Provozní ověření účinnosti půdního biologického přípravku u hrachu a jarního ječmene

08. 03. 2026 Ing. Irena Bačová; AGROKOP CZ Stimulace Zobrazeno 337x

Zemědělské hospodaření prochází rychlými změnami, reaguje tak na klimatické výzvy, technologické možnosti současnosti a podpory biologické rozmanitosti. Nicméně strategie ve snižování pesticidních látek a minerálních hnojiv a jejich rizik vede ke zvyšujícímu se trendu v používání biologických přípravků a pomocných látek.

Mikroorganizmy jsou všudypřítomné. Navíc rostliny jsou závislé na organizmech obklopující kořenový systém, který přispívá ke zdravému vývoji rostlin. Právě půda, která obklopuje kořenový systém je mnohem bohatší na mikroorganizmy než okolní. Mnohé studie odhalily, že rostliny jsou závislé na symbióze s organizmy v půdě, kteří jsou ve vzájemné interakci a navzájem si poskytují prospěšné látky.

Biologický přípravek Rootfix

Přípravek Rootfix obsahuje tři druhy bakterií rodu Bacillus a to B. subtilis, B. atrophaeus a B. halotolerans. Nejznámějším druhem tohoto rodu je Bacillus subtilis, který má četné uplatnění v zemědělství, průmyslu nebo medicíně. V rámci tohoto druhu se vyskytuje více kmenů, které se liší svými vlastnostmi a využitím. V zemědělství má široké využití, zejména pro stimulační vlastnosti a potlačování škodlivých organizmů. V odborných článcích nebo studiích se uvádí pozitivní ovlivňování půdní úrodnosti vlivem zvyšování dostupnosti živin. Zejména uvolňováním dostupných forem fosforu a draslíku (solubilizace), produkcí organických kyselin (např. glukonové, mléčné, octové, jantarové, propionové) z minerálů a zvýšením aktivity enzymů, kyselých fosfatáz (mineralizace organického fosforu). Dochází tak ke zvyšování úrodnosti půdy díky schopnosti přeměňovat nerozpustný fosfor nebo draslík na dostupný (využitelný rostlinami), chelatací a iontovou výměnou (Saeid et al. 2018, Hamid a Bashir, 2019). Jiná studie uvádí, že B. subtilis má schopnost i transformovat (fixovat) dusík z nedostupné plynné formy (Hiremath et al. 2012). Má schopnost chránit rostliny před patogenními mikroorganizmy produkcí antimikrobiálních sloučenin, které inhibují růst různých patogenů, uvádí se i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae) (Struck et al. 2022). Dále bakterie soutěží i o prostor a živiny s patogenními organizmy, a tím omezují jejich množení. Navíc stimuluje indukovanou systemovou rezistenci v rostlinách, čímž posiluje jejich obranné mechanizmy proti patogenům (Basit et al. 2024). Mnohé studie uvádějí i pozitivní vliv na zvyšování tolerance rostlin vůči abiotickým stresům ze sucha, salinity a těžkých kovů (Bashir et al. 2022), vlivem vyvolání systémové tolerance, produkcí antioxidantů a zlepšením příjmem živin. Zlepšuje efektivitu využití vody během sucha podporou dobře rozvětveného kořenového systému a regulací uzavření průduchů. Další studie uvádějí, že bakterie má schopnost syntetizovat rostlinné hormony (zejména indol-3octovou kyselinu, IAA), kterými podporuje růst rostlin. Uvádí se mnoho dalších mechanizmů, kterými bakterie pomáhají rostlinám prosperovat v nepřiznivých podmínkách.

V odborných studiích jsou B. atrophaeus a B. halotolerans také často zmiňované pro jejich schopnost podporovat růstu rostlin, a také chránit rostliny před různými patogeny produkcí bioaktivních sloučenin potlačující jejich růst.

První rok ověřování biologického přípravku

Biologický přípravek Rootfix byl aplikován na osivo jarního hrachu a jarního ječmene. V obou plodinách byly následně pozorované pozitivní vlivy na rostliny. Byly vysety dvě varianty na jednom pozemku, což umožňuje lepší kontrolu půdních a mikroklimatických podmínek na dané ploše (homogenní podmínky).

Osivo hrachu v kontrolní variantě nebylo ošetřené a druhá varianta byla ošetřena přípravkem Rootfix. Pokus byl založen v Jihomoravském kraji v okrese Znojmo. Rostliny jarního hrachu ve variantě s Rootfixem měly mohutnější kořenový systém (obr. 1a). Byla pozitivně ovlivněná jak délka, tak i jejich četnost, což mělo následně vliv na růst a vývoj nadzemní části. Na začátku vegetace rostliny měly silnější stonky, listová plocha byla větší a zelené části měly tmavší zelenou barvu (obr. 1b). Byla pozorována i mírně nižší četnost hlízkových bakterií oproti kontrole. To může nasvědčovat o lepším výživném stavu rostlin a následně nižší potřebě rostliny vytvářet hlízky. Později se objevily kořenové choroby. Na ploše ošetřené biologickým přípravkem došlo k infekcím později oproti neošetřené variantě. Nakonec vlivem nedostatku vody v půdě a silnému tlaku kořenových patogenů, rostliny v obou variantách ohniskovitě nouzově dozrály. Výsledek výnosu pokusu nemohl být průkazně vyhodnocen vzhledem ke způsobu provedení sklizně.

Také v jarním ječmeni byly pozorovány rozdíly oproti kontrole. Osivo ječmene bylo ošetřeno fungicidním mořidlem obsahujícím fludioxonil a sedaxane spolu s Rootfixem. Kontrolní varianta byla mořena kombinací látek fludioxonil, sedaxane a fluxapyroxad v nižší dávce. Pokus byl umístěn v suché oblasti Jihomoravského kraje v okrese Znojmo a obě varianty byly vyseté na jednom pozemku. Vedení porostu probíhalo dle zvyklostí agronoma. Navíc ve variantě s Rootfixem bylo vyšší zaplevelení pcháčem rolním. Rostliny ve variantě s biologickým přípravkem byly výškově vyrovnanější, stébla byla mírně silnější a zelené části rostliny měly mírně tmavší zelenou barvu (obr. 2a) oproti kontrolní variantě. To ukazuje, že rostliny byly v lepším výživném stavu oproti kontrolní variantě. I napadení stébel fusarii ve spodních patrech bylo slabší v porovnání s kontrolní variantou (obr. 2b). Nakonec vlivem nedostatku vody v půdě, rostliny ohniskovitě předčasně dozrály v obou variantách. Při porovnání s kontrolní variantou byl výnos sice nižší, ale kvalitativní znaky byly mírně lepší (tab. 1).

Závěr

Z prvního roku ověřování bakteriálního stimulantu v polních podmínkách se výsledky ukazují jako zajímavé, ale je potřeba dále v ověřování pokračovat pro potvrzení výsledků, popřípadě pro ovlivnění dalších možných agronomických parametrů.

Tab. 1: Vliv ošetření na výnosové a kvalitativní parametry ječmene jarního

Obr. 1: Vliv aplikace přípravku Rootfix na vývoj rostlin hrachu

Obr. 2: Vliv aplikace přípravku Rootfix na vývoj rostlin ječmene jarního