Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - Únor a březen 2023

17. 02. 2023 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 1729x

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím.

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Ovocné dřeviny

Preventivní opatření

Nejpozději během předjarního řezu musíme ze stromů odstranit i mumifikované zbytky plodů jádrovin a peckovin napadených moniliniovou hnilobou plodů, dále odstranit letorosty, případně konce letorostů u jabloní a angreštu napadených padlím. Již samotný kvalitní předjarní řez slouží nejen k regulaci růstu a násady plodů, ale i k omezení výskytu a šíření houbových chorob. Je to dáno tím, že řezem zajistíme dostatečnou vzdušnost a prosvětlení korun stromů, a tím podstatně omezíme příznivé podmínky pro vznik a šíření infekce.

Mumifikované plody je třeba odstranit

Kadeřavost listů broskvoně

Kadeřavost listů broskvoně způsobuje houba Taphrina deformans. Je nejčastější a hospodářsky nejvýznamnější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu.

Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení až kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 10 °C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat 5–6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit i v systému ochranných opatření (počet ošetření). Některý rok nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu.

Ošetření je možné provést (podle průběhu počasí) již v lednu či únoru před rašením - nejpozději však do stadia zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 7 °C. V některých oblastech ČR tato doba nastala již v prvním týdnu nového roku 2023! Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofází květu lísky obecné, tj. když se na lískových keřích začnou prodlužovat a „prášit“ jehnědy.

Kdo máte domácí meteostanici můžete signalizaci upřesnit sčítáním aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. ledna daného roku (nesčítáme teploty pod 7 °C). Letos bylo třeba začít již po oteplení před Vánocemi od 22. 12. 2022! Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1000 °C, je nutné ihned začít s ošetřováním. Někteří pěstitelé doporučují i tři postřiky po cca 7–10 dnech až do doby rašení.

Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek - za suchého bezvětrného počasí s teplotami alespoň 7–9 °C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme broskvoně před chorobou ochránit už jedním ošetřením. K tomuto základnímu ošetření lze doporučit měďnaté fungicidy: Airone SC, Badge WG, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WP, Kadeřavost STOP aj. pro jejich desinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti peckovin. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k nim ještě smáčedlo, např. Silwet Star aj. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4–5% přípravek Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům. V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno ošetření ještě podle potřeby v intervalu 7–10 dní zopakovat.

Fungicidní ošetření až po vyrašení broskvoní nebo po objevení se příznaků choroby je již prakticky neúčinné!

Kadeřavost broskvoně

Květ lísky signalizuje potřebu ochrany proti kadeřavosti broskvoně

Puchrovitost švestek

Při vlhčím a chladnějším průběhu jara na rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) nelze vyloučit poškození plodů švestek puchrovitostí švestek (Taphrina pruni). K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Deformované plody (puchry, bouchoře) postupně hnědnou, zasychají a opadávají. Silnější výskyty obecně bývají zejména ve výše položených podhorských oblastech, ale při příznivých podmínkách pro infekci byly významné výskyty zaznamenávány i v nižších polohách.

Výrazné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Jako velmi náchylná je uváděna švestka domácí velkoplodá. Škodlivost choroby je značná.

Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas, než dojde k šíření askospor. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku.

Napadení touto chorobou lze zabránit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy: Airone SC, Badge WG, Flowbrix, Grifon SC, Champion 50 WP, Kadeřavost STOP aj. v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat.

Bouchoř - puchrovitost švestek

Moniliniová spála meruňky

U meruněk je třeba dát pozor na moniliniovou spálu, a také na ochranu květů před mrazem. Moniliniová spála (Monilinia laxa, M. fructicola) je podmíněna chladným a deštivým počasím v době kvetení a přítomnosti zdrojů infekce z mumifikovaných plodů a větévek. Jednotlivé květy, plodné větévky vadnou, hnědnou a zasychají. Jsou jakoby spálené a při silnější infekci je na větvích později pozorován i silný výron jantarově zbarvené hmoty (klejotok).

Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení (cca 15–20 % rozkvetlých květů). V případě chladného a deštivého počasí se ošetření 1–2× opakuje (plný květ, dokvétání). K ošetření možno použít přípravky: Luna Experience, Luna Privilege, Magnicur Quick, Moniliová spála STOP, Plíseň šedá na jahodách STOP, Prolectus, Signum, Teldor 500 SC, Zato 50 WG aj.

Moniliniová spála meruňky - květy

Jarní ošetření proti přezimujícím chorobám a škůdcům

Předjaří a časné jaro je nevhodnějším obdobím k prohlídce a případně i ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví, apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února a března, nejpozději do fáze zeleného poupěte) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Proto před ošetřením je vhodné provést kontrolu napadení.

Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce.

Nejpozději před rašením, se odebere 20 namátkově vybraných dvouletých větví dlouhých 0,2 m s květními pupeny (na 10 místech 2 větve z 1 stromu). Postranní obrost na větvích se zkrátí na délku 10 mm, krátké plodonoše se ponechají (celkem 4 m). Na odebraných vzorcích označených štítkem s datem a lokalitou odběru, se pomocí lupy nebo binokulárního mikroskopu hodnotí počet přezimujících stadií. Výsledek se přepočte na 1 m délky větví (případně i na 20–70 pupenů u tzv. pupenové metody). Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kde byl zjištěn výskyt tohoto škůdce.

K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti.

Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout.

Ošetření proti přezimujícím škůdcům proveďte (podle potřeby) spolu s fungicidním ošetřením proti padlí a strupovitosti až jsou stromy dostatečně vyrašeny. Podle použitého přípravku je to do fáze zeleného až růžového poupěte (BBCH 56–57), nejpozději do počátku květu, na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, přípravky: Gazelle, Mospilan 20 SP, Movento 100 SC, aj., případně i pyretroidy - Decis Mega tank-mix s Adigorem, Bioolem, Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 ks) použijte akaricid: Kanemite 15 SC, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC aj. Do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri. Také můžete aplikovat přípravky na přírodní bázi: Flipper, NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect aj. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje (Ekol, Biool).

Účinnost zoocidů, zvláště u přípravků obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot - optimálně nad 10 °C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Neošetřuje se za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.

Lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné doporučujeme chemicky ošetřit až při teplotách nad 10 °C, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace, ve fázi zeleného poupěte do začátku fáze růžového poupěte, přípravky: Mospilan 20 SP, Movento 100 SC tank-mix s Ekolem. Ošetření je nezbytné provést při poškození plodů zjištěném v předchozím roce nebo při výskytu více než 10 živých nymf na 1 m větví v ohniscích výskytu nymf při zimní kontrole.

Zásah v ostatních ovocných dřevinách se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců.

Pokud v průběhu jara nedojde k účinné regulaci padlí a přezimujících stadií škůdců, dochází později k jejich rychlé populační expanzi, která se jen obtížně zvládá.

Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na eagri.cz.

Fáze zeleného poupěte

Fáze růžového poupěte

Štítenka zhoubná na jablku

Tab.: Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organizmy v jarním období na 1 m délky větviček

Hnědé padlí angreštu

Hnědé padlí angreštu (americké padlí angreštové; Podosphaera mors-uvae) způsobuje na angreštech silná poškození až odumírání letorostů i plodů. Napadeny však mohou být také rybízy, především rybíz černý, ale i rybíz červený a bílý a kříženci angreštu a rybízu. Padlí americké bývá zaměňováno s evropským padlím angreštu (Microsphaera grossulariae). To se ale vyskytuje již poměrně málo a více ve starších zanedbaných a zahuštěných výsadbách. Také oslabuje rostliny, ale napadá především jen listy angreštu a plody angreštu většinou zůstávají nenapadené. Hnědé padlí se více vyskytuje tam, kde byl podceněn správný výběr stanoviště, volba odolné odrůdy a řez. Ale ani rezistentní odrůdy nejsou proti napadení padlím plně odolné.

Napadené plody jsou pokryty zpočátku bílým, později hnědým podhoubím patogena, jsou nevzhledné, často zdeformované a mají nepříjemnou houbovou chuť.

Proti této chorobě je nutno provést chemické ošetření včas, tj. již před květem. Chorobu podporují vhodné teploty (optimálně 18–22 °C), dešťové přeháňky, rosy a mlhy, které zajišťují potřebnou vyšší nebo střídavou vlhkost vzduchu. Výskyty omezuje trvale deštivé počasí, nízké nebo příliš vysoké teploty a nízká vzdušná vlhkost (dlouhodobě suché počasí). Větší napadení bývá na půdách s přebytkem dusíku a nedostatkem draslíku.

Výskyt onemocnění můžete omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a hlubším řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Řez je vhodné provést již po sklizni plodů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů.

Vysoce odolné odrůdy proti hnědému padlí angreštovému jsou: Darek, Invicta, Kaptivator, Karát, Karmen, Marlet, Pax, Prima, Remarka, Rixanta, Rokula, Rolonda i jiné méně pěstované odrůdy. Tyto odrůdy angreštu jsou proti padlí americkému odolnější, ale to neznamená, že je choroba vůbec nepostihne. Odborníci proto doporučují vyzkoušet v dané lokalitě více odrůd a zaměřit se potom na tu, která se osvědčila.

Odolné (tolerantní) odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe na počátku kvetení. Ohrožené porosty ošetříme při rašení (před květem) a podle průběhu počasí i opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5–10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Discus, Americké padlí STOP, Topas 100 EC, Zato a sirnatými přípravky: Cuprozin Progres, Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet nebo také bio přípravky: Kumar, Lecitiny, Rock Effect, Serenade ASO, VitiSan aj. K přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo. A nezapomeňte také na účinný postřik po sklizni!

Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se výjimečně ošetřují 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu!) a po sklizni přřípravky: NeemAzal-T/S, Neudosan, Rock Effect aj.

Hnědé padlí angreštu napadá i plody

Vlnovník rybízový

Závažnějším škůdcem rybízu a angreštu, který se pravidelně vyskytuje již začátkem jara, je vlnovník rybízový.

Příznaky jeho výskytu se projevují na pupenech rybízu, kde způsobuje tvorbu hálek (nápadné zduření pupenů). Uvnitř hálek jsou tisíce mikroskopických roztočů. Kromě přímých škod způsobuje i přenos závažného virového onemocnění - virového zvratu rybízu (Black currant reversion virus - BCRV), kdy dochází rovněž k charakteristickým změnám habitu listů (tzv. kopřivový list) i celkového vzhledu. Silněji napadené keře nekvetou a přestávají plodit. Vlnovník rybízový je jedním z nejvýznamnějších škůdců rybízu.

Na zahradách se doporučuje provádět brzy z jara, ještě před rašením, mechanické odstraňování zduřelých pupenů, při větším napadení i celých napadených větví. Pro chemickou ochranu není v současné době povolen žádný chemický přípravek. Případně možno dle návodu aplikovat bioagens - dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Nápadné zduření pupenů rybízu - vlnovník rybízový

Antraknóza rybízu

Na rizikových (vlhčích, zastíněných) polohách také věnujeme pozornost antraknóze rybízu (Drepanopeziza ribis). Na listových čepelí náchylných odrůd rybízů, angreštů, meruzalky a kříženců rybízu a angreštu vznikají od června žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem, které od středů postupně nekrotizují (odumírají). Počet skvrn se zvětšuje a skvrny splývají. Silněji napadené listy žloutnou, hnědnou a opadávají. Často dochází i k úplnému předčasnému opadu listů a to ještě před uzráním bobulí. Choroba se šíří především za vlhkého deštivého počasí. Na teplotu nemá vyhraněné nároky.

První ošetření se doporučuje již před květem, další 1–2 ošetření (podle nebezpečí šíření a zejména při vlhkém průběhu počasí) pak po odkvětu v intervalech 1–2 týdny. Povolené přípravky jsou: Cuprozin Progres, Delan Pro aj

Septoriová skvrnitost rybízu

Ošetření prováděné proti antraknóze omezují i výskyty septoriové skvrnitosti rybízu (Mycosphaerella ribis). Na těchto lokalitách je však vhodnější pěstovat odrůdy odolné houbovým chorobám - černý rybíz (Ben Conan, Ben Hope, Ben Graim, Ceres, Fertödi I, Fokus, Tiben, Tisel, Titania, Triton, Vebus, Viola, Foxendown, Farleight aj.), bílý (Blanka, Olin, Primus, Viktoria aj.) a červený (Hron, Kozolupský raný, Losan, Rovada, Tatran, aj.).

Roztočík jahodníkový

Hostitelskými rostlinami roztočíka jahodníkového jsou jahodníky a některé druhy pěstovaných okrasných rostlin (zejména ve skleníku a fóliovníku). Tento mikroskopický (pouhým okem neviditelný) roztoč způsobuje (larvy i dospělci) kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů. Rostliny krní, mají malý výnos a plody jsou drobné, nekvalitní. Přezimují samičky v srdéčkových listech. Množit se začínají v dubnu a nejvyšší napadení bývá v srpnu. Má během roku až 7 překrývajících se generací. V porostu se šíří aktivně, pasivně se nejvíce rozšiřuje sadbou. Vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, proto častěji napadá přehoustlé porosty.

Používat jen zdravou, uznanou sadbu. Napadené (zakrslé, pokroucené) rostliny ihned na jaře odstranit z porostu.

Ošetření se provádí brzy zjara v době rašení (březen), a je vhodné ho znovu opakovat i po sklizni (nejlépe po posečení natě). Ošetřujeme pod vysokým tlakem větším objemem postřikové jíchy hlavně srdéčka (středy) rostlin přípravky: Mobile, Movento, Nealta, Vertimec 1.8 EC aj.

Roztočík jahodníkový - poškození srdéčkových listů

Skvrnitosti listů jahodníku

I když se ve skutečnosti jedná o dvě odlišné choroby bílou a fialovou skvrnitost listů (Mycosphaerella fragariae a Diplocarpon earliana), příznaky jsou velmi podobné a ochrana je shodná. V obou případech se jedná o okrouhlé skvrny, které jsou výrazně červenofialově lemovány a uvnitř zasychají. U tzv. bílé skvrnitosti listů jsou skvrny drobnější (maximálně 3 až 4 mm), se světlým nekrotickým pletivem uvnitř, u tzv. fialové skvrnitosti listů jsou skvrny větší, s hnědými středy. Počet skvrn se postupně zvětšuje, jednotlivé skvrny se spojují a listy zasychají. Onemocnění se šíří především v letních měsících, pokud je deštivé a teplejší počasí. Napadeny bývají především starší a hustší porosty.

Z preventivních opatření jsou významné především optimální hustota porostu, vyrovnaná výživa a včasná obměna porostů. Velmi účinným opatřením u silně napadených porostů je posklizňové posečení, na které naváže fungicidní ochrana a podzimní likvidace napadených listů, na nichž houba přezimuje.

Na jaře se po očistění porostu od starých zaschlých, napadených listů do poloviny dubna, a také ihned po sklizni plodů (nejlépe po posečení natě) provádí ošetření měďnatými přípravky: Copax WG, Champion 50 WG aj., eventuálně přípravky: Amistar, Flint, Merpan 80 WG, Score, Zato 50 WG aj., které účinkují na většinu významných chorob jahodníku V případě potřeby se ošetření 1–2× opakuje a to v intervalech 10–14 dnů. ,

Skvrnitosti listů jahodníku

Zelenina

Houbomilka česneková

Houbomilka česneková lokálně způsobuje především u malopěstitelů větší škody na česneku (místně i na cibuli ze sazečky a póru). Přezimuje jako moucha (podobná mouše domácí) v nejrůznějších úkrytech. V březnu a v dubnu pak klade vajíčka na listové pochvy vzcházejícího česneku, nejčastěji těsně nad zemí. Odrůdy jarního typu česneku vysazované na jaře nejsou většinou tímto škůdcem napadány, neboť v době kladení vajíček nejsou ještě vzešlé. Larvy vnikají mezi složené listy a vyžírají jejich báze v krčku. V jedné rostlině bývá vždy jen jedna larva. Často pronikají až k vegetačnímu vrcholu. Následkem toho se nadzemní části rostlin česneku kroutí, deformují a žloutnou. Pletiva více poškozená larvami houbomilky jsou velmi často druhotně napadána bakteriemi nebo houbami a rostliny pak podléhají hnilobám a hynou. Slaběji poškozené rostliny mají podstatně menší a nekvalitní cibule.

Preventivní ochrana spočívá ve střídání plodin, nesázet česnek po česneku ani po póru, v oblastech častějších výskytů sázet jarní česnek. Vzhledem k tomu, že houbomilka česneková je špatný letec, doporučuje se česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od loňské výsadby hostitelských rostlin. Na zahrádce lze doporučit pokrytí celého záhonu česneku již v únoru bílou netkanou textilií, která se odstraní až v dubnu. Na lokalitách s pravidelnými škodlivými výskyty pěstovat pouze jarní odrůdy česneku, které nejsou napadány.

Na lokalitách pravidelného výskytu škůdce se česnek chemicky ošetří okamžitě, jakmile odpolední teploty za slunečného počasí dosáhnou 3–4 po sobě následující dny 10 °C, bez ohledu na stadium vzcházení česneku. Většinou je to již v březnu (někdy i koncem února). Ošetření se za 14 dní opakuje. Místo postřiku je možno použít (na menších plochách) i ošetření zálivkou. K ošetření česneku nejsou povoleny žádné přípravky. Do cibulovin (cibule, pór, česnek) jsou proti některým škůdcům insekticidy: Benevia, Decis mega, Force 1,5 G, Movento 100 SC, Scatto aj.

Abyste se při aplikaci přípravků vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí, vždy si před použitím přečtěte (etiketu) pokyny k použití přípravku a důsledně dodržujte tato doporučení i omezení.