Merlíkovité - Chenopodiaceae

Jednoletý pozdně jarní plevelný druh.

Zapleveluje všechny plodiny, zvláště okopaniny a zeleninu, ale taktéž významně i prořídlé obiloviny. Je často hlavní součástí tzv. druhotného zaplevelení. Patří k nejvýznamnějším ruderálním druhům – hojně roste na rumištích, kompostech, polních hnojištích, pustých místech aj. Je rovněž nejrozšířenějším druhem v půdní zásobě semen plevelů.

Jednoletý, značně proměnlivý, pomoučený až slabě pomoučený plevelný druh, s tuhým kůlovým, často větveným kořenem.

Lodyha vzpřímená, 10 – 70 (- 150) cm vysoká, šikmo odstále, často také chudě větvená, nevýrazně vícehranná, rýžkovaná, tmavě olivově zelená, žlutozeleně, někdy také načervenale pruhovaná.

Listy střídavé, řapíkaté, čepel dolních a středních listů kosníkovitá, kosníkovitě vejčitá až kosočtverečně kopinatá, nepravidelně k ostře zubatá; čepel horních listů kopinatá až úzce kopinatá, oddáleně nepravidelně drobně zubatá až celokrajná.

Drobné, oboupohlavné, zřídka jednopohlavné květy, mají zřetelné, drobné pětičetné okvětí, jsou shloučeny v klubíčka a tvoří lichoklasnatá až licholatnatá květenství.

Plody jsou drobné, heterokarpické, okrouhlé, 1,2 – 1,4 mm dlouhé, čočkovitého tvaru se zahnutým hrbolkem (kořínkem) na obvodu. Nejčastěji jsou i po dozrání kryty v pěticípém okvětí. Semena černá, lesklá, nebo hnědavá až nažloutlá, často nedozrálá.

Rozmnožuje se pouze generativně. Kvete od června do září. Na jedné rostlině dozrává 200 – 20 000 nažek (ale i přes 100 000, na kompostu dokonce až přes 500 000 nažek), které mají nestejně dlouhou dormanci a nepravidelnou klíčivost. Nejlépe vzchází z povrchu půdy nebo z hloubky asi do 2 cm. Klíční rostliny se objevují již velmi brzo zjara, ale hromadně vzchází až při vyšších teplotách půdy, často až do pozdního podzimu.

Šíří se osivem, statkovými hnojivy, kompostem aj.

Merlík bílý ve fázi 4 pravých listů

Merlík bílý v řepce ozimé