Chemap Agro s.r.o.

Stimulace osiva sóji biologicky aktivními látkami

30. 04. 2018 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 309x

Jedním ze základů, jak dosáhnout vysoké a kvalitní produkce sóji, je dobře vyvinutý a zdravý kořenový systém, na kterém se nachází mnoho hlízek symbiotických bakterií pomáhajících poutat vzdušný dusík. Prvním předpokladem vytvoření kvalitního kořenového systému je zdravé a vitální osivo. Tento faktor, ale hraje klíčovou roli při úspěšném pěstování všech zemědělských plodin.

Agronutrition

Vitalita osiva a biologicky aktivní látky

Vitalita osiva je proto jedním ze základních předpokladů ovlivňující nejen samotnou kvalitu založení porostu, ale i tvorbu kořenového systému a nadzemních orgánů rostlin. Pro podporu zdravotního stavu a vitality osiva se již řadu let využívá, kromě fungicidního a insekticidního moření, také jeho ošetření biologicky aktivními látkami. Pro lepší představu dynamiky tvorby kořenového systému v časných růstových fázích je uveden obrázek 1.

Za biologicky aktivní látky lze považovat různé regulátory růstu, enzymy, látky spojené s bioenergetikou rostlin nebo i fotosyntetické pigmenty tvořící bílkovinné komplexy, které se účastní vlastní přeměny energie elektromagnetického záření na energii chemických vazeb. Řada biologicky aktivních látek prokázala příznivý vliv i na klíčení semen a následný růst rostlin sóji luštinaté. Podle řady autorů velmi příznivě působily biologicky aktivní látky založené na směsi syntetických auxinů, huminových kyselin a fulvokyselin. Značně podobnou účinnost vykazovaly v mnoha pokusech použité syntetické analogy některých brassinosteroidů, které pozitivně interagují s auxiny. Pokusy probíhající ve druhé polovině 20. století prokázaly pozitivní vliv zejména auxinových přípravků na klíčení semen a následný vývoj mladých rostlin.

Mezi nejkvalitnější humáty patří Lignohumát, resp. Lignohumát B, což je kapalný přípravek založený na bázi humusových kyselin, vznikající v procesu organické transformace odpadu při zpracování dřeva. Obsahuje aktivní části huminového spektra, a to směs huminových kyselin a fulvokyselin v poměru 1:1, které pozitivně ovlivňují řadu biochemických a fyziologických procesů rostlin a pozitivně působí i na rostlinu samotnou. Humusové kyseliny pomáhají mimo jiné zvýšit nejen dostupnost, ale i vlastní příjem, distribuci a asimilaci zejména živin rostlinou.

Přípravky, které obsahují kromě humátů i fytohormony, popřípadě i další látky vykazující hormonální aktivitu, stále více získávají na popularitě jak v zemědělství, tak i zahradnictví. Z těchto přípravků se nejen v pokusech, ale i v praxi osvědčil například Lexin, což je kapalný koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů. Vykazuje zejména pozitivní vliv na dělení buněk, dlouživý růst, tvorbu cévních svazků, zakládání a růst kořenů, lignifikaci a další anatomicko-morfologické vlastnosti a znaky rostlin. Finálním efektem je pak jejich vyšší produktivita, a to nejen z hlediska kvantity, ale často i kvality.

Dalšími příznivě působícími biologicky aktivními látkami jsou brassinosteroidy, které náleží do skupiny fytohormonů steroidního typu. Tyto hormony zvyšují odolnost rostlin ke stresům, hlavně k suchu, nízkým nebo naopak vysokým teplotám apod. Zvyšují rovněž odolnost rostlin vůči zasoleným půdám. Bylo však i prokázáno, že podporují tvorbu a růst kořenů.

Obr. 1: Vývoj kořenového systému rostlin sóji u varianty nemořeno a varianty mořené před výsevem přípravkem Lexin v roce 2016
Obr. 1: Vývoj kořenového systému rostlin sóji u varianty nemořeno a varianty mořené před výsevem přípravkem Lexin v roce 2016

Provozní pokusy

Již 6 let probíhají provozní pokusy za účelem zjištění vlivu moření osiva sóji biologicky aktivními látkami na tvorbu kořenového systému, nadzemní biomasy, aktivitu symbiotických bakterií a výnos sóji. V pokusu byly použity tyto biologicky aktivní látky:

Lignohumát B - (LIG) směs huminových kyselin a fulvokyselin v poměru 1 : 1;

Lexin - (LEX) koncentrát huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů;

Brassinosteroid - (BRS) v pokusu byla použita substance pod označením 4154, tj. naředěný syntetický analog přírodního 24 epibrassinolidu (2α,3α,17β-trihydroxy-5α-androstan-6-on), který je dále uveden jen jako brassinosteroid;

„Komplexní moření“ - (COM) směs nasyceného roztoku sacharózy, Lexinu, fungicidního mořidla Maxim XL 035 FS a pomocné látky na bázi pinolenu Agrovital;

Lexenzym - (LEXZ) koncentrát huminových kyselin a fulvokyselin obohacený o prekurzory fytohormonů, vitamíny a enzymy.

Pro pokus byla použita velmi raná odrůda sóji Merlin. K moření osiva bylo přistoupeno vždy bezprostředně před jeho výsevem, podle schématu uvedeného v tabulce 1.

Výsevek odrůdy Merlin byl jednotný, a to 68 semen/m2. Ve všech případech (u všech variant) bylo osivo při procesu moření inokulováno přípravkem Nitrazon+. Jako kontrolní neošetřená varianta (UTC) bylo zvoleno osivo, které bylo pouze inokulováno, nikoliv mořeno.

Pokusy probíhají v katastrálním území obce Studeněves (Středočeský kraj, okres Kladno), v nadmořské výšce 306 m. Každá varianta má 3 opakování o velikosti 0,1 ha. Z pedologického hlediska se jednalo o kambizem arenickou na karbonátové svahovině, středně těžkou až lehčí. Průměrná roční teplota vzduchu pokusného stanoviště je 8–10 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 450–550 mm.

Pro všechny pokusné varianty sóji byla zvolena jednotná pěstitelská technologie, jejíž příklad z roku 2017 je uveden v tabulce 2. Předplodinou na zvoleném pozemku byla pšenice ozimá.

Tab. 1: Schéma moření osiva sóji jednotlivých variant

Přípravek

Dávkování

na 1 tunu osiva

Lignohumát B (LIG)

1,28 l

Lexin (LEX)

0,33 l

Brassinosteroid (BRS)

110 ml substance 4154

„Komplexní moření“ (COM)

nasycený roztok sacharózy 8,17 l

0,33 l Lexin

0,5 l Agrovital

1,0 l Maxim XL 035 FS

Lexenzym (LEXZ)

0,33 l

Kontrola (UTC)

ošetřena pouze vodou

Tab. 2: Pěstitelská technologie pokusu

Termín

Operace

říjen 2016

podmítka disky (10 cm)

říjen 2016

kypření (22 cm)

březen 2017

hnojení (200 kg/ha NPK 15)

7. a 10. 4. 2017

předseťová příprava 2× kompaktor na 6 a 4 cm

24. 4. 2017

moření osiva, inokulace a setí pokusů

25. 4. 2017

ošetření PRE Plateen 41,5 WG (2,0 kg/ha)

12. 6. 2017

lokální ošetření POST herbicidem

16. 10. 2017

sklizeň pokusů

Hodnocení pokusu

Vliv biologicky aktivních látek na tvorbu kořenového systému byl zkoumán ve fázi BBCH 73, tedy v době, kdy by měl být kořenový systém již mohutnější a plně aktivní s dostatečným množstvím hlízek poutajících vzdušný dusík. Z každé varianty a každého opakování bylo odebráno 15 rostlin tak, že každá rostlina byla ze stran a odspodu podkopána a následně z ní co nejšetrněji odpreparována (rozplavena) zemina tak, aby se kořenový systém téměř nepoškodil. Na kořenech byl nejprve sledován počet hlízek. Následně byl kořenový systém v oblasti kořenového krčku oddělen od rostliny a zvážen v čerstvém stavu. Potom byly kořenové systémy rostlin usušeny (24 h při 105 °C) a opět zváženy. Tím jsme získali hmotnosti kořenových systémů a jejich sušinu. Na konci vegetačního období byl vyhodnocen výnos semene z jednotlivých variant.

Výsledky v pěstitelském roce 2017

Z grafu 1 je patrné, že moření osiva sóji biologicky aktivními látkami výrazně zvýšilo počet aktivních hlízek na kořenech rostlin u všech pokusných variant. Největší nodulaci jsme však zaznamenali u rostlin varianty „komplexní moření“ (zvýšení o 100 % oproti kontrole). Množství hlízek u této varianty je patrné na obrázku 2.

Rozborem odebraných rostlin sóji jsme zjistili, že nejrozvinutější kořenový systém měly rostliny (ve fázi BBCH 73) varianty „Lexenzym“. Kořenový systém rostlin této varianty měl o 44 % vyšší hmotnost oproti kořenovému systému rostlin neošetřené kontroly. Obecně lze však uvést, že všechny v našich pokusech aplikované biologicky aktivní látky měly výrazně pozitivní vliv na tvorbu kořenového systému sóji (graf 2).

Velmi pozitivní vliv sledovaných látek jsme zaznamenali rovněž na hmotnost nadzemní části sóji, neboť rostliny varianty „Lexin“ měly o více než 52 % vyšší hmotnost oproti rostlinám neošetřené kontroly.

Z údajů tabulky 3 je zřejmé, že moření osiva sóji biologicky aktivními látkami, zejména těmi, které obsahují auxiny, má značně pozitivní vliv nejen na velikost kořenového systému rostlin, ale také na obsah sušiny.

U jednotlivých variant byl při sklizni sledován výnos semene. Z dosažených výsledků je patrné, že všechny biologicky aktivní látky významně podpořily tvorbu výnosu (graf 4). Nejvyšší výnosy poskytly varianty, které byly mořeny biologicky aktivními látkami obsahujícími buď auxiny („komplexní moření“ - výnos 3,581 t/ha, Lexin - výnos 3,492 t/ha) nebo fytohormony pracující v synergii s auxiny („brassinosteroid“- 3,477 t/ha) popřípadě prekurzory auxinů (Lexenzym - výnos 3,474 t/ha).

Tab. 3: Obsah sušiny v odebraných rostlinách sóji (12. 7. 2017)

Varianta moření osiva

Obsah sušiny v %

nadzemní část

kořen

Nemořená kontrola (UTC)

20,1

23,4

Lignohumát B (LIG)

20,3

23,9

Lexin (LEX)

20,2

25,1

Brassinosteroid (BRS)

20,9

23,7

Komplexní moření (COM)

20,8

25,7

Lexenzym (LEXZ)

22,5

25,8

Graf 1: Průměrný počet hlízek na 1 rostlinu sóji u jednotlivých variant (12. 7. 2017)
Graf 1: Průměrný počet hlízek na 1 rostlinu sóji u jednotlivých variant (12. 7. 2017)

Graf 2: Průměrná hmotnost kořene rostliny sóji v čerstvém stavu (12. 7. 2017)
Graf 2: Průměrná hmotnost kořene rostliny sóji v čerstvém stavu (12. 7. 2017)

Graf 3: Průměrná hmotnost nadzemní části rostliny sóji v čerstvém stavu (12. 7. 2017)
Graf 3: Průměrná hmotnost nadzemní části rostliny sóji v čerstvém stavu (12. 7. 2017)

Graf 4: Výnos semene sóji (přepočítáno na vlhkost 13 % při sklizni 16. 10. 2017)
Graf 4: Výnos semene sóji (přepočítáno na vlhkost 13 % při sklizni 16. 10. 2017)

Obr. 2: Hlízky obsahující symbiotické bakterie na kořenech sóji (varianta mořená tzv. komplexním mořením) 12. 7. 2017
Obr. 2: Hlízky obsahující symbiotické bakterie na kořenech sóji (varianta mořená tzv. komplexním mořením) 12. 7. 2017

Souhrn

Z výsledků pokusu zkoumajícího vliv moření osiva sóji biologicky aktivními látkami na tvorbu kořenového systému, jehož kvalita je jedním ze základních předpokladů pro dosažení vysokého výnosu semene vyplývá, že všechny použité přípravky podpořily oproti kontrole nejen nárůst kořenů, ale i nodulaci. Tyto skutečnosti pak pozitivně ovlivnily produkční stav porostů variant ošetřených těmito látkami a následně i jejich výnosy.

Nejefektivněji působící variantou moření bylo „komplexní moření“ (směs Lexinu, nasyceného roztoku sacharózy, fungicidního mořidla a pomocné látky na bázi pinolenu). Velmi dobrých výsledků však bylo dosaženo i po aplikaci přípravků Lexin, Lexenzym a brassinosteroidu, kde byl dosažen rovněž velmi dobrý výnos.

Ing. Pavel Procházka, Ph.D., Bc. Jan Vostřel, Jan Řehoř; Česká univerzita v Praze
Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc, CSc.; ZEPOR+ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec

 

Tab. 3: Obsah sušiny v odebraných rostlinách sóji (12. 7. 2017)

Varianta moření osiva

Obsah sušiny v %

nadzemní část

kořen

Nemořená kontrola (UTC)

20,1

23,4

Lignohumát B (LIG)

20,3

23,9

Lexin (LEX)

20,2

25,1

Brassinosteroid (BRS)

20,9

23,7

Komplexní moření (COM)

20,8

25,7

Lexenzym (LEXZ)

22,5

25,8

 

Související články

Prínos ošetrenie repky ozimnej prípravkami Galleko v sezóne 2017/18

16. 09. 2018 Mgr. Martin Šotik; Galleko® Stimulace Zobrazeno 209x

Galleko koreň - zabezpečí vynikajúci štart repiek

16. 08. 2018 Mgr. Martin Šotik; Galleko Stimulace Zobrazeno 159x

Pokusy se stimulací sóji v roce 2017

26. 07. 2018 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 234x

Galleko® špeciál - kvalitné oziminy s kvalitným štartom

17. 07. 2018 Mgr. Martin Šotik; Galleko® Stimulace Zobrazeno 203x

Prípravky Galleko, alebo keď nám počasie nepraje

19. 06. 2018 Mgr. Martin Šotik; Galleko Stimulace Zobrazeno 232x

Další články v kategorii Stimulace

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Zetrola Magnello Pack - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
17%
5%
43%
detail