Využití biostimulantů při pěstování sóji v roce 2024

15. 09. 2025 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 1165x

Silně se rozvíjejícím segmentem rostlinné výroby je v poslední době používání mikrobiálních biostimulantů, a to jak ve výživě a stimulaci rostlin, tak i v jejich ochraně. Za silným rozvojem těchto biostimulantů, kde řada účinných mikroorganizmů je známá a využívaná (v omezené míře) již desítky let, je překotná „zelená“ politika, která omezuje běžně používaná hnojiva příp. pesticidy. Dle našich současných zkušeností zastáváme názor, že uvedené biostimulanty nejsou schopné plně nahradit současně dostupná, ať už minerální nebo organická hnojiva, příp. pesticidy, ale mohou je vhodně doplňovat.

V pokusech převažují preparáty využívající symbiotické poutače, které je možné dodávat zejména pomocí foliární aplikace a jsou schopné poutat vzdušný dusík (nejedná se o klasické inokulanty běžně dodávané na osivo, jenž podporují tvorbu hlízkových bakterií), ale i preparáty podporující uvolňování P a K ze špatně dostupných forem apod. Některé biostimulanty jsou však navíc obohaceny i o mykorhizní houby, které zlepšují odolnost a vitalitu rostlin a mají i určitý fungicidní a baktericidní účinek.

Výhodou těchto poutačů je, že na rozdíl od hlízkových bakterií nejsou fixovány na úzké spektrum rostlin, ale jejich použití je univerzálnější. Na druhou stranu je však třeba uvést, že jejich výkon ve výrobě dusíku je zpravidla nižší, než je tomu právě u hlízkových bakterií.

Chceme upozornit, že uvedené biostimulanty nenahrazují s osivem dodávaná Bradyrhizobia, avšak v symbióze s nimi mohou vylepšit výživný stav a vitalitu rostlin. Dodávání klasických symbiotických hlízkových bakterií rodu Bradyrhizobium japonicum považujeme v podmínkách ČR, a při naší současné výměře sóji, za nezbytné ošetření osiva před jeho výsevem.

Testované přípravky a metodika hodnocení

V uplynulém roce jsme testovali nám již trochu známé přípravky Utrisha N a Vixeran. Biostimulant Utrisha N obsahuje zejména bakterie Methylobacterium Symbioticum a přípravek Vixeran bakterie Azotobacter salinestris. Dále pak jsme ověřovali nový vylepšený Vixeran Vital, obsahující kromě bakterií Azotobacter salinestris i houby Wickerhamomyces anomalus, které by měly zlepšovat vitalitu a zdravotní stav rostlin a současně i efekt využití s ní dodávaných bakterií. Jako poslední biostimulant jsme testovali EXpert, který se na rozdíl od ostatních zde uvedených přípravků aplikuje na půdu. Přípravek EXpert obsahuje řadu bakterií a hub vč. mykorhizních (např. Paenibacillus azotofixans, Bacillus megaterium, Bacillus mucilaginosus, Bacillus licheniformis, Bacillus mycoides, Trichoderma viride). Uvedený biostimulant má kromě fixace N, která je však výrazně nižší než u ostatních výše jmenovaných biostimulantů, zpřístupňovat i další makroelementy - zejména fosfor. Dále má zlepšovat vitalitu a zdravotní stav zvláště proti patogenním houbám a bakteriím.

Tyto testované mikrobiální přípravky jsou dostupné v podobě smáčitelného dispergovatelného prášku (WP) a lze je úspěšně kombinovat i s řadou dalších stimulátorů, hnojiv či pesticidů, což dokládají i výsledky našich pokusů.

Demonstrační pokusy pod označením „Sója 2024“, ve kterých sledujeme mikrobiální přípravky jak v různých termínech, tak i např. v kombinaci se stimulátory, probíhají na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Straškov a Sloveč). Nosnou odrůdou pro tyto pokusy byla Amiata. Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha), který byl současně použit jako základní herbicid ke všem biostimulantům příp. stimulátorům. Uvedený herbicid používáme dlouhodobě z důvodu jeho silnější fytotoxicity k rostlinám sóji a tím zvýraznění účinku biostimulačních a stimulačních látek.

Vzhledem k jednoduchosti a rychlosti hodnocení nestejné morfogeneze rostlin sóji u sledovaných variant používáme metodu stanovení obsahu chlorofylu přístrojem Yara N-tester.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 9 dní po aplikaci biostimulantů (18. 6. 2024)

Získané výsledky

Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných přípravků (cca po 9 dnech - kromě varianty s přípravkem EXpert, který byl aplikován preemergentně tzn. před cca 57 dny) zvýšily obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji, po aplikaci biostimulantů, jsme zjistili u komplexní varianty Lexin + Utrisha N (stimulátor s nosičem + bakterie). V případě sólo aplikace bakterií jsme nejvyšší obsah chlorofylu zaznamenali u varianty Vixeran Vital (vylepšený Vixeran), následovaný Vixeranem a Utrishou N (graf 1).

Při 2. termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 42 resp. 35 dní po aplikaci biostimulantů) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinku použitých přípravků (graf 2). Překvapil nás komplexní biostimulant EXpert, který si udržel mezi 1. a 2. měřením Yara N-testerem stejné navýšení obsahu chlorofylu v listech. Obdobně jako v předchozím roce měla aplikace přípravku Utrisha N v květu mírně vyšší vliv na obsah chlorofylu než časnější termín aplikace ve fázi 3. trojlístku, což je dáno i termínem aplikace. Vylepšený přípravek Vixeran pod označením Vixeran Vital^TL měl při 1. i 2. měření výraznější vliv na obsah chlorofylu než původní „starší“ Vixeran^TL. Obdobně jako v roce 2023 dosáhla nejvyššího obsahu chlorofylu kombinace biostimulantu a stimulátoru (Lexin + Utrisha N^TL). Pozitivní výsledky se synergickým efektem při kombinaci účinných biostimulantů s kvalitními stimulátory potvrzují i jiní autoři.

Z dosažených výsledků (tab. 1) je patrné, že k udržení vyššího počtu jedinců na ploše přispěl samostatně aplikovaný přípravek Lexin^TL, následovaný kombinací Lexin + Utrisha N^TL a Vixeran^TL.

Zvláštností roku 2024 byly diametrálně odlišné výsledky výšky nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy než v předchozích letech. Příkladem toho byly zejména auxinoidní přípravky (např. Lexin), které v roce 2023 zvyšovaly tuto výšku o 3,0 cm oproti neošetřené kontrole, avšak loni tomu bylo naopak. Když jsme se zaměřili na tento nesoulad, zjistili jsme, že u porostů ošetřených uvedenými přípravky sója nasazovala lusky už na nejspodnějších nodech oproti neošetřené kontrole, kde první 2–3 nody byly zcela bez lusků. Nejvyšší výšku nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy jsme tedy zaznamenali u neošetřené kontroly (18,5 cm), s odstupem následované biostimulantem Vixeran^TL (17,4 cm) a EXpert (16,1 cm). Nejnižší „nasazení“ spodních lusků jsme překvapivě pozorovali po již zmíněném auxinoidním stimulátoru Lexin^TL (12,6 cm).

Nejsilněji větvily rostliny po aplikaci přípravků Lexin + Utrisha N^TL, Vixeran Vital^TL a Lexin^TL. Největší výšku porostu jsme zaznamenali po aplikaci přípravku Vixeran^TL (109,1 cm), těsně následovaného preparátem Utrisha N v květu (109,0 cm).

Výnosovým parametrem je počet lusků/rostlina, který je vždy třeba dávat do souvislosti s hustotou porostu. Z hlediska počtu lusků na rostlině nejlépe vycházely porosty ošetřené přípravky Lexin^TL a Lexin + Utrisha N^TL, což koresponduje i s výnosovými výsledky.

Pouze na lokalitě Straškov (ve 2 opakováních) byl hodnocen výnos a kvalita biostimulantů, proto je třeba brát uvedené výsledky pouze jako orientační. I přes výše uvedené skutečnosti lze na základě dosažených výsledků pozorovat výrazný pozitivní trend u všech testovaných přípravků. (tab. 1).

Námi testované biostimulanty a stimulátory poskytly významně vyšší výnos oproti neošetřené kontrole. Nejvyšší výnos byl zaznamenán po sólo aplikaci stimulátoru Lexin^TL (o bezmála 25 % oproti neošetřené kontrole). Druhý nejvyšší výnos jsme zaznamenali u kombinace biostimulantu Utrisha N se stimulátorem Lexin^TL, a to o značných 24 % oproti kontrole. Velmi vysokého výnosu dosáhly také varianty Vixeran Vital^TL a Vixaren^TL, a to o 20 %, resp. 18 % v porovnání s kontrolou. V roce 2024 na výnos lépe působila (z důvodu průběhu povětrnostních podmínek), pozdnější aplikace biostimulantu Utrisha N, a to v období počátku květu, kdy došlo k navýšení výnosu o téměř 20 % oproti kontrole, kdežto při aplikaci uvedeného preparátu v období 3. trojlístku došlo k navýšení výnosu „pouze“ o 9 % ve srovnání s kontrolou. Výborného výsledku dosáhl i kombinovaný biostimulant EXpert, aplikovaný preemergentně, a to o 10 % oproti kontrole.

Na základě našich výsledků, ale i z dostupné literatury, se jako účinná jeví kombinace kvalitních biostimulantů a některých stimulátorů, kde může docházet k synergickému efektu obou použitých přípravků. Právě při použití některých stimulačních látek dochází k podpoře nejen rostlin, ale i dodávaných mikroorganizmů v biostimulantu, čímž se efekt výrazněji zvyšuje.

V loňském roce zaznamenané enormní navýšení výnosu po aplikaci biostimulantů nelze považovat za běžné, neboť bylo způsobeno specifickými agroklimatickými podmínkami daného stanoviště. Na druhou stranu bylo při těchto stresových podmínkách vidět, že dusík dodávaný zvláště mikroorganizmy, působí v období nalévání semen jako silný antistresový prvek proti přísušku.

O silném přísušku v období nalévání semen vypovídá i hmotnost tisíce semen (HTS), která byla v průměru všech variant oproti předchozímu roku o cca 40 g nižší, přičemž i v roce 2023 byla sója na výnosově vyhodnocovaných lokalitách postižena přísuškem. HTS nejvíce navyšovala kombinace přípravků Lexin + Utrisha N^TL (133,1 g), následovaná stimulátorem Lexin^TL (129,5 g) a přípravky EXpert a Utrisha N^TL (127,4 g), přičemž u kontroly byla zaznamenána nejnižší HTS, a to pouhých 113,1 g.

V roce 2024 byl obsah dusíkatých látek (NL), neboli bílkovin, nízký a pohyboval se v mezi 28,6–33,5 %. Nejvyšší hodnoty NL jsme obdobně jako v předchozím roce zaznamenali u přípravku Utrisha N^TL (33,5 %) a následně u přípravků Vixeran Vital^TL (32,6 %) a Vixeran^TL (31,1 %). Vzhledem k záporné korelaci mezi obsahem NL a olejem byl v minulém roce obsah oleje na sledované lokalitě vysoký a pohyboval se mezi 19,0–21,1 %. Nejvyšší obsah oleje jsme zjistili po aplikaci přípravku EXpert (21,1 %), těsně následovaný kombinací Lexin + Utrisha N^TL (21,05 %) a biostimulantem Utrisha N aplikovaným v květu (21,0 %). V případě výsledků přípravku Utrisha N je již druhým rokem patrné, že časná aplikace (ve fázi 3. trojlístku) spíše podporuje tvorbu bílkovin, naproti tomu pozdnější aplikaci (ve fázi počátku květu) podporuje více tvorbu oleje.

Tab. 1: Přehled pokusných variant a hodnocení sóji za vegetace po aplikaci biostimulantů

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že použití mikrobiálních biostimulantů má při pěstování sóji pozitivní vliv, zejména díky jejich antistresovému efektu. Dalším jejich pozitivem je i jejich možná kombinace s jinými přípravky.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Petru Sýkorovi, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze