Jakon a jeho pěstování v podmínkách České republiky

24. 03. 2021 Ing. Andrea Svobodová, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 12660x

Jakon (Smallanthus sonchifolius, dříve Polymnia sonchifolia nebo Polymnia edulis) je rostlina z čeledi pocházející z Jižní Ameriky, kde byla na území zahrnující dříve zaniklou říši Inků pěstována odedávna pro své sladké, křupavé a osvěžující hlízy. Do Evropy byl jakon přivezen teprve v polovině 19. století.

Po úspěšné introdukci ve Francii se jeho pěstování rozvíjelo v Itálii a později v Německu. Od konce II. světové války se na tuto plodinu téměř zapomnělo. Do ČR byla poprvé dovezena z Nového Zélandu v roce 1993, úspěšně byla aklimatizována a ukázalo se, že poskytuje dobré výnosy jak hlíz, tak nadzemní hmoty.

V současnosti se v Evropě jakon pěstuje nejvíce v Itálii a Německu. Pěstování je dále zaznamenáno zejména na Novém Zélandě, Austrálii, Japonsku a USA. V České republice se pěstováním jakonu začal zabývat pan Ing. Jan Frček, CSc. a za jeho vedení byly úspěšně vyšlechtěny dvě konzumní odrůdy: Graciella a Fiorella, které jsou vhodné pro pěstování v podmínkách mírného pásma. Obě odrůdy jsou dnes ve vlastnictví Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.

Biologická charakteristika

Jakon je dvouděložná rostlina řazena do třídy vyšší dvouděložné (Rosopsida) a čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). V Evropských podmínkách se jedná o jednoletou rostlinu, která za optimálních podmínek dorůstá až do výšky 2 m. Lodyha je pevná, dutá, čtyřhranná, větvená, hustě olistěná a porostlá velkými, vstřícně vyrůstajícími šípovitými listy. Na lodyze a listech se nacházejí drobné trychomy. Na vrcholech hlavních lodyh na sklonku vegetace vyrůstají v latách drobné, asi 3 cm velké úbory se žlutými až oranžovými květy, ve středu úboru jsou oboupohlavné trubkovité a po obvodě samičí jazykovité. Po opylení vznikají drobné, černé, většinou sterilní, asi 2 mm velké nažky, které se běžně v evropských podmínkách vůbec nevyvíjejí.

Rostliny tvoří dva druhy hlíz, krátké stonkové hlízky sloužící k vegetativními rozmnožování a ztloustlé, kořenové hlízy, pro které se jakon pěstuje.

Stonkové hlízky vyrůstají na bazální části stonku, jsou na povrchu světle červené až tmavě fialové a nejsou vhodné ke konzumaci, slouží pouze k rozmnožování; pohlavní rozmnožování jakon téměř ztratil. Každým rokem narůstají na objemu a mohou být před sázením rozděleny na několik části.

Kořenové hlízy jsou řepovitého či kulovitého tvaru, někdy jsou nepravidelně zkroucené, rostou ve svazku po pěti až dvaceti kusech a jedna váží od 0,2 do 0,5 kg. Čerstvé hlízy jsou načervenalé až šedohnědé a na vzduchu jejich tenká pokožka rychle tmavne. Pod touto slupkou je nejedlá kůra s pryskyřičnou příchutí a pod ní křehká, chutná a šťavnatá dužina bílé až krémově žluté barvy.

Chemické složení

Jakon je velmi bohatý na zdraví prospěšné látky (tab. 1). Významný je obsah fenolických sloučenin se silnými antioxidačními účinky. Hlavními fenolickými složkami jsou kyseliny chlorogenová a kávová. Nejbohatším zdrojem antioxidantů jsou stonkové hlízy a listy. Listy jakonu hromadí v sušině listů až 25 % bílkovin, lze je tedy využít jako hodnotné krmivo. Z listů jakonu byly dále izolovány melampolidy s protiplísňovými účinky. Hlízy jakonu obsahují velké množství vody (více než 70 % čerstvé hmoty), 70–80 % sušiny tvoří sacharidy, zvláště fruktany. Fruktooligosacharidy (FOS) obsažené v hlízách jakonu jsou inulinového typu a zvláště oligomery jsou známy svou schopností udržovat tlusté střevo v dobrém zdravotním stavu. Kromě obnovování střevní mikroflóry podporují FOS absorpci vápníku, snižují hladinu cholesterolu, posilují imunitní systém. Čerstvé hlízy obsahují i cenné vitamíny a minerály.

Tab. 1: Chemické složení kořenů jakonu

Pěstování jakonu

Výsadba jakonu probíhá ze stonkových hlíz známých jako kaudexy. Ty mají nepravidelný tvar s očky na povrchu a představují rozmnožovací část rostliny. Výsadba může probíhat přímo z kaudexů do vyhřáté půdy nebo mohou být kaudexy vysazeny do semenáčků. Výsadba ze semenáčků může urychlit růst rostlin. Přímá výsadba probíhá ručně do předem připravených hrůbků v polovině května. Rostlinky nebo kaudexy vysazujeme s roztečí 40–45 cm se sponem 75 cm mezi řádky.

Jakon je rostlina, která pro svůj růst potřebuje dobré vláhové podmínky, proto lze doporučit v rámci pěstování závlahu. Z pokusů, které byly založeny v BVO, konkrétně ve Výzkumné stanici Valečov (Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.) jasně vyplývá, že závlaha je více než důležitá při pěstování této plodiny. U pokusů byla použita kapková závlaha. Byly zvoleny dvě konzumní odrůdy jakonu Fiorella a Garciella. V pokusu došlo u zavlažované varianty navýšení výnosů o 182 % v průměru odrůd viz graf 1.

Dále byl založen pokus se stupňujícími se dávkami dusíkatého minerálního hnojení (tab. 2). Dusík byl zapraven do půdy těsně před výsadbou jakonu v dávkách 50; 100; 150 kg N/ha v dusíkatém minerálním hnojivu močovina (46 %). Založena byla zároveň i varianta bez dusíkatého hnojení (0 N). Z dosažených výsledků vyplývá, že výnos hlíz byl vyšší u variant hnojených dusíkem (graf 2). Nejvyšší výnosy byly na variantě s dávkou 150 kg N/ha. U odrůdy Graciella byl navýšen výnos o 33 % a u odrůdy Fiorella o 11 % oproti nehnojené variantě.

Sklizeň jakonu probíhá v říjnu. Hlízy je nutné ihned vhodně uskladnit, jinak vzhledem k jejich vysokému podílu vody dojde k seschnutí.

Tab. 2: Varianty dusíkatého hnojení

Graf 1: Vliv závlahy na výnos hlíz jakonu (t/ha)

Graf 2: Vliv dusíkatého hnojení na výnos hlíz jakonu (t/ha)

Skladování

Hlízy jakonu skladujeme nejlépe v chladících boxech optimálně při teplotě 4 °C. Při skladování je nutné brát ohled na vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat kolem 40 % vzdušné vlhkosti. Skladujeme buď volně ložené v přepravkách nebo optimálně v písku. Lze dobu skladování prodloužit vakuovým systémem, kdy se doba může prodloužit i o několik týdnů.

Pokus vznikl na základě institucionální podpory v rámci ,Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO) 2018–) 2022“ schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107. Název aktivity je „Pěstování a užití dalších hlíznatých plodin v podmínkách ČR“ s číslem MZE-RO1620.