Co je nového v ochraně cukrovky proti škodlivým organizmům

18. 06. 2023 Ing. Vít Bittner; DLF Beet Seed ApS, ČR Ochrana obecně Zobrazeno 959x

Cukrovka se po zrušení kvót na výrobu cukru v EU v roce 2017 dostala v mnoha zemích na hranici rentability pěstování. Její pěstování je relativně obtížné, vyžaduje od pěstitelů dobré agronomické znalosti, a také vyváženou výživu a kvalitní zpracování půdy. Cukrovka je během vegetace vystavena řadě škůdců a chorob, jejichž nedokonalé zvládnutí může způsobit velké ztráty na výnosu cukru.

Pro udržení jejího pěstování zvláště v zemích střední Evropy pomohla velká zkušenost pěstitelů, jejich loajalita k cukrovarům a finančně také dotace k pěstování jako na tzv. citlivou komoditu. V poslední době se ukazuje, že evropský trh s cukrem je mírně deficitní. Dochází k navyšování cen cukru na světovém i evropském trhu, a tím také k navýšení ceny za vypěstovanou cukrovku a zdá se, že pěstování cukrovky by mohlo být pro pěstitele znovu atraktivní.

Politické vlivy na pěstování cukrovky

V odborných textech zaměřených k pěstování plodin není příliš časté, aby byly zmiňovány i politické vlivy. Nicméně cukrovka v posledních letech zaznamenává řadu omezení, které je nutné zařadit do skupiny politických vlivů.

Jedním z nich je omezení eroze na orné půdě. Cukrovka patří plodinám, které jsou erozně nebezpečné a její pěstování je v ČR zcela zakázáno na plochách silně erozně ohrožených. Na plochách mírně erozně ohrožených je to možné pouze při uplatnění protierozních technologií pěstování. Od roku 2024 mělo dojít k výraznému rozšíření silně erozně ohrožených ploch, a to by mohlo znamenat praktickou nemožnost pěstovat cukrovku na mnoha plochách, kde to bylo doposud možné. Nyní se hledá intenzivně řešení jak tomu nebezpečí zabránit a současně chránit ornou půdu před erozí.

Mělo by dojít k vytvoření nové vrstvy erozní ohroženosti, kde by cukrovka mohla být i dále pěstována za zpřísněných protierozních technologií. K těmto technologiím patří bezesporu přímé setí cukrovky do mulče vymrzajících meziplodin, a to jak setí bez jakéhokoli zpracování půdy (no-till, obr. 1), či zpracování půdy před setím cukrovky v pásech (strip-till, obr. 2).

Obr. 1: Pěstování cukrovky v systému no-till, bez zpracování půdy

Obr. 2: Pěstování cukrovky v systému strip-till, zpracování půdy v pásech

Dalším opatřením, které negativně ovlivňuje a do budoucna ještě může silně ovlivnit pěstování cukrovky, je kontinuální výpadek a zákaz použití účinných látek přípravků na ochranu rostlin Evropskou komisí. Byl již zakázán chloridazone, který bohužel měl velkou pohyblivost půdě a jeho rezidua byla nalézána ve spodních vodách. Metamitron naštěstí tuto díru v systému kontroly plevelů částečně zacelil. Zaznamenali jsme výpadek látky desmedipham, který se naštěstí podařilo v systému odplevelení cukrovky hlavně od laskavců nahradit kombinací půdně působící látky dimethenamid-P a přes list působící látky triflusulfuron methyl. Nicméně i látka triflusulfuron-methyl je v ohrožení a její náhrada je zřetelně velmi obtížná. Podobná hrozba visí ve vzduchu i pro základní látku v odplevelení porostů cukrovky - phenmedipham. Nicméně není zatím definivně rozhodnuto a bohužel těmito restrikcemi jsou vážně ohroženy i další účinné látky a další plodiny.

Určitým řešením jsou nyní nově pěstované SMART odrůdy cukrovky odolné vůči ALS skupině herbicidů (sulfonylmočoviny). Nicméně se ukazuje, že i tato technologie nemusí být dlouhodobě udržitelná bez dalších náhradních herbicidů proti plevelům v cukrovce. Objevují se, zatím sporadicky, i jistá negativa této na první pohled lákavé a jednoduché technologie:

• není pokryto celé spektrum plevelů, dochází k selekci a lokálně i dominanci méně citlivých druhů plevelů k herbicidu;
• existuje vyšší tlak na selekci plevelů rezistentních vůči ALS herbicidům;
• narůstá nebezpečí zaplevelení vyběhlicemi ALS odolných cukrovek v následných plodinách.

Bylo by vhodné začít seriózně a efektivně diskutovat, jak zákazem ohrožené pesticidní látky pro další použití v plodinách zachovat. A to například změnou podmínek a způsobů jejich aplikace (pásková aplikace, cílená aplikace pomocí dronů, vyšší ochrana obsluhy postřikovačů atd.). Nicméně politický kurz a nálady v evropské společnosti jsou zcela odlišné.

Nyní velmi diskutované nařízení EK 2021/2115 o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin (SUR - sustainable usage regulation) hovoří jasně o snížení spotřeby pesticidů do roku 2030 v EU o 50 %. Ale obyvatelé EU jsou mnohem ambicióznější a nedávno publikované výsledky evropské petice za záchranu opylovačů, kterou mimochodem podepsalo více než 1 milión obyvatel EU, hovoří o totálním zákazu používání syntetických pesticidů od roku 2035.

Politicko-ekonomické vlivy na pěstování cukrovky souvisí také s cenami a dostupností hnojiv pro cukrovku, mimo jiné i jako reakce na válečný konflikt na Ukrajině a vše další co s tím souvisí.

Cukrovka je z hlediska výživy dosti náročnou plodinou a to hlavně na dusík, síru, fosfor a draslo. Na obr. 3 je znatelný nedostatek dusíku a síry na rostlině cukrovky ve druhé polovině vegetace.

Obr. 3: Žloutnutí cukrovky koncem srpna v důsledku nedostatku dusíku a síry

Pokroky ve šlechtění proti houbovým chorobám

Šlechtění nových odrůd cukrovky nabralo v posledních letech na obrátkách a do budoucna je to hlavní prostor pro udržitelné pěstování cukrovky na našich a evropských polích. Velmi by pomohlo brzké povolení nových genomických technik (CRISPR) pro šlechtění nových odrůd a to nejen u cukrovky. Nicméně i toto je silné politické téma a legislativa k této problematice zatím v EU není dořešena. V USA a dalších zemích světa jsou tyto nové techniky, kromě klasického GMO, zcela legálně využívány.

Na kořenech cukrovky se objevuje řada patogenů, jejichž význam a četnost výskytu může dále narůstat a možnost ochrany aplikací fungicidů prakticky neexistuje a jediným řešením je tak šlechtění na různé stupně odolnosti vůči patogenu. Již dobře známe odrůdy cukrovky s odolností vůči půdní houbě Rhizoctonia solani. V řadě odrůd je zakomponována odolnost vůči patogenu Aphanomyces cochloides působící spálu řepy v raných fázích vývoje, ale může se vyskytovat po celou vegetaci (obr. 4). S oteplováním, suchem a s množstvím nerozložených organických zbytků v půdě lokálně narůstají výskyty další nebezpečné kořenové hniloby Macrophomina phaseoli (obr. 5), a také zde lze hlásit již první úspěchy v odolnosti odrůd cukrovky vůči patogenu.

Obr. 4: Zhojený kořen cukrovky po napadení Aphanomyces cochlioides

Obr. 5: Kořen cukrovky napadený houbou Macrophomina phaseoli

Hlavní houbovou chorobou cukrovky je bezesporu destruktivní listová choroba Cercospora beticola. V posledních letech nabývá na významu selekce odrůd cukrovky nejen na úrovni tolerance, ale až na úrovni rezistence vůči patogenu, kdy tato vlastnost nemá negativní vliv na výnos cukru. Na trhu se objevují odrůdy v kategorii CERCO plus (obr. 6), připravují se odrůdy ve skupině CERCO tech. Šlechtění se odehrává na bázi jednogenní, ale i mnohem složitější multigenní rezistence. Multigenní rezistence je významnější z hlediska možností jejího překonání kmeny houby Cercospora beticola, i když je nutné přiznat, že šlechtitelský proces je pomalejší a náročnější.

Obr. 6: Cercospora beticola na cukrovce, odolná CERCO plus odrůda vpravo

Bohužel na listech se vyskytuji i další houbové choroby jako Ramularia beticola, Phomal betae (obr. 7), Uromyces betae, Erysiphe betae a další. Proto použití syntetických fungicidů je stále na místě. I když i zde vypadávají různé účinné látky podobně jako u herbicidů, naštěstí se už objevily také nové látky ze skupiny SDHI (fluopyram, fluxapyroxad) a mefentrifluconazole ze skupiny azolů.

Obr. 7: Phoma betae na listu cukrovky

Zákaz moření cukrovky neonikotinoidy a co na to škůdci?

Zde by bylo možné pokračovat o politických vlivech na pěstování cukrovky, neboť zákaz moření osiva cukrovky neonikotinoidy (látky imidacloprid, thiamethoxam, clothianidin) od roku 2019 se může jevit jako čistě politický akt. Cukrovka není určitě plodinou, kterou navštěvují včely a tedy jejich ohrožení na rostlinách cukrovky mořené neonikotinoidy se jeví jako nepodstatné. Nicméně EK již o zákazu rozhodla a Evropský soudní dvůr svým rozhodnutím z ledna 2023 stanovil, že všechny výjimky na použití mořeného osiva cukrovky neonikotinoidy vydávané v některých členských zemích EU byly nelegální.

Pro další roky to znamená velmi citelný zásah do ochrany vzcházejících a mladých rostlin cukrovky proti maločlencům a drátovcům. I když jistou míru ochrany zde může poskytnout navýšení dávky pyretroidu tefluthrin na 10 g.

Horší to už je se škůdci pozdějších fázích vývoje rostlin řepy jako je například rýhonosec řepný (Bothynoderes punctiventris, obr. 8). Zde ochrana samozřejmě existuje pravidelnými postřiky pyretroidy na list. Naštěstí se pěstitelům v ČR tento škůdce zatím vyhýbá. Zde je však nutné zdůraznit kvalitní monitoring výskytu a k tomu například mohou sloužit zemní pasti na brouky pocházející z Rakouska, kde s kalamitami rýhonosců mají z minulých let velké zkušenosti (obr. 9). Proti larvám tohoto brouka, které žijí v půdě a mohou také napadat kořeny cukrovky, byly zkoušeny v Rakousku v rámci biologické ochrany entomopatogenní půdní houby. Biologická ochrana je nyní v EU velmi propagována jako náhrada syntetických pesticidů a připravuje se mimo jiné i zjednodušení registrace biopesticidů. Ovšem i tyto mohou mít negativní vliv na ekosystém, jak bylo zjištěno v rakouských pokusech proti rýhonosci. Zatím nejslibněji proti rýhonosci vypadá použití entomopatogenní houby Metarhizium brunneum, ale ne všechny entomopatogenní houby jako bioagens jsou selektivní a napadají jen cílového škůdce. Některá zkoušená bioagens mohou bohužel poškodit i populace necílových užitečných brouků.

Obr. 8: Imago rýhonosce řepného

Obr. 9: Mechanický půdní lapač na rýhonosce řepného

Vážným škůdcem, jehož kalamity mohou při chybějícím moření neonikotinoidy nastat, je květilka řepná (Pegomya hyoscyami, obr. 10), i když i zde podobně jako u rýhonosce je možné škůdce efektivně kontrolovat kombinací prognostického pozorování a signalizace a ošetření pyretroidy ve vhodném termínu.

Obr. 10: List cukrovky napadený květilkou řepnou

Nejvážnějším problémem pěstování cukrovky bez neonikotinoidů na osivu jsou mšice a nebezpečí přenosu virových žloutenek. Ale i zde lze uplatnit kvalitní prognózu a signalizaci výskytu, lze také uplatnit účinný postřik (flonicamid, bohužel další látka sulfoxaflor vypadla). Nejvíce ohroženými oblastmi v rámci Evropy jsou Anglie, Francie, Skandinávie, Nizozemí, Belgie, přímořské oblasti v Německu. Vůbec nejohroženější oblastí je určitě Anglie, kde s ohledem na mírné zimy a možnost přezimování anholocyklických kmenů Myzus persicae, je dlouhodobě největší nebezpečí výskytu virových žloutenek v Evropě.

V našich oblastech centrální Evropy takové nebezpečí dříve nehrozilo, nicméné v souvislosti s mírnými zimami v posledních letech i u nás existuje možnost přezimování anholocyklických kmenů hlavního vektora virů mšice broskvoňové (Myzus persicae, obr. 11). Kromě mšice broskvoňové může některé viry přenášet i https://www.agromanual.cz/cz/atlas/skudci/skudce/msice-broskvonova. Na obrázku 12 je cukrovka napadená virem mírného žloutnutí řepy (BMYV) z oblasti Polska z roku 2021 na cukrovce nemořené neonikotinoidy.

Obr. 11: Okřídlená samička mšice broskvoňové

Obr. 12: BMYV v porostu cukrovky v Polsku v roce 2021

Mezi hlavní viry, které v Evropě působí virové žloutenky řepy patří:

• BMYV (beet mild yellows virus, virus mírného žloutnutí řepy, obr. 13),
• BYV (beet yellows virus, virus žloutenky řepy, obr. 14),
• BChV (beet chlorosis virus, virus chlorózy řepy, obr. 15)

Obr. 13: Typické příznaky virové žloutenky působené virem BMYV

Obr. 14: Typické příznaky virové žloutenky působené virem BYV

Obr. 15: Typické příznaky virové žloutenky působené virem BChV

Často se může vyskytovat také směsná infekce výše uvedených virů. V podmínkách ČR momentálně probíhá průzkum zastoupení výskytu jednotlivých virů působících žloutnutí cukrovky. V Anglii existuje vedle mnoha poznatků o virech působících žloutenky řepy, také mnoho poznatků o vektorech virů - mšicích, kdy zde mnoho let funguje systém sacích pastí Johnson-Taylor pro monitoring letové aktivity mšic. V ČR naštěstí podobný systém sacích pastí Johnson-Taylor také existuje a je zde velká zkušenost a mnoho poznatků s letovou aktivitou mšic. Vztahy virus × vektor a epidemiologie šíření v porostech cukrovky je v Anglii také velmi dobře prozkoumána a dlouhodobě funguje prognostický model pro stanovení možného výskytu virových žloutenek na cukrovce v daném roce, který zahrnuje letovou aktivitu a teplotní průběh zimy. Vedle kvalitní prognózy a signalizace a následně vhodně načasované ochrany postřikem insekticidy proti mšicím, patří hlavní budoucnost ochrany proti virovým žloutenkám šlechtění odrůd cukrovky na různou úroveň odolnosti vůči virům, působícím žloutnutí řepy.

Existují informace, že kromě výše uvedených virů se na cukrovce může vyskytovat i virus mozaiky vodnice (TuYV, turnip yellows virus), který v našich oblastech napadá ozimou řepku na podzim. S ohledem na akutní potřebu vývoje nových odrůd cukrovky odolných proti virům působícím virové žloutenky, byl zahájen společný projekt všech firem šlechtících odrůdy cukrovky a dalších výzkumných institucí pod názvem FLAVIE. Hlavním cílem projektu je nalézt společnou efektivní metodiku pro polní zkoušení a hodnocení odolnosti odrůd vůči žloutenkám. Některé firmy již nalezly a vlastní genetické zdroje se slibnými genotypy. Je důležité, že rezistence je často polygenní s dominantními geny rezistence. Zkouší se také bioagens proti mšicím jako vektorům a zajímavých výsledků bylo dosaženo s entomopatogenní houbou Lecanicillium muscarinum.

Virové žloutenky cukrovky mohou být po zákazu všech výjimek k použití neonikotinoidních mořidel na semena cukrovky v Evropě velkým problémem. Proto je nutné pokračovat ve šlechtění nových odolných odrůd jak vůči virům tak i vůči mšicím, sledovat aktivitu mšic a eliminovat zdroje virů v bylinných hostitelích, hledat možnosti v agrotechnice (pásy bylinných atraktantů pro mšice v cukrovce) a hlavně včas informovat pěstitele o aktuální situaci.