Využití synergie křemíku, draslíku a bóru v intenzivním zemědělství (2)

26. 02. 2025 Ing. Simona Vehovská; CHEMAP AGRO s.r.o. Výživa a stimulace Zobrazeno 181x

Pokračování seriálu o využití synergie křemíku, draslíku a bóru v intenzivním zemědělství, jehož první část věnující se křemíku a draslíku byla obsažena v listopadovém vydání Agromanuálu. Nyní se zaměříme na bór a aminokyseliny, které mají významnou roli v metabolizmu rostlin.

Bór

Pro rostliny je bór základním prvkem ovlivňujícím mnoho důležitých procesů. Zejména tvorbu, transport a ukládání energetických látek (sacharózy) a dále funkce související s růstem meristémů a stabilitou buněčných stěn (Vaněk a kol., 2016).

V rostlinách se bór podílí na prodlužování kořenů, translokaci cukru, metabolizmu sacharidů, syntéze nukleových kyselin a růstu pylové láčky. Dále bór ovlivňuje membránový potenciál, enzymy vázané na plazmalemě a toky iontů přes membrány, cytoskeletální proteiny, akumulaci fenolických látek a polyaminů včetně metabolizmu dusíku (Camacho-Cristóbal et al. 2008). Výsledkem tohoto působení je vliv na hospodaření rostlin s vodou. Významný je bór také pro tvorbu reprodukčních orgánů, např. u pšenice byl zjištěn vliv na vývoj prašníku, tvorbu pylu a vývoj semene. Bór se považuje za nepostradatelnou živinu pro aktivní růst ve všech orgánech rostlin, zejména v kořenových špičkách, mladých listech a v pupenech. Škarpa (2018) uvádí, že bór je důležitý ve struktuře buněčných stěn a celistvosti cytoplasmatických membrán. Při tvorbě generativních orgánů dochází k rychlému růstu a stavbě buněčných stěn, které jsou složeny z látek obsahující pektin. Tyto děje jsou na přítomnost dostatečného množství bóru náročné. Z těchto důvodů je v generativních orgánech, ve srovnání s vegetativními orgány, potřeba bóru vyšší. Nedostatek bóru způsobuje mnoho anatomických, fyziologických a biochemických změn. S nedostatkem bóru se nejčastěji setkáváme ve vegetačních vrcholech, jako jsou mladé listy, plody, srdéčka (Černý, 2016). Při jeho nedostatku dochází k zakrslému růstu (Ahmad et al., 2009). U rostlin s nedostatkem bóru je omezena apikální dominance, vývoj reprodukčních orgánů a vývoj a zrání semen (Tanaka, 2008).

Synergické působení mezi živinami je tehdy, když přísun jedné živiny ovlivňuje příjem, distribuci nebo funkci jiné živiny. V závislosti na dodávce živin může vzájemné působení změnit růst rostlin a výnos (Robson a Pitman, 1983). Vzájemné působení živin v plodinách je pravděpodobně jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výnosy jednoletých plodin (Fageria, 2014). Důležité živiny často fungují společně za účelem maximalizace jejich účinků, např. bór ovlivňuje transport cukrů a syntézu pektinů, zlepšuje zdravotní stav buněčných stěn. Spolu s křemíkem posiluje odolnost rostlin vůči chorobám. Křemík zpevňuje buněčné stěny a zvyšuje odolnost vůči stresu. V kombinaci s draslíkem a bórem zlepšuje celkovou odolnost rostlin.

Chemap Agro rozšiřuje své portfolio přípravkem Topsil, který obsahuje synergicky působící prvky křemík, draslík a bór a cíleně zvolenou kombinaci vybraných aminokyselin. Každý z těchto prvků má vlastní funkce, ale jejich vzájemné interakce zvyšují biologickou účinnost a zajišťují optimální podmínky pro květ, plod a celkovou vitalitu rostlin. Námi vybrané aminokyseliny u rostlin zlepšují růst a působí na zvýšenou odolnost proti stresům – sucho, vysoké nebo naopak nízké teploty. Společně podporují zesílení buněčných stěn, stébel a ukládání zásobních látek do sklizňové produkce. Výše uvedené potvrzují poznatky získané z testovaných poloprovozních a provozních porostů obilovin, cukrové řepy, brambor a máku ošetřených přípravkem Topsil.

Aminokyseliny

Základními stavebními jednotkami bílkovin jsou aminokyseliny. V přírodě je identifikováno více než 700 aminokyselin, avšak pouze 20 z nich je označováno jako biogenní (Hoza et al., 2011). Aminokyseliny jsou základními stavebními látkami syntézy proteinů a hrají také velmi významnou roli v primárním a sekundárním metabolizmu. U rostlin fungují jako prekurzory obranných látek a hormonů, účastní se asimilace a transportu dusíku v rostlinném orgamizmu. Rostliny jsou schopny syntetizovat všechny proteinogenní aminokyseliny (Payne a Loomis, 2006). Araújo et al. (2011) uvádí, že rostliny podrobené stresovým podmínkám prokazují akumulaci aminokyselin. Hrají roli osmolitů, regulují transport iontů, stimulují otevírání a zavírání průduchů a účastní se detoxikace těžkých kovů. Dále jsou aminokyseliny mnohdy zodpovědné za syntézu některých enzymů a expresi důležitých genů podílejících se na obraně rostlin. Aminokyseliny zlepšují růst a odolnost rostlin, zejména v kombinaci s minerálními živinami, jako je draslík a fosfor. Například prolin a glycin přispívají k osmoregulaci v podmínkách sucha.

Správně zvolenou a načasovanou výživou křemíkem a draslíkem lze ovlivnit nebo podpořit:

• lepší hospodaření s vodou - regulování transpirace,
• vyšší odolnost proti stresovým podmínkám (sucho, vysoké nebo nízké teploty),
• zesílení buněčných stěn a stébel,
• lepší asimilaci a ukládání asimilátů,
• nižší náchylnost k poléhání,
• vyšší toleranci škůdcům a chorobám,
• lepší příjem a transport živin,
• vyrovnanost porostu,
• vyšší výnos a kvalitu sklizených plodin.

Graf 1: Vliv aplikace přípravku Topsil na výnos zrna ozimé pšenice (maloparcelkové pokusy, Ditana, 2021–24)

Obr. 1: Vliv aplikace přípravku Topsil na růst bulev cukrovky