Nové genomické techniky - příprava legislativy

01. 02. 2024 Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.; Univerzita Karlova Osivo a sadba Zobrazeno 407x

Jak spontánní evoluce živých organizmů, tak cílené lidské zásahy do ní, spočívají na dvou základních biologických procesech: genových změnách a genových přenosech. Ty první jsou mechanizmem daleko starším než ty druhé. Jejich různé varianty se postupně formovaly ještě daleko dříve, než se na světě vůbec nějaké „geny“ objevily. Až poté začala matka příroda cizelovat techniky genového přenosu. Nejprve se uplatnil ten nepotřebující rodič. Tedy transfer horizontální (HT), resp. laterální (LT). Až později onen vertikální, z rodičů na potomstvo. Přenos vlohy striktně zpřesňující a mimo jiné z hlediska užitečnosti pro daného jedince velmi prospěšný. Ale taky limitující možnosti cíleného šlechtění pro lidskou potřebu.

Podpořte rozvoj genetických technik podpisem petice zde.

První problém je základní - biologický. Příroda si v zájmu zachování úspěšných druhů vytvořila různé blokády jejich vzájemné křížitelnosti. Druhý problém je praktický - časový. Příroda s hybridizací a následnou selekcí nemá urgentně naspěch. Lidstvo pod tlakem všemožných dějů společenských i přírodních ale spěchá.

Věda nespala a již před pár desítkami let se jí zdařilo některé tyto blokády postupně překonat. Nejprve pomohla vrátit do lidských rukou techniky HT přenosu. Stvořila nejrůznější, tzv. geneticky modifikované organizmy (GM). Započala éra masivního komerčního využití těch rostlinných, zejména insekt rezistentních (IR) a později herbicid tolerantních (HT). Do vědy založené na důkazech se však téměř okamžitě začala mísit politika a ideologie. Takže mnohé státy, včetně celé Evropy, ještě dnes pěstování těchto plodin tvrdošíjně odmítají. Z důvodů všelijakých, zejména však ze skutečných či fiktivních obav z negativního účinku GM technik/plodin na zdraví nejen lidské, ale prostě celé Gai. Zcela opačné poznatky vědy její oponenty nepřesvědčují či spíše nezajímají. Pro některé významné farmářské skupiny, zejména „organické zemědělce“ je GM technologie nepřijatelná již z principu, v kontextu reklamy na „čisté“ potraviny, krmiva, suroviny.

Na druhé straně je samozřejmě celý zemědělský sektor trvale vystaven ohrožení přírodní i civilizační realitou konkurence všelikých škůdců, stresorů, patogenů, plevelů, klimatických změn atd. Jakou moderní alternativu kromě výše zmíněných GM, lze tedy šlechtitelům nabídnout?

Když tedy ne z oblasti modifikací genového přenosu, poskytujícího unikátní novošlechtěnce, proč ne ze stále bohatší kuchařky technik mutačních?

Nejprve odborná a postupně i laická veřejnost začala získávat poznatky o „precizní mutagenezi“ vedoucí k tvorbě organizmů „genově editovaných“. A v bruselském slovníku se postupně ustálil nový termín NGT - tedy nových genomických technik (pozn.: v původní podobě zní zkratka NBT, odvozeno od New Breeding Techniques). Zahrnuje více alternativ, některé jsou spíše oprášením dávno známých minoritních postupů (cis genoze), ale hlavně odsouvá do ústraní ty „nepřijatelné GM“. Oblast „přijatelných“ NGT1 nesmí obsahovat žádný alternativní genový přenos. Opět má být rozhodující nikoliv výsledek (produkt bezpečný/nebezpečný), ale postup, jak se k němu dospělo.

Ona věda založená na důkazech naštěstí před několika lety učinila zásadní pokrok, využívající poznatky mechanizmů, jimiž se některé bakterie brání virovým nákazám a světlo světa spatřila technika CRISPR, oceněná nakonec předloni Nobelovou cenou za chemii. A obecně označovaná jako genová editace (GE).

S trochou přehánění je možné konstatovat, že praktické genetice byl nabídnut nejpřevratnější nástroj od doby formulace zákonů J. G. Mendela, týkající se všech typů organizmů - a věd biologických i lékařských. Princip indukované mutageneze zůstal zachován, ale kamenný či bronzový skalpel dávného chirurga byl nahrazen laserovým. Což ovšem naprosto nepřesvědčilo o jeho užitečnosti a bezpečnosti chronické odpůrce molekulárních technik, hledajících důvody a mechanizmy, jak dotyčné NGT nadále uvěznit v rigidním rámci legislativy o GMO. A tak se už několik let dál vede třeba kampaň o „nepřirozenosti“ GE mutageneze oproti mutagennímu paleolitu pomocí radiace či klasických chemických mutagenů. A jsou raději financovány nákladné programy vývoje „molekulárních kitů“, schopných zjistit, jakou technikou byla ta zázračná rýže či mrkev vlastně mutovaná.

Navzdory tomu, že ono „crisprování“ je už běžnou součástí praktik pro vysokoškolské, ba středoškolské studenty. Navzdory tomu, že počet různých již komerčně pěstovaných „editantů“ jde dnes do desítek. Příklady lze snadno nalézt např. na našem domácím webu spolku Biotrin pod hlavičkou Knihovna NBT. Čtenář tam také najde mnohé informace o relevantních akcích na téma NBT námi konaných, včetně komentářů k mezinárodní konferenci, která se, v rámci končícího předsednictví ČR v Radě Evropy, konala ve dnech 28.–29. 11. 2022 v pražském Kongresovém centru pod názvem Evropean Agri-Food Sustainability and Inovation (více  na neviditelnypes.lidovky.cz a kompletní záznam na bezpecnostpotravin.cz).

Právě na této konferenci jsme měli mimo jiné možnost vyslechnout rozsáhlý komentář dr. Petry Jorasch (delegátka Euroseeds, zároveň též mluvčí EU pro témata aplikací molekulárních technik ve šlechtění rostlin) na téma, zda a kdy přijme Evropa novou, moderní legislativu, nakládání s GE organizmy upravující. Popravdě byl optimističtější, než jsem mnozí čekali. I s vědomím existence extrémních „ekologických“ požadavků Green Dealu a všech možných aktivit s ním souvisejících, předpokládala, že výměnný obchod priorit mezi soupeřícími stranami by mohl konečně vést k legislativnímu úspěchu v oblasti zemědělské genomiky. A tedy časově přijatelnému termínu jejich využití v tuzemské zemědělské praxi a následnému pěstování GE plodin i na našich polích.

Jaká je realita? To dnes lze, nikoliv překvapivě, odhadnout spíše ze skleněné koule. Porovnejme obsah jedné z nedávných (listopadových) „bruselských svodek“ s komentářem „nejmenovaného zdroje“.  To oficiální listopadové sdělení zní takto: „Ministři dále projednávali téma nových genomických technik. Některé členské státy včetně PT, FI, SE, DK, CZ, BG a EL zdůraznily, že podpora nových genomických technik typu 1 (NGT1) a jejich zavedení na trh by pomohla dosáhnout cílů Evropské zelené dohody a zlepšit podmínky a konkurenceschopnost zemědělců. Podle těchto zemí by se s NGT1 mělo zacházet jako s konvenčními produkty a produkty povolenými pro ekologické zemědělství. Naopak AT a DE požadovaly, aby se přísnější pravidla vztahovala na všechny NGT, podle těchto zemí by měly být dodržovány zásady předběžné opatrnosti.

Obecně se členské státy shodly na tom, že NGT1 by neměly být označovány podle pravidel GMO, nějakou formu označování ale podpořilo DE, AT a LT. CZ navrhlo označovat pouze osiva. Otázku patentovatelnosti je podle zemí potřeba ještě projednat, AT a CY výslovně požádaly, aby patenty NGT nebyly povoleny, aby nedošlo k narušení konkurenceschopnosti na trhu a k vytváření překážek pro malé a střední podniky. Členské státy se pokusí dosáhnout obecného přístupu Rady během prosincového zasedání.“

Co asi pak může čtenář říci o osobním sdělení z půlky prosince?: „…. závěr z bruselského jednání ještě není, ale vypadá to špatně. Teď jsou v předsednictví Španělé, kteří to tlačí, ale nedaří se jim to prosadit. Chybí jedna velká země s dostatečnou váhou hlasu (čili škoda brexitu). Teď se ještě hraje o PL, ale ti mají nesplnitelné požadavky, bez nich pro rozumnější legislativu hlasovat nebudou. Připravuje se předsednictví Maďarů, kteří stojí v čele anti-GMO fronty. Ti to pohřbí úplně. Takže jsme si asi dělali marné naděje.“

Znovu jsme proto ve fázi přípravy peticí a podpisových akcí. Za jednou z nich čerstvě stojí známá belgická vědecká osobnost, tedy gentský prof. Dirk Inzeé. Věru nezapře, že je žákem prof. Marca van Montague, objevitele plasmidových transgenních At vektorů (Agrobacterium tumefaciens). Obsahuje zásadní argumentaci odbornou (biologicko-ekologickou) akcentující zejména kritický časový faktor přípravy „climate resilient crops“, jejž konvenční šlechtění z řady důvodů nemůže splnit. Zdůrazňuje podporu těchto technik rychle stoupajícím počtem evropských farmářů, včetně těch „organických“. Vyčísluje pravděpodobné ekonomické ztráty evropského agrosektoru, pokud toto nesmyslné moratorium bude trvat - odhadem 300 mld. Euro ročně. A kromě jiného se obrací s žádostí o podporu petice co největším počtem signatářů.

Podpořte rozvoj genetických technik podpisem petice zde.

Výzva k podpoře vědeckého pokroku v oblasti nových genomických technik v Evropském parlamentu

(Volný překlad z anglického originálu)

Vážení poslanci Evropského parlamentu,

v době klimatické krize, ztráty biodiverzity a obnovené nejistoty ohledně potravinové bezpečnosti je nezbytný vědecký přístup založený na důkazech. Nyní, více než kdy jindy, je zapotřebí překonat ideologii a dogma. Proto se k vám, vážení poslanci, obracíme s naléhavou výzvou k pečlivému zvážení přijetí nových genomických technik (NGT) ve vašich nadcházejících parlamentních rozhodnutích.

Jako občané, kteří věří v sílu vědy ke zlepšení našich životů a vztahu k planetě, vás prosíme, abyste hlasovali ve prospěch NGT a sladili svá rozhodnutí s pokrokem ve vědeckém poznání. Konvenční šlechtění plodin odolných vůči klimatickým změnám (křížením určitých znaků, následným výběrem a zpětným křížením za účelem odstranění nežádoucích znaků) je příliš časově náročné. Trvá roky, spíše desetiletí. V době klimatických změn však tento čas nemáme.

Existuje mnoho plodin (například ovocné stromy, vinná réva, brambory), které se vzhledem ke svým specifickým genetickým vlastnostem velmi obtížně šlechtí konvenčními způsoby. A právě tyto plodiny vyžadují časté použití pesticidů, a NGT mohou tuto situaci zlepšit. NGT pomáhají zvyšovat odolnost plodin vůči škodlivým činitelům přesnými a cílenými úpravami genetického kódu, což umožní snížení množství použitých pesticidů při zachování kvality a množství výnosu. Není překvapením, že mnozí evropští zemědělci, včetně rostoucího počtu ekologických producentů, jsou zastánci NGT.

To je důvodem, proč je třeba umožnit šlechtitelům použití těchto cílených a rychlých metod šlechtění. Návrh zákona o regulaci zařízení NGT je proto důležitým krokem, který podporuje s ohledem na naši misi posílit environmentální udržitelnost v potravinářství, zemědělství a energetice. Odpovědné využívání NGT, které by se mohlo uvolnit změnou legislativy, může významně přispět k našemu společnému úsilí o odolnější plodiny, ekologičtější produkci a vyšší potravinovou bezpečnost.

NGT jsou obrovským příslibem pro udržitelné zemědělství, zlepšení potravinové bezpečnosti a inovativních lékařských řešení. Tyto příležitosti mohou přinést nová pracovní místa a větší ekonomickou prosperitu. Nedávná zpráva ukázala, že odmítnutí povolení NGT by mohlo stát evropskou ekonomiku 300 miliard EUR ročně ve „ztracených přínosech“ napříč několika odvětvími. To je cena za odmítnutí vědeckého pokroku.

My, níže podepsaní, vás vyzýváme k aktivní komunikaci se zemědělci a skutečnými odborníky, nikoli s reaktivními lobbisty proti vědě, působícími v bruselské bublině. Žádáme vás, abyste zvážili jednoznačné vědecké důkazy podporujících NGT a učinili rozhodnutí, která budou v souladu s nejlepšími zájmy EU a jejích občanů. Vaše podpora NGT posílí nejen inovace, ale také postaví EU do pozice lídra v oblasti odpovědné a na důkazech založené tvorbě politiky po celém světě. Například lídři v Africe pozorně sledují vaše rozhodnutí, stejně tak i afričtí vědci, kteří mají k dispozici NGT pro klimaticky odolný maniok, banány, kukuřici a další plodiny.

Oceňujeme, že této záležitosti věnujete pozornost a věříme, že s vaší podporou může Evropský parlament odmítnout tmářské vyvolávání strachu z vědy a místo toho se posouvat k prosperitě a pokroku.

Podpořte petici jejím podpisem zde.

Petici podporuje více než 300 předních vědců z celého světa a další přibývají:

• Sir Richard John Roberts, laureát Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu
• Steven Pinker, Harvard University
• Ian Robert Henderson, University of Cambridge
• Murray Ross Grant, University of Warwick
• Alfons Balmann, Leibniz Institute of Agricultural Development in Transition Economies (IAMO)
• Dr Goetz Hensel, Heinrich Heine University
• Bartosz Bartkowski, Helmholtz-Centre for Environmental Research – UFZ, Leipzig
• Andreas P.M. Weber, Heinrich Heine University
• Peter Breunig, Weihenstephan-Triesdorf School of Applied Sciences
• Appolinaire Djikeng, International Livestock Research Institute
• Jonathan Dallas George Jones, Sainsbury Lab, Norwich
• Daniel Wefers, Martin Luther University Halle-Wittenberg
• Geert De Jaeger, Ghent University
• a více než 300 dalších (seznam).

Podpořte petici jejím podpisem zde.