Brukvovité - Brassicaceae

Jednoletý časný jarní plevelný druh.

Roste na polích, v zahradách, na rumištích, sídlištích apod., často v masovém množství. Nebezpečně zapleveluje časně vysévané jařiny, prořídlé ozimy, okopaniny, zeleninu, ale i ostatní plodiny. Patří mezi velmi nebezpečné plevele, i když se její výskyt na polích intenzivním používáním herbicidů podstatně snížil (je citlivá vůči běžným herbicidům). V brukvovitých plodinách je hostitelem původce nebezpečné nádorovitosti košťálové zeleniny (Plasmodiophora brassicae) a četných škůdců (dřepčík, blýskáček, mšice, bělásek zelný apod.).

Kořen je hluboký, vřetenovitý, často silně větvený.

Lodyhy jsou přímé, 30–80 cm vysoké, štětinatě chlupaté, nahoře olysalé.

Střídavé řapíkaté listy jsou dole nedělené, v obrysu vejčité až mírně lyrovitě peřenoklané, nahoře obvykle přisedlé, vejčité až podlouhlé, na obvodě nepravidelně zubaté. K

věty jsou pravidelné, čtyřčetné, se žloutkově žlutými korunními lístky a žlutozeleným kalichem s lístky odstálými.

Plodem jsou válcovité šešule, ukončené kuželovitým nebo mírně smáčknutým zobanem, poloviční délky šešule.

Semena jsou kulovitá, červenohnědá až černá, silně palčivé chuti, 1–1,6 mm v průměru, za vlhka silně slizovatí.

Rozmnožuje se pouze generativně. Rostliny kvetou od května do října. Jedna rostlina vytváří až 4 000 semen. Čerstvá semena jsou poměrně málo klíčivá; nepravidelně klíčí i ve stáří. Po promrznutí půdy se klíčivost zvyšuje. Rostliny vzcházejí z hloubky 2 až 4 cm. V málo biologicky činných půdách a v podorničí vydrží semena životná i desítky let. Klíční rostliny se objevují od časného jara do pozdního podzimu. Přes zimu rostliny zmrzají. Z dozrálých šešulí semena snadno vypadávají do okolí rostliny.

Na pole se může šířit chlévským hnojem.