Role Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v integrované ochraně rostlin

22. 09. 2023 Ing. Pavla Šenkeřiková; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Legislativa Zobrazeno 665x

Integrovanou ochranu rostlin lze chápat jako komplex zásad, které jsou vzájemně propojeny a vytváří tak harmonický celek. V praxi hovoříme o vhodné kombinaci technologie zpracování půdy, hnojení, volby odrůd, střídání plodin, podpory užitečných organizmů, využívání metod prognóz a monitoringu výskytu škodlivých organizmů, používání nechemických metod ochrany rostlin a kvalifikovaného používání přípravků na ochranu rostlin.

Současně je třeba mít na paměti, že stejně jako u pilířů stavby nelze vyjmout některý z prvků a předpokládat zachování stability zbytku, tak i v případě IOR má každý krok provedený v rozporu s uvedenými zásadami, za následek narušení rovnováhy celku. Z toho vyplývá, že dodržení všech zásad IOR může ve svém důsledku přispět ke snížení nutnosti použití přípravků na ochranu rostlin.

Směrnice EU

S touto myšlenkou byla přijata v roce 2009 členy Evropské unie směrnice 2009/128/ES stanovující rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů a současné s ní i Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, kde je ve čl. 55 stanoveno, že: „Náležité použití zahrnuje uplatnění zásad správné praxe v ochraně rostlin a dodržení podmínek stanovených podle článku 31 a uvedených na označení. Musí být rovněž v souladu se směrnicí 2009/128/ES, a zejména s obecnými zásadami integrované ochrany rostlin uvedenými v článku 14 a v příloze III uvedené směrnice, která se použije nejpozději ode dne 1. ledna 2014“.

Vzhledem k tomu, že směrnice je pro členské státy závazná pouze ve svém výsledku a nástroje, které si členský stát zvolí k dosahování tohoto výsledku jsou ponechány čistě na jeho vlastních dispozicích, musí být (na rozdíl od nařízení) do práva příslušného členského státu implementována.

V České republice došlo k implementaci zmiňované směrnice prostřednictvím zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) a s ním souvisejících prováděcích právních předpisů, kterými jsou vyhláška č. 205/2012 Sb., o obecných zásadách integrované ochrany rostlin a vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin.

Dodržování zásad IOR

Jakmile se pravidla pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin stala v české legislativě účinná, byl zde zaveden rovněž kontrolní systém k ověřování dodržování zásad IOR ze strany zemědělců, podle kterého byly v roce 2014 provedeny úřední kontroly s možností uložení sankce v případech prokazatelného neplnění zásad IOR. Tyto kontroly prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen ÚKZÚZ), jako národní organizace ochrany rostlin podle Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, který vykonává činnosti v oblasti rostlinolékařské péče, vymezené zákonem č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvláštním zákonem a vyplývající z přímo použitelných předpisů Evropské unie.

Od roku 2015 pak došlo k revizi kontrolního systému v oblasti IOR, a to s ohledem na závěry samotné Komise a jeho adaptaci na specifika současné české rostlinné prvovýroby. Formou pravidelných dotazníkových šetření je tak od roku 2015 Ústavem prováděn monitoring stavu IOR, který se stal doplňkem ke kontrolám Cross Compliance.

Komise uplatňování a vymáhání směrnice o udržitelném používání pesticidů i nadále průběžně sleduje prostřednictvím auditů a inspekčních návštěv v členských státech, které v řadě členských států odhalily vážné nedostatky v provádění zmiňované směrnice. Takto získaná zpětná vazba přiměla Komisi k zamyšlení nad zavedením přísnějších pravidel, například v podobě nařízení na úrovni EU.

Dne 22. června 2022 nakonec Komise předložila návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115, které by mělo zrušit a nahradit stávající směrnici s cílem harmonizovat vnitrostátní politiky týkající se používání pesticidů a lépe je sladit s cíli příslušných stěžejních iniciativ EU v rámci Zelené dohody pro Evropu. K návrhu uvedeného nařízení se dosud vedou na úrovni EU diskuze a jeho konečné znění není připraveno.

Formulář k IOR

V roce 2020 ÚKZÚZ s ohledem na stupňující se zájem Evropského parlamentu a Komise o stav integrované ochrany rostlin v jednotlivých členských státech, vzhledem k restrikcím vztahujícím se k řadě účinných látek, ke kterým dochází v souvislosti s ochranou zdraví lidí, necílových organizmů a životního prostředí, narůstajícímu tlaku na snižování reziduí přípravků na ochranu rostlin ve vodách, půdě i potravinách, ale také s ohledem na zkušenosti získané během uplynulých let přistoupil k úpravě formuláře pro šetření v oblasti IOR. Cílem těchto úprav bylo získat přesnější informace o aktuálním stavu zemědělské prvovýroby, ale také o míře a úrovni, se kterou jsou v podmínkách České republiky zásady IOR uplatňovány.

Takto upravený formulář obsahuje 3 základní částí: souhrnnou tabulku, 4 okruhy odborných otázek a pohled prvovýrobců na aktuální nastavení praxe.

Souhrnná tabulka je připravena v úvodu formuláře a má poskytnout obecné informace o podniku. K těmto otázkám nejsou přidělovány body, ale i přesto je důležité, aby byly údaje v tabulce kompletní. Na souhrnnou tabulku navazují 4 okruhy odborných otázek, které se vztahují k jednotlivým oblastem rostlinné výroby: půda/ hnojení / pěstitelské strategie / ochrana rostlin. Tyto otázky jsou bodově hodnoceny. Body jsou buď přičítány nebo odečítány, a to podle důležitosti a významu otázek i odpovědí. Zcela nově jsou pak do formuláře zařazeny další otázky, jejichž závěry mohou pomoci odhalit skutečnosti, které prvovýrobcům hospodaření v souladu s principy trvalé udržitelnosti a IOR v zemědělské praxi komplikují. Tyto otázky nejsou bodově ohodnoceny, ale jsou důležité jako impuls pro Ministerstvo zemědělství a výzkumné ústavy k nastavení lepších výchozích podmínek pro hospodaření v souladu s IOR.

Šetření IOR provádí inspektoři ÚKZÚZ u 104 náhodně vybraných podniků. Podniky jsou rozčleněny podle velikosti plochy obhospodařované orné půdy do 4 kategorií na malé (10–60 ha), středně velké (60–500 ha), velké (500–1 000 ha) a největší (nad 1 000 ha).

Využití výsledků šetření

Aby mohly získané informace najít praktické využití (NAP, SZP, dotační tituly), navázal Ústav užší spolupráci s kompetentními odbory MZe, kterým jsou výsledky šetření každý rok předávány formou závěrečné zprávy, a s nimiž je situace v oblasti IOR aktivně řešena. Výsledky šetření jsou však určeny také výzkumným ústavům jako podklady a impuls pro vývoj nových/alternativních postupů, které by bylo v praxi možné v souladu s IOR využívat, ale i samotným prvovýrobcům, jako podnět k vlastnímu rozvoji. Na základě komplexního posouzení získaných výsledků lze usuzovat, že je míra využití zásad IOR do značné míry ovlivněna nastavením podmínek hospodaření a tržní ekonomikou.

Slabými místy zůstává stav půd, a to nejen z pohledu eroze, utužení a acidifikace, ale také co se týče vyvážené zásoby živin a organické hmoty. V praxi by proto bylo vhodné stimulovat využití účinnějších protierozních opatření, udržení stavu pH půd, nastolení vyrovnané zásoby živin v půdě a zvyšování obsahu organické hmoty v půdě. K dosažení optimálního stavu půd by nepochybně přispěly také pestřejší osevní postupy a dodržování požadovaných časových odstupů při pěstování jednotlivých plodin. Změna v oblasti pěstitelských strategií je však značně ovlivněna nastavením tržních podmínek a potřebou rentability pěstovaných plodin.

Co se týká oblasti ochrany rostlin, bylo by vhodné se zaměřit na využití prognostických modelů, monitoringu, prahů škodlivosti a využití nechemických způsobů ochrany rostlin, včetně ověřování jejich účinnosti a rozšiřování takto získaných informací.

Problémy v oblasti prevence se v ČR potvrzují dlouhodobě a bylo by dobré na ně reagovat vhodnými pobídkami, případně úpravou právních předpisů. V případě malých podniků dosáhla míra využití IOR v roce 2021 57 %, u středně velkých podniků 58 %, u velkých podniků 58 % a u největších podniků 60 %. Výsledky ukazují, že s narůstající velikostí podniků mírně narůstá také soulad hospodaření se zásadami IOR a v porovnání s výsledky z předešlého roku se drží u všech velikostí podniků přibližně na srovnatelné úrovni.

Do budoucna může být dodržování všech zásad IOR a správné zemědělské praxe pro produkci nezávadných potravin nezbytností. Jako efektivní prostředek pro rozšíření zájmu o IOR mezi zemědělci a stejně tak zvýšení úrovně plnění jednotlivých zásad IOR spatřujeme vhodné finanční pobídky (NAP, SZP), výzkumné činnosti zaměřené na pěstování jednotlivých plodin se sníženými vstupy pesticidů, odborně zaměřené vzdělávací akce (semináře, přednášky, polní či terénní ukázky), a vysoce kvalifikované poradenství. Jak je uvedeno v závěrečné zprávě z auditu Komise, který byl rovněž v ČR proveden, a to v roce 2016, mohlo by být užitečným nástrojem propagace IOR mezi pěstiteli také založení sítě vzorových zemědělských podniků.

Demonstrační farmy

V této souvislosti je vhodné upozornit na dotační program v rámci národních dotací Ministerstva zemědělství na činnost Demonstračních farem. Zmíněný typ podpory má posílit systém předávání znalostí v zemědělství, a to zejména prostřednictvím praktických ukázek a prezentací postupů hospodaření. Podporováno je několik záměrů a vybírány jsou subjekty, které jsou ve svém oboru nositeli nových poznatků, mají zavedeny inovativní a účinná řešení v definované oblasti, jejich osevní postupy i technologie odpovídají standardům dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) a jsou v souladu s národní legislativou.

Vybrané farmy každoročně realizují demonstrační akce se zaměřením na zvolený záměr. Tyto akce mohou mít podobu dne otevřených dveří (tzv. polní den), demonstrační akce individuální nebo demonstrační akce skupinové. Rozpisy konkrétních konaných akcí jsou zveřejňovány na portálu farmáře.

Jedním z podporovaných záměrů je pak také „Integrovaná ochrana rostlin jako komplexní systém péče o ornou půdu a sady s využitím agrotechnických postupů“. V současnosti fungují jako demonstrační farmy s tímto záměrem: Pavel Voráček, Fytos fruit; Sady sv. Prokopa, s.r.o.; Lukáš Musil a VŠÚO Holovousy.

Další informace k IOR

Pro úspěšné a efektivní přenesení IOR do zemědělské praxe je získávání či prohlubování znalostí k této problematice důležitým prvkem. Nové poznatky o IOR mohou u prvovýrobců podnítit jejich zájem o zavádění inovativních postupů, které pak mohou následně vést ke snižování aplikace přípravků na ochranu rostlin. Vhodné jsou přitom nejen návštěvy akcí pořádaných demonstračními farmami, ale také účast na odborných školeních a seminářích zaměřených na IOR na orné půdě.

Ideální jsou v tomto směru akce pořádané nezávislými odbornými skupinami, zemědělskými univerzitami, výzkumnými ústavy, MZe, ÚKZÚZ, Agrární komorou, pěstitelskými svazy a dalšími sdruženími zabývajícími se oblastí rostlinné produkce, ochrany půdy a ochrany rostlin.

ÚKZÚZ každoročně pořádá seminář zaměřený na IOR, přičemž v letošním roce se jednalo již o osmý seminář v pořadí. Seminář bývá koncipován do zimního období, většinou na začátek roku a v posledních letech je pořádán on-line formou, proto také existují z posledních několika seminářů video záznamy, které je možné najít na YouTube.

Obr. 1: Každý, kdo v rámci svých profesních činností používá přípravky na ochranu rostlin musí zvažovat veškeré dostupné metody ochrany rostlin a  následně zavádět vhodná opatření; k likvidaci plevelů je např. možné využít prutové brány

Obr. 2: O degradaci půdy často hovoříme v důsledku zhoršení jejích fyzikálních vlastností (eroze, zábor půdy a trvalé uzavření povrchu - sealing, zhutnění půd, desertifikace nebo zamokření), ale i v případě zhoršení jejích chemických vlastností (kontaminace, acidifikace, eutrofizace nebo salinizace); v celosvětovém měřítku dochází k degradaci půdy téměř u 1/3 půd

Obr. 3: Pro výběr vhodného opatření je rozhodující dobrá znalost příslušných škodlivých organizmů (chorob, škůdců, plevelů) a to jak z  pohledu jejich determinace, tak z pohledu jejich bionomie

Obr. 4: Při výběru přípravků by měl být kladen důraz na ochranu zdraví lidí, necílových organizmů a životního prostředí - vhodné jsou přípravky vykazující vysokou specifitu k danému škodlivému organizmu, které mají co nejmenší vedlejší účinky; aplikace musí být zcela v souladu s etiketou

Obr. 5: Prvovýrobci by se měli zaměřit rovněž na podporu přirozených nepřátel škodlivých organizmů