Co ukázaly pokusy s fungicidy v roce s minimálním výskytem plísně bramboru a alternariových skvrnitostí
21. 06. 2023 Choroby Zobrazeno 1042x
Listové choroby brambor plíseň bramboru (Phytophthora infestans) a alternariové skvrnitosti, tedy terčovitá skvrnitost bramboru (Alternaria solani) a hnědá skvrnitost bramboru (Alternaria alternata), způsobují často i totální destrukcí listové plochy a napadají také hlízy. V letech s průběhem povětrnostních podmínek vhodných pro jejich šíření dosahují ztráty desítek procent.
Plíseň bramboru
Pokud se týká plísně bramboru, od roku 2001, tedy za posledních 22 let (tab. 1), byly na naší výzkumné stanici Valečov pouze dva ročníky bez výskytu a naopak osm let s velmi silným výskytem této choroby. Zbývající roky byly se středním nebo slabým výskytem plísně. K silné infekci hlíz došlo asi ve čtvrtině tzv. plísňových roků.
Protože se plíseň šíří epidemicky a její silný výskyt ovlivňují především cyklonální situace s delším trváním a zasahující rozsáhlejší území, lze výše uvedená pozorování do značné míry zevšeobecnit. Samozřejmě, že existují lokality a mikrolokality, kde mohla být situace v daném ročníku významně odlišná, kde šíření choroby bylo intenzivnější nebo naopak pomalé. Rozhodující roli hraje délka ovlhčení listů a náchylnost odrůdy. Ta může být významně odlišná v nati a na hlízách u téže odrůdy
Tab. 1: Počátek infekce, délka období do zničení natě u neošetřené kontroly a hospodářský význam choroby u odrůdy Ditta v letech 2001–2022
Plíseň bramboru na listech
Plíseň bramboru na řezu hlízami
Alternariové skvrnitosti bramboru
Výskyt alternariových skvrnitostí má více lokální charakter, což je dáno místní přítomností zdrojů infekce, omezenějším šířením na větší vzdálenosti, a tím, že se jedná spíše o dispoziční chorobu více spojenou s vitalitou a senescencí natě. Vyhovuje jim lépe nestálé počasí s rychlým střídáním meteorologických situací. Alternariovým skvrnitostem byla dříve věnována malá pozornost snad kromě ranobramborářských oblastí. K výrazné změně došlo po roce 2014, který se vyznačoval jejich extrémním výskytem a pěstitelé na tuto situaci nebyly připraveni. Od této doby začaly také specializované registrace přípravků proti původcům alternariových skvrnitostí.
Příčinami jejich vyššího rozšíření a významu u brambor jsou změny v průběhu počasí v posledních letech vyznačující se častějšími zvraty a pravděpodobně také změny ve struktuře rostlinné výroby směrem k minimalizaci obdělávání půdy. Rovněž dříve hojně používané přípravky proti plísni na bázi mědi a mancozebu byly účinné proti alternariím, takže tyto byly eliminovány současně s plísní, aniž by to bylo primárním cílem. Oproti plísni nedochází u alternariových skvrnitostí k napadení hlíz často a infekce se v dané partii vyskytuje spíše rozptýleně. Silné infekce hlíz vedoucí k likvidaci celé skládky jsou ojedinělé. Napadené hlízy také tak snadno nepodléhají sekundárnímu rozkladu pektinolytickými bakteriemi.
Terčovitá a hnědá skvrnitost listů
Napadená hlíza původcem terčovité a hnědé skvrnitosti bramboru
Směsná infekce plísně bramboru a pektinolytických bakterií
Ochrana bramboru
Brambory lze za určitých okolností vypěstovat bez fungicidní ochrany, zejména v případě alternariových skvrnitostí. Obtížnější je to ale u plísně bramboru. Riziko, že se nepodaří zajistit produkci v rentabilním množství a kvalitě, je velmi vysoké. K jeho zmírnění brání především dva faktory, a to že prakticky chybí rezistentní odrůdy o požadované kvalitě, a také že rozhodující roli pro rozvoj chorob hraje průběh počasí, který ovlivnit neumíme.
Šlechtění odrůd na odolnost, zejména proti plísni bramboru, je náročná a dlouhodobá práce a nedaří se sladit tuto rezistenci s ostatními požadavky na moderní odrůdy. Navíc rychlejší pokrok v této problematice brzdí evropská legislativa negativním postojem k GMO.
Řešením je proto integrovaná ochrana, jejíž základní a opravdu účinnou součástí je aplikace chemických fungicidů. Jejich náhrada jinými prostředky zatím není reálná. Použití čistě biologické ochrany pro rozhodující část produkce, v případě epidemického šíření plísně bramboru, je zatím v polních podmínkách utopií. Ortodoxní zastánci těchto metod si neuvědomují, že především v případě plísně bramboru, pokud by se podařilo alespoň částečné omezení nebo zpomalení infekce natě, to není řešením. Sice se prodlouží vegetace a dosáhne zvýšení výnosu, ale nedojde k zamezení infekce hlíz. Naopak se obvykle zvýší napadení hlíz a celkové ztráty jsou tak ještě vyšší. To však platí obdobně i pro použití málo účinných fungicidů, pozdní zahájení ochrany nebo nevhodný fungicidní program.
Plíseň bramboru 2022
Pro plíseň bramboru v roce 2022 nebyly příliš vhodné podmínky. Po srážkově chudém dubnu a květnu přišel srážkově nadnormální červen a relativně příznivá pro růst brambor byla i první polovina července. Bramborové porosty se vyvíjely velmi intenzivně s bohatým nárůstem natě. K 16. červnu a následně kolem 1. července překročila prognóza metodou Indexu kritickou hodnotu a byly tak splněny podmínky pro šíření plísně. Přesto k rozvoji choroby většinou nedošlo. Příčinou byly relativně vysoké teploty a srážky často přívalového nebo bouřkového charakteru, takže porosty rychle osychaly a chybělo dlouhodobější ovlhčení listů bez intenzivního slunečního záření.
První výskyty plísně v lokalitě pokusné stanice VÚB Valečov byly vizuálně zaznamenány po uplynutí inkubační doby 14. července u velmi raných a náchylných odrůd Magda, Impala a Katy. Z těchto lokálně omezených zdrojů i v jiných oblastech se však plíseň epidemicky nezačala šířit. Příčinou byl začínající přísušek, který zastavil rozvoj choroby až do třetí srpnové dekády. Mezitím však došlo k silnému vadnutí a nekrotizaci listové plochy v důsledku sucha. Případný výskyt plísně bramboru nebyl proto vizuálně zjistitelný. Ale ani lapač spor neprokázal přítomnost patogena v prostoru pokusů.
Alternariové skvrnitosti bramboru 2022
Alternariové skvrnitosti byly pozorovány ojediněle od konce června a pravděpodobně ve větším rozsahu mohly podpořit suchem odumírající nať, kdy již příznaky nebyly identifikovatelné. V případě alternariových skvrnitostí potvrdil také lapač v prostoru spory obou původců, tj. Alternaria solani a A. alternata.
Fungicidní pokus 2022
Výsledek tradičního srovnávacího pokusu účinnosti fungicidů, který zahrnoval většinu účinných látek v registrovaných přípravcích proti plísni bramboru a alternariovým skvrnitostem, ukazuje graf 1. V pokusu byla použita poloraná odrůda Ditta náchylná k plísni bramboru v nati i na hlízách, nižší náchylnost vykazuje k alternariovým skvrnitostem. Účinnost fungicidů je vyjádřena % výnosu v porovnání s neošetřenou kontrolou. Je třeba předeslat, že rozdíly nejsou statisticky průkazné. (U výnosů brambor lze považovat za průkazné rozdíly až kolem 10 %, což vychází z charakteru plodiny, variability jedinců a reálně použitelného počtu rostlin v přesných pokusech. Nevyrovnané výsledky bývají také v letech se stresovým obdobím v průběhu vegetace.)
Graf 1: Procento změny výnosu brambor oproti kontrole v roce 2022, Valečov, sortiment fungicidů, odrůda Ditta
Přesto lze z výsledků usuzovat na určité skutečnosti. Předně kromě třech přípravků vykázaly všechny ostatní přírůstek výnosů od 0,58 do 8,12 %. Lze tedy usuzovat, že se v pokusu určité % listových chorob vyskytovalo a urychlilo odumírání natě u neošetřené kontroly. Nejnižší přírůstek výnosu byl zjištěn u přípravku Zorvec Edavia (oxathiapiprolin, bethiavalicirb), tedy účinného pouze proti plísni. Naopak nejvyšší přírůstek výnosu byl zaznamenán u přípravku Revus Top (mandipropamid, difenokonazol) účinného proti plísni i alternariovým skvrnitostem. Z toho lze usuzovat, že v pokusu kromě přísušku k odumírání natě přispěly alternariové skvrnitosti, které byly v různé míře eliminovány fungicidy.
V jiném pokusu s fungicidy registrovanými přímo proti alternariovým skvrnitostem (graf 2) je rovněž zřejmé nižší procento odumřelé natě u fungicidních variant oproti neošetřené kontrole. Z uvedeného vyplývá závěr, že i přes obtížnou vizuální identifikaci chorob v porostech v uplynulé sezoně se na destrukci natě a snížení výnosů kromě sucha podílely i alternariové skvrnitosti a fungicidní ochrana nebyla zcela zbytečná, byť její efekt nemusel být vždy zásadní.
Graf 2: Procento odumřelé natě u odrůdy Ditta ve srovnávacím pokusu s fungicidy registrovanými proti alternariovým skvrnitostem po pěti aplikacích na lokalitě Valečov k 25. 8. 2022
Alternativní metody ochrany 2022
V pokusech s alternativními postupy v ochraně proti listovým chorobám byly získány rovněž zajímavé výsledky i přes jejich slabý výskyt. Byly zkoušeny různé varianty omezené fungicidní ochrany a ochrany testovanými „nechemickými“ variantami ošetření.
U dvou odrůd, obou relativně odolných plísni bramboru, Adéla a Papageno (grafy 3, 4) nebylo v porostu v uplynulé sezoně zjištěno rozlišitelné vizuální napadení plísní bramboru ani alternariovými skvrnitostmi, takže bylo rovněž hodnoceno odumírání natě poškozené především suchem.
Graf 3: Procento odumřelé natě u odrůdy Adela po šesti aplikacích na lokalitě Valečov k 7. 9. 2022
Graf 4: Procento odumřelé natě u odrůdy Papageno po šesti aplikacích na lokalitě Valečov k 7. 9. 2022
Obdobně tomu bylo i u odrůdy Dali (graf 5), která je k plísni bramboru náchylná jak v nati, tak na hlízách. Varianty nejsou označené, neboť se jedná o první, neprůkazné a neověřené výsledky.
Jednoznačně u všech variant, kde byl v nějaké fázi vegetace použit klasický fungicid, vykázaly pokusy k danému datu nižší procento odumřelé natě než neošetřená kontrola. Naopak všechny testované „nechemické“ varianty měly vyšší procento odumřelé natě, než kontrola.
Závěr z těchto výsledků zatím nelze učinit a nijak zobecnit. A samozřejmě bude muset být stanoven jednotlivě pro konkrétní přípravky. Ale bohužel se ukazuje, že cesta k čistě nechemickým způsobům ochrany proti plísni bramboru a alternariovým skvrnitostem, které by nahradily klasické fungicidy u brambor, nebude krátká a jednoduchá. Jednou z možností snížení chemických vstupů do životního prostředí může být především hledání vhodných kombinací klasických fungicidů s biologickými preparáty a různými stimulanty, které by zvyšovaly vitalitu rostlin a podporovaly jejich přirozenou odolnost vůči daným patogenům.
Graf 5: Procento odumřelé natě u odrůdy Dali po šesti aplikacích na lokalitě Valečov k 7. 9. 2022
Další články v kategorii Choroby
RSS
RSS