Lilkovité - Solanaceae

Jednoletý pozdně jarní plevelný druh.

Roste na kompostech, okrajích hnojišť, okolí silážních jam, v zelinářských zahradách, čerstvě vyhnojených polích aj.; na různých substrátech, častěji na půdách čerstvě vlhkých a bohatých dusíkem. Zapleveluje především širokořádkové plodiny (okopaniny, zeleniny) a ostatní plodiny s nedostatečným zápojem porostu. V teplejších oblastech nebezpečný plevel širokořádkových kultur. Je hostitelem chorob a škůdců lilkovitých rostlin.

Jednoduchý kůlový kořen s četnými kořeny postranními. Lodyha je přímá, rozkladitě větvená, oblá nebo tupě hranatá, (10 -) 30 – 50 (- 70) cm vysoká.

Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, tmavě zelené, čepel kopinatá až široce vejčitá, zašpičatělá, celokrajná nebo až výrazně laločnatá (var. atriplicifolium), na bázi klínovitá a sbíhající mírně na řapík.

Květenstvím je vrcholík, tvořený oboupohlavnými, pravidelnými, dvouobalnými květy, jež mají koruny pěticípé, kolovité, bílé. Z opylených květů dozrávají kulovité, 7 –8 mm v průměru, fialově černé (f. nigrum) nebo zelené, popř. žlutozelené (f. chlorocarpum), lesklé bobule, obsahující četná semena (50 – 70), která jsou 2 – 2,3 mm dlouhá, zploštělá, v obrysu nepravidelně široce vejčitá, špinavě žlutá až žlutohnědá, matná, na povrchu hustě jemně jamkatá.

Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od června do podzimu. Po uzrání bobule snadno opadávají na zem a doplňují půdní zásobu. Jedna rostlina vyprodukuje asi 100 – 1 000 semen. Semena hromadně klíčí až v příštím roce, při vyšší teplotě půdy, nejlépe v hloubce do 3 cm.

Na ornou půdu se šíří zejména statkovými hnojivy, zvláště komposty, špatně uleželým hnojem, též balíčkovanou sadbou.