznit opětovně zjištěnou velkou prospěšnost účasti auxinu při procesu stimulace (moření) osiva sóji.

V přítomnosti auxinu se zvyšuje aktivita nejen dýchání, ale i hydrolytických enzymů (karbohydráz, peptidáz, esteráz), čímž dochází k přeměně zásobních látek semene sóji v látky rozpustné ve vodě a lehce transportovatelné do zárodku (klíčku). Výsledkem (důsledkem) toho je především zvýšené množství dýchacího substrátu (glukózy a dalších látek), čímž se dále zintenzivňuje dýchání klíčku, který se vyznačuje rychlejší a razantnějším růstem. Proto semenáče sóji po ošetření osiva přípravky obsahujícími hlavně auxiny vykazovaly zvýšenou růstovou aktivitu a vitalitu, což je předpokladem vysoké produktivity porostu.

Stimulace porostů

Začíná být skutečností, že ani při plném respektování základních agrotechnických opatření a využívání nových výkonných odrůd, nelze v žádném odvětví rostlinné produkce v podstatě očekávat výraznější vzestup výnosů bez využití látek se stimulačním či antistresovým účinkem. Z výše uvedeného důvodu je nedílnou součástí našich poloprovozních pokusů i ověřování těchto látek, které využíváme nejen k eliminaci často se vyskytujících abiotikóz, příp. i nedostatků v agrotechnice, ale k celkovému zlepšování výnosových prvků sóji.

V rámci našich pokusů v programu Sója 2017, které proběhly na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Studeněves a Sloveč), jsme založili pokusy se stimulátory na velmi raných odrůdách sóji Merlin (Skalička a Studeněves) a Cordoba (Sloveč). Přehled jednotlivých variant uvádíme v tab.

V uplynulém roce jsme ověřovali přípravky: Lignohumát MAX, Phytocare, Lexin, LEXenzym a Litofol Active. Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidní kombinací Stomp 400 SC + Outlook (3,0 + 1,0 l/ha). Uvedenou herbicidní kombinaci jsme použili záměrně jako základní herbicidní ochranu u všech variant ošetřených stimulačními látkami z důvodu její silnější fytotoxicity k rostlinám sóji.

Obsah chlorofylu

Příznivý vliv stimulačních látek na rostliny sóji prokazují mimo jiné i výsledky měření přístrojem Yara N-tester (graf 1 a 2), který zaznamenává obsah chlorofylu v listech. Použité stimulační látky obsah chlorofylu zvyšovaly, a to ještě po 47 dnech od jejich aplikace. Po 7 dnech od aplikace stimulátorů jsme zaznamenali nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji u přípravků LEXenzym a Lexin.

Při druhém termínu měření přístrojem Yara N-tester (tj. 47 dní po aplikaci stimulačních látek) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinků použitých přípravků (graf 2). Z porovnání údajů grafů 1 a 2 je patrné, že přípravky LEXenzym a Phytocare se v rostlinách rychleji metabolizují. Délka doby účinku na rostliny je u těchto přípravků kratší než u přípravků Litofol Active a Lexin, u kterých jsme současně zaznamenali nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji při druhém měření.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji po aplikaci biologicky aktivních látek na lokalitě Studeněves, 15. 6. 2017 (rel. v %)

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji po aplikaci biologicky aktivních látek na lokalitě Studeněves, 25. 7. 2017 (rel. v %)

Hodnocení rostlin

Z dosažených výsledků (tab.) je zřejmé, že aplikované stimulační látky ve většině případů přispěly k udržení nejen výrazně vyššího počtu jedinců na ploše (zejména Lexin, Litofol Active a LEXenzym), ale současně i zvýšily zejména výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Výšku „nasazení“ (tzn. apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy), která významně ovlivňuje sklizňové ztráty, nejvýrazněji zvyšoval (oproti kontrole) přípravek Litofol Active (o 3,7 cm) a dále pak přípravky LEXenzym a Lexin (o 3,6 cm). Pozitivní efekt v tomto směru jsme však zaznamenali i po aplikaci přípravků Lignohumát Max (zvýšení o 1,7 cm) a Phytocare (zvýšení o 1,2 cm). Největší větvení rostlin jsme zaznamenali po aplikaci přípravků Litofol Active a Lexin, dále pak po přípravku Phytocare. Pevnější lodyhou s menší náchylností k polehání se vyznačoval porost sóji ošetřený přípravkem Litofol Active.

Tab.: Pokusy se stimulátory v roce 2017

Souhrn

Závěrem lze konstatovat, že všechny testované stimulační přípravky, zejména však Litofol Active, těsně následovaný Lexinem a LEXenzymem, měly velmi příznivý efekt na utváření výnosových prvků porostu sóji. Současně je třeba poznamenat, že efekt, resp. prospěšnost použití jednotlivých přípravků do značné míry souvisí i s jejich cenou (tab.).

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Mikšovskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Ondřeji Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi, Mgr. Zdeňku Matyskovi a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc, CSc., Daniel Štranc; ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
Ing. Pavel Procházka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze