Testování stimulačních látek při pěstování sóji v roce 2025

07. 06. 2026 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 1175x

Stimulační látky představují důležitý nástroj nejen pro podporu běžného růstu rostlin, ale také pro jejich schopnost regenerace a adaptace na stresové podmínky. Regenerace rostlin může být fyziologická, kdy dochází k obnově ztracených nebo opotřebovaných částí během života rostliny bez poranění, nebo patologická, která nastává po poškození. Patologická regenerace zahrnuje nejen hojení ran, ale také obnovu ztracených orgánů mimo místo poranění, například růst nových výhonů po řezu či obrůstání vytrvalých plodin po seči.

Mezi nejdůležitější stimulační látky patří auxiny, cytokininy a vitaminy, ale také látky jako kyselina pidolová (PGA), MTU (thiadiazuron), huminové kyseliny, fulvokyseliny, fytorteroly apod., které podporují zejména patologickou regeneraci. Tyto látky umožňují obnovu ztracených částí růstem z vnitřních pletiv, jako jsou pericyklus nebo perikambium. Přestože jejich význam je nejzřetelnější při vegetativním množení, největší přínos pro rostlinnou výrobu spočívá v regulaci růstu a vývoje rostlin, aby dosáhly maximální produkční schopnosti a hospodářského výnosu.

Správně zvolená stimulace umožňuje nejen efektivní regeneraci po poškození, ale také maximální využití genetického potenciálu rostlin a stabilní zlepšení výnosu i kvality úrody.

V našich polních pokusech proto pravidelně testujeme stimulační látky. I při pečlivém dodržování moderních agrotechnických postupů a pěstování výkonných odrůd nelze očekávat výrazné zvýšení výnosů bez cíleného využití stimulačních (antistresových) přípravků. Správně zvolené preparáty nejen snižují negativní dopady stresových faktorů, ale také podporují růst kořenového systému, zlepšují kvalitu produkce a přispívají k vyšším výnosům.

Využití těchto látek je tedy kombinací vědeckého poznání a praktického zemědělského přístupu, který umožňuje sóje naplno využít svůj genetický potenciál a stabilně produkovat dobrou a kvalitní úrodu.

Testované přípravky a metodika

V roce 2025 jsme testovali jak osvědčené přípravky Kalcian, Lexin, AGRILexin, LEXenzym, Litofol Active, Talisman a Status, tak i novinku Best-a Soy (tab. 1).

Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidní kombinací Bismark + Campus (2,5 + 1,2 l/ha), která byla zároveň použita jako základní ošetření u všech variant se stimulátory. Tato kombinace byla zvolena záměrně pro svou vyšší fytotoxicitu, aby bylo možné lépe posoudit regenerační účinek testovaných přípravků.

Převážná většina testovaných přípravků byla aplikována v období třetího trojlístku (TL), jen dva přípravky (Best-a Soy a Status) byly použity na počátku květu (K).

Pro hodnocení rozdílů v morfogenezi rostlin mezi jednotlivými variantami (po aplikaci stimulátorů) využíváme metodu stanovení obsahu chlorofylu pomocí přístroje Yara N-Tester, který umožňuje jednoduché a rychlé posouzení aktuálního fyziologického stavu porostu.

Tab. 1: Přehled pokusných variant a hodnocení sóji za vegetace po aplikaci stimulátorů

Výsledky pokusu

Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech testovaných přípravků vykazovaly již přibližně šest dní po ošetření zvýšený obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány u variant ošetřených přípravky Litofol Active, Talisman, LEXenzym, AGRILexin a Lexin (graf 1). Při druhém termínu měření pomocí přístroje Yara N-Tester (přibližně 55, resp. 37 dní po aplikaci stimulátorů) jsme sledovali nejen rychlost nástupu, ale i délku trvání účinku jednotlivých přípravků (graf 2). Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme v tomto termínu naměřili u variant s přípravky Lexin TL, Best-a Soy K, AGRILexin TL, Litofol Active TL, LEXenzym TL a u kombinace Talisman TL (aplikace ve fázi 3. trojlístku) + Status K (aplikace na počátku květu).

Porovnáním výsledků z grafů 1 a 2 vidíme, že přípravky Talisman a LEXenzym se v rostlinách metabolizují rychleji. Jejich účinek nastupuje velmi rychle, ale zároveň dříve odeznívá, proto se v praxi nabízí jejich opakovaná aplikace v průběhu vegetace. Nejrychlejší nástup stimulačního efektu jsme zaznamenali u přípravku Talisman, který vyvolal výraznou reakci rostlin již krátce po aplikaci. Z dosažených výsledků (tab. 1) vyplývá, že vyšší počet jedinců na jednotce plochy podpořily především přípravky Best-a Soy K, Lexin TL, Litofol Active TL, Talisman TL, AGRILexin TL a LEXenzym TL.

Pro snazší sklizeň hodnotíme také výšku nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, která výrazně ovlivňuje velikost sklizňových ztrát. Všechny aplikované stimulační látky tuto výšku zvýšily. Nejvýraznější účinek jsme zjistili u přípravků Litofol Active TL (o 4,07 cm), LEXenzym TL (o 3,87 cm) a Best-a Soy K (o 3,50 cm) ve srovnání s kontrolní neošetřenou variantou. V roce 2024 jsme oproti roku 2025 i předchozím letům zaznamenali odlišný průběh nasazení nejspodnějšího lusku. Tento rozdíl souvisel s tím, že ošetřené porosty nasazovaly lusky již na nejspodnějších nodech, zatímco u neošetřené kontroly zůstávaly první 2–3 nody bez lusků.

Z těchto důvodů nově uvádíme také celkový počet plodných pater. Nejvyšší hodnoty jsme zaznamenali po aplikaci přípravků Talisman TL, LEXenzym TL, Lexin TL a AGRILexin TL.

Větvení porostů zůstalo vlivem vyšší hustoty rostlin celkově slabší. Ze sledovaných variant však intenzivnější větvení vykázaly rostliny po aplikaci přípravků Best-a Soy K a AGRILexin TL. Nejvyšší porost jsme zaznamenali po aplikaci přípravků Litofol Active TL (83,6 cm), Kalcian TL (82,3 cm) a Talisman TL + Status K (82,0 cm).

Z výnosotvorných prvků jsme sledovali zejména počet lusků na rostlině, který vždy posuzujeme v kontextu hustoty porostu. Nejlepších výsledků dosáhly varianty ošetřené přípravky Best-a Soy K, AGRILexin TL, LEXenzym TL a Lexin TL.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 6 dnů po aplikaci stimulátorů (rel. v %)

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 55 (37) dní po aplikaci stimulátorů (rel. v %)

Závěr

Výsledky pokusů ukazují, že testované stimulační přípravky měly ve většině případů pozitivní vliv na utváření výnosových prvků porostu sóji. Jejich využití tak představuje významný nástroj pro stabilizaci produkce, zejména v podmínkách stresu.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze