Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (51): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci V. - cibuloviny, kořenová zelenina, salát

26. 05. 2022 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Ochrana obecně Zobrazeno 1084x

V tomto příspěvku jsou uvedeny výsledky případové studie zaměřené na využití modelů degradace reziduí pesticidů v cibulovinách, kořenové zelenině a salátu pro účely nízkoreziduální a bezreziduální produkce zeleniny. Příklady degradace reziduí pesticidů jsou uvedeny pro 24 účinných látek ze skupin fungicidů a insekticidů z původně testovaných 32 účinných látek pesticidů v cibuli, póru, mrkvi, kořenové petrželi a salátu.

Případové studie degradace reziduí pesticidů

Modely degradace látek v cibulovinách (cibule kuchyňská, pór), podzemní a nadzemní části kořenové zeleniny (mrkev, petržel kořenová) a salátu byly stanoveny z pokusů probíhajících v letech 2008–2013. Vyjma cibule a póru, které byly pěstovány dva roky po sobě, byla ostatní zelenina hodnocena jeden rok.

Metody experimentů jsou popsány v certifikované metodice (Kocourek a kol., 2014, www.vurv.cz). Celkem byla popsána dynamika 32 účinných látek (15 fungicidů a 17 insekticidů). Většina z nich byla hodnocena na salátu (21) a cibuli (29). Z testovaných látek byla dosud registrace ukončena 7 látkám (chlorpyrifos, dimethoate, methoxyfenozide, pymetrozine, thiacloprid, beta-cyfluthrin a thiamethoxam). Kvůli obsažené látce mancozeb skončila registrace přípravkům Acrobat MZ WG (dimethomorph + mancozeb) a Ridomil Gold MZ Pepite (mancozeb + metalaxyl-M), které je možné používat do spotřebování zásob 4. 1. 2022 (registr přípravků na ochranu rostlin, eagri.cz). Výše uvedené přípravky, které obsahují dimethomorph nebo metalaxyl-M, byly povolené do některých druhů zeleniny. Protože jiné přípravky do zeleniny povolené nejsou, uvádíme v tabulkách tyto dvě účinné látky již v seznamu neregistrovaných do zeleniny. Další již neperspektivní látkou je akaricid pyridaben, který je v současné době povolen pouze na ošetření okrasných rostlin proti sviluškám, a proto se v další části článku budeme věnovat 24 účinným látkám, které jsou uvedeny v registru přípravků na ochranu rostlin.

Pesticidy byly aplikovány ve třech variantách v různých termínech, které byly voleny v závislosti na fenofázi rostlin a předpokládaném termínu sklizně. U salátu byl postřik dle varianty proveden 31–14 dní před plánovanou sklizní, u ostatní zeleniny cca 35–25 dní před plánovaným termínem sklizně (Kocourek a kol., 2014, www.vurv.cz).

U registrovaných látek byly na základě vytvořených modelů degradace reziduí a maximálních limitů reziduí (MRL) doporučeny akční ochranné lhůty (AOL; období od posledního postřiku do sklizně), při jejichž splnění bylo dosaženo limitu reziduí 25 % MRL pro nízkoreziduální produkci a 0,01 mg/kg pro produkci bezreziduální. Tyto lhůty byly porovnány se závaznými ochrannými lhůtami (OL). U neregistrovaných látek uvádíme jen dobu od postřiku, za kterou obsah reziduí klesne pod 25 % MRL a 0,01 mg/kg.

Nízkoreziduální a bezreziduální produkce salátu, cibule a kořenové zeleniny

Salát patří mezi listovou a stonkovou zeleninu. V tabulce 1 je uvedeno 8 účinných látek povolených do salátu a dalších pět látek, které nejsou do salátu registrované. U všech testovaných látek bylo možné vytvořit statisticky průkazné modely degradace s vysokým koeficientem determinace (R² ˃ 0,89). U žádné z povolených látek nebylo třeba pro nízkoreziduální produkci prodloužit OL (tab. 1). Bezreziduální produkce byla možná pro 4 povolené látky (tab. 1). U dalších registrovaných látek byly pro bezreziduální produkci lhůty prodlouženy o 10 dní u mandipropamidu a o 2 dny u lambda-cyhalothrinu (tab. 1). U indoxacarbu se lhůta pro bezreziduální produkci prodlužuje u salátu pěstovaného na poli o 13 dní, zatímco u salátu pěstovaného ve skleníku je stanovená OL 14 dnů dostačující. U neregistrovaných látek uvádíme v tabulce 1 přehled akčních ochranných lhůt, které jsme stanovili z matematických modelů.

U cibulovin byla hodnocena degradace účinných látek v cibuli kuchyňské a póru. V cibuli bylo hodnoceno 13 a v póru 5 registrovaných látek (tab. 2). Pouze u jedné z testovaných látek (fluopicolide) v cibuli nebylo možné vytvořit statisticky průkazný model degradace.

V cibuli byly všechny povolené látky s výjimkou tebuconazolu degradovány pod 25 % MRL v závazné ochranné lhůtě (tab. 2). U tebuconazolu byla nízkoreziduální produkce možná po prodloužení OL o 5 dní. Bezreziduální produkci cibule umožnily látky deltamethrin, lambda-cyhalothrin, difenoconazole, pirimicarb, pyraclostrobin a spinosad, u kterých obsah reziduí klesl před koncem OL pod limit 0,01 mg/kg (tabulka 2). U dalších 6 registrovaných látek byla lhůta prodloužena o 2–27 dní (tab. 2).

V případě póru byla nízkoreziduální produkce možná u všech povolených látek kromě spinosadu, u které se OL prodloužila o 2 dny (tab. 2). Bezreziduální produkce póru nebyla možná u žádné z 5 povolených látek. Ochranné lhůty byly prodlouženy o 13–29 dní (tab. 2). U látek neregistrovaných do cibule a póru je v tabulce 2 uveden přehled akčních ochranných lhůt, které jsme stanovili z matematických modelů.

Degradace látek v kořenové zelenině byla hodnocena u mrkve a kořenové petržele. Před stanovením obsahu reziduí účinných látek pesticidů byl vzorek mrkve i petržele rozdělen na kořen a nať. Nať mrkve se pro lidskou výživu používá jen velmi okrajově, ovšem často bývá zkrmována domácími zvířaty, a proto je sledování obsahu látek v nati mrkve důležité. Maximální obsah reziduí není pro nať mrkve v databázi Evropské unie (ec.europa.eu) uveden, a tak byl použit MRL pro nať petržele, který je stejný také pro listy celeru a celou řadu bylinek. Rezidua v nati petržele, resp. mrkve mají mírnější MRL. U testovaných registrovaných látek byl rozdíl mezi MRL v kořeni a nati obvykle v řádech desítek. Nejvyšší byl u difenoconazolu, kde je v listech povoleno 100× více reziduí než v kořenu viz tabulka 3A (kořen), 3B (nať). V případě spinosadu, který do kořenové zeleniny není v ČR povolen, je MRL v nati dokonce 3 000× vyšší než v kořenu. Výsledky degradací všech testovaných látek jsou uvedeny v tabulce 3A a 3B.

Z testovaných látek je nyní povoleno 5 do mrkve a 6 do petržele. Látky s neprůkaznými modely jsou vyznačeny v tabulkách 3A a 3B. Dle aktuálních informací z registru přípravků na ochranu rostlin (eagri.cz) skončila registrace přípravku Karis 10 CS (lambda-cyhalothrin) v březnu 2021. Zásoby je možné spotřebovat max. do 2. 9. 2022. Byl to jediný povolený přípravek na bázi lambda-cyhalothrinu se závaznou OL 14 dní. Všechny ostatní v současnosti povolené přípravky uvádí jen agrotechnickou lhůtu.

Pro potřeby nízkoreziduální produkce degradovaly v kořenu mrkve i petržele všechny registrované látky pod 25 % MRL v závazné ochranné lhůtě (tab. 3A). Pro tebuconazole v kořenu mrkve a difenaconazole v kořenech mrkve i petržele se nepodařilo sestavit statisticky průkazné modely, přesto byly tyto látky do konce OL detekovány v koncentraci, která nepřekračovala 25 % MRL. Bezreziduální produkci kořene mrkve i petržele bez prodloužení OL umožňovaly látky deltamethrin a lambda-cyhalothrin a dále pirimicarb, který byl hodnocen jen na petrželi. Rezidua těchto látek byla od prvního odběru 3 dny po postřiku nízká a nepřesahovala hranici 0,01 mg/kg. Naproti tomu ochranná lhůta pro bezreziduální produkci se u azoxystrobinu v kořenu mrkve a petržele prodloužila o 8 a 19 dní. V případě tebuconazolu se OL prodloužila v kořenu petržele dokonce o 29 dní (tab. 3A).

Nízkoreziduální produkce nati petržele i mrkve je u registrovaných látek možná zejména díky již zmiňovanému mírnějšímu MRL. Všechny látky s výjimkou tebuconazolu byly v OL degradovány pod limitem 25 % MRL. Pro tebuconazole v nati mrkve došlo k prodloužení OL o 28 dní. Stanovená AOL tedy dosáhla 42 dní (tab. 3B). Model pro tebuconazole v nati petržele nebyl průkazný, ale data ukazují, že do 34. dne po postřiku rezidua této látky neklesla pod 25 % MRL. Žádnou z testovaných povolených látek nelze použít pro bezreziduání produkci nati mrkve a petržele. U látek neregistrovaných do mrkve a kořenové petržele je v tabulce 3 uveden přehled akčních ochranných lhůt, který vychází z matematických modelů.

V tabulce 4 jsou u povolených účinných látek uvedeny aplikační dávky testovaných přípravků a možné alternativy přípravků za ty s již ukončenou platností.

Tab. 1: Akční ochranné lhůty v salátu pro nízkoreziduální produkci při akčním prahu 25 % MRL (AOL₂₅) a bezreziduální produkci při akčním prahu 0,01 mg/kg reziduí v produktu (AOL_0,01)

Tab. 2: Akční ochranné lhůty cibulovin pro nízkoreziduální produkci při akčním prahu 25 % MRL (AOL₂₅) a bezreziduální produkci při akčním prahu 0,01 mg/kg reziduí v produktu (AOL_0,01)

Tab. 3: Akční ochranné lhůty A) v kořenu a B) nati kořenové zeleniny pro nízkoreziduální produkci při akčním prahu 25 % MRL (AOL₂₅) a bezreziduální produkci při akčním prahu 0,01 mg/kg reziduí v produktu (AOL_0,01)

Tab. 4: Přípravky použité pro testování účinných látek a jejich dávkování

Příklady modelů degradace účinných látek v různých druzích zeleniny

Pro ilustraci degradace fungicidů v různých druzích zeleniny byla stejně jako v minulém díle vybrána účinná látka azoxystrobin, která je obsažena v přípravcích povolených do řady druhů zeleniny. Zjištěný obsah azoxystrobinu třetí den po postřiku se v různých zeleninách lišil. V salátu činil obsah reziduí 1,8 mg na kilogram testovaného homogenizovaného vzorku, zatímco u póru byl ve dvou letech azoxystrobin stanoven v množství 0,7 a 1,2 mg/kg. Degradace probíhala i přes počáteční vyšší obsah reziduí rychleji v salátu (graf 1). U kořenové zeleniny byl významný rozdíl v obsahu reziduí mezi hodnocenou částí rostliny. V nati mrkve byla zjištěna rezidua azoxystrobinu 19,3 mg/kg, zatímco v kořeni jen 0,3 mg/kg. Podobně v nati petržele bylo stanoveno 7,8 mg/kg a v kořeni jen 0,09 mg/kg (graf 2, 3). V cibuli byl azoxystrobin ve dvou hodnocených letech stanoven v množství 0,04 a 0,2 mg/kg, tedy v koncentracích odpovídajícím podzemním částem kořenové zeleniny (graf 3).

Pro představu degradace insekticidu v zelenině byla zvolena účinná látka lambda-cyhalothrin. Tento pyretroid byl testován na všech druzích zeleniny, kde je s výjimkou póru povolen na ochranu proti škůdcům. V salátu a póru byla stanovena rezidua v množství 0,05 mg/kg a 0,03 mg/kg a také zde probíhala rychleji degradace v salátu (graf 4). V cibuli a podzemní části kořenové zeleniny se množství lambda-cyhalothrinu pohybovalo pod limitem detekce (0,01 mg/kg) a nebylo možné stanovit model. Naproti tomu v nati mrkve a petržele byl obsah lambda-cyhalothrinu zachycen nejvyšší (mrkev: 0,3 mg/kg; petržel: 0,1 mg/kg) viz graf 5.

Graf 1: Degradace azoxystrobinu v salátu a póru

Graf 2: Degradace azoxystrobinu v nati mrkve a petržele

Graf 3: Degradace azoxystrobinu v podzemních částech kořenové zeleniny a v cibuli

Graf 4: Degradace lambda-cyhalothrinu v salátu a póru

Graf 5: Degradace lambda-cyhalothrinu v nati mrkve a petržele

Závěry pro využití modelů degradace reziduí v praxi

Vytvořené modely degradace reziduí pesticidů potvrzují, že v různých druzích zelenin jsou stejné účinné látky nebo účinné látky ze stejných skupin odbourávány různou rychlostí a liší se také jejich počáteční hodnoty výskytu reziduí v rostlině. Rychlost degradace pesticidů byla nejvyšší u salátu, který v době po aplikaci látek výrazně zvětšoval svůj objem. Nejvyšší hodnoty výskytu účinných látek v rostlině byly pozorovány v nati kořenové zeleniny a nejnižší naopak v podzemní části kořenové zeleniny a v cibuli. Počáteční hodnoty výskytu účinných látek v póru byly obvykle nižší než v salátu, ovšem degradace v póru probíhala pomaleji.

Podmínky nízkoreziduální produkce hodnocené zeleniny je možné dodržet bez prodlužování ochranných lhůt pro registrované látky s výjimkou tebuconazolu (nať kořenové zeleniny, cibule) a spinosadu (pór). Naproti tomu bezreziduální produkce bez prodloužení OL je možná jen pro některé látky v salátu, cibuli a kořenech mrkve a petržele.

Příspěvek byl vytvořen v rámci řešení projektů NAZV QK21020238 a RO0418.

Zdroje:
Registr přípravků na ochranu rostlin. (online). cit. 25. 08. 2021; dostupné na eagri.cz.