Choroby řepy: Listové a kořenové choroby řepy

21. 06. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1312x

Vadnutím listů s následným poškozením bulvy se projevuje napadení houbami rodu Verticillium (V. albo-atrum a V. dahliae) a Fusarium (F. oxysporum a F. solani). Tyto druhy jsou polyfágní, napadají široký okruh hostitelských rostlin, kulturních i planě rostoucích.

Verticiliové vadnutí řepy

Houby Verticillium albo-atrum a V. dahliae (oddělení Ascomycota) způsobují verticiliové vadnutí řepy. V porostech cukrové řepy se vyskytují sporadicky, nejedná se o hospodářsky významnou chorobu. Rostlina reaguje na napadení patogenem tvorbou vaskulárních okluzí (ucpání cév), které ovlivňují transport vody v rostlině.

Počáteční příznaky napadení se projevují na starších listech náhlým žloutnutím, někdy i stáčením listů směrem dolů. Často dochází k žloutnutí poloviny čepele listu a řapíku. Příznaky často připomínají přirozené stárnutí listů. Listy posléze vadnou a nekrotizují. Na řezu bulvy jsou viditelné tmavě zbarvené cévní svazky. Při silném napadení může dojít k vadnutí a odumření celých rostlin. Příznaky vadnutí jsou nejvíce zřetelné v teplých slunečných dnech.

Verticillium spp. je půdní patogen, rozmnožuje se nepohlavně konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné, hyalinní (průhledné), elipsovité až válcovité 2,5–8 × 1,4–3,2 µm velké spory. Tvoří se na přeslenovitě větvených konidioforech. Patogen tvoří také tmavě hnědá až černá mikrosklerocia o velikosti 25 × 50 až 100 µm, kterými přežívá v posklizňových zbytcích a dlouhou dobu (až 10 let) v půdě. Mikrosklerocia jsou zdrojem primární infekce. Kořenové exsudáty stimulují mikrosklerocia k vyklíčení, hyfa proniká přes kořínky do cévních svazků, kde se tvoří konidie. Dochází ke kolonizaci cév, na které hostitel reaguje ucpáním cévního systému. Pro rozvoj patogena je optimální vlhká půda a teplota 21–27 °C.

Fusariové vadnutí rostlin

Houby Fusarium oxysporum f. sp. betae a Fusarium solani (oddělení Ascomycota) způsobují fusariové vadnutí rostlin. Onemocnění způsobuje snížení výnosu a kvality skladovaných bulev.

Příznaky napadení se projevují na starších listech chlorózou mezi žilnatinou, postupně napadené listové čepele nekrotizují a příznaky přechází na mladší listy. Může docházet i ke žloutnutí poloviny čepele listu, podobně jako u verticiliového vadnutí. Na bulvě nejsou patrné vnější příznaky, po jejím rozkrojení můžeme pozorovat šedohnědé zbarvení cév.

Fusarium oxysporum tvoří na PDA nízké vzdušné fialové růžové až červenofialové mycelium, spodní strana je až tmavě fialová. Makrokonidie jsou srpovité se 3–5 přehrádkami, o velikosti 25–55 × 2,5–6 μm. Mikrokonidie jsou elipsoidní nebo válcovité, o velikosti 5–15 × 2–5 μm. Fusarium solani tvoří na PDA šedobílé vločkovité mycelium, spodní strana je často modrozelená či hnědá. Makrokonidie jsou válcovité až srpovité se 3–5 přehrádkami, o velikosti 27–52 × 4,4–6,8 μm. Mikrokonidie jsou oválné o velikosti 8–16 × 2–4 μm.

Fusarium spp. přežívají v rostlinných zbytcích a v půdě myceliovým vláknem, kde se tvoří tlustostěnné buňky - chlamydospory. Za příznivých podmínek houba proniká do kořenů cukrové řepy a napadá cévní systém, ucpává cévní svazky a následně způsobuje vadnutí. Pro rozvoj patogena je optimální vyšší teplota půdy.

Ochrana

Ochrana proti půdním patogenům je obtížná, spočívá v dodržování osevního postupu, likvidaci posklizňových zbytků, zařazení odrůd s vyšším stupněm rezistence a vysévání zdravého, uznaného osiva. Chemická ochrana se zaměřuje na moření osiva proti patogenům infikujícím vzcházející rostliny.

Obr. 1: Počáteční příznaky vadnutí

Obr. 2: Pokračující příznaky vadnutí

Obr. 3: Patogen Verticillium spp.

Obr. 4: Makrokonidie Fusarium spp.

Obr. 5: Mycelium Fusarium spp.