Aktuální přehled ochrany polních plodin - Srpen a září 2023

15. 08. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 765x

Následující období mnohdy rozhoduje o kvalitě skladovatelnosti, obsahu zásobních látek a tím i o ekonomickém zhodnocení porostů slunečnice, brambor, kukuřice a cukrovky. Zároveň dochází k výsevům řepky ozimé a následně i pšenice ozimé. Jak se o tato pole starat? Jaké zvolit preventivní i cílené strategie ochrany rostlin?

Řepka ozimá

Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu, dle rozboru povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku (luxusní výživa) zhoršují přezimování a zdravotní stav rostlin - zvyšují napadení houbovými chorobami a savými škůdci.

Plevele

Přestože je to plodina s vysokou konkurenční schopností, tak dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí doporučené půdní herbicidy.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách může být nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzcházející plevele.

V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci herbicidů podle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Tabulka: POST herbicidy pro ochranu řepky na podzim proti plevelům

Plevele v řepce ozimé na podzim

Výdrol obilnin

Výdrol obilnin můžeme podstatněji omezit snížením sklizňových ztrát obilnin na minimum a provedením včasné podmítky, aby výdrol vzešel a byl zničen již mělkou orbou a následnou předseťovou přípravou půdy, případně přímo setím. Za sucha vzchází výdrol postupně a po dlouhou dobu. Vzhledem k vysoké konkurenční schopnosti je nutné vzešlý výdrol odstranit co nejdříve, aby nedošlo k poškození porostu ozimé řepky. Takový porost špatně přezimuje a je i více napadán plži a hraboši.

Porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány, zejména při vyšších výnosových ztrátách. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin i za sucha (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat. Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy provedeno co nejdříve. V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením i proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením jeden týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření.

Aplikace se provádí nezávisle na vývojové fázi ozimé řepky a obecně se řídíme fází růstu plevele. Nejlepší výsledky jsou dosahovány ve fázi výdrolu od 2.–3. listu až do odnožování. Při časné aplikaci však mnohdy hrozí nebezpečí jeho dalšího vzcházení. Opožděné aplikace na přerostlý výdrol jsou již méně účinné a rostliny řepky jsou konkurencí výdrolu výrazně oslabeny. Výdrol ozimé pšenice je odolnější vůči herbicidům než výdrol ječmene, ale je velkým omylem (jak se už mnozí přesvědčili) se spoléhat na vymrznutí rostlin jarního ječmene. Poškození řepky způsobená výdrolem jarního ječmene na podzim na porostu řepky jsou zpravidla nevratná. Uvolněný prostor po rostlinách ječmene v průběhu zimy potom na jaře rychle osídlí plevele.

Aplikace graminicidů se proti výdrolu provádí ve většině případů v první dekádě září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici.

U pozdních výsevů ozimé řepky vzniká riziko (kromě nejistého přezimování), že výdrol obilnin bude nutno ošetřovat graminicidy již za nižších teplot, kdy účinnost většiny růstových postemergentních herbicidů je výrazně snížena. Proto v nutných případech bude výhodnější aplikovat herbicidy s účinnou látkou propyzamide (Barclay Propyz), které mají doporučení aplikace (i lepší účinnost) za nižších teplot. Neaplikují se však na zmrzlou půdu!

Pro účinnou regulaci pýru je nutno dávky graminicidů zvýšit. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře.

U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačují výdrol obilnin aplikované povolené herbicidy (Cleravis).

Tabulka: Graminicidy pro ochranu řepky proti trávovitým plevelům

Výdrol obilnin v řepce

Plži

Na lokalitách, kde byl vloni škodlivý výskyt slimáků, slimáčků a plzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem dle rozboru (nejlépe již k předplodině) povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.

K chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou povoleny moluskocidy s úč. l. metaldehyde: Clartex NEO, Lima Oro, Metarex Inov, Slimet, Xiren,  s úč. l. fosforečnan železitý: Ironmax PRO, Sluxx HP aj. Tyto granulované návnadové přípravky se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 metrů - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi jeden týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Případně podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp. při výskytu 3 jedinců na 1 past (50×50 cm) za 1 den ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků.

V případě, že nastane suché počasí, nemusí být kritické číslo dosaženo a přesto mohou být porosty poškozeny především slimáčkem polním a slimáčkem hladkým, kteří napadají již klíčící rostliny v půdě (obdobně mohou být také poškozeny i ozimé obilniny). Při déletrvajícím suchém počasí zalézají plži poměrně hluboko do půdy a je obtížné je na pozemku najít i v případě jejich velmi silného výskytu. S příchodem vlhkého počasí slimáci hromadně vylézají z půdy a jsou schopni i ve velmi krátké době porost zničit. Z těchto důvodů je nutné v kritických vývojových fázích rostliny, hlavně na lokalitách s pravidelnými výskyty, provádět cílené kontroly porostu. Na listech slimáci škodí okénkovým a okrajovým žírem. V porostech se objevují v noci či brzy ráno nebo za podmračného vlhkého počasí i přes den. Největší nebezpečí hrozí v období od vzejití do fáze 2. pravého listu. Pokud se v porostu objeví slimáci později, řepka je sice částečně poškozena, ale je schopná regenerace.

Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

Poškození řepky plži

Ozimé obilniny

Pozor na snětivosti!

Nepodceňujte moření osiva, zvláště v oblastech s výskytem zakrslé snětivosti pšenice (sněť zakrslá; Tilletia contraversa). Snětivosti jsou obávané choroby, které napadají klasy a ničí obilky pšenice ozimé a dalších obilnin. Jsou schopné zničit obilky v celém klasu. Následkem je pak pokles výnosu a znehodnocení i zdravého sklizeného zrna způsobené povrchovou kontaminací sporami sněti během sklizně. Takové zrno pak není použitelné k potravinářským ani krmným účelům. Pokud se takto infikované zrno využívá pro krmné účely, způsobuje přítomný toxin trimethylamin u zvířat snížené přírůstky na váze. Hálky snětivosti tvořené tmavě hnědou až černou hmotou chlamydospor vydávají charakteristický nepříjemný - slanečkový - zápach po trimetylaminu.

K zásadám ochrany proti zakrslé snětivosti pšenice náleží:

• trvalé monitorování a evidence výskytu snětivosti na jednotlivých honech;

• používání uznaného certifikovaného osiva;

• výběr méně náchylných odrůd;

• kvalitní moření osiva účinnými mořidly: Celest Extra Formula M, Celest Trio Formula M,  Difend, Difend Extra, Relenya, Vibrance Gold aj.;

• časnější výsev, kvalitní setí do doporučené hloubky;

• nezařazování pšenice po pšenici.

U ječmene hraje důležitou roli i prašná snětivost ječmene (prašná sněť; Ustilago nuda), která je však účinně kontrolována všemi registrovanými mořidly.

Prašná snětivost ječmene (prašná sněť)

Přenašeči viróz

Po sklizni obilnin mšice a křísi dále pokračují ve svém vývoji a množení na plevelných travách, výdrolu obilnin i kukuřici. Na zamořených lokalitách, kde hrozí šíření virových zakrslostí obilnin (BYDV, WDV) na nově vzcházející porosty ozimých obilnin, je nutno včas odstranit zdroje infekce, tj. vzešlý obilní výdrol, podmítkou (cca 3 týdny před setím) nebo kvalitní aplikací totálního herbicidu (alespoň 10–14 dnů před setím). Pozdní, případně nekvalitní ošetření výdrolu ještě urychlí vývoj populací mšic, které se přemístí na vzcházející ozimy. Riziko šíření viróz lze vyčíst na webu ÚKZÚZ.

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani).

Plíseň bramboru

Na plochách se škodlivým výskytem plísně bramboru (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě (mechanicky, desikací), aby nedošlo k napadení hlíz. Na ostatních plochách pokračujte podle potřeby v ošetření povolenými fungicidy. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na rostlinolékařském portálu a je možno se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ.

Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramboru sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

Významnou roli v prevenci proti plísni bramboru hraje také mechanické odstranění nebo desikace natě, která by se měla provést zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost i odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

Mšice

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) i v Aphid bulletinu a porosty včas ošetřete povolenými přípravky.

Mandelinka bramborová

Nepodceňujte ani ošetření - optimálně v době maxima líhnutí larev - proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové vedoucí k redukci přezimujících brouků povolenými přípravky. V oblastech, kde nebyla prokázána rezistence vůči pyretroidům, lze použít přípravky i z této skupiny. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor.

Tabulka: Insekticidy pro ochranu brambor proti mandelince bramborové

Larvy mandelinky bramborové

Cukrovka

Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti řepy (skvrnatička řepná; Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může zaschnout chrást.

První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5 % napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení. Druhá prahová hodnota je pak 40–50 listů ze 100 zjištěná po 15. srpnu. Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy je potřeba aplikovat fungicid. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat.

Přípravky se systemickým účinkem aplikujeme na rostliny s dostatečným turgorem (když nejsou zvadlé). Při vysokých teplotách tento stav v rostlinách nastává v noci nebo až ráno! Vyšší zaregistrovanou dávku použijeme při silném infekčním tlaku a na porosty s bujným chrástem.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na padlí řepy a ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola), která bývá přítomna ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Ramuláriová listová skvrnitost je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C).

Tabulka: Fungicidy a biologické přípravky pro ochranu cukrovky proti cerkosporové listové skvrnitosti

Cerkosporová a ramuláriová listová skvrnitost řepy - směsná infekce

Padlí řepy

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). V sušších ročnících může působit i významné snížení výnosu. Přetrvává v porostech až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při časném výskytu (červenec) a trvajícím vhodném počasí pro šíření. Škodlivost se projevuje jak na úbytku výnosu (asi 10–20 %), tak na nižší cukernatosti (asi o 2–3 %).

V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty a předpokládané pozdní sklizni je vhodné udělat ošetření povolenými přípravky.

Padlí řepy

Kukuřice

Lesknáček čtyřskvrnný

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem dospělců lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Na kukuřici mohou vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice.

U nás není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Lesknáček čtyřskvrnný

Slunečnice

Mšice

Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívové a mšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (59 BBCH) 50 mšic na 1 rostlinu. Letovou aktivitu mšic můžete také sledovat v Aphid bulletinu.

Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Decis Forte, Karate se Zeon technologií 5 CS, Kendo 5 CS či Pirimor 50 WG. Lze použít i pomocné prostředky Fix-IT nebo Sufy. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.

Mšice na slunečnici

Šedá plísňovitost slunečnice

Z chorob slunečnici v období kvetení nejčastěji napadá šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. Vlivem suššího počasí v posledních letech jsou škody zanedbatelné, avšak v období dozrávání v nevhodných polohách za vlhkého počasí dokáže úbor zcela zničit v průběhu za 8–10 dnů.

Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám, zejména ve fázích vývoje: plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) povolenými přípravky.

Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin.

Tabulka: Fungicidy a biologické přípravky pro ochranu slunečnice proti šedé plísňovitosti

Plný květ slunečnice