V lesích neškodí jen kůrovci na smrku

30. 08. 2021 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Ochrana obecně Zobrazeno 2215x

Poslední dvě desetiletí se potýkáme s kůrovcovou kalamitou. Od roku 2015 dochází každoročně k razantnímu nárůstu kůrovcových těžeb ve smrkových porostech, a to v meziročním srovnání přibližně dvojnásobném (přitom velké množství napadených stromů - sterilních souší - zůstává v lesních porostech a do evidence kůrovcového dříví se nikdy nedostanou).

Smrkové porosty

Poslední dvě desetiletí se potýkáme s kůrovcovou kalamitou. Od roku 2015 dochází každoročně k razantnímu nárůstu kůrovcových těžeb ve smrkových porostech, a to v meziročním srovnání přibližně dvojnásobném (přitom velké množství napadených stromů - sterilních souší - zůstává v lesních porostech a do evidence kůrovcového dříví se nikdy nedostanou). Pozornost věnovaná této kalamitě je ovlivněna jednak svým rozsahem, více méně celoplošným výskytem a rychlostí jejího rozšiřování (graf 1, 2). Spouštěčem této svým rozsahem největší kalamity byl suchý rok 2003, následně se přidaly pozdě zpracované polomy po orkánech z přelomu let 2007/08 (Kiryll, Emma, Ivan).

Současnou etapu nastartoval abnormálně suchý rok 2015 a k rozvoji přispěly i následují suché roky. K tomu se přidaly další synergické jevy - nedostatek kapacit, lidských i technických, dále rozpad trhu s dřevem - nabídka značně převyšovala poptávku, což vedlo k prudkému propadu cen dříví, často i pod výrobní náklady. V lesích tak zůstává značné množství kůrovcového dříví, ať již vytěženého na skládkách (někdy těsně za hranicí lesa) nebo stojícího (toto množství se odhaduje na 5–6 mil. m³). Z tohoto dříví již kůrovec vylétl, a to minimálně ve stamiliónech. Stojící stromy asanovat nelze. Dříví na skládkách je často asanováno pozdě, až po vylétnutí kůrovců, je-li vůbec asanováno. To jsou důvody, proč se stále nedaří kalamitu potlačit. Navíc kůrovec atypicky napadá i mladé smrkové porosty již kolem 30 let. K lokálnímu poklesu dochází pouze v oblastech, kde se již smrk téměř nevyskytuje. A intenzita napadení v porostech dosud méně postižených oblastí se stále zvyšuje.

Další dřeviny

V našich lesích nemáme však pouze smrky, ale celou řadu jiných dřevin (graf 2). I ty jsou nebo byly poškozovány různými biotickými činiteli, ať již hmyzími škůdci nebo houbovými chorobami a význam těchto činitelů se může potencionálně, a to i rychle, jak ukazují některé příklady, zvýšit. Těmto dřevinám však není věnována dostatečná pozornost. Je to způsobeno jednak tím, že zaujímají relativně malý podíl v našich lesích, jednak proto, že kůrovcová kalamita je tak významná a rozsáhlá, že zastínila všechny další problémy, které nejsou s kůrovcovou kalamitou ve smrkových lesích spojeny.

Graf 1: Vývoj kůrovcové kalamity od roku 2014 - zohlednění údajů statistického úřadu (SSÚ)

Graf 2: Vývoj kůrovcové kalamity od roku 2014 dle hlášení lesního provozu

Graf 3: Přirozené, současné a doporučené zastoupení dřevin v našich lesích (SM - smrk, JD - jedle, BO - borovice, MD - modřín, OJost - ostatní jehličnany, DB - duby, BK - buk, HB - habr. JS - jasan, JA - javor, JI - jilmy, BR - břízy, LP - lípy, OL - olše, OLost - ostatní listnáče)

Jehličnaté dřeviny

Borovice

Borovice je druhou nejrozšířenější jehličnatou dřevinou našich lesů. Přesto se pozornost k zdravotnímu stavu těchto porostů obrátila teprve zhruba před 2–3 lety, i když k rapidnímu odumírání došlo ve stejné době jako v případě třetí etapy kůrovcové kalamity (a předtím ještě v polovině 90. let minulého století). Vysvětlením může být skutečnost, že zastoupení borovice je mnohem menší (to platí i pro všechny ostatní dřeviny, jejichž podíl v našich lesích je ještě mnohem menší a u řady z nich je i jejich význam podceňován), a také to, že se ve velké míře objevovalo toto hynutí v lesích soukromých vlastníků, často v izolovaných porostech uprostřed zemědělské krajiny (např. stření Čechy) nebo ve skupinách vtroušených v porostech jiných dřevin.

Hlavní příčinou odumírání bylo dlouhodobé sucho a s tím spojený pokles hladiny spodní vody. Kořenový systém borovice není schopen využít ojedinělé slabé srážky (na rozdíl od smrku) a při poklesu hladiny spodní vody nejsou kořeny zásobeny strom vodou. Následně se na oslabených a odumírajících borovicích objevily houbové patogeny - především Sphaeropsis sapinea a Cenangium ferruginosum, které odumírání chřadnoucích borovic urychlily. Současně se na řadě stromů objevil i podkorní hmyz, nejčastěji lýkožrout vrcholkový - Ips acuminatus, lýkohub menší - Tomicus minor a krasec borový - Phaenops cyanea, který rovněž urychloval odumírání oslabených stromů, příp. byl i hlavní příčinou odumření napadených stromů (i když oslabených).

Jedle

Jedle je v současné době značně preferovanou dřevinou, která by měla nahradit smrky na rozsáhlých kalamitních holinách. Vychází se zejména z toho, že přirozené zastoupení jedle bylo cca 14 % (v současné době přibližně 1 %). Zvýšení zastoupení této dřeviny v našich lesích je jistě krokem správným směrem, ale ani ta není bez problémů.

Za prvé jde o skutečnost, že jedle je v mládí stínomilná dřevina, jejíž vysazování na rozsáhlé, osluněné kalamitní holiny vede k nízké ujímavosti, čehož jsme na řadě lokalit byli v minulých letech svědky (v některých případech byla mortalita ve výsadbách i 100%).

Za druhé je nutné si uvědomit, že i jedle má své škůdce, i když často jen s lokálním a časovým omezením (např. korovnice kavkazská - Dreyfusia nordmannianae). Nelze také zapomenout na 80. léta minulého století, kdy z dosud ne zcela objasněných důvodů se jedle nezmlazovaly a chřadly a odumíraly, a to bez ohledu na věk nebo stanoviště. Za příčinu chřadnutí a odumírání byly uváděny např. znečištění ovzduší, změna půdních vlastností, poškození biotickými škodlivými činiteli - savým a podkorním hmyzem nebo houbovými patogeny. V současnosti se jedle velice dobře zmlazuje a odrůstá, ale i zde se může situace opakovat.

Modřín

Další významnou dřevinou je modřín, i když je v některých kruzích považován za nepůvodní dřevinu a jeho uplatnění v lesních porostech podléhá jistým omezením. I tato dřevina měla v nedávné minulosti své problémy, například na přelomu 80. a 90 let.

V tyčkovinách a tyčovinách dominovalo poškození václavkou smrkovou - Armillaria ostoye a následným napadením lýkožroutem modřínovým - Ips cembrae. Dalším potvrzeným houbovým patogenem v těchto porostech byla Lachnellula willkommii, která byla spojována i s chřadnutím dospělých modřínů.

Listnaté dřeviny

V současné době je stále větší tlak na zvýšení podílu listnatých dřevin v našich lesích. Nyní jsou dominantními listnáči v našich lesích duby a buky, a to po 7 %.

Duby

V dubových porostech byl v minulosti považován za nejvýznamnějšího škůdce listožravý hmyz, konkrétně to byly housenky několika druhů motýlů (obaleč dubový - Tortrix viridana, píďalka podzimní - Operophtera brummata, píďalka zhoubná - Erannis defoliaria, v teplejších lokalitách pak bekyně velkohlavá - Lymantria dispar a další). Díky dobrým regeneračním schopnostem dubů a obecně většinou i poklesu populační hustoty těchto škůdců nejsou v současné době tito škůdci ohrožením dubových porostů. Z tohoto pohledu jsou ve vhodných podmínkách perspektivní dřevinou. Svým způsobem mohou být ve výsadbách (nejen dubových, ale i borových) chrousti rodu Melolontha limitujícím faktorem pro zalesnění a zajištění. Žíry dospělců, obdobně jako v případě žíru housenek motýlů, duby díky svým regeneračním schopnostem neohrožují.

Opět nelze pominout hromadné odumírání dubových porostů s tracheomykózními příznaky, které postihlo v různé intenzitě dubové porosty střední Evropy. Mělo jednak akutní průběh, jednak chronický. Příčinou bylo zpočátku považováno napadení stromů houbou Ophiostoma. Později se však objevily i jiné hypotézy, jako např. úbytek mykorrhizních hub; zde však vyvstala otázka, co je příčinou a co důsledkem. Ani dub však nemusí být tedy za určitých podmínek „neohroženou“ dřevinou.

Buky

Bukové porosty jsou v současné době zřejmě nejstabilnější dřevinou s minimem škůdců. Ovšem stejně jako u jedle jde o stínomilnou dřevinu, takže ujímavost na rozsáhlých osluněných kalamitních holinách je snížena.

V mladších porostech se na Slovensku v nedávné době objevilo poškozování mladých bukových porostů houbami Neonectria a Nectria (rážovky), které vedlo i k odumírání napadených porostů. U starších buků způsobuje T-chorobu a u mýtných buků je časté nepravé jádro; obojí snižuje ekonomickou efektivitu pěstování buků. Na Slovensku se lokálně objevilo i větší napadení dospělých buků kůrovcem Taphrorychus bicolor. U nás se zatím v takovéto míře na bucích neobjevil.

Jasan

Jasan byl v určité době v některých oblastech považován za nežádoucí dřevinu, která konkurovala ostatním dřevinám. Ovšem na suťových lokalitách, v lužních lesích nebo v břehových porostech je její význam velmi podstatný.

V posledních několika letech však dochází k postupnému chřadnutí a odumírání (nejčastěji během 2–3 let) jasanových porostů, a to bez ohledu na stanoviště nebo věk. Příčinou je houba Hymenoscyphus pseudoalbidus, známější pod jménem Chalara fraxinea (anamorfní stádium). Panují obavy o udržení této dřeviny v našich lesích, a to nejen kvůli rychlosti šíření tohoto patogena, ale i s ohledem, že dosud není známá možnost efektivní obrany, s výjimkou včasného odstranění chřadnoucích jedinců, aby se omezilo dalšímu šíření.

Olše

Olše je významná většinou pouze jako břehová dřevina, kde svým kořenovým systémem zpevňuje břehy.

K první vlně odumírání došlo v 90. letech minulého století. Příčina nebyla uspokojivě objasněna. K druhé vlně došlo v poslední dekádě. Příčinou je plíseň olšová - Phytophthora alni. Napadené stromy během několika let hynou, záleží však na věku dřeviny a intenzitě napadení. I zde je jedinou možností obrany včasné odstraňování napadených jedinců.

Bříza

V posledních letech i břízy chřadnou a odumírají. Příčina není zatím uspokojivě vysvětlena, ale jde zřejmě o důsledky sucha.

Jilmy

Jilmy již z našich lesů prakticky vymizely, a to již na přelomu 20. a 30. let minulého století. V současné době jsou dospělé jilmy více méně „raritou“ a mladé jilmy odumírají nejčastěji v druhém desetiletí svého věku (naštěstí dobře fruktifikují i v tomto mladém věku, a tak se mladí jedinci stále vyskytují).

Příčinou této pandemie je grafióza jilmů, způsobovaná houbovými patogeny Ophiostoma ulmi, resp. Ophiostoma novo-ulmi. Tyto houby ucpávají vodivá pletiva stromu. Přenašečem této choroby je několik druhů kůrovců z rodu bělokaz - Scolytus spp. I zde jsou metody obrany zcela mizivé. Svého času se propagovalo posílení vitality, zejména přípravky na bázi bóru, ovšem bez většího efektu.

Závěry

Změna druhové skladby našich lesů je jistě cesta správným směrem. Je to ovšem dlouhodobá záležitost, která nesmí podléhat emocím, ale musí být založena na odborných znalostech. Musí být respektovány stanovištní podmínky jednotlivých dřevin a jejich ekologické nároky. Nesmí se ani zapomínat na ekonomické aspekty a práva vlastníků lesa rozhodovat o svém majetku.

Nelze pominout ani skutečnost, že každá dřevina má své „škůdce“. Někteří jsou podceňováni, a to do jisté míry v příměru k zastoupení některých dřevin. Není jim většinou věnována dostatečná pozornost. Ovšem při zvýšení podílu některých dřevin v našich lesích se může jejich význam zvýšit. Kdyby bylo možné reálně posoudit podíl poškozených porostů vůči jejich zastoupení, byli bychom možná překvapeni.

Přitom význam jednotlivých biotických škodlivých činitelů je v souvislosti s globální klimatickou změnou do jisté míry „nevyzpytatelný“, dosud nevýznamné nebo málo významné druhy, ať regionálně nebo časově omezené, se mohou stát významnými pro další existenci jednotlivých dřevin, a to i s ohledem na jejich věk. Jistým mementem mohou být jilmy, které během krátké doby z naší krajiny téměř vymizely, a ano, po sto letech se je nepodařilo do našich lesů vrátit. Obdobně se mohou etablovat i někteří výše uvedení biotičtí činitelé, resp. se mohou objevit i noví nebo dosud nevýznamní škodliví biotičtí činitelé.

Významné je tedy, dle možností, pěstování smíšených porostů, kdy odumírání jedné dřeviny neohrozí zásadně celý porost.

Obr. 1: Důsledky kůrovcové kalamity ve smrkových lesích

Obr. 2: Mladé smrkové porosty napadené lýkožroutem smrkovým

Obr. 3: Chřadnoucí borové porosty

Příspěvek vznikl za podpory MZe v rámci činnosti Lesní ochranné služby.