Problematika viróz řepky v ročníku 2017/18

29. 01. 2019 Mgr. Veronika Konradyová, Ing. Eva Zusková, Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 2621x

Na podzim roku 2016 došlo v České republice k enormnímu výskytu mšic, mezi nimi také mšice broskvoňové (Myzus persicae), která je hlavním vektorem virů napadajících řepku olejnou. V sacích pastech ÚKZÚZ bylo v týdnu 10.–16. 10. 2016 zachyceno rekordní množství 11 778 mšic (Aphid buletin č. 27, 2016). Porosty řepky, které byly na podzim infikovány, vykazovaly silné napadení virózami i na jaře 2017. Situace na podzim 2017 nebyla zdaleka tak kalamitní, ve stejném říjnovém týdnu se v pastech zachytilo jen 270 mšic. Dalo se tedy předpokládat, že infekční tlak bude menší a nižší bude i obsah virů v rostlinách, jak na podzim, tak na jaře.

Virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV)

Jedním z nejčastějších virů na řepce je virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV), který způsobuje variabilní symptomy onemocnění na rostlinách z různých čeledí, přičemž ekonomicky nejvýznamnější je čeleď brukvovitých (Brassicaceae). Mezi hlavní příznaky patří žloutnutí žilnatiny listů, červenání listových okrajů a jiné. Za přenos tohoto viru jsou odpovědné různé rody mšic, hlavním vektorem je však mšice broskvoňová. Výzkumy, které se zabývaly vlivem infekce TuYV na produkci a kvalitu semen řepky olejky došly k výsledkům, které hovoří o ztrátách pohybujících se mezi 9–46 %, doplněné sníženým obsahem příznivých mastných kyselin a zvýšeným obsahem indolických glukosinolátů.

Testování řepky na přítomnost viru žloutenky vodnice probíhala na katedře ochrany rostlin ČZU na jaře, již druhým rokem. Monitoring v roce 2017 byl většího rozsahu a testovány byly všechny odrůdy v rámci Poloprovozních pokusů (POP) SPZO a pokusů Seznamu doporučených odrůd (SDO) na celkem 15 lokalitách.

Listy řepky z letošního podzimního zásevu (2018), u kterých byla detekována žloutenka vodnice pomocí metody ELISA

Symptomy žloutenky vodnice na listech řepky z letošního podzimního zásevu (2018), detekce provedena metodou ELISA

Poškození listů řepky sáním mšic během tohoto podzimu (2018)

Monitoring viru žloutenky vodnice (TuYV) v roce 2018

V letošním roce bylo jarní testování cíleno na vybrané odrůdy řepky deklarované jako rezistentní proti viru žloutenky vodnice a celkově 4 referenční, náchylné odrůdy, které se vyskytovaly buď v POP, nebo SDO pokusech.

Na českém trhu byly v sezoně 2017/18 dostupné pouze 4 odrůdy deklarované jako rezistentní vůči TuYV, jednalo se o odrůdy Allison, Anniston, LG Architect a Temptation. Jako referenční, náchylné odrůdy byly použity ES Imperio, ES Cesario, DK Exotter a DK Execto.

Testování rostlin řepky

Vzorky pocházely z 8 lokalit POP pokusů a 5 lokalit SDO pokusů (mapa). Odběry vzorků probíhaly v dubnu. Odebíráno bylo, stejně jako v loňském roce, 8 vzorků listů každé odrůdy a parcely POP a celkově 8 vzorků každé odrůdy z 3–4 parcelek SDO.

Testování probíhala pomocí serologické metody TAS - ELISA (Triple Antibody Sandwich Enzyme-Linked Immunosorbent Assay), která je založena na reakci specifické protilátky a virových antigenů obsažených ve zkoumaných vzorcích. Pozitivní vzorky byly detekovány díky barevné změně. Ta byla měřena pomocí absorbance, což je množství světla pohlcené měřeným vzorkem. Vzorky byly navažovány, do analýzy tak vstupovalo vždy stejné množství rostlinného materiálu. Titr viru klesal při vyšším ředění vzorku, proto lze použít porovnání míry absorbance u jednotlivých vzorků a odrůd.

Mapa: Lokality, které byly použity v monitoringu viru žloutenky vodnice na řepce - modře pokusy POP, růžově pokusy SDO

Výsledky testování

Na katedře ochrany rostlin ČZU bylo celkem testováno 512 vzorků z pokusů POP a SDO. Celková incidence virů byla v sezoně 2017/18 nižší, stejně jako počty pozitivních vzorků. Na jaře 2017 bylo na virus žloutenky vodnice pozitivních 99,8 % testovaných vzorků, letošní jaro (2018) bylo pozitivních 31,5 % vzorků.

V POP a SDO pokusech bylo nejvíce pozitivních rostlin detekováno u kontrolní, náchylné odrůdy ES Imperio (26,7 %) a nejméně opět u náchylné odrůdy DK Execto (1,9 %) (graf 1). Naopak nejvyšší absorbanci (hodnota měřená v testu ELISA, bezrozměrná) měla rezistentní odrůda Architect (1,7) a nejnižší rezistentní odrůda Anniston (0,3).

V SDO pokusech měla z testovaných odrůd nejnižší naměřenou hodnotu absorbance rezistentní odrůda Anniston (0,35), která také dosáhla nejvyššího výnosu (120 %, graf 2). Druhá výnosově nejlepší odrůda byla náchylná ES Cesario (118 %) s hodnotou absorbance 1,2. Nejvyšší naměřenou absorbanci měla náchylná odrůda DK Exotter (1,5), která také dosáhla nejnižšího výnosu (103 %).

V POP pokusech měla opět nejnižší naměřenou absorbanci (0,2) rezistentní odrůda Anniston, která měla výnos 101,25 %. Nejvyšší absorbance dosáhly dvě odrůdy. Jednou byla náchylná odrůda ES Imperio (1,7), která měla také nejnižší výnos (101 %). Shodnou hodnotu absorbance měla i rezistentní odrůda Architect (1,7) s výnosem 102,5 %. Výnosy testovaných odrůd v POP pokusech byly velmi vyrovnané. Nejvyššího výnosu dosáhla odrůda DK Exotter (107 %), která měla také poměrně vysokou absorbanci (1,4).

Graf 1: Procentuální vyjádření zjištěných pozitivních vzorků u testovaných odrůd z POP a SDO pokusů a jejich průměrná absorbance (hodnota měřená v testu ELISA, bezrozměrná)

Graf 2: Průměrný výnos a průměrná absorbance pro testované odrůdy z SDO pokusů - velkými písmeny odrůdy deklarované jako rezistentní TuYV

Graf 3: Průměrný výnos a průměrná absorbance pro testované odrůdy z POP pokusů - velkými písmeny odrůdy deklarované jako rezistentní TuYV

Závěr a doporučení

Testování přineslo proti loňskému roku různorodější výsledky. Podle předpokladu by odrůdy s deklarovanou rezistencí měly dosahovat nízkých hodnot absorbance a vyšších výnosů. Tento předpoklad se více méně splnil pro hodnoty absorbance, které byly u rezistentních odrůd nižší než u odrůd náchylných (výjimka u odrůdy Architect). Vyšších výnosů, které by byly porovnatelné nebo vyšší než u náchylných odrůd, dosáhla pouze odrůda Anniston v SDO pokusech. Některé náchylné odrůdy, jako například ES Imperion v SDO nebo ES Cesario v POP, naopak překvapily poměrně vysokým výnosem při celkem vysoké hodnotě absorbance.

Je tedy zjevné, že na obsah a přítomnost viru v rostlině má vliv kromě samotné rezistence i mnoho dalších vnějších vlivů. Vzhledem k absenci neonikotinoidního moření, tedy nelze ani u rezistentních odrůd zcela vynechat podzimní insekticidní ošetření proti virovým přenašečům, tedy mšicím. Někdy je načasování tohoto ošetření shodné s ošetřením například proti dřepčíku olejkovému. Tam, kde se tito škůdci vyskytují rozdílně, je nutné zařadit samostatné ošetření proti mšicím, které mohou v některých sezonách způsobovat i přímá poškození sáním.

Letošní podzim již byly mšice na mnoha lokalitách zjištěny a v posledních týdnech byly také zaznamenány zvýšené záchyty mšic v lapacích pastech, mezi jinými také mšice broskvoňové, která působila významné škody na podzim roku 2016. Naše laboratoř již testovala vzorky řepky z letošních zásevů a všechny byly pozitivní na přítomnost viru žloutenky vodnice, proto tedy nelze podzimní insekticidní ošetření podceňovat.

Testování bylo financováno ze zdrojů Ministerstva zemědělství ČR.

Foto: V. Konradyová