Citlivost k insekticidům u škůdců poškozujících řepku v jarním období

01. 05. 2024 Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 283x

Význam jednotlivých škůdců a jejich dopad na růst a vývoj porostů se v průběhu času mění. Důvody způsobující tyto změny jsou téměř vždy těžko definovatelné, většinou jde o vliv mnoha různých faktorů.

Ty mohou být jak environmentálního (často souvisí s dopady nezvykle rychle se měnícího klimatu), tak antropogenního původu: způsob zpracování půdy, spektrum plodin, a také odrůd střídaných v osevních postupech, plošné zastoupení jednotlivých plodin na orné půdě a v krajině, diverzita osevních sledů a porostů, četnost a rychlost změn v zastoupení jednotlivých plodin pěstovaných na určitém území a samozřejmě také samotné metody ochrany porostů před škůdci. Tyto faktory mohou být ve vzájemné interakci.

Změna vnějších podmínek může být příčinou nižší mortality hibernujících stadií určitého druhu během zimy a postupného nárůstu početnosti populací. Nárůst významu vyvolá potřebu více porosty před tímto škůdcem chránit. Při nemožnosti střídat více účinných látek s odlišným mechanizmem účinku pak narůstá selekční tlak vyvolaný příliš častým používáním jedné formy insekticidu. To může být příčinou toho, že se populace škůdce stávají postupně méně citlivými k dané skupině insekticidů. A význam škůdce se ještě zvýší.

Monitorovat a pravidelně vyhodnocovat citlivost populací řepkových škůdců k insekticidům je velmi důležité. U některých z nich vzhledem k jejich významu může pokles citlivosti při současném značně omezeném spektru dostupných insekticidů s odlišným mechanizmem účinku přinést vážné komplikace pro ochranu porostů a pro pěstování řepky celkově.

Do skupiny škůdců poškozujících porosty řepky ozimé v období od předjaří až do léta jsou obvykle počítány tyto druhy: stonkoví krytonosci, krytonosec čtyřzubý a krytonosec řepkový, blýskáček řepkový a šešuloví škůdci, krytonosec šešulový a bejlomorka kapustová. Z výsledků pokusů vyplývá, že výnosový dopad mají především poškození způsobená stonkovými krytonosci. Lokálně a sezoně mohou výnos semen podstatně snížit i bejlomorky.

Stonkoví krytonosci

Důležitějším z obou druhů stonkových krytonosců je krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus); více či méně dominuje ve všech oblastech ČR (obr. 1a). Krytonosec řepkový (C. napi) je nyní spíše škůdce lokálního významu (obr. 1b).

Při testování citlivosti k insekticidům se soustředíme na krytonosce čtyřzubého. Není to dáno pouze tím, že jde v současnosti o významnějšího škůdce, ale také o komplikace při pořizování vzorků dospělců krytonosce řepkového. Pro provádění testů, při kterých jsou dospělci exponováni vhodně sestavenému gradientu dávek testovaného insekticidu (většinou se pracuje s analytickými standardy účinných látek - ne tedy s komerčními formulacemi), pro každou dávku v dostatečném počtu opakování, je potřeba z jedné lokality (to je obvykle jeden konkrétní porost) získat alespoň 500 jedinců. To se u krytonosce řepkového většinou nedaří, a proto pro tento druh máme jen málo, a navíc neúplných výsledků. U početnějšího krytonosce čtyřzubého jsme většinou úspěšnější, avšak i zde by bylo dobré vzhledem k významu tohoto škůdce monitorovací aktivity podstatně zvýšit, aby bylo možné udělat si plošně hodnotnější představu o stavu a vývoji situace v ČR.

Především je důležité hodnotit změny v citlivosti k pyretroidům, protože na nich ochrana proti škůdcům v řepce hlavně stojí. Souhrn výsledků testování populací krytonosce čtyřzubého k pyretroidu lambda-cyhalothrin za poslední čtyři sezony je uveden v tabulce 1. Z výsledků je patrné, že se v Česku rezistentní populace krytonoce čtyřzubého vůči pyretroidům vyskytují, citlivé populace ale jednoznačně převažují. Zdá se, že se situace (alespoň v průběhu posledních čtyřech let) nějak dramaticky nezhoršuje. Stav lze tedy hodnotit tak, že stojíme na rozcestí.

Aplikovat insekticidy proti krytonoscům je vzhledem k jejich výskytům na většině lokalit nutné. Snížit pyretroidní selekční tlak lze v podstatě dvěma způsoby: zpřesnit ošetření (správné určení času pro první a případně druhou aplikaci na základě monitoringu letové aktivity) a nestavět postřiky jen na pyretroidech. Určitým, i když ne úplně ideálním, východiskem jsou kombinace účinných látek (pyretroid + neonikotinoid acetamiprid nebo pyretroid + butenolid flupyradifuron). Zcela vypustit pyretroid není vhodné, neboť je to pořád to nejúčinnější, co je k dispozici. Postavit ošetření jen na aplikaci acetamipridu je riskantní zejména při výrazně nadprahovém výskytu.

Citlivost dospělců krytonosce čtyřzubého k acetamipridu po kontaktní expozici není vysoká, výsledky ukazují, že poměrně rychle navíc klesá (tab. 2) a variabilita mezi populacemi je značná (to ukazuje na to, že populace obsahují velmi odlišné podíly rezistentních jedinců - příznak vývoje rezistence, graf 1a, b). Výhodou acetamipridu je ale jeho systemicita a to, že působí také přes trávicí systém. Může tedy zasáhnout i určitý podíl - ne zřejmě vysoký - již vylíhlých larev vyskytujících se uvnitř rostlin a vylepšit tak účinnost pyretroidu, který na tyto larvy vůbec svým účinkem (je kontaktní) nedosáhne.

Tab. 1: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hod.)

Tab. 2: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce čtyřzubého (C. pallidactylus) k neonikotinoidu acetamiprid (adaptovaný lahvičkový test IRAC 021, kontaktní expozice: 24 hod.)

Graf 1a, b: Křivky mortality odhadnuté (výsledek probitové regrese) pro jednotlivé populace krytonosce čtyřzubého otestované v roce 2023

Obr. 1: Krytonosec čtyřzubý (a) je v posledních letech významnější škůdce než krytonosec řepkový (b)

Blýskáček řepkový

Význam blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) jako škůdce výrazně poklesl. Lokálně se škody vyskytnout mohou a nemusí být zanedbatelné (obr. 2). Celkový dopad blýskáčků na produkci řepky byl ale v posledních letech nízký, i když doby, kdy byli považováni za nejvýznamnější škůdce řepky, nejsou tak vzdálené. Kdyby se jejich výskyty začaly opět zvedat na nebezpečnou úroveň (prahová hodnota v ČR 1 dospělec/květenství v BBCH 50–53, 3 dospělci v BBCH 55–57 je stanovena zřejmě příliš opatrně; dobře se vyvíjející porost snese bez dopadu na výnos vyšší napadení: 5 respektive 7 jedinců/květenství v BBCH 50–53 respektive 55–57) a bylo by nutné proti nim zasahovat insekticidy, najít ten vhodný by nebylo snadné.

Proti běžným esterickým pyretroidům (testování se provádí s lambda-cyhalothrinem, výsledky lze vztáhnout stejně tak i na další látky z této skupiny: deltamethrin, gamma-cyhalothrin, různé cypermethriny, esfevalerate) jsou české populace téměř zcela rezistentní (tab. 3). Je zajímavé, že jejich rezistence vůči esterickým pyretroidům v průběhu času nijak neklesá, naopak spíše stále roste, i když potřeba zasahovat proti nim klesla a měl tedy i klesnout selekční tlak. To zřejmě není pravda, neboť vzrostla potřeba zasahovat proti krytonoscům (opakované aplikace mají dopad i na přítomné blýskáčky) a dopad na blýskáčky mají i zásahy proti bejlomorkám. Situace se nevyvíjí dobře ani u poněkud svou molekulární stavbou odlišného pyretroidu tau-fluvalinate. I když jsou zde výsledky přeci jenom poněkud příznivější než u běžných esterických pyretroidů, na mnoha lokalitách selže i tento pyretroid (tab. 4).

Z pyretroidů je na tom trochu lépe jen etofenprox. Jedná se o eterický pyretroid (v molekule je etherická a ne esterická vazba). Tato odlišnost ve stavbě molekuly způsobuje, že v tělech rezistentních jedinců zvýšené aktivity oxigenáz si ne vždy dokáží poradit (tedy zoxidovat a vytvořit netoxický oxidační produkt) i s touto účinnou látkou (oxigenázy Cytochromu P450 mají různou substrátovou specificitu). Populací blýskáčků rezistentních vůči tomuto pyretroidu je tak v ČR podstatně méně.

Z výsledků vyplývá, že u blýskáčků v ČR klesá i citlivost k neonikotinoidu acetamiprid (tab. 5). Srovnáme-li např. hodnoty LD₉₀ (zejména mediány a rozpětí v ročníkových kolekcích - ty lépe vystihují situaci než průměry) pro acetamiprid stanovené pomocí probitové regrese pro blýskáčky, krytonosce čtyřzubého (tab. 2) a krytonosce šešulového (tab. 7) je zřejmé, že blýskáček je na tom hůře i než krytonosec čtyřzubý, u něhož se citlivost k acetamipridu nebezpečně snižuje. Na mnoha lokalitách acetamiprid na blýskáčky selže (zejména bude-li výskyt výrazně nadprahový).

Ochranu porostů proti blýskáčkům je potřeba spojit s ochranou proti stonkovým krytonoscům. A to konkrétně s druhou aplikací proti krytonoscům. Jestli jsou v této době (porosty jsou většinou již ve fázi BBCH 53–55) v porostu přítomní blýskáčci v nebezpečném výskytu (viz popis výše; záchyty v miskách atakují nebo překračují hodnotu 300 jedinců/ misku/3 dny), použít přípravek etofenprox. Z toho, co je dostupné, má nejvyšší účinnost proti blýskáčkům a je účinný i proti krytonoscům.

Obr. 2: Dospělci blýskáčka řepkového poškozují žírem poupata; ze kterých se šešule buď vůbec nevyvinou nebo jsou malé a deformované

Šešuloví škůdci

Oba druhy tvořící takto označenou skupinu, krytonosec šešulový (C. obstrictus), jehož larvy poškozují semena v dozrávajících šešulích, i bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae), jejíž larvy sají na vnitřních stěnách chlopní šešulí, a tím narušují jejich růst a vývoj, což je příčinou jejich předčasného pukání a ztrát semen, si stále zachovávají poměrně vysokou citlivost jak k pyretroidům, tak neonikotinoidům. V tomto smyslu jsou tedy mnohem méně problematickou skupinou než blýskáček řepkový a stonkoví krytonosci.

Krytonosec šešulový může, co se vývoje rezistence týče, dobře sloužit jako srovnávací druh pro mnohem významnějšího, a přitom blízce příbuzného, krytonosce čtyřzubého. Ze vzájemného srovnání obou druhů vyplývá, že krytonosec čtyřzubý vykazuje výrazně větší variabilitu v reakcích na pyretroid lambda-cyhalothrin než krytonosec šešulový (vyplyne ze srovnání tabulek 1 a 6). U krytonosce šešulového jsme doposud nenarazili na žádné populace vykazující rezistenci vůči pyretroidům, u krytonosce čtyřzubého, jak bylo popsáno výše, již ano. Srovnáme-li reakce populací obou druhů na neonikotinoid acetamiprid (vyplyne ze srovnání tabulek 2 a 7), ukazuje se opět, že je na tom krytonosec čtyřzubý hůř. Reakce populací tohoto druhu vykazují vyšší variabilitu (ukazuje to na již velké rozdíly mezi populacemi) a celkově nižší citlivost k tomuto insekticidu.

Tab. 3: Vývoj změn v citlivosti u českých populací blýskáčka řepkového (B. aeneus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hod.)

Tab. 4: Vývoj změn v citlivosti u českých populací blýskáčka řepkového (B. aeneus) k pyretroidu tau-fluvalinate (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hodin)

Tab. 5: Vývoj změn v citlivosti u českých populací blýskáčka řepkového (B. aeneus) k neonikotinoidu acetamiprid (adaptovaný lahvičkový test IRAC 021, kontaktní expozice: 24 hod.)

Tab. 6: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce šešulového (C. obstrictus) k pyretroidu lambda-cyhalothrin (lahvičkový test IRAC 011, verze 3, kontaktní expozice: 24 hod.)

Tab. 7: Vývoj změn v citlivosti u českých populací krytonosce šešulového (C. obstrictus) k neonikotinoidu acetamiprid (adaptovaný lahvičkový test IRAC 021, kontaktní expozice: 24 hod.)

Závěry

• Určitý podíl populací krytonosce čtyřzubého vykazuje rezistenci vůči esterickým pyretroidům. Citlivé populace v ČR převažují.
• Citlivost populací krytonosce čtyřzubého k neonikotinoidu acetamiprid klesá.
• Snížit pyretroidní selekční tlak lze u stonkových krytonosců dvěma způsoby: zpřesnit ošetření (správné určení času pro první a druhou aplikaci na základě monitoringu letové aktivity) a nestavět postřiky jen na pyretroidech.
• Určitým východiskem jsou kombinace účinných látek (pyretroid + neonikotinoid acetamiprid nebo pyretroid + butenolid flupyradifuron).
• Blýskáček řepkový vykazuje vysokou úroveň rezistence vůči esterickým pyretroidům, jako jsou lambda-cyhalothrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, různé cypermethriny a esfenvalerate.
• Poměrně vysoký podíl populací blýskáčka řepkového vykazuje i rezistenci vůči pyretroidu tau-fluvalinate. Relativně vysokou účinnost si z pyretroidů zachovává etofenprox (jde o eterický pyretroid).
• České populace blýskáčka vykazují také poměrně nízkou citlivost k neonikotinoidu acetamiprid.
• Je-li to potřeba (vyšší výskyt blýskáčků), spojit ochranu porostů proti blýskáčkům s ochranou proti stonkovým krytonoscům. A to konkrétně s druhou aplikací proti krytonoscům. Využít pyretroid etofenprox.
• Krytonosec šešulový i bejlomorka kapustová jsou relativně citliví k pyretroidům i neonikotinoidu acetamiprid.

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektu č. QK21010332 (MZe ČR). Autoři článku by rádi touto cestou také poděkovali inspektorům ÚKKÚZ, kteří se zapojili do sběrových aktivit u populací několika druhů škůdců.