Zonální aplikace bakterií a živin při výsevu sóji

20. 07. 2021 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Výživa a stimulace Zobrazeno 1603x

Již řadu let jsou symbiotické bakterie potřebné pro biologickou fixaci dusíku aplikovány na osivo sóji před jeho výsevem inokulací, která je velmi často spojená s mořením osiv fungicidními přípravky, různými stimulátory a hnojivy. Inokulace a moření osiva je tradiční a zároveň nejpoužívanější metoda pro úpravu osiva sóji. V úvahu při zakládání porostů sóji přichází ale i další možnost aplikace symbiotických bakterií a dalších látek prospěšných sóje, zejména v jejích počátečních fázích růstu.

Ověření technických možností

V rámci ověřování technologie aplikace symbiotických bakterií a kapalných hnojiv do seťového lůžka byl na pozemcích společnosti Lukrena, a. s. v roce 2020 založen porost sóji pomocí secího stroje Väderstad Tempo (rozteč řádků 45 cm) osazeným systémem pro aplikaci kapalných látek do půdy. Jícha s bakteriemi, humátem a s živinami byla dávkována z čelně nesené nádrže Kverneland iXtra (obr. 1) a pomocí hadicových aplikátorů transportována do secího lože nebo do jeho blízkosti.

V rámci testování způsobu aplikace a dávkování proběhlo ověření více technických možností aplikace látek. První způsob představovala aplikace kapalné směsi přímo k osivu, kde hadicový aplikátor byl umístěn přímo na semenovodu. Druhou variantou byla aplikace k řezným diskům pro přihnojení. Kapalina tak byla ukládána do rýhy vytvořené diskem nacházející se 4 cm od seťového lože a hloubka uložení kapalné směsi byla nastavena na 2 cm pod dno výsevní rýhy. Třetí varianta vycházela z aplikace kapaliny mezi zamačkávací kolečko a přítlačná zahrnovací „V“ kolečka.

Výsledky testování ukázaly, že aplikace kapalné složky do půdy pomocí přihnojovacího disku zajišťuje bezproblémové a v praxi použitelné řešení (obr. 2). Při aplikaci přímo do výsevní rýhy docházelo z důvodů vibrací výsevního vozíku k částečnému nekoordinovanému toku kapaliny, což způsobovalo zvlhčení půdy určené k zahrnutí výsevní rýhy, která se následně lepila na zamačkávací kolečko. Nadějně dopadla i aplikace mezi zamačkávací kolečko a zahrnovací kolečka. U tohoto způsobu je nutné zajistit přesnost dopadu kapaliny, střed mezi zamačkávací kolečka. V tomto případě docházelo k uložení kapaliny do hloubky 2–3 cm pod povrch půdy od povrchu půdy nad osivem. Hloubka výsevu sóji činila 4–5 cm.

Volba způsobu aplikace vycházela z předchozích polních experimentů, kdy byl hodnocen vliv boční aplikace kapaliny (inokulant a humát) k výsevní rýze luskovin. Výsledky pokusů potvrdily pozitivní reakci kořenového systému na tuto aplikaci. Z hlediska ověřování dávky kapaliny ve vztahu k rozptýlení kapaliny v půdě se jako efektivní ukázala aplikace kapaliny do rýhy v dávce odpovídající plošné dávce 100–150 l/ha.

Obr. 1: Souprava secího stroje Väderstad Tempo a čelně nesené nádrže Kverneland iXtra při výsevu porostů sóji

Obr. 2: Aplikační hadička vedoucí jíchu k přihnojovacímu disku (vlevo) a vpravo je aplikační rýha dokládající rozmístění jíchy v rýze

Složení aplikační jíchy

Na základě předchozích polních a hydroponických pokusů Centra precizního zemědělství a Farmy Žiro byl zvolen mix několika látek. První komponentou byly symbiotické bakterie Bradyrhizobium japonicum, což je zástupce bakterií rodu Rhizobium nejčastěji žijící v symbióze se sójou. Dále se jednalo o Azotobacter, což je nesymbiotická gramnegativní bakterie, která se vyznačuje schopností poutat vzdušný dusík do půdy, a tím zajistit lepší zásobení kořenové zóny sóji dusíkem. Součástí směsi byl Bacillus megaterium (grampozitivní aerobní bakterie), která napomáhá zpřístupnění fosforu. Mimo živého inokula byla směs obohacena o humát a hydroponické hnojivo, které kromě extraktu enzymů vyrobených přirozenou fermentací obsahuje také různé mikroprvky.

V rámci zde prezentovaných výsledků byly hodnoceny plochy s dávkou postřikové jíchy 150 l/ha. Dávka přípravku složeného z výše uvedených komponent činila 1,5 l/ha. Jako kontrolní varianta v tomto pokusu sloužila plocha zasetá bez aplikace bakterií a hnojiv. Výsev byl proveden 7. 5. 2020.

Vývoj porostů

Z kontroly porostů po vzejití bylo patrné, že sója založená s aplikací bakterií a hnojiv do blízkosti osiva lépe a dynamičtěji vzcházela. Patrný rozdíl mezi hodnocenými variantami byl viditelný i na kořenových systémech vzešlých rostlin (obr. 3). Rychlejší dynamika růstu rostlin sóji se projevila rovněž plnějším zapojením řádků. (obr. 4).

Z obrázků je patrné, že díky aplikaci bakterií a hnojiva výrazně zlepšila polní vzcházivost, což se projevilo v konečném důsledku i na hustotě porostu před sklizní (tab. 1).

Provedené předsklizňové hodnocení 2. 10. 2020 ukázalo, že porosty s aplikací bakterií a hnojiv jsou vývojově dál a více vyzrálé. Porost s aplikací bakterií měl větší hustotu (30,4 rostlin/m²), zatímco porost bez aplikace pouze 24,5 rostlin/m².

Porost s aplikací bakterií se dále vyznačoval jednak vyšší výškou rostlin, což není sice u sóji významné, ale zejména větší výškou apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, což je faktor primárně ovlivňující ztráty při sklizni. Tento rozdíl činil 1,75 cm (na obr. 5 vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiva).

Varianta s použitím bakterií a hnojiv má dále v průměru o 1,3 plodného patra více než varianta bez aplikace. Celkové hodnocení obou variant dokumentuje tabulka 1. Z obrázku 6 je patrné, že porost bez aplikace bakterií vykazuje výraznou variabilitu v jednotlivých rostlinách v porostu, zatímco varianta s aplikací bakterií má porost v podstatě homogenní (obr. 6, vpravo).

U obou variant byl vyhodnocen výnos, který u varianty s aplikací bakterií a hnojiva byl 2,96 t/ha a u varianty bez aplikace byl 2,61 t/ha (přepočteno na 13% vlhkost).

Tab. 1: Porovnání biometrických parametrů rostlin na hodnocených variantách (2. 10. 2020)

Obr. 3: Rostliny sóji dne 25. 5. 2020 (18. den po výsevu) - vlevo varianta s aplikací bakterií a hnojiva při setí

Obr. 4: Stav porostů sóji 14. 6. 2020 - vpravo je porost založený s aplikací bakterií a hnojiva

Obr. 5: Výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy - vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiv, vpravo varianta bez aplikace

Obr. 6: Habitus rostlin před sklizní - vlevo je varianta s aplikací bakterií a hnojiva, vpravo bez aplikace

Závěry

Z popsaných výsledků je patrné, že se aplikace bakterií a hnojiva do bezprostřední blízkosti osiva sóji jeví jako vysoce efektivní. Zmíněná technologie aplikace symbiotických bakterií je velmi účelná zejména v případě, že osivo není výrobcem již inokulováno, a je třeba tyto bakterie k osivu dodat, a navíc podpořit časné růstové fáze dodáním humátů a potřebné dávky hnojiva. Díky této možnosti aplikace se také vyloučí případné další mechanické operace s osivem při dodatečné inokulaci a lze se tak vyvarovat případnému snížení vitality osiva sóji mechanickým poškozením, na které je tato plodina velmi citlivá.

Z výsledků je také zřejmé, že aplikace bakterií a hnojiva vede k rychlejší tvorbě vitálního a zapojeného porostu, který lépe odolává stresovým podmínkám, které v praxi nastávají. Dále je důležité poznamenat, že rozteč řádků 45 cm, použitá při tomto experimentu, umožní porost sóji plečkovat v první polovině vegetace a díky tomu zajistit částečné odplevelení jinou než chemickou cestou, což je výhodné zejména v situaci, kdy není příliš velká nabídka registrované postemergentní herbicidní ochrany.

Cílem předložené práce obsahující jednoleté výsledky polních pokusů je primárně poukázat na nové technické možnosti při pěstování sóji spojené s inokulací a zonální startovací výživou přímo při setí, včetně možnosti pěstování sóji v širších řádcích.

Publikace vznikla v rámci projektu NAZV QK21010308.

Ing. Pavel Procházka, Ph.D.¹, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. ¹, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.¹, Ing. Pavel Netrval², Ing. Petr Zábranský, Ph.D.¹, Ing. Petra Zavřelová³, Ing. Vladimír Skalický^4
1Česká zemědělská univerzita v Praze; ²Lukrena, a.s.; ³Farma Žiro, s. r. o.; ⁴Kverneland Group Czech s. r. o.
foto: 1–4 - V. Brant, 5–6 - P. Procházka