Stimulace a fungicidní ochrana sóji v roce 2023

14. 09. 2024 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 324x

Základní ochranou v porostech sóji je ochrana proti plevelům, o tom jsme vás informovali v předchozím čísle tohoto časopisu. Avšak při postupném navyšování plochy sóji v ČR společně s globální změnou klimatu je nanejvýš účelné se zaměřit nejen na ochranu proti škůdcům, ale i houbovým chorobám.

Fungicidní ochrana sóji

Přestože v minulém roce nebyl v případě sóji zaznamenán významný výskyt houbových chorob, je třeba se této problematice věnovat. Ve vlhčích ročnících a na vlhčích lokalitách, které mnohdy pomáhají dobrému růstu a tím i výnosu řady plodin včetně sóji, však dochází k silnějšímu rozvoji a v řadě případů i vyšší škodlivosti houbových chorob. Běžně se v našich podmínkách setkáváme s mírným výskytem peronospory (Peronospora manshurica) a hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) viz obr. 1 a 2.

Z uvedených důvodů testujeme i vybrané fungicidy, které je možné využít. Tlak houbových chorob, zejména hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) a peronospory (Peronospora manshurica) byl v roce 2023 slabý, a proto nebylo možné podrobněji zhodnotit účinnost testovaných fungicidů. V jiných ročnících rostliny ošetřené testovanými fungicidy (Amistar Gold a Belanty) působí zdravějším dojmem a lépe odolávají primárnímu i sekundárnímu napadení houbovými chorobami. Pro přirozenou ochranu rostlin současně hovoří i dobrý zdravotní a s ním související výživný stav, který je současně dosažen aplikací kvalitních stimulačních látek, které udržují lepší vitalitu, a tím zároveň podporují i přirozenou obranyschopnost rostlin. To však platí při slabém tlaku houbových chorob.

Obr. 1: Peronospora (Peronospora manshurica)

Obr. 2: Hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum)

Stimulace sóji

Stabilní součástí našich pokusů je i testování stimulátorů, které využíváme nejen k eliminaci všudypřítomného stresu, ale také ke zlepšování kvalitativních prvků a zejména výnosu sóji. V loňském roce jsme testovali kvalitní, prověřené a námi již testované přípravky se stimulačním účinkem (Lexin, AGRILexin, LEXenzym, Litofol Active, Talisman a ExelGrow). Nově jsme zařadili přípravky Kalcian (mikronizovaný vápník s humátem určený pro foliární aplikaci) a Status (syntetický fytohormon ze skupiny cytokininů - MTU s kyselinou pidolovou). V případě přípravku Kalcian je třeba říci, že byla jeho dávka nedopatřením snížena a tím nemohl být správně zhodnocen. Přípravek Kalcian je však vhodné aplikovat zejména na plodiny, které jsou pěstované na kyselejších pozemcích s nedostatkem vápníku.

Obdobně jako v předchozích letech byla kontrolní varianta ke stimulátorům ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha), který byl použit jako základní herbicid ke všem stimulačním a fungicidním variantám. Uvedený herbicid používáme z důvodu jeho silnější fytotoxicity na rostliny sóji a tím lepšímu vyniknutí účinku stimulačních látek.

Výsledky

S ohledem na jednoduchost a rychlost hodnocení nestejné morfogeneze rostlin sóji u sledovaných variant (po ošetření fungicidů a stimulátorů) používáme metodu stanovení obsahu chlorofylu přístrojem Yara N-tester. Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných látek (cca po 8 dnech) zvyšovaly obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme pozorovali po aplikaci přípravků Litofol Active, LEXenzym, Lexin, a AGRILexin (graf 1).

Při druhém termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 35 resp. 27 dní po aplikaci stimulátorů a fungicidních látek) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinku použitých přípravků (graf 2). U stimulátorů a fungicidů jsme nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji při druhém měření pozorovali u přípravků Litofol Active, AGRILexin, Lexin a Talisman TL (3. trojlístek) + Status K (květ). Právě v případě posledně jmenované kombinace Talisman TL + Status K je jednoznačně patrné posílení účinnosti prvotně (ve 3. trojlístku) naaplikovaného přípravku Talisman později (v květu) dodaným přípravkem Status. Obdobně jako Status, avšak s mírně nižším efektem se projevil i v květu dodaný přípravek Exel Grow. U přípravků s obsahem auxinů, huminových kyselin a fulvokyselin, jako jsou Litofol Active, AGRILexin a Lexin, lze pozorovat delší dobu účinku než u přípravků s kyselinou pidlovou. Z porovnání údajů v grafech 1 a 2 je patrné, že zejména přípravky LEXenzym a Talisman, ale také přípravek Status se v rostlinách rychleji metabolizují, proto je vhodné jejich aplikaci častěji opakovat. Po použití zejména prvních dvou uvedených přípravků jsme sledovali i nejrychlejší nástup stimulačního efektu. Pozitivní vliv na obsah chlorofylu v listech se projevil i po aplikaci fungicidů (Amistar Gold a Belanty). Kladně však hodnotíme i přípravek Kalcian, který měl nedopatřením sníženou aplikační dávku.

Na základě dosažených výsledků (tab. 1) konstatujeme, že k udržení výrazně vyšší hustoty porostu pomohly zejména stimulační přípravky Litofol Activ, LEXenzym, Talisman + Status, AGRILexin a Lexin.

Pro dosažení nižších sklizňových ztrát a tím jednodušší sklizně sledujeme výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, která významně ovlivňuje sklizňové ztráty a rychlost sklizně. V loňském roce tuto výšku nejvíce ovlivňovaly přípravky Lexin (12,99 cm), AGRILexin (12,56 cm), Litofol Active (12,29 cm) a LEXenzym (12,01 cm). V porovnání s kontrolou uvedené přípravky zvedly uvedenou výšku o 1,7–2,6 cm.

Nejsilněji větvily rostliny po aplikaci přípravků LEXenzym, Lexin, AGRILexin a Litofol Active.

Největší výšku porostu jsme zaznamenali po aplikaci přípravků Kalcian (64,1 cm) a Talisman TL + Status K (62,6 cm), ale také po sólo ošetření přípravky Talisman a Lexin (61,7 cm).

Výnosovým parametrem je počet lusků na rostlině, který je vždy třeba dávat do souvislosti s hustotou porostu. Z hlediska počtu lusků na rostlině nejlépe vycházely porosty po ošetření přípravky Lexin, Litofol Active, AGRILexin, Talisman TL + Status K a LEXenzym.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 8 dní po aplikaci stimulátorů

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 35 (stimulátory) a 27 dní (fungicidy) po aplikaci

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že většina stimulačních a fungicidních přípravků měla příznivý efekt na utváření výnosových prvků porostu sóji. Nižší efekt přípravku Kalcian je možné přisoudit nižší dávce, která byla zvolena omylem, avšak i přesto je určitý pozitivní efekt patrný.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagro a.s., Zemědělská společnost Sloveč, a.s. a ASTUR Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Tab. 1: Přehled pokusných variant a hodnocení sóji za vegetace po aplikaci fungicidů a stimulátorů

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc¹;
¹ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec; ²Česká zemědělská univerzita v Praze