Význam podzimního herbicidního ošetření ozimých obilnin - výsledky srovnávacích pokusů

04. 10. 2023 Prof. Ing. Miroslav Jursík Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1007x

Přestože je v současnosti do obilnin registrováno široké spektrum herbicidů s různými mechanizmy účinku, dochází k postupným restrikcím účinných látek, což může v budoucnu způsobovat pěstitelům velmi výrazné komplikace s regulací některých plevelů, zejména v sušších oblastech nebo na podnicích, které uplatňují minimalizační technologie zpracování půdy a zaměřují se především na pěstování ozimých plodin.

Termín herbicidního ošetření

Většina pěstitelů ozimých obilnin ošetřuje své porosty na podzim, kdy jsou obvykle vhodné vláhové podmínky pro účinnost půdních herbicidů, přičemž obvykle jsou takovéto zásahy proti plevelům velmi účinné. V případě restrikcí těchto herbicidů, které se v nejbližších letech očekávají, může být účinnost podzimního herbicidního ošetření výrazně snížena, zejména na plevele vzcházející z větších hloubek (svízel přítula, zemědým lékařský). V aridnějších oblastech však mohou půdní herbicidy aplikované na podzim selhávat i na další plevelné druhy.

Jarní herbicidní ošetření ozimých obilnin se jako základní způsob regulace plevelů v současnosti používá spíše výjimečně, zejména v situacích, kdy se nepodaří ozimou pšenici včas zaset (např. loňský rok), v případě extrémně suchého počasí v průběhu podzimu nebo pokud se při předseťovém zpracování půdy na povrchu půdy vytvoří velké hroudy, či velké množství organických zbytků. Častěji je tento aplikační termín využíván k cílenému dočištění některých plevelů, které nebyly nebo nemohly být, na podzim dostatečně zasaženy. Jde především o vytrvalé plevele (pcháč rolní, pýr plazivý), ale čím dál častěji také sveřepy, které jsou v ČR dnes již prakticky plošně rozšířeny, i když intenzita jejich výskytu je prozatím na oraných pozemcích akceptovatelná.

Srovnávací herbicidní pokusy

V pěstitelském roce 2021/22 proběhly na dvou lokalitách (Praha a Hořice na Vysočině) dva identické srovnávací herbicidní pokusy v ozimé pšenici. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost běžně používaných herbicidů v různých půdních a povětrnostních podmínkách. Volba herbicidů a jejich dávek byla ponechána na doporučení zadavatelů jednotlivých variant (tab. 1).

Na obou pokusných pozemcích se vyskytoval a byl hodnocen svízel přítula, heřmánkovec nevonný, chundelka metlice a violka rolní. Kromě toho byl v Praze hodnocen také mák vlčí, kakost maličký a rozrazil perský (obr. 1). V Hořicích byl navíc hodnocen ptačinec prostřední (obr. 2).

Pokus v Praze byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 250 mmol⁺/kg), zatímco na vysočině byl pokus na lehčí hnědé půdě s nižší sorpční schopností (KVK 104 mmol⁺/kg).

Podzimní ošetření bylo provedeno na vzcházející plevele (7. resp. 19. října 2021), kdy pšenice měla vyvinuté dva listy. První jarní ošetření bylo provedeno po obnově vegetace (24. března, resp. 12. dubna 2022) na počátku prodlužovacího růstu plevelů. Druhé jarní ošetření bylo (pouze jedna varianta) bylo provedeno s desetidenním odstupem.

Obr. 1: Plevelné spektrum na pozemku v Praze (červen 2022)

Obr. 2: Plevelné spektrum na pozemku v Hořicích (Vysočina) při posledním hodnocení (červen 2022)

Tab. 1: Testované herbicidní varianty

Vliv počasí na účinnost podzimního herbicidního ošetření

Účinnost většiny herbicidů určených k podzimnímu ošetření ozimých obilnin je velmi významně ovlivněna vláhovými podmínkami při a několik týdnů po aplikaci. Říjnové srážky jsou v posledních letech v ČR obvykle nadnormální, přičemž nižší teploty a kratší den obvykle zpomalují vysychání půdy, což má pozitivní vliv na účinnost půdních herbicidů. K výraznějšímu selhání účinnosti podzimního herbicidního ošetření většinou dochází při velmi časném setí (ječmen) nebo v aridnějších oblastech.

Také ve výše popsaných srovnávacích pokusech byla pozorována velmi vysoká účinnost většiny testovaných podzimních herbicidů na většinu sledovaných plevelů. Mezi testovanými herbicidními variantami nebyly nalezeny průkazné rozdíly v účinnosti na mák vlčí, violku rolní, kakost maličký, rozrazil perský a ptačinec prostřední. Nejnižší účinnost byla zaznamenána na svízel přítulu, zejména na lokalitě s těžší půdou (Praha), kde účinnost žádného testovaného herbicidů nedosahovala 100 % (graf 1). Nejvyšší účinnost (97–100 % na obou lokalitách) vykázal herbicid Boxer (testován v kombinaci s herbicidem Triviza) a tank-mix (TM) kombinace Juventus + Kantor. Dobrou účinnost (přes 90 % na obou lokalitách) vykázaly herbicidy Bacara Trio, Bizon, Battle Delta a TM kombinace Cougar Forte + Sekator a Pendolin + Adeto. Přestože většina testovaných podzimních herbicidních variant vykázala 100 % účinnost na heřmánkovec nevonný, účinnost některých variant na vysočině byla průkazně nižší (graf 2).

Vliv počasí na účinnost jarního herbicidního ošetření

Účinnost herbicidů používaných v ozimých obilninám na jaře je ovlivňována celou řadou povětrnostních faktorů. Velmi významně působí především teplota. Nízké teploty při aplikaci, či krátce po ni, mohou snižovat a zpomalovat působení mnoha herbicidů, především graminicidů a růstových herbicidů. Dalším důležitým faktorem ovlivňující účinnost herbicidního ošetření na jaře jsou vláhové podmínky. Za sucha obvykle plevele vytvářejí mohutnější bariéry na povrchu listů a zpomalují metabolizmus, což často vede k nižšímu příjmu herbicidu a snížení účinnosti. Kromě toho je třeba počítat s tím, že plevele v porostech založených během září mohou konkurenčně ovlivňovat plodinu již během listopadu, což se v konečném důsledku projeví snížením výnosu i v případě, že je jarní herbicidní ošetření účinné. Přerostlé plevele jsou navíc obvykle k herbicidům odolnější a zasažení širokého spektra plevelů jedním herbicidem je prakticky nemožné.

Také v našich pokusech nedokázal žádný z testovaných na jaře aplikovaných herbicidů či TM kombinací potlačit všechny sledované plevele. 100 % účinnost vykázaly všechny varianty pouze na heřmánkovec nevonný (graf 2). Velmi vysoké účinnosti bylo dosaženo také na chundelku metlici (graf 3), ptačinec prostřední (graf 5) a mák vlčí (graf 6).

Poměrně vysoké účinnosti bylo dosaženo také na svízel přítulu, a to zejména na Vysočině (graf 1).

Naopak na violku rolní (graf 4), rozrazil perský (graf 7) a kakost maličký (graf 8) byla účinnost většiny testovaných variant pod 90 %, přestože povětrnostní podmínky byly na jaře 2022 poměrně příznivé.

Graf 1: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na svízel přítulu na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v červnu 2022)

Graf 2: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na heřmánkovec nevonný na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v červnu 2022)

Graf 3: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na chundelku metlici na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v červnu 2022)

Graf 4: Rozsah účinnosti (udává tmavá část sloupce) testovaných herbicidních variant na violku rolní na dvou odlišných lokalitách (hodnoceno v květnu 2022)

Graf 5: Účinnost testovaných herbicidních variant na ptačinec prostřední na Vysočině (hodnoceno v květnu 2022)

Graf 6: Účinnost testovaných herbicidních variant na mák vlčí v Praze (hodnoceno v červnu 2022)

Graf 7: Účinnost testovaných herbicidních variant na rozrazil perský v Praze (hodnoceno v květnu 2022)

Graf 8: Účinnost testovaných herbicidních variant na kakost maličký v Praze (hodnoceno v květnu 2022)

Závěr

Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů potvrdily vysokou účinnost běžně používaných širokospektrálních herbicidů a TM kombinací na běžně se vyskytující ozimé plevele, a to zejména na lokalitě s lehčí půdou a dostatkem srážek.

V aridnějších oblastech může u některých herbicidů dojít k výraznějšímu selhání účinnosti, zejména na svízel přítulu, což často vede k nutnosti opravným herbicidních zásahů. V těchto situacích může být efektivním řešením podzimní ošetření herbicidem, který pokryje plevele, které jsou k herbicidům používaným na jaře odolné (violky, rozrazily) nebo konkurují obilnině již během podzimu (ptačinec prostřední, penízek rolní, hluchavky) a na jaře se pak porost dočistí pouze od plevelů, které mohou přerůstat obilninu (svízel přítula, heřmánky, máky, sveřepy apod.).

V případě absence jakéhokoliv zásahu proti plevelům na podzim, se nemusí podařit jarním herbicidním ošetřením zcela potlačit širší plevelné spektrum plevelů, zejména pak plevele spodního patra. Obilnina je také dlouho vystavena konkurenci plevelů, které mohou způsobit výrazné snížení výnosu, a to i v případě, že se podaří během dubna plevele z porostu zcela odstranit. Ponechání regulace plevelů zcela na jarní období tak lze doporučit pouze u porostů pšenice zakládaných po agrotechnické lhůtě (druhá polovina října).