Bázlivec kukuřičný - hmyzí škůdce kukuřice
23. 06. 2014 Škůdci Zobrazeno 9248x
Kukuřice setá se v posledních několika letech zařadila v České republice k plodinám, které svou osetou plochou dominují zemědělské krajině. Důvod je prostý. Kukuřice patří k plodinám, které se pěstují na zrno i píci, ale jejich výsledný produkt patří dnes také do oblasti energetiky, kdy kukuřičné siláže tvoří hlavní „potravu“ dnes hojně využívaných bioplynových stanic. Z hlediska ochrany je kukuřice méně náročná a pro zemědělce tak stojí především otázka, jak zvládnout účinně boj proti plevelům. V dnešní době je portfolio nabízených herbicidů tak široké, že lze dosáhnout spolehlivého účinku za každých podmínek.
Škůdci kukuřice
Hmyzí škůdci jsou oproti tomu většinou opomíjeni a mají tak velmi dobrý předpoklad pro nárůst jejich početnosti a významné projevení se jejich hospodářské škodlivosti. V souvislosti s kukuřicí byl v dřívějších dobách zmiňován pouze jeden hlavní škůdce - zavíječ kukuřičný.
Na počátku 21. století se k nám dostal i další, který se v kukuřici velmi rychle usadil a začalo jeho postupné rozšiřování a nárůstu početnosti i vlivem technologie pěstování kukuřice v několikaletých sledech po sobě. Jedná se o dalšího „amerického brouka“ - bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera LeConte).
U tohoto hmyzího škůdce způsobují hospodářské škody jak larvy (obr. 1), tak i dospělci (obr. 2). Larvy na kořenech v počátečních fázích vývoje kukuřice, dospělci pak v pozdějších fázích na listech (obr. 3), bliznách a následně i na vyvíjejících se palicích.
Obr. 1: Poškozené kořeny kukuřice |
Obr. 2: Dospělec bázlivce při žíru |
Obr. 3. Poškozené listy kukuřice žírem brouků |
Způsoby monitoringu bázlivce
Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice lze využít různé formy monitoringu pro zjištění jeho přítomnosti. Nejméně náročné se jeví vizuální pozorování dospělců na rostlinách, či půdní výkopky (většinou v měsíci červnu) na zjištění přítomnosti larev na kořenech. Dále lze využít nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL), či lepové desky žluté barvy.
Monitoring bázlivce v roce 2013
V minulém roce pokračoval na území jižní Moravy náš dlouhodobý monitoring výskytu bázlivce v porostech kukuřice. Sledování bylo prováděno ve dvou odlišných způsobech pěstování: kukuřice pěstovaná v osevním postupu a kukuřice pěstovaná v monokultuře. Ke sledování jsme použili feromonový lapák, který byl vyměněn na přelomu července a srpna. Celková doba monitoringu byla tak jako v předchozích letech od konce měsíce června do začátku září. Odpočty dospělců na lepových deskách byly prováděny cca v týdenním intervalu. Podrobněji jsme se zaměřili i na sledování poškození palic dospělci a na žír larev na kořenech kukuřice.
V roce 2013 bylo sledováno celkem 5 lokalit jižní Moravy a 1 z oblasti Vysočiny. Snažili jsme si zvolit lokality, kde je monitoring prováděn dlouhodobě a je tak možné sledovat vývoj zachycené populace a jejich způsobené škody v dlouhodobém horizontu. Instalace feromonových lapáků na jednotlivé lokality proběhla v termínu 27. 6., kromě lokality Domášov, kde byl lapák zavěšen do porostu až 15. 7.
První zaznamenaný jedinec byl zachycen v porovnání s předchozími lety pozorování velmi pozdě - až 18. 7. Důvod je prostý, velmi pozdní nástup jara na jižní Moravě, a také průběh povětrnostních podmínek, zejména v měsíci červenci, kdy byly vysoké teploty a celý měsíc bez srážek. Stejný jako v minulých letech byl první výskyt brouků bázlivce zaznamenán opět na nejjižnějším pozorovacím bodě v Dolních Dunajovicích v kukuřici pěstované v monokultuře. V dalším termínu již byli první bázlivci zaznamenáni na všech lokalitách (kromě lokality Domášov ležící na Vysočině) a to především ve velmi nízké početnosti.
V dalším termínu odběrů již bylo dle zachycených jedinců patrné, které lokality jsou s kukuřicí pěstovanou v osevních sledech a které jsou s kukuřicí v monokultuře. Obecně platí, že u osevních sledů je nástup populace velmi postupný, závislý od migrace bázlivců z okolních porostů, v porovnání s kukuřicí pěstovanou po sobě, kde je početnost velmi skoková a překročení prahu škodlivosti již bývá zpravidla dosaženo velmi brzy.
V závislosti na výskytu zavíječe kukuřičného některé informační zdroje uvádí, že by bylo možné spojit metody ochrany proti těmto kukuřičným škůdcům do jednoho termínu a ošetřit porost v jedné aplikaci insekticidního přípravku. V roce 2013, ale i v minulých letech to podle našich pozorování není možné.
Insekticidní přípravek proti zavíječi kukuřičnému byl v roce 2013 v troubských podmínkách aplikován dne 22. 7., kdy nebylo na základě početnosti bázlivců dosaženo jeho prahových hodnot (zjištěni dva brouci na feromonový lapák). Obdobně to probíhalo i v teplejších a jižnějších oblastech (Dolní Dunajovice, Hustopeče aj.), kde také nebylo dosaženo prahových hodnot pro bázlivce k případnému spojení ochrany do jednoho termínu (zjištěno 3 či 6 brouků na lapák).
Početnost dospělců v následných termínech hodnocení významně narůstala u všech sledovaných lokalit. U lokalit s monokulturou byl dosažen takový stav, že celá pozorovací lepová deska byla pokryta jedinci bázlivce, další brouci už nebyly na ní schopni se zachytit. Uvedená maximální čísla záchytu již nejspíše v následných letech nebude možné překročit a i výsledná čísla za celé pozorovací období již nebudou významněji u monokulturně pěstované kukuřice narůstat.
K zajímavostem jistě patří poslední termín hodnocení, kdy na lokalitě Syrovice v kukuřici v osevním sledu bylo zjištěno celkem 704 jedinců. Jednalo se hlavně o migrující samičky, které pravděpodobně hledaly vhodné podmínky k nakladení vajíček především z důvodu likvidace okolních porostů kukuřic, určených právě pro sklizeň na siláž probíhající právě v tomto termínu.
Na všech sledovaných lokalitách byly zaznamenány škody na palicích způsobené žírem dospělců. Jednalo se o vyžírání vrcholových částí, při odkrytí palic z listenů byla tato místa s obnaženými zrny v následných termínech pozorování zcela zničena žírem brouků. Při odběru rostlin nebyl zjištěn poškozený kořenový systém žírem larev na lokalitách s opakovaně pěstovanou kukuřicí. Nedošlo ani ke zjištění výskytu rostlin v podobě tzv. husích krků (obr. 4).
Lokalita
|
Počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku
|
||||||||||
4. 7.
|
12. 7.
|
18. 7.
|
25. 7.
|
2. 8.
|
9. 8.
|
15. 8.
|
21. 8.
|
27. 8.
|
3. 9.
|
celkem
|
|
Troubsko
|
0
|
0
|
0
|
2
|
9
|
18
|
153
|
235
|
57
|
131
|
605
|
Žabčice
|
0
|
0
|
0
|
3
|
65
|
238
|
782
|
549
|
153
|
226
|
2016
|
Hustopeče
|
0
|
0
|
0
|
3
|
5
|
61
|
349
|
534
|
202
|
*
|
1151
|
Dolní Dunajovice
|
0
|
0
|
1
|
6
|
164
|
155
|
632
|
377
|
*
|
380
|
1715
|
Syrovice
|
0
|
0
|
0
|
2
|
2
|
37
|
304
|
690
|
249
|
704
|
1988
|
Domášov
|
*
|
*
|
0
|
0
|
13
|
44
|
525
|
151
|
15
|
24
|
772
|
Vysvětlivky: * údaje nejsou k dispozici
|
Obr. 4. Oslabený kořenový systém s typickým projevem tzv. husího krku |
Obr. 5. Nepravidelná hluchost palic kukuřice |
Srovnání monokultury a osevního postupu
Z dlouhodobého srovnávání dvou odlišných technologií pěstování kukuřice (graf) vyplývá významný vliv na celkovou početnost zachycených jedinců.
Na lokalitě Žabčice, kde jsou prováděny stacionární pokusy s pěstováním kukuřice, byl až do roku 2011 neustálý trend ve vzrůstající početnosti. V roce 2012 byla celková početnost za celé sledované období 1099 zachycených jedinců, což v porovnání s předchozími lety představoval určitý pokles. V roce 2013 ale pokračoval i na této monokulturně zaměřené lokalitě trend v narůstání celkové početnosti, která byla za celé sledované období 2016 jedinců s tím, že první jedinci byly zaznamenáni velmi pozdě a při normálním průběhu povětrnostních podmínek by tak byla celková početnost ještě vyšší.
Pro porovnání je v grafu uvedena i druhá dlouhodoběji sledovaná lokalita s monokulturně pěstovanou kukuřicí v Dolních Dunajovicích. Zde je trend v početnosti obdobný jako v Žabčicích.
V případě našeho monitoringu je vždy kukuřice pěstovaná v osevních sledech zastoupena lokalitou Troubsko. Dlouhodobě se početnost udržovala vždy kolem cca 400 jedinců za celé sledované období. V loňském roce, ale i na této pozorovací lokalitě došlo k navýšení celkového počtu zjištěných jedinců až na 605 brouků za celé monitorovací období. Zároveň s tím byly také zaznamenány škody na palicích způsobené žírem dospělců.
Graf : Srovnání početnosti bázlivce kukuřičného v letech 2006–2013 na vybraných lokalitách |
Způsoby ochrany
Pří výběru vhodné metody ochrany musíme brát v potaz mnoho dalších faktorů. Především je důležité brát ohled na pěstební lokalitu, průběh povětrnostních podmínek v daném roce, zastoupení kukuřice v osevních sledech daného pěstitele, zastoupení kukuřice na okolních pěstitelských plochách či výskyt bázlivce v předchozích letech pěstování. Při pěstování kukuřice v monokultuře bude stoupat možný výskyt poškozených kořenů larvami tohoto škůdce.
V loňském roce bylo možno ještě použít insekticidně namořené osivo přípravkem Cruiser 350 FS. Rozhodnutím odvolacího výboru u evropské komise ze dne 29. 4. 2013 došlo k prosazení minimálně dvouletého zákazu 3 neonikotinoidních účinných látek (imidacloprid, thiamethoxam, clothianidin), tudíž i včetně uvedeného mořidla.
V roce 2014 tak lze použít při ochraně kukuřice proti larvám pouze půdní insekticidní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice.
Nově je do kukuřice registrováno mořidlo Sonido 400 FS (thiacloprid) proti drátovcům, lze tak do jisté míry spekulovat i na možnost vedlejšího účinku právě proti larvám bázlivce.
Ochrana proti dospělcům se provádí u kukuřice pěstované na zrno, osivo či u cukrové kukuřice, když při vizuálním hodnocení v době před květem a v období kvetení zjistíme 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní.
Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. U registrovaných pyretroidních přípravků je nutno dbát pro dosažení dobré biologické účinnosti dodržení optimálních povětrnostních podmínek při jejich aplikaci. Dále lze použít přípravky obsahující účinnou látku indoxacarb - Steward, Explicit Plus a Stocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha.
Závěr
Bázlivec kukuřičný bude v porostech kukuřice hrát stále významnější roli a zemědělská praxe by tak měla být dobře připravena. Pro minimalizaci jeho škodlivosti bude důležité brát v potaz možné systémy ochrany a brát již ten nejzákladnější, tj. důsledné dodržování osevních sledů. Nejúčinnější ochranou je střídání plodin s jinou následnou plodinou než je kukuřice. Za určitých předpokladů lze pěstovat kukuřice ve dvouletých sledech, ale pak bude nutno zajistit ochranu kukuřice před larvami bázlivce. Při dodržování uvedených zásad nebude z hlediska škodlivosti larev žádný významný problém.
Při vyšších výskytech dospělců a pěstování kukuřice v monokultuře pak již bude nutností použití ochrany proti larvám s následnou foliární aplikací pomocí registrovaných insekticidů k potlačení populace dospělců pod hranici hospodářské škodlivosti.
Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.
Další články v kategorii Škůdci