Účinky biostimulantu Albit v porostech sóji luštinaté

12. 06. 2025 Ing. Tomáš Javor, DiS., Ing. Lenka Beranová, DiS.; AGRIPOR Žamberk s.r.o. Stimulace Zobrazeno 2720x

Pěstební postupy sóji jsou často omezovány na základní péči spočívající v ošetření proti škodlivým faktorům. Zažité postupy reagují na základní poznatek o samo zajištěné výživě rostlin prostřednictvím vázání dusíku z atmosféry. To je do jisté míry pravdou a z diagnostik současných pěstitelských postupů vyplývá, že sója využívá asi 60–70 % veškeré potřeby dusíku pro tvorbu výnosu z atmosféry skrze funkční systém hlízek (nodulů).

V hlízkách sóji se vyskytují specifické symbiotické bakteriemi druhu Bradyrhizobium japonicum, které poutají vzdušný dusík (N₂). Fixovaný N₂ je přeměňován enzymem nitrogenázou na amoniak (NH₃), který dále putuje k zabudování do rostlinných bílkovin v nadzemních částech. Možností, jak podpořit početnost a aktivitu hlízkových bakterií na kořenech sóji, je použití otestovaného biostimulantu Albit se širším signálním mechanismem účinku v systému půda-kořen-rostlina.

Porost sóji ošetřený biostimulantem Albit v dávce 40 ml/ha (foto: Lenka Beranová)

Podpora fixace dusíku (N₂) z atmosféry

Ošetření porostu sóji v době vyvinutého 3–4. trojlístku se projevilo již po 14 dnech zvýšením početnosti vitálních (lze pozorovat jako narůžovělých) hlízek na kořenovém systému. Po ošetření nižší dávkou 40 ml/ha biostimulantu Albit byl zvýšen počet menších hlízek do velikosti 5 mm v průměru více než 3x a větších (starších) a výkonnějších hlízek 1,6× oproti neošetřené kontrole. Po ošetření porostu vyšší dávkou 60 ml/ha přípravku Albit bylo zjištěno zvýšení početnost menších hlízek na kořenech 2,6× a větších hlízek 1,7× oproti kontrole. Celkově tak došlo ke zvýšení nodulace kořenů hlízkami 1,9–2,1× podle dávky přípravku. Je tedy patrné, že již nižší dávka 40 ml/ha biostimulantu Albit se projevila na větší početnosti hlízek, které poskytují nejlepší prognózu výživy rostlin dusíkem z atmosféry (graf 1).

Graf 1: Nodulace kořenového systému hlízkami symbiotických bakterií 14. den po ošetření porostů sóji biostimulantem Albit (stav ke dni 6.7.2024, lokalita Hrádek, o. Pardubice)

Setrvalá výživa dusíkem

Porosty ošetřené testovaným biostimulantem Albit vykazovaly již od vyvinutých prvních poupat významné zlepšení výživného stavu dusíkem. Po ošetření porostu nižší dávkou 40 ml/ha přípravku Albit bylo zjištěno zlepšení výživného stavu rostlin o 16 % v naplnění optimálního stavu výživy a po vyšší dávce přípravku 60 ml/ha zlepšení o 14 % oproti neošetřené kontrole. Lepší výživa rostlin dusíkem pokračovala ještě po odkvětu při tvorbě bobů v luscích. Po ošetření přípravkem Albit v dávce 40 ml/ha vykazovaly rostliny o 3 % lepší výživný stav v naplnění diagnostického optima. Po ošetření porostu dávkou 60 ml/ha došlo ke zlepšení výživy dusíkem o 9 % v naplnění diagnostického optima. Ošetření porostu rozdělenou dávkou přípravku Albit na 40 ml/ha v době vyvinutého 3–4. trojlístku s opakováním v tvorbě poupat po 14 dnech (celkem dávka 80 ml/ha) se projevilo zlepšením výživného stavu rostlin dusíkem o 5 % v naplnění optima.

Ošetření porostů přípravkem Albit v hlavním období v době vyvinutého 3–4. trojlístku se projevilo po 14 dnech zlepšením výživného stavu rostlin fosforem o 3–6 %, vápníkem o 8–14 % a hořčíkem o 4–12 % v naplnění diagnostického optima. Výživa rostlin draslíkem byla zlepšena o 11 % naplněného optima po nižší dávce 40 ml/ha přípravku.

Po uplynutí 50 dní od ošetření porostů biostimulantem Albit nebylo zjištěno zlepšení výživy rostlin fosforem, draslíkem ani hořčíkem oproti neošetřené kontrole. Setrval jen podpořený výživný stav rostlin vápníkem o 4 % v naplnění optima po vyšší dávce 60 ml/ha přípravku. Výživa rostlin fosforem a draslíkem byla u všech variant ošetření a u kontroly v nadbytku (nad optimem) a případné výrazné zlepšení stimulací nebylo ani žádoucí. Deficitní výživa rostlin hořčíkem nebyla biostimulantem zlepšena pro malou dostupnost prvku v půdním roztoku (graf 2).

Graf 2. Výživný stav porostů po ošetření biostimulantem Albit (stav ke dni 6.7.2024 a 11.8.2024, lokalita Hrádek, o. Pardubice)

Výnos a kvalita semen

Porosty ošetřené biostimulantem Albit byly sklízeny v obvyklém termínu k rané (00) odrůdě Albiensis a lokalitě. Hlavním poznatkem již při sklizni byla nižší vlhkost semen v průměru o 2,6 % obsahu oproti neošetřené vlhčí kontrole. Výnos semen v přepočtu na jednotnou vlhkost semen byl zvýšen oproti kontrole v průměru o 5 % po ošetření porostu přípravkem Albit v dávce 40 ml/ha. Po ošetření porostu vyšší dávkou 60 ml/ha přípravku Albit stoupl výnos o 2 % oproti kontrole.

Ošetření porostu časově rozdělenou dávkou přípravku Albit na 40+40 ml/ha se projevilo neproduktivně poklesem výnosu v průměru o 7 % oproti kontrole. Na rostlinách po pozdějším druhém ošetření v době poupat poklesl počet lusků na rostlině, zřejmě pro působení na předčasný opad květů pro stimulace (prodloužení) doby nárůstu stonků a listové plochy.

Z kvalitativních ukazatelů prokázaly laboratorní analýzy zvýšení obsahu hrubých bílkovin (N-látek) v průměru o 4,2 % po ošetření porostů na počátku vegetace přípravkem Albit. Na zvýšení obsahu N-látek semenech se podílelo nejvíce ošetření jednou dávkou 40 ml/ha. Obsah tuku (oleje) v semenech byl naopak mírně snížen (o 1,8 % v obsahu) po ošetření přípravkem Albit v dávce 40 ml/ha. Po ošetření porostu vyšší dávkou přípravku byly zjištěny srovnatelné olejnatosti semene s kontrolou.

Úkolem rostlinných biostimulantů je mimo produkční výsledky ošetřené plodiny také posílit uhlíkovou neutralitu pěstebního postupu. Je patrné, že fixace uhlíku (CO₂) do sklizeného produktu (semen) byla adekvátně s dávkou přípravku Albit o 3–6 % vyšší než na neošetřené kontrole (tab. 1).

Tab. 1: Dosažený výnos a základní kvalita semen ve sklizni a fixace oxidu uhličitého (CO₂) po ošetření porostu biostimulantem Albit (21.9.2024, lokalita Hrádek, o. Pardubice)

Rostlinný biostimulant Albit podporuje osídlení (nodulaci) kořenů hlízkami se symbiotickými bakteriemi poutající vzdušný dusík (N₂) (foto: Tomáš Javor)

Ovlivnění výnosotvorných prvků

Struktura tvorby výnosových prvků poukázala na zvětšení průměrné délky rostlin po ošetření testovaným biostimulantem Albit. Nejdelší rostliny o 9 cm, než na neošetřené kontrole byly zjištěny po ošetření testovaným přípravkem v dávce 40 ml/ha. Výška nasazení prvního lusku se významně neměnila až na variantu ošetřenou dvěma dávkami 40 ml/ha, u které byla o 1,5 cm výše nad zemí. Ošetření dvěma dávkami 40 ml/ha přípravku Albit však významně snížilo pro vyšší nasazení prvních lusků a větší stimulaci vegetativního růstu (listů a stonků) celkový počet lusků na rostlinách oproti kontrole a také oproti ostatním dávkám přípravku Albit provedených jen na počátku ve vyvinutém 3–4. trojlístku. Ošetření přípravkem Albit v dávce 40 ml nebo 60 ml/ha snižovalo výnos slámy a boční větvení stonků a podpořilo transport asimilátů do výnosu semen (tab. 2).

Tab. 2. Struktura výnosotvorných prvků porostů ošetřených biostimulantem Albit (sklizeň 21. 9. 2024, lokalita Hrádek, o. Pardubice)

Závěr a doporučení

Rostlinný biostimulant Albit obsahuje hlavní složku kyselinu poly-beta-hydroxymáselnou (PHB), která je produkována rozšířenými půdními bakteriemi. Jedná se o látku signální (prekurzorové) povahy pro půdní mikroorganismy a také pro rostlinné fytohormony. Ošetření porostu sóji přípravkem Albit proto pozitivně ovlivňuje početnost vitálních hlízek a celkově výkonnost symbiotické fixace vzdušného dusíku (N₂), který je hlavním přirozeným zdrojem dusíku pro rostliny sóji. Po ošetření porostů přípravkem Albit vykazovaly lepší výživný stav dusíkem během celé hlavní vegetace. Podpora symbiotické cesty výživy dusíkem se projevila ve zvýšení výnosu semen v průměru o 5 %. Sklízená semena vykazovala po ošetření porostu přípravkem Albit nižší vlhkost a tím menší nároky na energii k dosoušení, vyšší objemovou hmotnost, vyšší obsah bílkovin (N-látek) a nižší až srovnatelnou olejnatost nad minimem normy potravinářské jakosti.

Doporučujeme v pěstební technologii sóji aplikovat širokospektrální biostimulant Albit v jednorázové dávce 40 ml/ha před prvními květy, optimálně v době vyvinutého 3–4 trojlístku. Maximální jednorázovou a zároveň celovegetační dávku přípravku Albit doporučujeme do 60 ml/ha.

Autoři vyjadřují poděkování za spolupráci se založením a ošetřováním polního pokusu Ing. Janu Sochorovi, Statek Dolany u Pardubic.

Televizní reportáž pořadu Polopatě o použití biostimulátorů včetně Albitu Max: