Chemap Agro s.r.o.

Zonální aplikace bakterií a živin při výsevu sóji

20. 07. 2021 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Výživa a stimulace Zobrazeno 348x

Již řadu let jsou symbiotické bakterie potřebné pro biologickou fixaci dusíku aplikovány na osivo sóji před jeho výsevem inokulací, která je velmi často spojená s mořením osiv fungicidními přípravky, různými stimulátory a hnojivy. Inokulace a moření osiva je tradiční a zároveň nejpoužívanější metoda pro úpravu osiva sóji. V úvahu při zakládání porostů sóji přichází ale i další možnost aplikace symbiotických bakterií a dalších látek prospěšných sóje, zejména v jejích počátečních fázích růstu.

Ověření technických možností

V rámci ověřování technologie aplikace symbiotických bakterií a kapalných hnojiv do seťového lůžka byl na pozemcích společnosti Lukrena, a. s. v roce 2020 založen porost sóji pomocí secího stroje Väderstad Tempo (rozteč řádků 45 cm) osazeným systémem pro aplikaci kapalných látek do půdy. Jícha s bakteriemi, humátem a s živinami byla dávkována z čelně nesené nádrže Kverneland iXtra (obr. 1) a pomocí hadicových aplikátorů transportována do secího lože nebo do jeho blízkosti.

V rámci testování způsobu aplikace a dávkování proběhlo ověření více technických možností aplikace látek. První způsob představovala aplikace kapalné směsi přímo k osivu, kde hadicový aplikátor byl umístěn přímo na semenovodu. Druhou variantou byla aplikace k řezným diskům pro přihnojení. Kapalina tak byla ukládána do rýhy vytvořené diskem nacházející se 4 cm od seťového lože a hloubka uložení kapalné směsi byla nastavena na 2 cm pod dno výsevní rýhy. Třetí varianta vycházela z aplikace kapaliny mezi zamačkávací kolečko a přítlačná zahrnovací „V“ kolečka.

Výsledky testování ukázaly, že aplikace kapalné složky do půdy pomocí přihnojovacího disku zajišťuje bezproblémové a v praxi použitelné řešení (obr. 2). Při aplikaci přímo do výsevní rýhy docházelo z důvodů vibrací výsevního vozíku k částečnému nekoordinovanému toku kapaliny, což způsobovalo zvlhčení půdy určené k zahrnutí výsevní rýhy, která se následně lepila na zamačkávací kolečko. Nadějně dopadla i aplikace mezi zamačkávací kolečko a zahrnovací kolečka. U tohoto způsobu je nutné zajistit přesnost dopadu kapaliny, střed mezi zamačkávací kolečka. V tomto případě docházelo k uložení kapaliny do hloubky 2–3 cm pod povrch půdy od povrchu půdy nad osivem. Hloubka výsevu sóji činila 4–5 cm.

Volba způsobu aplikace vycházela z předchozích polních experimentů, kdy byl hodnocen vliv boční aplikace kapaliny (inokulant a humát) k výsevní rýze luskovin. Výsledky pokusů potvrdily pozitivní reakci kořenového systému na tuto aplikaci. Z hlediska ověřování dávky kapaliny ve vztahu k rozptýlení kapaliny v půdě se jako efektivní ukázala aplikace kapaliny do rýhy v dávce odpovídající plošné dávce 100–150 l/ha.

Obr. 1: Souprava secího stroje Väderstad Tempo a čelně nesené nádrže Kverneland iXtra při výsevu porostů sóji
Obr. 1: Souprava secího stroje Väderstad Tempo a čelně nesené nádrže Kverneland iXtra při výsevu porostů sóji

Obr. 2: Aplikační hadička vedoucí jíchu k přihnojovacímu disku (vlevo) a vpravo je aplikační rýha dokládající rozmístění jíchy v rýze
Obr. 2: Aplikační hadička vedoucí jíchu k přihnojovacímu disku (vlevo) a vpravo je aplikační rýha dokládající rozmístění jíchy v rýze

Složení aplikační jíchy

Na základě předchozích polních a hydroponických pokusů Centra precizního zemědělství a Farmy Žiro byl zvolen mix několika látek. První komponentou byly symbiotické bakterie Bradyrhizobium japonicum, což je zástupce bakterií rodu Rhizobium nejčastěji žijící v symbióze se sójou. Dále se jednalo o Azotobacter, což je nesymbiotická gramnegativní bakterie, která se vyznačuje schopností poutat vzdušný dusík do půdy, a tím zajistit lepší zásobení kořenové zóny sóji dusíkem. Součástí směsi byl Bacillus megaterium (grampozitivní aerobní bakterie), která napomáhá zpřístupnění fosforu. Mimo živého inokula byla směs obohacena o humát a hydroponické hnojivo, které kromě extraktu enzymů vyrobených přirozenou fermentací obsahuje také různé mikroprvky.

V rámci zde prezentovaných výsledků byly hodnoceny plochy s dávkou postřikové jíchy 150 l/ha. Dávka přípravku složeného z výše uvedených komponent činila 1,5 l/ha. Jako kontrolní varianta v tomto pokusu sloužila plocha zasetá bez aplikace bakterií a hnojiv. Výsev byl proveden 7. 5. 2020.

Vývoj porostů

Z kontroly porostů po vzejití bylo patrné, že sója založená s aplikací bakterií a hnojiv do blízkosti osiva lépe a dynamičtěji vzcházela. Patrný rozdíl mezi hodnocenými variantami byl viditelný i na kořenových systémech vzešlých rostlin (obr. 3). Rychlejší dynamika růstu rostlin sóji se projevila rovněž plnějším zapojením řádků. (obr. 4).

Z obrázků je patrné, že díky aplikaci bakterií a hnojiva výrazně zlepšila polní vzcházivost, což se projevilo v konečném důsledku i na hustotě porostu před sklizní (tab. 1).

Provedené předsklizňové hodnocení 2. 10. 2020 ukázalo, že porosty s aplikací bakterií a hnojiv jsou vývojově dál a více vyzrálé. Porost s aplikací bakterií měl větší hustotu (30,4 rostlin/m2), zatímco porost bez aplikace pouze 24,5 rostlin/m2.

Porost s aplikací bakterií se dále vyznačoval jednak vyšší výškou rostlin, což není sice u sóji významné, ale zejména větší výškou apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, což je faktor primárně ovlivňující ztráty při sklizni. Tento rozdíl činil 1,75 cm (na obr. 5 vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiva).

Varianta s použitím bakterií a hnojiv má dále v průměru o 1,3 plodného patra více než varianta bez aplikace. Celkové hodnocení obou variant dokumentuje tabulka 1. Z obrázku 6 je patrné, že porost bez aplikace bakterií vykazuje výraznou variabilitu v jednotlivých rostlinách v porostu, zatímco varianta s aplikací bakterií má porost v podstatě homogenní (obr. 6, vpravo).

U obou variant byl vyhodnocen výnos, který u varianty s aplikací bakterií a hnojiva byl 2,96 t/ha a u varianty bez aplikace byl 2,61 t/ha (přepočteno na 13% vlhkost).

Tab. 1: Porovnání biometrických parametrů rostlin na hodnocených variantách (2. 10. 2020)

Parametr

Varianta

s bakteriemi

bez bakterií

Hustota porostů (rostlin/m2)

30,4b

24,8a

Výška porostu (cm)

78,8b

58,4a

Výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy (cm)

9,5b

7,8a

Počet větví (kusy)

1,8b

3,0a

Počet lusků na větvích (kusy)

15,4a

15,3a

Počet lusků celkem (kusy)

34,0a

34,1a

Počet plodných pater (kusy)

9,6a

8,3a

Pozn.:
Odlišné indexy v rámci řádků dokládají statisticky průkaznou diferenci
(ANOVA, Tukey, spolehlivost 95 %)

Obr. 3: Rostliny sóji dne 25. 5. 2020 (18. den po výsevu) - vlevo varianta s aplikací bakterií a hnojiva při setí
Obr. 3: Rostliny sóji dne 25. 5. 2020 (18. den po výsevu) - vlevo varianta s aplikací bakterií a hnojiva při setí

Obr.  4: Stav porostů sóji 14. 6. 2020 - vpravo je porost založený s aplikací bakterií a hnojiva
Obr. 4: Stav porostů sóji 14. 6. 2020 - vpravo je porost založený s aplikací bakterií a hnojiva

Obr. 5: Výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy - vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiv, vpravo varianta bez aplikace
Obr. 5: Výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy - vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiv, vpravo varianta bez aplikace

Obr. 6: Habitus rostlin před sklizní - vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiva, vpravo bez aplikace
Obr. 6: Habitus rostlin před sklizní - vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiva, vpravo bez aplikace

Závěry

Z popsaných výsledků je patrné, že se aplikace bakterií a hnojiva do bezprostřední blízkosti osiva sóji jeví jako vysoce efektivní. Zmíněná technologie aplikace symbiotických bakterií je velmi účelná zejména v případě, že osivo není výrobcem již inokulováno, a je třeba tyto bakterie k osivu dodat, a navíc podpořit časné růstové fáze dodáním humátů a potřebné dávky hnojiva. Díky této možnosti aplikace se také vyloučí případné další mechanické operace s osivem při dodatečné inokulaci a lze se tak vyvarovat případnému snížení vitality osiva sóji mechanickým poškozením, na které je tato plodina velmi citlivá.

Z výsledků je také zřejmé, že aplikace bakterií a hnojiva vede k rychlejší tvorbě vitálního a zapojeného porostu, který lépe odolává stresovým podmínkám, které v praxi nastávají. Dále je důležité poznamenat, že rozteč řádků 45 cm, použitá při tomto experimentu, umožní porost sóji plečkovat v první polovině vegetace a díky tomu zajistit částečné odplevelení jinou než chemickou cestou, což je výhodné zejména v situaci, kdy není příliš velká nabídka registrované postemergentní herbicidní ochrany.

Cílem předložené práce obsahující jednoleté výsledky polních pokusů je primárně poukázat na nové technické možnosti při pěstování sóji spojené s inokulací a zonální startovací výživou přímo při setí, včetně možnosti pěstování sóji v širších řádcích.

Publikace vznikla v rámci projektu NAZV QK21010308.

Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. 1, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.1, Ing. Pavel Netrval2, Ing. Petr Zábranský, Ph.D.1, Ing. Petra Zavřelová3, Ing. Vladimír Skalický4
1
Česká zemědělská univerzita v Praze; 2Lukrena, a.s.; 3Farma Žiro, s. r. o.; 4Kverneland Group Czech s. r. o.
foto: 1–4 - V. Brant, 5–6 - P. Procházka

Související články

Maximální podpora růstu a zvýšení výnosů

26. 06. 2021 Ing. Hana Rosolová; Lovochemie, a.s. Výživa a stimulace Zobrazeno 621x

Dr Green - listová výživa kukuřice

20. 06. 2021 Ing. Petr Šmída; Dr Green Výživa a stimulace Zobrazeno 497x

Chytrá a efektivní výživa rostlin v jarním období

25. 04. 2021 Ing. Martin Bohuněk; BioAktiv CZ Výživa a stimulace Zobrazeno 447x

Další články v kategorii Výživa a stimulace

detail