Příprava postřikovače na sezonu podle platných pravidel

09. 02. 2024 Ing. Petr Harašta, Ph.D. Mechanizace Zobrazeno 585x

Kontrola a údržba postřikovače by měla probíhat průběžně. Nejen před sezonou, před testováním, před aplikačními pracemi, ale i po jejich skončení. Bezvadný technický stav a funkce stroje je zárukou kvalitní, efektivní a bezpečné aplikace přípravků, ať již se jedná o běžně vybavený postřikovač, nebo o stroj doplněný prvky a nástroji pro přesné zemědělství. Postupy přípravy postřikovače před zahájením sezony spojené s vhodně naplánovanou kontrolou a řádnou údržbou zvyšují jeho způsobilost bezpečně aplikovat přípravky v předepsaném množství a bezpečně z hlediska zdraví obsluhy a životní prostředí.

Jakmile začneme plánovat jednotlivé aplikační zásahy a seřizovat pracovní režim postřikovače na optimální aplikaci přípravků, je dobré mít postřikovač a jeho vybavení již připraveno v souladu se všemi doporučeními a pravidly pro správnou, bezpečnou a přesnou aplikaci.

Správné používání postřikovače

Obecné požadavky na provoz postřikovačů se dnes zaměřují zejména na jejich technický stav a funkční způsobilost. Tyto jsou ověřovány předepsaným kontrolním testováním, které musí být v době aplikace přípravku platné. Ale technický stav postřikovačů musí být udržován i v době mezi kontrolami. Požadavky na údržbu a nastavení postřikovače, na plnění nádrže, omezení použití vzhledem k nežádoucím úletům a v neposlední řadě na očistu postřikovačů po aplikaci jsou stanoveny již řadu let. Chybí však jistá návaznost na technické vybavení postřikovačů, bez kterého nelze některé postupy provádět, a tedy ani plnit.

Na trh uváděné postřikovače musí splňovat požadavky technických předpisů (Evropská směrnice 2006/42/EC „Strojní směrnice“, technické normy - zejména ČSN EN ISO 16119) a být s nimi ve shodě (postřikovače odpovídající technickým požadavkům jsou označeny značkou CE stejně jako další výrobky spadající do oblasti strojních zařízení, kterou pokrývá strojní směrnice).

Při volbě postřikovače je třeba přihlédnout nejen k velikosti a tvaru pozemků pro ošetření, k plodinám, které budou ošetřovány a druhům škodlivých činitelů, ale i k druhům přípravků používaných k ošetření.

Pozornost je třeba věnovat také výbavě postřikovače pro přípravu postřikové kapaliny (přimíchávací zařízení spojené s výplachem prázdných obalů; uzavřený přepravní systém (CTS) pro plnění přípravků z originálních obalů do postřikovače; protiúletové vybavení - vhodné protiúletové trysky; podpora vzduchem; deflektory, usměrňovače proudu vzduchu atp.).

Celá řada technických požadavků je také zaměřena na chování a funkci zařízení v souvislosti s bezpečností obsluhy a ochranou životního prostředí. Obsluha postřikovače musí být odborně způsobilá, být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin a minimálně znát základní funkce aplikační techniky a její ovládání. Zejména větší stroje, které jsou v současnosti na trhu, vyžadují dokonalé zvládnutí ovládačů nejen vlastní aplikace přípravků, ale všech dalších nástrojů a vybavení, které dnes na moderních postřikovačích můžeme najít.

Uzavřený přepravní systém pro plnění přípravků firmy Lechler

Předsezonní příprava postřikovače

Již při přípravě na sezonu je třeba mít na mysli ochranu zdraví obsluhy a životního prostředí, a to zejména vodních zdrojů. Obecně by příprava zařízení k aplikaci přípravků měla obsahovat vzájemně na sebe navazující kroky.

Před zahájením sezony by měl být zkontrolován postřikový rám, čerpadlo, rozvody, trubky a hadice a trysky (včetně kontroly celkové těsnosti systému). Měla by se ověřit správnost funkce všech regulačních a ovládacích prvků případně doplňkové výbavy postřikovače.

Dá se říci, že pokud je používán pravidelně otestovaný postřikovač, to všechno je kontrolováno v provozovně kontrolního testování. Ano, funkčně způsobilý postřikovač, který opustí provozovnu touto kontrolou prošel, ale testování se neprovádí každý rok a pro jeho správnou funkci je taková kontrola zásadní. Provozovatel postřikovače by měl sledovat technický stav i v době mezi jednotlivým kontrolním testováním. Sledovat hlavně trysky a jejich funkci, regulační prvky atp.

Pravidelně kontrolovat trysky, zejména jejich stav a případné opotřebení. Interval kontrolního testování je v současné době tříletý. Za tuto dobu mohou postřikovače ošetřit tisíce hektarů a mohou tuto práci provádět nekvalitně, pokud obsluha nebude trysky pravidelně kontrolovat.

Volba trysek, kterými bude osazen aplikační rám postřikovače, je prvním krokem před seřízením a vlastní aplikací. Druh použité trysky závisí především na použitém typu přípravku, případně kapalného hnojiva, na ošetřované kultuře a povětrnostních podmínkách. Požadovaná plošná dávka kapaliny v l/ha se potom řídí hodnotou pracovního tlaku, velikostí trysky a pracovní rychlostí. Na polním postřikovači všechny trysky na rámu musí být stejného výrobce, typu a velikosti. Jedinou výjimkou jsou koncové trysky (jsou-li použity), které jsou jiného typu.

Podle vybrané trysky je třeba seřídit výšku postřikovacího rámu. Tato výška je dána velikostí výstřikového úhlu a doporučením výrobce používaných trysek a lze ji snadno změřit. Jedná se o vzdálenost okraje trysky od povrchu ošetřovaného pozemku nebo porostu. Není vhodné doporučenou výšku překračovat, zbytečně jsou tím kapky aplikované kapaliny vystaveny povětrnostním vlivům a může docházet k větším ztrátám úletem, ale také zhoršené distribuci postřiku na ošetřovaný porost, a tím ke špatnému ošetření. Stále častější je zajištění výškového vyrovnávání postřikovacího rámu a jeho udržování ve správné poloze vůči ošetřovanému porostu používáním např. ultrazvukových senzorů. Pak stačí na displeji řídicí jednotky navolit správnou výšku trysek a počítač tuto udržuje za pomoci uvedených senzorů.

Příklad kontroly seřízení výšky postřikového rámu nad povrchem pozemku

Ověření funkce a seřízení postřikovače

Seřízení postřikovače je důležité pro správné dávkování postřikové kapaliny a mimo jiné i z hlediska minimalizace zbytků postřikové kapaliny zůstávající v nádrži po aplikaci. Ověření se provádí vždy čistou vodou. Voda by měla být bez usazenin a mechanických nečistot, které by mohly ovlivnit průtok kapaliny k tryskám nebo způsobit jiné poruchy postřikovače. K výpočtu potřebného množství přípravku a vody se využívají výsledky z ověření, kalibrace nebo etikety přípravku. Není nutné připravovat více postřikové kapaliny, než kolik je požadováno pro dané ošetření.

Nastavení dávky je dalším krokem seřizování. V případě postřikovačů bez automatické regulace dávky ji lze v zásadě ovlivnit dvěma způsoby, a to pojezdovou rychlostí a průtokem aplikované kapaliny rámem postřikovače.

Pojezdovou rychlostí lze dávkování měnit v omezené míře, jelikož zásadně ovlivňuje výkonnost postřikovače, a proto se volí jako konstantní. Na začátku každého seřízení plošné dávky je třeba tuto rychlost co možná nejpřesněji znát. Pro přesné zjištění pojezdové rychlosti (není-li postřikovač vybaven čidlem pro měření rychlosti nebo GPS nebo traktor tachometrem) lze vytýčit dráhu 100 m, kterou postřikovač nebo traktor s postřikovačem projede a změřit čas nutný k projetí této dráhy. Je-li známa používaná pojezdová rychlost postřikovače, může dojít k nastavení požadované plošné dávky, a to pomocí změny průtoku postřikové kapaliny rámem, udávaným nejčastěji pomocí minutové průtočnosti rámu.

Pokud se při seřizování postřikovače hovoří o nastavení dávky, je tím myšlena dávka postřikové kapaliny na jednotku plochy (nejčastěji 1 hektar). Nejedná se o dávku použitého přípravku. Ta musí vždy odpovídat povoleným hodnotám, uvedeným na etiketě přípravku.

Průtok celým postřikovacím rámem se nastaví na stroji pomocí změny tlaku postřikové kapaliny. Provede se odměření množství kapaliny vystříkané od jedné trysky po dobu 1 minuty a srovná se tato hodnota s požadovanou minutovou průtočností stanovenou výpočtem nebo se použije jednoduchý průtokoměr, na jehož stupnici je možné přímo odečíst minutový průtok kapaliny. (V případě ručního ověření průtočnosti se měření provádí u několika trysek na postřikovacím rámu. Čím větší pracovní záběr, tím více trysek by mělo být změřeno).

Jak již bylo řečeno, hodnotu plošné dávky aplikované kapaliny ovlivňuje pojezdová rychlost postřikovače a minutová průtočnost stroje. Pokud má být během práce postřikovače přesně zachována plošná dávka nastavená před započetím postřiku, musí se obě tyto hodnoty udržovat neměnné. To však v praxi nelze zcela dodržet. Pojezdová rychlost kolísá se sklonem pozemku, případně stavem půdy. Skutečná plošná dávka tak v krajních případech může kolísat v rozmezí až 40 % od dávky nastavené.

Postřikovače jsou vybavovány automatickou regulací dávky, která má za úkol mimo jiné udržovat konstantní poměr mezi pojezdovou rychlostí a minutovou průtočností stroje. Je třeba si pamatovat, že správná funkce elektronické automatické regulace dávkování závisí ve značné míře na správné volbě provozních konstant, se kterými řídicí počítač pracuje. Ve většině případů je nutné správně zadat typ použitých trysek s jejich nominální průtočností, konstantu objemové hmotnosti aplikované kapaliny především u aplikace kapalných hnojiv, pracovní záběr postřikovače a při použití impulsního snímače pojezdové rychlosti od kola postřikovače také správný obvod kola, včetně případného prokluzu.

Pokyny pro ověření pojezdové rychlosti - Hardi

Měření průtoku tryskou pomocí elektronického průtokoměru AAMS

Po seřízení se doporučuje provést kontrolu funkce celého postřikovače čistou vodou

Místo pro plnění postřikovače, přípravu postřiku

Kromě vlastního postřikovače je dobré zkontrolovat připravenost místa, kde se provádí rozmíchávání přípravků a plnění postřikovače. Buďto je tato operace prováděna na farmě - v podniku nebo na poli, většinou na okrajích pozemků, kde bude prováděna aplikace postřiku. Tato místa by měla splňovat požadavky, jejichž dodržováním můžeme výrazně snížit riziko znečištění okolního prostředí a riziko zasažení vodního prostředí (povrchová voda, vodní toky). Pokud se pozemky nacházejí v blízkosti vodního toku nebo zdroje, je vhodné místo pro plnění zvolit co nejdále od nich. Pokud to nelze dodržet, místo se přesouvá jinam tak, aby nemohl být vodní zdroj ohrožen.

Závěr

Všechny kroky popisované v tomto článku by měly být chápány jako nezbytná potřeba pro správnou funkci a efektivní a ekonomicky výhodnou aplikaci přípravků. Jedině takovým přístupem je možné přípravky aplikovat bezpečně a efektivně, chránit lidské zdraví a životní prostředí. Správná, bezpečná a přesná aplikace jen nezbytného množství přípravků nejlépe na přesně určené místo (bodová aplikace, pásová aplikace) je krokem, který může ovlivnit rizika a dopady z používání přípravků mnohem více než složitá omezení nebo zákazy používání přípravků.

Jedním takovým příkladem podpory pravidel používání je projekt TOPPS Water Protection, který nabízí „Postupy správné praxe“ a možnost ověření, zda připravený postřikovač svým vybavením odpovídá potřebám pro omezení úletu a zda zvolený pracovní režim a povětrnostní podmínky pro aplikaci budou pro omezení úletu dostačující. Všechno v jednoduché aplikaci na www.topps-drift.org/, kterou je možné využít i v českém jazyce.

Ing. Petr Harašta, Ph.D.; Česká společnost rostlinolékařská Brno
foto: J. Toenesen; TOPPS; P. Harašta; Hardi A/S