Jak efektivně regulovat plevele v kukuřici: Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů z roku 2023

06. 05. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 353x

Povětrnostní podmínky v době setí kukuřice a krátce po něm zásadním způsobem ovlivňují účinnost i selektivitu herbicidů, které se do kukuřice aplikují za účelem eliminovat plevele v jejím porostu. Dlouhé suché periody v tomto období působí obvykle nepříznivě na účinnost herbicidů, zejména těch, které jsou přijímány převážně kořeny. K tomu nejčastěji dochází v níže položených oblastech s těžšími půdami, kde se dnes již prakticky preemergentní herbicidy nepoužívají, přičemž často dochází ke snížení účinnosti také u časně postemergentních aplikací. Naopak vydatné srážky krátce před nebo po aplikaci herbicidu mohou snižovat selektivitu některých herbicidů, zejména na lehčích půdách. Negativně ovlivňovat selektivitu některých herbicidů, zejména ALS inhibitorů, mohou také nízké teploty či studený vítr krátce po aplikaci.

Přibývá také nejrůznějších regulací při pěstování kukuřice, což často vede k tomu, že je tato plodina zařazována pouze na určité (vhodné) pozemky. To však může do budoucna způsobovat zásadní problémy při regulaci škodlivých organizmů, včetně plevelů. Především je třeba počítat s nárůstem plevelů, které se v porostech kukuřice dobře prosazují a které se dokáží přizpůsobit (jsou odolné) herbicidům, které se v kukuřici běžně používají.

Kromě toho hrozí vývoj rezistentních populací plevelů, zejména vůči herbicidům inhibující acetolaktát syntázu (ALS inhibitory), tedy především sulfonylmočovinám a jim podobným. První rezistentní populace laskavců a merlíku již byly v ČR zaznamenány a riziko jejich expanzivního šíření tohoto problému je poměrně vysoké.

Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů

Od roku 2014 jsou na pozemcích ČZU v Praze každoročně zakládány maloparcelní herbicidní pokusy. Od roku 2021 probíhají tyto pokusy také v Hořicích na úpatí Českomoravské vrchoviny. Cílem pokusů je porovnávat účinnosti a selektivity běžně používaných i nově zaváděných herbicidů a tank-mix kombinací v různých povětrnostních a půdních podmínkách. Tabulky 1 a 2 popisují testované herbicidní varianty v letech 2022 a 2023. Výběr herbicidních variant je ponechán na agrochemických společnostech, které herbicidy v ČR prodávají.

Tab. 1: Přehled zkoušených herbicidních variant v roce 2022

Tab. 2: Přehled zkoušených herbicidních variant v roce 2023

Aplikace herbicidů jsou prováděny ve třech aplikačních termínech: preemergentně, časně postemergentně (2–3 listy kukuřice) a postemergentně (4–5 listů kukuřice). Na obou lokalitách je zajištěno dostatečné zaplevelení ježatkou kuří nohou a merlíkem bílým. Grafy 1 a 3 prezentují výsledky účinnosti z roku 2022 a grafy 2 a 4 výsledky z roku 2023.

V Praze se dále vyskytuje laskavec ohnutý, durman obecný, lilek leskloplodý a bažanka roční. Na Vysočině se obvykle vyskytuje opletka obecná, některé ozimé plevele (heřmánkovec nevonný, ptačinec prostřední, kakost maličký) a některé vytrvalé plevele, především pýr plazivý. Výsledky účinnosti na tyto plevele nejsou v tomto článku graficky zpracovány.

Graf 1: Účinnost testovaných herbicidních variant na merlík bílý (srovnávací pokus, 2 lokality, 2022)

Graf 2: Účinnost testovaných herbicidních variant na merlík bílý (srovnávací pokus, 2 lokality, 2023)

Graf 3: Účinnost testovaných herbicidních variant na ježatku kuří nohu (srovnávací pokus, 2 lokality, 2022)

Graf 4: Účinnost testovaných herbicidních variant na ježatku kuří nohu (srovnávací pokus, 2 lokality, 2023)

Preemergentní ošetření

Preemergentní (PRE) ošetření vykazuje v našich pokusech dobrou účinnost pouze na Vysočině, kde bývá každoročně dosahováno velmi vysoké účinnosti na většinu jednoletých druhů, včetně ježatky kuří nohy. Naopak na těžší půdě v Praze účinnost všech PRE herbicidů za sucha selhává, což vede k malému zájmu agrochemických společností o testování tohoto termínu aplikace v pokusech (v roce 2023 byl již testován pouze herbicid Akris).

Časné postemergentní ošetření

V tomto aplikačním termínu každoročně testujeme 8–12 herbicidů, resp. TM kombinací. Většina variant vykazuje velmi dobrou účinnost na jednoleté dvouděložné plevele, za sucha však často dochází ke snížení účinnosti na ježatku kuří nohu, zejména v pokusech prováděných v Praze. Kromě účinné látky použitých herbicidů rozhoduje o účinnosti ošetření formulace herbicidů. To je důležité zejména u herbicidů obsahující mesotrione, kdy formulace obsahující 100 g této účinné látky v jednom litru přípravku obvykle vykazují vyšší účinnost na ježatku za sucha a ve vyšší růstové fázi (pravděpodobně takové formulace obsahují efektivní adjuvanty).

V případě, že půdní herbicid neobsahuje vhodné adjuvanty, lze zvýšit jeho listový příjem použitím externího adjuvantu. V našich pokusech vykazují velmi dobrý penetrační efekt především olejové adjuvanty, zejména pokud jsou používané ve vyšších dávkách. Např. zvýšení dávky adjuvantu Mero (methylester řepkového oleje) z 0,50 l/ha na 2,00 l/ha může za sucha zvýšit účinnost půdního herbicidu o 5–10 %. Naopak většina smáčedel (látky snižující povrchové napětí postřikové kapaliny) nemusí penetrační schopnost herbicidu zvýšit a nejsou proto do kombinace s půdními herbicidy za sucha příliš vhodná.

Další možností, jak zvýšit účinnost časně postemergentní aplikace je kombinace půdního herbicidu s herbicidem s významným listově systemickým působením na ježatku kuří nohu. Nejčastěji se využívá sulfonylmočovina (nicosulfuron, foramsulfuron, rimsulfuron), nebo tembotrione. Obvykle je možné využít takový herbicid v nižší dávce, neboť ježatka kuří noha zpravidla ještě neodnožuje a celková náklady na ošetření jsou pak akceptovatelné. Výhodou těchto TM kombinací je také širší aplikační okno, kterému se však musí přizpůsobit dávka listového herbicidu.

Postemergentní ošetření

Klasické postemergentního ošetření (POST) vykazuje v našich pokusech velmi stabilní účinnost, i když i zde zaznamenáváme určité rozdíly v účinnosti mezi jednotlivými ročníky. Obecně lze říci, že také herbicidy použité v tomto aplikačním termínu vykazují vyšší a rychlejší účinnost na vlhčím stanovišti (Vysočina). Na druhou stranu, může za vlhčího počasí dojít k rychlejší regeneraci plevelů, zejména těch vytrvalých, případně těch, které mohou vzcházet během celé vegetace kukuřice (durman obecný, laskavce atd.), což může u hůře zapojených porostů způsobit sekundární zaplevelení.

Další úskalím klasického postemergentního herbicidní ošetření v aridních oblastech nebo suchých letech, je pozdní vyloučení konkurence plevelů z porostu kukuřice, a to zejména v případě použití herbicidů inhibujících ALS, které působí za sucha poměrně pomalu a plevele tak mohou ještě několik týdnů po aplikaci odčerpávat z půdy vodu, která pak může v průběhu června nebo července kukuřici chybět. Kromě toho dlouhodobé používání ALS inhibitorů může vést k vývoji rezistentních populací plevelů. Vhodné je proto tyto látky používat kombinaci s jinými účinnými látkami (např. herbicidy Capreno a Elumis), nebo TM kombinaci s půdními herbicidy, které mohou navíc zajistit rychlejší a reziduálnější působení.