Výsledky hodnocení odrůd a jejich směsí u řepky ozimé v sezoně 2019/20

22. 07. 2021 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 2062x

Výnosy řepky v ČR i SR za poslední roky běžně překračují třítunové výnosy (tab. 1), pokud zrovna nepřijdou extrémně vysoké teploty koncem června, jako v roce 2019. Horko a sucho pak vše spálí, sníží výnos a hlavně olejnatost. Řepka je i přes pokles ploch (meziročně ČR o cca 20 tis. ha a SR o 8 tis. ha) stále ekonomicky zajímavou plodinou.

Vlivy na plochu pěstování

Pokles ploch je patrný nejen v ČR, SR, ale i u většiny zemí EU. Nižší osevy lze vysvětlit především řadou legislativních omezení (zákazy neonikotinoidních mořidel a účinných látek především insekticidů a fungicidů, stanovené limity živin, omezování použití některých hnojiv, zákaz desikace apod.) ať už na úrovni EU, či členských států. Situaci zhoršují i dovozy metylesteru z palmy a sóji. K tomu, když se přidají i teplotní a srážkové výkyvy a stále narůstající problémy s některými plevely, škůdci a chorobami, je pokles ploch řepky zcela logický, i když chybný. U nás je vše ještě umocněno nepravdivými a zkreslenými informacemi o řepce z médií, které zásadně ovlivňují názory a myšlení široké veřejnosti. Neměli bychom však podléhat „módním“ trendům poklesu řepkových ploch, ale naopak stabilizovat a ještě lépe zvyšovat osevy. Řepka je náročnou plodinou, o kterou musíme pečovat 11 měsíců a někdy i více, ale má významné a nezastupitelné místo v osevních sledech, dodává organickou hmotu do půdy, po většinu vegetace zabraňuje erozi a vyplavování živin a má i estetický význam v naší krajině. A cenové vyhlídky pro letošní sklizeň jsou velmi optimistické.

Odrůdová skladba

Podstatný podíl na dobrých výnosech posledních let má také zlepšující se odrůdová skladba. Na jedné straně pěstujeme stále výkonnější odrůdy se stále dokonalejší agrotechnikou a na straně druhé se politickými omezeními a zákazy, bohužel zase dostáváme o krůček zpět. Obměna odrůd je rychlá a kromě výnosných a olejnatých odrůd, máme na trhu také odrůdy s nepukavými šešulemi, clearfield odrůdy, materiály odolné či tolerantní k chorobám, především na fomu, plasmodiophoru a virózy. Mluví se i o odolnosti vůči verticiliu a dalších. Bohužel bez jasných výsledků je zatím získání odolnosti či tolerance ke škůdcům. Tam si i nadále musíme vystačit se stále se zužujícím počtem povolených insekticidů.

Zajímavým a do budoucna perspektivním směrem je šlechtění odrůd na jinou kvalitu oleje (např. vyšší podíl kyseliny olejové a pod). Částečný pokus o separátní výkup takových odrůd (např. Sidney) již probíhá, ale zatím se jedná o omezená množství. Stejně tak jako odrůdy „E0“ s vyšším podílem kyseliny erukové a nízkým obsahem GSL. Stále máme dvě „E0“ odrůdy z opavského šlechtění registrované u nás (Oáza a Optimian). Kyselina eruková sice není vhodná pro potravinářské využití, ale může se využít pro výrobu maziv, detergentů a bioplastů.

Počet registrovaných odrůd řepky olejné v EU dosahuje bezmála 1 300. Z toho jasně dominují ozimé formy (1 005). Jarní řepky máme v EU povoleno pouze 288 odrůd. V ČR je ze 115 odrůd povolených odrůd celkem jasná převaha ozimé formy (108). Na Slovensku je ze 180 registrovaných odrůd 167 ozimých.

Tab. 1: Sklizňové údaje u řepky ozimé ČR a SR (2018–2021)

Odrůdové pokusy a jejich zaměření

Od sezony 2002/03 zakládáme každoročně řadu poloprovozních odrůdových pokusů. Začínali jsme s deseti odrůdami. Každá parcela s odrůdou měla uprostřed uličku. Ta oddělovala dvě pěstitelské technologie lišící se úrovní vstupů. Mohli jsme tak vybírat odrůdy vhodné do standardních či intenzivních technologií. Řadu let jsme sledovali výskyty hlízenky v porostech a odebírali opadlé korunní plátky, abychom mohli tuto chorobu lépe diagnostikovat. V pokusech s Tématickými řepkami od roku 2011/12 jsme porovnávali polotrpaslíky a tradiční odrůdy. Vybírali jsme také odrůdy vhodné pro pozdní setí, sledovali odlišné výsevky v reakci na podzimní hnojení dusíkem a v neposlední řadě pomocí různých přípravků časně z jara aplikovaných, jsme se snažili snížit napadení kořenů a kořenového krčku houbovými chorobami.

Poloprovozní pokusy 2019/20 -  odrůdy a směsi odrůd

V sezoně 2019/20 jsme na dvou lokalitách (Koloveč - okr. Domažlice a Velké Hoštice - okr. Opava) založili klasické odrůdové pokusy s 24 odrůdami. Na zbývajících sedmi místech (Hrotovice o. Třebíč, Humburky o. Hradec Králové, Chrášťany o. Rakovník, Kelč o. Vsetín, Litice - okr. Plzeň-město, Nové Město na Moravě - okr. Žďár n. Sázavou, Petrovice - okr. Benešov) jsme kromě běžných odrůd zaseli i jejich směsi. Vždy se jednalo o směs dvou odrůd od jedné osivářské společnosti. Celkem jsme zaseli 18 odrůd a 9 směsí. V obou pokusech byla navíc vyseta česká odrůda Corzar nemořená a mořená stimulátorem AG 070 Seed.

Myšlenka směsí vycházela jednak z praktických, velmi dobrých výsledků, které agronomové získali po smíchání všech zbytků odrůd, a také od společnosti Pioneer/Corteva, která začala s doporučením smíchat polotrpasličí a tradiční odrůdu řepky. Směsi odrůd mají i své logické opodstatnění ve větší odolnosti a plasticitě porostů. Pokud by jedna komponenta byla více poškozena zimním či jarním mrazem, chorobami, možná i škůdci, tak druhá komponenta může tyto škody kompenzovat. U směsí polotrpaslíků a tradičních odrůd se využívá větší plodné patro a celkově lepší architektura porostu. Problémem směsí může být nedostupnost jedné z odrůd (vyprodaná či je stažena z trhu). Což vzhledem k rychlé obměně odrůd je velmi pravděpodobné.

Výsledky odrůd

Výsledky dvou odrůdových poloprovozních pokusů v ČR ročníku 2019/20 (Koloveč a Velké Hoštice) jsou uvedeny v grafu 1. Nejvyšší výnos dosáhla v průměru odrůda Artemis (4,76 t/ha) následují Espri CS a LG Ambasador (shodně 4,74 t/ha). V Kolovči na Domažlicku se nejlépe dařilo odrůdám PT271, LG Ambasador a Memori CS. Od Kolovče cca 500 km směrem na východ ve Velkých Hošticích na Opavsku zvítězila odrůda Artemis následovaná odrůdami Kwark a PT275. V pokusech byla vyseta odrůda Corzar ve dvou variantách: mořená jen fungicidem (standard) a mořená fungicidem a k tomu stimulátorem AG 070. V Kolovči vyšla výnosově lépe varianta se stimulátorem AG 070 (o 0,34 t/ha), ale ve Velkých Hošticích tomu bylo naopak (-0,10 t/ha).

V sezoně 2018/19 se nejlepší odrůdou s průměrným výnosem 4,57 t/ha stal hybrid LG Architect od společnosti Limagrain. Druhá příčka patřila odrůdě Temptation od Rapoolu (4,51 t/ha) a následovaly DK Exotter (4,48 t/ha) od Dekalbu/Bayeru, RGT Trezzor (4,45 t/ha) od VP Agra, ES Imperio od Agrofinalu a DK Exlibris od Dekalbu/Bayer (shodně 4,39 t/ha).

V ročníku 2017/18 nejlépe vyšla trojice odrůd ES Cesario, Umberto KWS a Marc KWS. A v ročníku 2016/17 se nejlépe vedlo odrůdám: DK Exception, DK Expansion a Atora.

Graf 1: Výnos semen (t/ha) na lokalitách Koloveč a Velké Hoštice v ročníku 2019/20

Graf 2: Porovnání výnosu semen (%) u odrůd a jejich směsí na jednotlivých lokalitách v ročníku 2019/20

Výsledky odrůd a jejich směsí

Průměrné výsledky odrůdových pokusů a jejich směsí jsou uvedeny v tabulce 2. Čtyři nejlepší příčky obsadily sólo odrůdy: DK Exotter (4,73 t/ha), Umberto KWS (4,72 t/ha), Duke (4,70 t/ha) a Miami (4,66 t/ha). Teprve na pátém místě se umístila nejlepší směs (Umberto KWS a Marc KWS) s výnosem 4,65 t/ha. Na některých lokalitách se však směsem dařilo více. V Hrotovicích se na předních místech umístily právě směsi: LG Architect/LG Ambasador (4,94 t/ha), Addition/Miami (4,86 t/ha), Umberto KWS/Marc KWS (4,81 t/ha). Na jiných lokalitách se směsi také neztratily: Humburky směs ES Imperio/ES Navigo (5,31 t/ha, 2. místo), Chrášťany směs Temptation/Duke (4,81 t/ha, 2. místo), Kelč směs DK Exotter/DK Expansion (4,51 t/ha, 2. místo), Litice směs Temptation/Duke (4,76 t/ha, 3. místo). Pouze v Novém Městě na Moravě a Petrovicích nebyly směsi mezi třemi nejlepšími.

Nejlépe směsi odrůdy vyšly po zprůměrování v Kelči (+4 %), Chrášťanech (+3 %) a Hrotovicích (+2 %). Naopak směsi mírně propadly v Humburkách (-2 %) a v Petrovicích (-1 %). Celkově vychází průměrný výnos u směsí na 4,48 t/ha a u sólo odrůd na 4,43 t/ha. Rozdíl ve výnosu činí tedy 50 kg /ha tj. 1 % ve prospěch směsí (graf 2).

Tab. 2: Výnos odrůd a směsí odrůd (t/ha) na jednotlivých lokalitách a celkové pořadí v ročníku 2019/20

Vliv úpravy osiva

Při porovnání různé úpravy osiva u odrůdy Corzar, vychází v průměru o 20 kg/ha lépe Corzar přimořený stimulátorem AG 070. Rozdíly na jednotlivých lokalitách byly velké a často protichůdné. Zatímco v Kelči a Novém Městě na Moravě moření AG 070 přispělo k navýšení výnosu o 0,91 t/ha resp. 0,18 t/ha, naopak moření propadlo v Petrovicích (-0,41 t/ha), Hrotovicích a Chrašťanech (shodně -0,27 t/ha). Vzhledem k minimálním nákladům na moření stimulátorem AG 070, lze i přes mnohdy rozporuplné výsledky, toto ošetření osiva doporučit. Lepší výsledky jsme dosáhly za vláhově optimálních podmínek nebo za sucha.

K dispozici je i řada jiných stimulátorů, které podporují počáteční růst a zvyšují výnos. Zkoušeli jsme Raykat Start, Fertigrain Start a nově i LumiBio Kelta.

Olejnatost semen je stále aktuální

Poslední roky se potýkáme s nižší olejnatostí. Ve sklizňovém roce 2018/19 se jednalo o plošný pokles obsahu oleje v důsledku extrémně teplého a slunného konce června. V poloprovozech nám průměrná olejnatost meziročně klesla z 43,8 % (2017/18) na 42,5 % (2018/19) tj. o 1,3 % a v maloparcelkách dokonce o 4 %, z 44,2 % (2017/18) na 40,2 % (2018/19). V sezoně 2019/20 se nižší obsah oleje týkal zpravidla prvně sklízených porostů řepky a vybraných lokalit.

Obsah oleje v řepkovém semeni je založen především geneticky. Z dalších faktorů olejnatost ovlivňují ročník a pěstitelské oblasti. V chladných letech a ve vyšších a chladnějších lokalitách je dosahováno vždy vyšší olejnatosti. Rozhoduje i komplex agrotechniky, především vyrovnaná výživa se zaměřením na síru.

Výběrem olejnatější odrůdy můžeme obsah oleje nejvíce zvýšit, protože počasí ani lokalitu neovlivníme a agrotechnická opatření mají poměrně malý vliv. V ročníku 2018/19 se olejnatost odrůd v poloprovozech pohybovala od 41,1 % do 44,3 %. Nejvyšší olejnatosti dosáhly odrůdy od Rapoolu (Dominator a Temptation) a BASF (INV 1066). Velmi dobře vyšel i polotrpaslík PX131 od společnosti Pioneer/Corteva a RGT Trezzor od VP Agro, jak je uvedeno v tabulce 3.

Zatímco v sezoně 2018/19 se průměrná olejnatost v pokusech pohybovala na úrovni 42,5 %, tak v roce 2019/20 to bylo výrazně více 44,1 % (od 42,0 do 46,3 %); resp. v Kolovči 43,1 % (od 40,2 do 45,3 %). Nejlépe si vedla odrůda Duke a směs Temptation/Duke (shodně 46,3 %), následovaly PX131 (45,8 %), Temptation (45,5 %) a směs PX131/PT271 (44,9 %). V Kolovči nejlépe vyšel LG Architect (45,3 %), Aganos (44,8 %), Atora (44,6 %), Artemis (44,6 %) a Marc KWS (44,1 %).

Tab. 3: Olejnatost (% v suš.) deseti nejlepších odrůd ozimé řepky v ročnících 2018/19 a 2019/20

Doporučení

Odrůd řepky je k dispozici velké množství a orientace mezi nimi může být nepřehledná. Základem pro osev by měly být prověřené odrůdy a k tomu každoročně třetinu výměry ponechat na odzkoušení novinek.

Při rozhodování doporučujeme využít výsledky místních odrůdových pokusů, které nejlépe reflektují jaké odrůdy jsou pro vaše podmínky nejvhodnější. V oblastech suchých a teplých, s rizikem nízkého obsahu oleje, je nutné při výběru odrůd zohlednit i tento kvalitativní ukazatel.

Výsledky hodnocení odrůd je potřeba sledovat po více let. Jen tak se ukáže stabilita jejich výnosu. Výběr odrůd je ovlivněn i prodejní sílou osivářských společností, doporučením vlivových agronomů, publikacemi a výsledky odrůdových pokusů.

S každou odrůdou lze dosáhnout dobrých výnosů, jen musí být zasetá. Nesnižujte osevní plochy řepky.

V praxi nejlépe vycházejí směsi z odrůdových pokusů

Polní den - Velké Hoštice v roce 2018

Letošní chladné jaro řepkám prospívá, jsou silné a navětvené (duben 2021)

Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.; Agrada, s.r.o.
Doc. Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre
foto: D. Bečka