Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 621x

Ředkev olejná (Raphanus sativus L. convar. oleifera Pers.) je velmi variabilní plodina patřící do čeledi brukvovité (Brassicaceae). Ředkev olejná je jednou z forem ředkve seté. Řadí se mezi nejstarší kulturní plodiny, známé už ze starověku, kdy se pěstovala kvůli oleji ze semen a v Asii také pro saze na výrobu tuší. Dnes je rozšířená téměř po celém světě.

Využití ředkve olejné

Ředkev olejná produkuje velké množství biomasy. U nás se využívá jako pícnina a meziplodina. Píce je kvalitní a je možné ji použít pro všechny druhy dobytka, ale je nutné ji při zkrmování kombinovat s jinými druhy pícnin (trávami) nebo se senem, aby se zabránilo nadýmání nebo jiným zažívacím potížím.

Semena ředkve obsahují vysoký obsah oleje (okolo 35 %) a je možné ji využívat také jako olejninu. Olej není vhodný ke konzumaci, protože má vysoký obsah kyseliny erukové (až 41 %), dále obsahuje kyselinu olejovou (cca 30 %), linolovou, linolenovou a gadolejovou (po cca 10 %). Podobně jako řepkový olej se může uplatnit v energetickém průmyslu na výrobu bionafty.

U nás jsou registrovány čtyři odrůdy: Diva¹, Lara¹ Geisha² a Samuraj² (udržovatel: ¹Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Westyard B.V.; ²Capstone Seeds). Všechny jsou určeny pro pěstování jako meziplodiny.

Biologické vlastnosti

Jedná se o jednoletou až dvouletou bylinu s mohutným kůlovitým kořenem o průměru 2,5–5 cm, který prorůstá do hloubky okolo 40–50 cm. Celkové prokořenění bývá až do hloubky 1,8 m. Hluboké kořeny mají meliorační i fytosanitární význam. Dobře pronikají půdou, provzdušňují a prokořeňují půdu, snižují utužení, usnadňují zasakování vody a obsahují glukosinoláty, takže při požeru háďátkem se projevují nematocidní účinky. Proto je dobrou předplodinou pro cukrovku.

Je to rostlina dlouhého dne a při jarním výsevu vytváří větvené lodyhy vysoké až 130 cm. Nakvétající porost z jarního výsevu znázorňuje obrázek 1. Naopak při letních výsevech vytváří převážně bohatě olistěné listové růžice (obr. 2). Listy v růžici jsou obvykle obvejčité nebo kopisťovité, peřenosečné, hluboce vykrajované, po okraji zubaté, 60–90 cm dlouhé a 20 cm široké. Tvorba listové růžice ve fázi BBCH 12–19 je znázorněna na obrázcích 3 a 4. Lodyžní listy jsou téměř přisedlé, kopinaté až vejčité.

Kvetení může trvat až 30 dní. Květenství je hroznovité a květy bývají hojně navštěvovány včelami. Květ má čtyři kališní lístky a čtyři korunní plátky. Barva může být bílá, růžová, levandulová až purpurová. Plodem je kuželovitý, vícesemenný, nafouklý, nezaškrcovaný struk se zobanem dlouhý 2–9 cm. HTS je u ředkve poměrně variabilní a pohybuje se od 4–8 do 12–14 g.

Obr. 1: Porost ředkve - nakvétání - jarní výsev

Obr. 2: Porost ředkve - meziplodina - srpnový výsev (u podzimních výsevů je poměrně nízký podíl nakvétajících rostlin - 0–15 % dle odrůdy)

Obr. 3: Klíční rostliny ředkve (BBCH 12)

Obr. 4: Zapojování porostu ředkve (BBCH 15–19)

Nároky na pěstování

Zplanělá ředkev roste na stanovištích narušených lidskou činností, např. na úhorech, rumištích, na okrajích polí a podél cest. Nejlépe roste v chladnějších vlhčích podmínkách, které často panují během podzimu, tím pádem je ideální meziplodina. Nevyhovují jí stinná stanoviště, stojící voda a také není vhodná do chudých půd s nedostatkem dusíku. Velmi dobře reaguje na přihnojení dusíkem a pro následnou plodinu dokáže zajistit zpřístupnění živin (zejména fosfor) z hlubších vrstev půdy. Je u ní doporučeno přihnojení dusíkem v dávce 30–60 kg N/ha při výsevu na semeno. Při pěstování na zeleno je doporučená vyšší dávka 70–90 kg N/ha. Potřeba dalších živin je 120–140 kg K₂O/ha a 80–100 kg P₂O₅/ha. Toleruje pH v rozmezí 6–7,5 a přežívá mrazíky do -6 °C.

Na semeno se vysévá na jaře (IV.–V.) a výsevek je 12–15 kg/ha. Jako meziplodina se vysévá po sklizni hlavní plodiny v srpnu až září a výsevek je 5–12 kg/ha dle HTS a klíčivosti semen. Jako meziplodina se může vysévat v čistosevu nebo ve směsích s dalšími plodinami, např. se lničkou (obr. 5) nebo se svazenkou (obr. 6). Hloubka setí je 2–3 cm a vysévá se do řádků 12,5 cm, u semenných porostů mohou být řádky širší (20–30 cm). V širších řádcích je v případě potřeby možné plečkování.

Obr 5: Ředkev ve směsi se lničkou setou

Obr 6: Ředkev ve směsi se svazenkou vratičolistou

Škodliví činitelé a ochrana

Choroby a škůdci

Ředkev olejná je brukvovitá plodina, tím pádem má podobné spektrum škůdců a chorob jako řepka olejka. K chorobám je však odolnější než řepka. Může se vyskytnout fomová hniloba brukvovitých (Phoma lingam) nebo čerň řepková (Alternaria spp.), případně hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum). Proti chorobám je do ředkve olejné registrováno devět přípravků (tab. 1).

Také spektrum škůdců je podobné jako u ostatních brukvovitých. Velmi chutná je ředkev zejména pro dřepčíky (Phyllotreta ssp.) a krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus), ale škodit mohou i další druhy jako je blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus), krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi) nebo bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae). Tyto druhy škodí zejména při jarních výsevech při pěstování na semeno. Při podzimních výsevech obvykle nedochází k tak masivnímu poškození. Do ředkve olejné je registrován jeden insekticid (tab. 1).

Mimo chemického ošetření má při prevenci výskytu škůdců a chorob také význam zařazení do osevního postupu, kdy by se ředkev olejná zejména při pěstování na semeno neměla zařazovat po brukvovitých plodinách. Při pěstování brukvovitých plodin (řepka olejka, brukvovité zeleniny apod.) také není ideální meziplodinou. Doporučený odstup brukvovitých plodin v osevním postupu je 4 roky.

Plevele

Ředkev olejná je rychle rostoucí plodina s velmi dobrou konkurenceschopností. Její vzcházení je rychlé a pokud nedojde k poškození škůdci rychle zapojuje porost. Ošetření proti plevelům může mít svůj význam zejména při pěstování semenných porostů, kdy má zaplevelení negativní vliv na kvalitu osiva. V současnosti je do ředkve olejné registrován jeden herbicidní přípravek určený proti jednoděložným plevelům, a to Agil 100 EC s účinnou látkou propaquizafop. Aplikuje se postemergentně do vývojové fáze BBCH 32 a dávka závisí na druhu plevelů, kdy se při výskytu vytrvalých plevelů (pýr plazivý) dávka zvyšuje (tab. 1).

Proti dvouděložným plevelům jsou registrovány 4 herbicidní přípravky. Z toho přípravky Teridox 500 EC (dimethachlor) a Brasan 540 EC (dimethachlor, clomazone) jsou určeny k preemergentnímu ošetření. Přípravek Butisan Star (quinmerac, metazachlor) je určen k preemergentnímu a časně postemergentnímu ošetření. Přípravek Galera s kombinací účinných látek clopyralid a picloram se využívá k postemergentnímu ošetření.

Tab. 1: Pesticidy registrované k použití do ředkve olejné ke dni 21. 11. 2023

Sklizeň

Na semeno se sklízí ihned po dozrání, když jsou šešule zlatožluté až zlatohnědé a všechny části plodiny jsou zaschlé. Také se doporučovala desikace, která však v dnešní době naráží na nedostatek vhodných desikantů. Výnos semene se pohybuje okolo 1–1,2 t/ha.

Výnos čerstvé nadzemní biomasy se pohybuje v průměru okolo 30 t/ha, ale může dosahovat až 80 t/ha. Výnos sušiny se pohybuje okolo 3–6 t/ha. V případě zeleného hnojení je u ředkve olejné také nezanedbatelný výnos biomasy kůlových kořenů, který se může dosahovat okolo 40 t čerstvé hmoty/ha.

Poděkování: Výsledek vznikl s institucionální podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.¹, Ing. Julie Sobotková¹, Mgr. Helena Hutyrová^2
1 Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, ² Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko
Foto: 1 - K. Kolaříková, 2–6 - J. Sobotková