Choroby slunečnice: Bílá hniloba slunečnice

13. 08. 2022 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 1334x

V současné době patří bílá hniloba slunečnice k hospodářsky nejzávažnějším chorobám nejen slunečnice, ale i ostatních olejnin. Je rozšířena na celém území ČR. Patogen způsobující bílou hnilobu napadá rostliny slunečnice ve všech vývojových fázích a za příznivých podmínek může způsobit značné ztráty na výnosu.

Bílá hniloba slunečnice

Chorobu bílá hniloba slunečnice (starším názvem hlízenka obecná nebo sklerotiniová hniloba) způsobuje houba Sclerotinia sclerotiorum z oddělení Ascomycota. Sclerotinia sclerotiorum je polyfágní patogen, má velmi široký okruh hostitelských rostlin, napadá olejniny, luskoviny, okopaniny, zeleninu a okrasné rostliny.

Choroba se projevuje různými typy příznaků v souvislosti se způsobem infekce rostliny. Infekce může být způsobena růstem mycelia z infikovaného osiva a ze sklerocií v půdě nebo askosporami. Mycelium ze sklerocií prorůstá do kořenů a kořenového krčku. V místě infekce se objevují žlutohnědé až šedohnědé skvrny, které se postupně rozšiřují, až obejmou celý kořenový krček. Dochází k přerušení cévních svazků, které se projevuje odumíráním klíčních rostlin. Při napadení rostlin v pozdějších vývojových stadiích se na bázi stonku v místě infekce tvoří podobné skvrny jako u vzcházejících rostlin. Na skvrnách při déle trvajícím vlhku můžeme pozorovat husté bílé mycelium, příznakem je pak vadnutí celých rostlin nebo předčasné zasychání. Askospory během vegetace infikují především listy a květy. Pokud dojde k infekci čepele listu, může mycelium prorůst do stonku a příznak se projevuje vadnutím částí rostlin. Postupně dochází k rozpadu pletiv, jsou zachována pouze vodivá pletiva. Mycelium prorůstá stonkem, dochází k destrukci poupěte. Pokud dojde k infekci v době květu, projeví se hnilobou úboru.

Sclerotinia sclerotiorum přežívá myceliovým vláknem v osivu nebo ve formě sklerocií v půdě. Tyto útvary jsou nepravidelného tvaru, vznikají z hustě nahloučeného a propleteného mycelia, který se nazývá plektenchym, v půdě si zachovávají životaschopnost až 8 let. Sklerocia, která se nachází v hlubších vrstvách půdy, infikují rostliny přímo myceliem. Růst mycelia je podporován nižší teplotou a vysokou půdní vlhkostí. Mycelium patogena je tvořeno rozvětvenými, přehrádkovanými, hyalinními (průhlednými) hyfy o průměru 6,5–7 μm. Za vlhka je mycelium velmi husté a má vatovitý vzhled. Sklerocia se mohou tvořit buď uvnitř stonku, nebo kdekoliv nad povrchem půdy uvnitř hustého bílého mycelia, zprvu jsou bílá, později tmavá. V průměru měří 3–6 mm, největší se tvoří v úboru, tam mohou dosahovat velikosti 5 a více cm.

Ze sklerocií, která se nacházejí blízko povrchu nebo na povrchu půdy, mohou kromě mycelia vyrůstat i plodnice miskovitého tvaru vzniklé při pohlavním rozmnožování - apothecia. Uvnitř apothecií se tvoří vřecka (lat. ascus) obsahují 8 askospor, která jsou hyalinní, elipsovité, dvoujaderné o velikosti 4–6 × 9–14 µm. Jsou pokryty lepkavým slizem, který napomáhá přilnavosti k povrchu, na který dosedají. Slunečnice je velmi náchylná vůči infekci askosporami od fáze 6 listů do fáze poupěte o velikosti 2 cm. Také úbor může být v době květu infikován přímo askosporami. Za vlhkého počasí askospory vyklíčí, za 5–7 dní mycelium proroste úborem a přitom infikuje většinu nažek. Později se v úboru vytváří sklerocia, úbor se rozpadá a sklerocia vypadávají. Tvorba apothecií a uvolňování askospor je podporována teplotou vzduchu 20–25 °C (teplota půdy 15–18 °C), relativní vlhkostí vzduchu 80–90 % (vlhkost půdy vyšší než 30 %). První příznaky napadení se na slunečnici objevují 25–40 dní po uvolnění askospor.

Patogen Sclerotinia sclerotiorum netvoří spory, kterými by se během vegetace šířil na další rostliny, šíří se jen myceliem vyrůstajícím ze sklerocií. Tvoří pouze pohlavní spory (askospory), které se tvoří v plodnicích vyrůstajících ze sklerocií přežívajících v půdě z předcházejících let. Infekce rostlin závisí na množství sklerocií v půdě a na průběhu počasí. Rozvoj choroby podporuje delší období vlhkého a teplého počasí zejména v období kvetení.

Preventivní ochrana spočívá ve snížení výskytu sklerocií v půdě. Zamoření pozemku lze snížit pravidelnou orbou, vhodným osevním postupem, vyséváním zdravého osiva bez příměsi sklerocií, pěstováním odolnějších odrůd, a také pomocí houby Coniothyrium minitans, která parazituje na sklerociích a snižuje tak jejich životnost.

Přímá ochrana se provádí fungicidy se širokým spektrem účinku většinou ve fázi plného květu nebo na konci kvetení.

Příznaky napadení na bázi stonku

Příznaky napadení na stonku - rozpad pletiv

Sklerocia uvnitř stonku

Příznaky napadení úboru

Sklerocia uvnitř úboru