Choroby a škůdci temnoplodce

24. 09. 2023 Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Ochrana obecně Zobrazeno 886x

Temnoplodec (Aronia Medic., Rosaceae), známější pod jménem „černý jeřáb“, je rod se třemi druhy, A. prunifolia (t. třešňolistý), A. arbutifolia (t. planikolistý) a A. melanocarpa (t. temnoplodý), které pocházejí z východní části Severní Ameriky. Do Evropy (Německo) se A. melanocarpa dostala kolem roku 1900, poté byla v Rusku využívána ke šlechtění mrazuvzdorných odrůd ovoce a odtud se rozšířila do mnoha dalších zemí východní a střední Evropy a do Skandinávie.

V současné době je vyšlechtěno několik odrůd, které se liší svými vlastnostmi i účelem využití, např. polská odrůda ´Galicjanka´je považována za jednu z nejlepších, německá ´Nero´ (A. arbutifolia × A. melanocarpa) se vyznačuje jednorázovým dozráváním plodů, švédská odrůda ´Hugin´ (A. melanocarpa × A. prunifolia) je vhodná i do nádob, rychlerostoucí finská odrůda ´Viking´ (A. melanocarpa) má velké plody aj.

Temnoplodec černoplodý (Aronia melanocarpa) se pěstuje nejen jako léčivá rostlina, ale i pro dekorativní účely, především kvůli nápadně oranžovému až červenému zbarvení listů na podzim.

Plody jsou považovány za jedny z nejsilnějších přírodních antioxidantů a jejich konzumace se doporučuje při léčbě a prevenci různých srdečních onemocnění, zabraňují stárnutí, chrání organizmus před UV zářením a posilují imunitní systém, mají také silný antibakteriální účinek. Obsahují mnoho antokyanového barviva, flavonoidů a vitamínů, především kyseliny listové, dále minerální látky, jód a třísloviny. Na rozdíl od zahraničí, kde se plody využívají v lidovém léčitelství, u nás se průmyslově zpracovávají pro potravinářský průmysl jako barvivo, případně jako příměsi do čajů.

Mrazuvzdorný temnoplodec (aronie) je obohacením zahrad nejen pro svou vysokou okrasnou hodnotu, ale také proto, že keř je jen zřídka napadán patogeny a škůdci.

Choroby

Z patogenů bylo zaznamenáno např. Rhizobium radiobacter (syn. Agrobacterium tumefaciens), bakteriální původce kulovitých nádorů na kořenech a výhonech. Nádory jsou zpočátku bělavé, měkké a drobné, postupně ale tmavnou a dřevnatí. Půdní bakterie pronikají do pletiva přes poranění způsobená např. živočišnými škůdci, kroupami apod. Výskyt patogena podporují vyšší teploty (20–30 °C) a vysoká relativní vzdušná vlhkost (nad 80 %).

Aronie je také hostitelem bakterie Erwinia amylovora, způsobující hnědnutí a zasychání koncových částí výhonů, černání nebo skvrnitosti plodů. Za vlhkého, teplého počasí se na postižených pletivech může objevit bakteriální exsudát.

Z patogenních hub je nejčastěji zaznamenán výskyt padlí (Podosphaera sp.), napadající rozvíjející se listy, především na mladých výhonech. Bílé skvrny povrchového mycelia postupně pokrývají celé listy, stárnoucí mycelium šedne a zasažená pletiva se svrašťují a zasychají. Napadeny mohou být i mladé plody, které se pokrývají bílým filcovitým povlakem, později praskají a zahnívají.

Houba Diplocarpon mespili, původce skvrnitost listů, parazituje především na kdouloních a mišpulích. Nejnápadnější příznaky se objevují na listech v podobě kulatých, krémově žlutých skvrn, které později zčervenají až rezavějí. Uprostřed skvrn se objevují černé tečky, které představují fruktifikační orgány houby. Při silných infekcích se skvrny rychle zvětšují a slévají, což v konečné fázi vede k předčasnému opadu listů. Napadeny mohou být také výhony a plody. Výhony hnědnou a zasychají, na plodech se objevují skvrny podobné jako na listech. Skvrny se slévají a dužnina praská, což podporuje rozvoj hniloby plodů.

Škůdci

U bujně rostoucích rostlin, zejména po vysokých dávkách dusíku, jsou měkká pletiva poškozována mšicemi, občas se vyskytují i požerky píďalek (Operophtera) a molovky (Argyresthia sp.). V posledních letech jsou plody ohroženy zejména poškozením octomilkou (Drosophila suzukii), s oblibou je vyhledávají i ptáci.

Skvrnitost listu

Octomilka Drosophila suzuki