Současné alternativy při moření osiva máku

22. 04. 2024 Ing. Pavel Procházka Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 300x

Kvůli dlouhodobě trvajícímu tlaku na eliminaci chemických látek v ochraně rostlin byla v roce 2018 zakázána neselektivní účinná látka thiometoxam s požerovým i dotykovým mechanizmem účinku a s ní i fungicidně insekticidní mořidlo Cruiser OSR, které tuto účinnou látku obsahuje. Zbylé dvě účinné látky (fludioxonil a metalaxyl-M) s fungicidním účinkem jsou prozatím povolené. Právě kvůli tomuto tlaku politiků i společnosti nabývá na významu využití přírodních látek v ochraně rostlin. Přírodní látky s insekticidním a fungicidním účinkem mají význam nejen v ekologické produkci, ale také v konvenční produkci, kde mohou být vhodným doplňkem v klasické pěstební technologii máku v rámci integrované produkce.

Přípravek Cruiser OSR byl od roku 2019 povolen pro moření máku na výjimku ÚKZÚZ, která byla obnovována až do roku 2023. Od letošního roku je to již minulostí. Je dobré připomenout nejen zemědělské praxi, ale zejména veřejnosti, že moření osiv je z hlediska ochrany rostlin jedním z nejšetrnějších opatření k životnímu prostředí.

Moření osiva

Moření osiva je jedním z nejdůležitějších a zároveň nejlevnějších opatření v ochraně máku, ale i dalších zemědělských plodin. Výsev nemořeného osiva je z hlediska možného napadení škůdci a houbovými chorobami významným rizikem pro počáteční fáze růstu. U máku je třeba zaměřit moření osiva na houbové patogeny, zejména helmintosporiózu máku a plíseň makovou a významného škůdce vzcházejících rostlin krytonosce kořenového.

Z přírodních látek, které se z hlediska ochrany proti zmíněným patogenům jeví jako perspektivní bylo vybráno několik látek (tab. 1). Ty byly použity ve formě výluhu. První látkou byl tymián obecný, který obsahuje především silice thymol a carvacrol. Tyto silice mají dezinfekční, insekticidní, fungicidní a antimikrobiální účinek. Další použitou látkou byl výluh ze sušené papriky seté. Plody papriky obsahují alkaloid kapsaicin, který má repelentní, fungicidní a mikrobiální účinek. Výluh z kopřivy dvoudomé, která obsahuje mnoho účinných látek, jako například lignany, flavonoidy, kumariny, aminy a další, má rovněž insekticidní, fungicidní, repelentní, respektive antifidantní, tedy protipožerový účinek. Dalším zkoušeným přírodním přípravkem byl insekticid NeemAzal, primárně určený pro ekologické zemědělství k potlačení savého a žravého hmyzu. Jeho účinnou látkou (azadirachtin) je výtažek z tropické rostliny azadirachta indická, která způsobuje inhibici žíru, narušení vývoje škůdců a jejich následnou mortalitu.

Protože moření osiv je potřeba chápat komplexně, sestavili jsme varianty, které obsahovaly nejen zmíněné látky, ale do každé byl ještě přidán přípravek Agrovital (96% pinolen, pomocná látka). Obsažený pinolen je emulgovatelný terpenický polymer s fungicidním účinkem, který je destilovaný z pryskyřic jehličnatých stromů. Dále byl použit přípravek Lexin, což je směs huminových kyselin, fulvokyselin a auxinů. Tyto látky příznivě ovlivňují vývoj rostlin, zejména kořenového systému, ale i nadzemní hmoty. Zvyšují pevnost pletiv a tím i obranyschopnost.

Námi sledované přírodní látky byly porovnávané s přípravkem Cruiser OSR (thiametoxam 280 g/l, fludioxonil 8 g/l a metalaxyl-M 32,3 g/l.

Provozní pokus

V rámci ověřování výše zmíněných variant již několik let provádíme provozní pokusy, které mají za cíl zjistit, zda vybrané přírodní látky, respektive jejich kombinace, jsou adekvátní a možnou náhradou přípravku Cruiser OSR. Nabízíme výsledky provozního pokusu, který probíhal na dvou pokusných stanovištích, a to Zábrodí (OD Impro) a Liběšovice (ZOS Liběšovice) ve třech vegetačních obdobích. Informace o pokusných stanovištích jsou v tabulce 2. Pokus byl realizován na běžných provozních plochách konvenčního zemědělství, kde byl umístěn do provozní plochy máku s použitím místně obvyklé techniky a pěstební technologie. Paralelně, ale také jako záložní varianta byl tento pokus na výzkumné stanici v Červeném újezdě.

Osivo odrůdy MS Harlekyn dodané společností Labris s.r.o. bylo před výsevem namořeno vybranými přírodními látkami, respektive, jejich kombinacemi (tab. 1). V roce 2022 vypadla v průběhu jara lokalita Liběšovice, která byla rychle nahrazena lokalitou Dobré (společnost Labris s.r.o.). Porosty zde byly vlivem povětrnostních podmínek založeny až 20. 4. 2022, ovšem osivo všech variant bylo mořeno již 22. 3. 2022.

Tab. 1: Testované varianty

Tab. 2: Popis lokalit

Výsledky pokusného sledování

Porosty v roce 2022 na všech lokalitách poměrně dlouho vzcházely (vždy cca jeden měsíc) a byly do fáze cca 4–6 listů ponechány bez insekticidní ochrany. Z grafu 1 je zřejmé, že moření osiva máku má jednoznačné limity v čase, po který je osivo jednotlivými látkami chráněno. Ze stavu porostů na jednotlivých lokalitách ve fázi 4–6 listů je vidět, že má-li být moření osiva přírodními látkami funkční, je třeba ho aplikovat bezprostředně před výsevem. Na lokalitě Dobré byl navíc ve zmíněném roce silný tlak krytonosce kořenového, což zasáhlo i porost mořený přípravkem Cruiser OSR. Doba, po kterou porost vzcházel a dále byl ponechán bez ochrany, byla z pokusných důvodů velmi dlouhá i na tento přípravek. V roce 2022 nebyly pokusy na této lokalitě vyhodnoceny.

Jedním ze základních předpokladů úspěšné sklizně nejen máku je dostatečný počet rostlin na jednotku plochy. Z grafu 2 je patrné, že nejnižšího počtu rostlin po vzejití dosahovala právě nemořená kontrola. V případě ošetření osiva přírodními látkami, bylo vždy dosaženo vyššího počtu rostlin na jednotku plochy. Z grafu 3 vidíme, že nedostatečný počet rostlin již mák nedokáže plně kompenzovat počtem tobolek, tedy větvením, i když porovnáním grafů 2 a 3 lze vyvodit jistou snahu rostlin s nižšími hustotami více větvit.

Z grafu 4 je zřejmé, že všechny varianty ošetření osiva vedli k vyššímu výnosu oproti nemořené kontrole. Je zde potřeba poznamenat, že se jedná o výnosy pokusných parcel, tedy ploch, kde je v podstatě ideální a plný porost bez souvratí, či kolejových stop. Z grafu 4 vyplývá, že nejvyššího průměrného výnosu dosáhla varianta ošetřená komplexním mořením obsahujícím výluh z kopřivy. Je ovšem nutné dodat, že se pořadí v jednotlivých letech měnilo.

Graf 1: Vliv ošetření osiva máku na počet rostlin po vzejití (2022)

Graf 2: Vliv ošetření osiva máku na počet rostlin po vzejití (průměr 3 let a 2 lokalit)

Graf 3: Vliv ošetření osiva máku na počet tobolek před sklizní (průměr 3 let a 2 lokalit)

Graf 4: Vliv ošetření osiva máku na výnos semen (průměr 3 let a 2 lokalit)

Zhodnocení pokusu

Z výše popsaných výsledků tříletých pokusů lze usoudit, že moření osiva výluhy z rostlin, které mají určitý fungicidní, insekticidní, repelentní, popřípadě protipožerový účinek, přináší určitou alternativu ke konvenčním mořidlům, která jsou stále častěji stahována z trhu kvůli stupňujícímu se tlaku na používání přípravků na ochranu rostlin.

Jeden z pokusných roků také jasně poukázal na možná úskalí při využití těchto látek, neboť je potřeba porosty zakládat vždy bezprostředně po namoření osiv. V případě velké časové prodlevy (v roce 2022 na lokalitě Dobré byla prodleva mezi namořením a vzejitím porostu dva měsíce) se tento interval ukázal zcela limitujícím pro funkčnost takto sestavených moření.

Nahrazujeme-li konvenční kombinovaný přípravek přírodními látkami, je rovněž vhodné je kombinovat a sestavit komplexní insekticidně fungicidní a zároveň stimulační moření, které následně bude konkurenceschopné konvenčním mořidlům.

Obr. 1: Příprava osiva máku na moření

Obr. 2: Založení pokusného porostu máku (Liběšovice, 2021)

Obr. 3: Sklizeň pokusných parcelek máku (Zábrodí, 2022)

Ing. Pavel Procházka Ph.D.^1,3, Ing. Stanislav Drapač^1,3, Ing. Jan Vostřel^2,3, Doc. Ing. Adéla Fraňková, Ph.D.^1
1Česká zemědělská univerzita v Praze; ²ZOS Liběšovice; ³Centrum precizního zemědělství při ČZU