Využití stimulačních látek při pěstování sóji v roce 2024

13. 08. 2025 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Stimulace Zobrazeno 887x

Stimulační látky jsou nezbytné kromě jiného i v procesech regenerace, a to jak fyziologické, což je náhrada ztracených nebo opotřebovaných částí rostliny během jejího života (vznikají bez poranění), tak i patologické, k níž dochází po poranění. Patologická regenerace pak zahrnuje jak prosté hojení ran po poranění, tak restituci, resp. regeneraci přímo v ráně a reprodukci, což je regenerace mimo ránu, kdy k obnově rostliny po poranění dochází ze základů, které byly dříve korelačně zadržovány v růstu (růst nových výhonů po řezu a zavádění chmele, obrůstání vytrvalých pícnin po seči apod.).

Stimulační látky, zejména auxiny, dále pak cytokininy a vitaminy mají nezastupitelný význam i v patologické regeneraci rostlin v užším slova smyslu, kdy dochází k obnově jejich ztracených částí růstem ze základů vytvořených až po poranění, z různých vnitřních pletiv příslušného orgánu rostliny, např. z pericyklu nebo perikambia. I přes obrovský význam stimulačních látek pro regeneraci rostlin, z praktického hlediska hlavně pro potřebu vegetativního množení, jejich největší úloha v rostlinné výrobě nepochybně spočívá v regulaci růstu a vývoje rostlin tak, aby dosáhly co nejvyšší produkční schopnosti, resp. co nejvyššího hospodářského výnosu.

Z uvedených důvodů je nedílnou součástí našich pokusů mimo jiné i testování stimulačních látek, neboť při plném respektování základních agrotechnických zásad a využívání nových výkonných odrůd, nelze v žádném odvětví rostlinné produkce v podstatě očekávat výraznější nárůst výnosů bez využití těchto stimulačních a antistresových přípravků. Tyto přípravky využíváme nejen k eliminaci všudypřítomného stresu, ale také ke zlepšování kvalitativních parametrů a také výnosu.

Testované přípravky a metodika hodnocení

V roce 2024 jsme ověřovali kvalitní a námi již ověřované přípravky Kalcian, Lexin, AGRILexin, LEXenzym, Litofol Active, Talisman a Status (tab. 1).

Kontrolní varianta byla ošetřena pouze herbicidem Wing P (4,0 l/ha), který byl současně použit jako základní herbicid ke všem stimulátorům. Uvedený herbicid používáme z důvodu jeho silnější fytotoxicity k rostlinám sóji, a tím lepšímu vyniknutí účinku stimulačních látek.

Vzhledem k jednoduchosti a rychlosti hodnocení nestejné morfogeneze rostlin sóji u sledovaných variant (po ošetření stimulátorů) používáme metodu stanovení obsahu chlorofylu přístrojem Yara N-tester.

Tab. 1: Přehled pokusných variant a hodnocení sóji za vegetace po aplikaci stimulátor

Výsledky pokusu

Měření prokázalo, že rostliny sóji po aplikaci všech výše zmíněných přípravků (cca po 9 dnech) zvyšovaly obsah chlorofylu v listech. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji, po aplikaci stimulátorů jsme zjistili u přípravků Litofol Active, LEXenzym, AGRILexin a Lexin (graf 1).

Při 2. termínu měření přístrojem Yara N-tester (cca 42 resp. 35 dní po aplikaci stimulátorů) jsme sledovali rychlost a dobu trvání účinku použitých přípravků (graf 2). Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme při 2. měření pozorovali u přípravků Lexin, AGRILexin, Litofol Active, a Talisman TL (3. trojlístek) + Status K (květ).

Při porovnání údajů v grafech 1 a 2 je patrné, že zejména přípravky LEXenzym a Talisman se v rostlinách rychleji metabolizují, proto je vhodné jejich aplikaci častěji opakovat, případně jí doplňovat dalšími přípravky, což potvrzuje varianta Talisman TL + Status K. Po použití těchto přípravků jsme sledovali i nejrychlejší nástup stimulačního efektu, zvláště pak u přípravku Talisman.

Z dosažených výsledků (tab. 1) je zřejmé, že k udržení výrazně vyššího počtu jedinců na ploše pomohly zejména přípravky LEXenzym, Lexin, Litofol Activ a AGRILexin.

Velkým překvapením bylo, že v roce 2024 jsme zaznamenali zcela odlišné výsledky výšky nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy než v předchozích letech. Například v předloňském roce auxinoidní přípravky (jako jsou např. Lexin, AGRILexin, Litofol Active atd.) na porostech zvyšovaly tuto výšku o 2–3 cm oproti neošetřené kontrole, avšak v minulém roce tomu bylo naopak. Kontrola dosahovala o 5–6 cm vyšší nasazení uvedené výšky. Když jsme se zaměřili na tento nesoulad, zjistili jsme, že u porostů ošetřených uvedenými přípravky sója nasazovala lusky už na nejspodnějších patrech (nodech) oproti neošetřené kontrole, kde první 2–3 nody byly zcela bez lusků. Jinými slovy lze říci, všechny testované stimulační látky výrazně zabraňovaly „vyholování“, neboli propadu lusků běžně vyrůstajících na nejníže posazených patrech. V klimaticky průměrném (tzn. sušším) roce se uvedená výška pohybuje nejčastěji mezi 4–8 cm, oproti 12–19 cm naměřeným v roce 2024.

V roce 2024 lze větvení rostlin hodnotit jako velmi slabé, což bylo zřejmě způsobeno vesměs dobrou hustotou a poměrně velkým habitem rostlin. Nejsilněji však větvily rostliny po aplikaci přípravků Lexin a AGRILexin. Naopak výška porostu byla ve sledovaném roce na naše podmínky vysoká a pohybovala se mezi 104–110 cm. Největší výšku porostu jsme zaznamenali po aplikaci přípravků Talisman TL + Status K a Kalcian a Vixeran TL (přes 109 cm).

Výnosovým parametrem je počet lusků/rostlina, který je vždy třeba dávat do souvislosti s hustotou porostu. Z hlediska počtu lusků na rostlině nejlépe vycházely porosty po ošetření přípravky Lexin a AGRILexin.

Graf 1: Obsah chlorofylu v listech sóji cca 9 dní po aplikaci stimulátorů (18. 6. 2024)

Graf 2: Obsah chlorofylu v listech sóji 42 (35) dní po aplikaci stimulátorů (16. 7. 2025)

Závěr

Z našich sledování lze konstatovat, že ve většině případů měly stimulační přípravky pozitivní vliv na utváření výnosových prvků porostu sóji.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Bc. Petru Sýkorovi, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze