Hubení plevelů v trvalých travních porostech

17. 08. 2007 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Plevele 17926x

Ze zemědělských a ekologických důvodů je důležité na trvalých travních porostech omezit plošnou aplikaci herbicidů. Toho lze dosáhnout včasným hubením jednotlivých plevelů nebo ohniskovým ošetřením částí porostu.

Charakteristika jednotlivých herbicidů

Fluroxypyr (Starane, Tomigan)
Herbicid vykyzuje vysokou snášenlivost k travám. Poškozuje však jetel. Jetel plazivý potřebuje ve starších porostech cca 9–12 měsíců pro regeneraci. Použitím ve večerních hodinách stoupá účinnost (až cca o 5 %). Jsou rychle patrné symptomy účinku. Dávkování Starane 250 EC/Tomigan 250 EC v létě, resp. na podzim proti šťovíku 1,0 l/ha.

Amidosulfuron (Grodyl)
V ČR není povolen pro použití v TTP, je povolen pro použití v semenných porostech kulturních trav.
Účinná látka patří mezi sulfonylmočoviny. Jeho použití proti šťovíku je účinnější v pozdním létě a na podzim. Je dobře snášen travami a jetelem. Vedlejší účinnost vykazuje proti žabinci, kokošce, kerblíku, řebříčku a kostivalu. Symptomy účinku jsou pomalejší než u fluroxypyru. Usychání plevelů může trvat 3–4 týdny.

Thifensulfuron-methyl (Refine)
V ČR povolen pro ošetření luk a pastvin
Herbicid je dobře snášen jetelem plazivým. Má velmi dobrý dlouhodobý účinek proti šťovíku. Aplikuje se při plně rozvinuté listové růžici. Vedlejší účinnost na řebříček. Nepoužívat za velmi vysokých teplot a při silném kolísání teplot. Při teplotách přesahujících 25 °C dochází k poškození trav. Neměl by se používat u nově zasetých porostů.

MCPA, 2,4-D (Aminex, Dicopur, Agritox, Agroxone)
Herbicidy na bázi 2,4-D nejsou v ČR povoleny pro použití v TTP
Růstové herbicidy, které šetří travní druhy, ale poškozují jeteloviny. Jetel luční je tolerantní k MCPA. Dobře účinkují proti pampelišce, pryskyřníkům a bodlákům. Dobrý partner do tankmixů.

MCPP
Herbicidy na bázi MCPP nejsou v ČR povoleny pro použití v TTP
V Německu povolen pro podzimní použití po posledním využití. Dobře účinkuje na žabinec. Proti šťovíku má nedostatečný kořenový účinek.

Šťovíky
Šťovík patří mezi nejdůležitější plevele v travních porostech. Má velmi vysoký rozmnožovací potenciál, proto hubení by mělo nastat již při výskytu 1 rostliny na 1 m². Jedna rostlina šťovíku vytváří 3000–7000 semen za rok. Životnost semen je až 30–70 let. Při hubení šťovíku je důležité, aby byl zasažen i kořenový systém. Aby účinná látka pronikla do kořenu, musí aplikace herbicidu nastat v době, kdy dochází k transportu roztoku z listů do kořenů. Optimální fáze je během fáze prodlužování osy lodyhy. Hubení šťovíků je účinnější v létě, resp. na podzim, kdy právě nastává ukládáná účinné látky do kořenů. U nově založených travních porostů je nutné při masovém výskytu šťovíků plošně aplikovat herbicidy i na jaře. Používá se amidosulfuron (v ČR Grodyl 75 WG - 75 % amidosulfuron). Přípravek se aplikuje po první seči nebo pastvě. Je šetrný k travám i jeteli. V čistých travních porostech se silným výskytem pampelišky se osvědčila aplikace fluroxypyru (v ČR Starane 250 EC, Tomigan 250 EC 250 g/l fluroxypyr). Pozor na aplikaci při silně vzrostlém porostu, kdy postřikem nejsou zasaženy menší zakryté rostliny šťovíku.

Pryskyřníky
Pryskyřník prudký a pryskyřník plazivý se vyskytují především na čerstvě založených a vlhkých stanovištích. Pryskyřník prudký má nejen velmi nízkou krmivovou hodnotu, ale při zeleném krmení může svojí jedovatostí způsobit zdravotní poruchy či dokonce smrt zvířat. Pryskyřníky se dají dobře hubit herbicidy na bázi účinné látky MCPA (500 g úč. látky/l) v dávce 2,0–3,0 l/ha. Rostliny by měly být 10–15 cm vysoké, aby došlo k dostatečnému příjmu účinné látky. Protože dochází k poškození jetele, doporučuje se pro regeneraci porostu následné hnojení fosforem a draslíkem.

Pampeliška
Travní porosty se silným výskytem pampelišky se dají vylepšit pravidelným jarním hnojením dusíkatým vápnem. Hnojí se za rosy ve stadiu poupat pampelišky. Při extrémním zaplevelení se rychlejšího výsledku dosáhne použitím herbicidů na bázi 2,4-D nebo MCPA. Aplikace by měla nastat na podzim.

Kostival
Kostival lékařský se vyskytuje především na vlhkých loukách. Pro svojí nízkou krmivovou hodnotu snižuje kvalitu porostu a je i špatně zvířaty přijímán. Podle zkušeností lze kostival dobře kontrolovat herbicidy obsahující účinnou látku thifensulfuron a amidosulfuron. V době aplikace musí mít kostival vytvořenou dostatečnou listovou plochu. Pro zlepšení příjmu účinné látky se doporučuje přidání smáčedla. Thifensulfuron nepoužívat v době, kdy se vyskytuje silné kolísání teplot, protože může dojít k poškození trav.

Bolševník a kerblík
Velkým problémem při intenzivním kejdovém hospodářství se může stát bolševník a kerblík lesní. Potlačit se dají následujícími opatřeními:
- zesílené a brzké spásání (zabránit vysemenění),
- omezit hnojení močůvkou a kejdou,
- vhodné minerální hnojení.

Pokud tato opatření nedostačují, doporučuje se aplikace růstových herbicidů s účinnou látkou 2,4-DP. Ošetřený porost se nemá zkrmovat. Dochází k vyhubení celé řady bylin, proto je třeba počítat s následujícím přísevem. Na hodnotných bylinných loukách se tyto herbicidy nesmí aplikovat.

Kopřiva a bodláky
Kopřiva žahavka a různé druhy bodláků se vyskytují na pastvinách převážně v hnízdech. Bodláky se dají spolehlivě hubit. Fáze od výšky 15 cm až do tvorby poupat, a to přípravky na bázi 2,4-D a MCPA. Na extenzivních pastvinách je výhodné hubit jednotlivé rostliny ve fázi růžice herbicidem Casoron pomocí aplikační trubice. Dobré účinnosti se dosahuje i s přípravky na bázi glyphosatu pomocí knotového rámu před kvetením plevelů po první nebo druhé seči.
Hnízda kopřiv se také dají ve fázi 10–20 cm výšky dobře hubit přípravky na bázi glyphosate. Dobré zkušenost jsou i s herbicidy na bázi fluroxypyru.

Lipnice roční
Lipnice roční díky své konkurenčí síle a snášenlivosti k hlubokému sečení obsazuje mezery v travním porostu. Protože lipnice vytváří pouze málo hmoty, klesá krmivová hodnota stanoviště. Nízký lipnicový porost se dá dobře rozrušit vláčením branami. Po přísevu se často v mezerách objevuje šťovík. V travních porostech nejsou proti lipnici roční k dispozici žádné selektivní herbicidy. V praxi se osvědčil postup, kdy po nižším sečení se aplikuje 0,75–1,0 l/ha neselektivního herbicidu s účinnou látkou glyphosate. Posečený travní porost bez zelené listové plochy nepřijímá účinnou látku, zatímco lipnicová plsť je plně zasažena. Doporučuje se tuto metodu vyzkoušet na malé ploše pro získání dostatečných zkušeností. Následovat musí dodatečný přísev.

Nově založené travní porosty
Aby se nové založení podařilo, je důležité nenechat plevelné rostliny příliš vyrůst. Pro tento účel je vhodné použít odplevelovací seč. Pokud se plevele prosadí, můžou se kontrolovat herbicidy na bázi fluroxypyru a to již od 1.–2. listu trav. Při výskytu lebed, pryskyřníků a rdesen se může ke Starane přidat herbicid s účinnou látku MCPA. Při aplikaci této směsi by se mělo počkat na vytvoření třetího listu trav.
Z pohledu kvality krmiva lze následující rostliny označit jako plevele:
• jedovaté rostliny, např. ocún jesenní, pryskyřník prudký
• konkurenti z hlediska prostoru a živin, např. kokoška pastuší tobolka
• masově se vyskytující druhy

Tab. 1: Ekonomicky zdůvodnitelné použití herbicidů nastává od určitého počtu vyskytujících se plevelů
Prahy škodlivosti v trvalých travních porostech
Plevel/plevelná tráva	Hubení od		Hodnota krmiva*
Plevel/plevelná tráva	Rostlin/m²	Podíl zelené hmoty v %	Hodnota krmiva*

Smíšené zaplevelení	cca 25	20	1–5
Šťovík	1	2	1
Pampeliška	15	20	5
Žabinec	5–15	5	2
Pryskyřník	2–3	5	2
Pcháč	1 (hnízda)	2	0
Kopřiva žahavka	1 (hnízda)	2	1
Bolševník	2	5	5
Řebříček	5	10	5
Kerblík lesní	2	5	4
Sítina	2	5	0
Ocún jesenní	(1)	<1	-1 !
Přeslička bahenní	(1)	<1	-1 !
Jitrocel	5	2	2–6
Pýr	hnízdově	33	6
* 1 jedovatý, 0 bezcenný, 1–8 stoupající hodnota