Podkorní hmyz v městské zeleni

19. 11. 2021 Ing. Marie Zahradníková, Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 3277x

Podkorní hmyz je jednou z nejvýznamnějších skupin napadající lesní dřeviny, jehličnaté i listnaté. Nejpočetnější a nejčastěji škodící skupinu tvoří kůrovcovití (Curculionidae: Scolytinae), ale i některé další čeledi brouků, jako např. krascovití (Buprestidae) nebo nosatcovití (Curculionidae). V městské zeleni se často vyskytuje celá řada takových druhů, které se pravidelně vyskytují jako škůdci v lesních porostech. Časté jsou však i případy, kdy jde o druhy v lesích prakticky bezvýznamné nebo introdukované vyskytující se právě pouze na některých okrasných dřevinách v městské zeleni.

Jehličnaté dřeviny

Smrky

Na smrcích se v městské zeleni nejčastěji vyskytuje lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý.

Lýkožrout smrkový (Ips typographus) je v současné době silně přemnožený ve smrkových lesích na většině našeho území. V důsledku tohoto přemnožení se častěji vyskytuje i v parcích a zahradách, zejména pokud tam jsou smrky ve skupinách, ale vyskytuje se v současné době i na solitérních smrcích. Napadá především starší smrky. Jeho vývoj probíhá na kmenech. Larvální chodby situované kolmo na osu kmene přerušují vodivá pletiva a napadené smrky hynou. Napadené stromy lze poznat podle rezavých drtinek za šupinkami kůry na patě kmene, dále podle přítomnosti závrtů, rezavěním koruny a opadáváním kůry. Posledně dva jmenované příznaky se projevují často až v okamžiku, kdy nová generace opouští napadené smrky. Smrky napadené lýkožroutem smrkovým již nelze zachránit. Důležité je včas tyto stromy odhalit, pokácet a asanovat (mechanicky - odkorněním, chemicky - postřikem). Tím zabráníme napadení dalších smrků v okolí. Další metody, které se používají v lesních porostech (lapáky, otrávené lapáky, feromonové lapače) se nepoužívají. Výjimečně je možné použít feromonové lapače pro dočištění ohniska žíru po odstranění napadených smrků (odchycení lýkožroutů z hrabanky v okolí).

Lýkožrout smrkový - dospělec

Lýkožrout smrkový - drtinky

Lýkožrout smrkový - požerek

Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) je v městské zeleni mnohem častější. Napadá mladé smrky, příp. vrcholové partie starších smrků, kde se může vyvíjet i na větvích. Často napadá mladé smrky různých druhů na zahradách. Napadení lze zjistit podle závrtových otvorů na kmínku, rezavěním a opadáváním kůry. Napadené stromky nelze zachránit. Je nutné je co nejdříve pokácet, ještě před vylétnutím nové generace, a spálit je nebo zeštěpkovat, aby se zabránilo napadení dalších stromků.

Oba tyto druhy se rojí obvykle v druhé polovině dubna a mají 2–3 generace v roce v závislosti na průběhu počasí a nadmořské výšce.

Lýkožrout leklý - požerek

Borovice

Na borovici se vyskytuje celá řada druhů podkorního hmyzu, i když nejsou tak významné jako podkorní hmyz na smrku. Nejvýznamnějším je již výše zmíněný lýkožrout lesklý, který může být nahrazen dalšími druhy z rodu Pityogenes, které mají velmi podobnou bionomii a platí i stejné principy kontroly a obrany. Významní jsou zejména na mladších stromcích.

Na starších borovicích může být spektrum podkorního hmyzu širší. Tyto borovice odumírají primárně v důsledku sucha a teprve sekundárně jsou napadány houbovými patogeny, nejčastěji druhy Cenangium ferruginosum nebo Sphaeropsis sapinea, a podkorním hmyzem. Z kůrovců to jsou lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus) nebo lýkohub menší (Tomicus minor). Oba druhy se vyskytují ve vrcholkové části borovice, na slabší části kmene s tenkou kůrou a na silnějších větvích. Napadení se pozná podle reznoucího jehličí (to může být způsobeno i jinými faktory) a potvrzeno může být až opadáváním kůry (to už ale může být napadený strom z větší části opuštěn) nebo nalezením požerků (po pokácení). Zatímco u lýkožrouta vrcholkového je bionomie obdobná jako u lýkožroutů z rodu Ips na smrku, u lýkohuba menšího je odlišná. Rojení začíná ve stejnou dobu jako u předchozích druhů, avšak má pouze jednu generaci v roce, která se vyrojí obvykle na přelomu června a července a brouci pak provádějí zralostní žír na nových letorostech, kde vykusují dřeň. V důsledku toho se poškozené letorosty lámou a opadávají na zem, podle čehož se dá rovněž rozpoznat napadení, to má však význam až pro následující rok. Obrana spočívá opět především ve spálení či zeštěpkování napadeného slabého materiálu (větve, vrchol kmene). V případě napadení silnějších vrcholových partií kmene je možná i chemická asanace nebo odkornění.

Kromě kůrovců se na borovicích mohou vyskytovat i krasci, především krasec borový (Phaenops cyanea), který má dvouletý vývoj probíhající po celém kmeni bez ohledu na tloušťku kůry. Po napadení kůra opadává, v silnější borce jsou larvy tohoto krasce, pod slabší kůrou zůstávají larvy na kmeni mělce zahloubené do běle. Na jaře následujícího roku se kuklí a následně líhnou. Obrana proto spočívá nejen v asanaci napadených stromů, ale je důležité spálit opadanou kůru, která se nalézá u paty kmene.

Krasec borový - opadaná kůra a požerek

Dále se může pod silnější borkou vyskytovat tesařík Arhopalus rusticus a na mladších jedincích nosatci z rodů Pissodes a Magdalis. Symptomatika napadení je dosti složitá, silnější části kmene je možné chemicky ošetřit nebo chemicky asanovat, slabší materiál je nutné spálit nebo zeštěpkovat.

Na odumřelých borovicích se vyskytuje řada dalších saprofytických brouků, zejména z čeledí krascovití a tesaříkovití. Zde není obrana nutná.

Ostatní jehličnany

Potencionálně jsou ohroženy i modříny, zejména mladší, které mohou být napadeny lýkožroutem modřínovým (Ips cembrae), příp. i lýkožroutem smrkovým. Symptomy napadení, bionomie a obrana je identická jako v případě lýkožrouta smrkového na smrcích.

Na zeravech (tújích) se objevil introdukovaný druh krasce - Lamprodila festiva. Potenciálně se může vyskytnout i na jalovcích, cypřiších nebo cypřišcích, na kterých se vyvíjí ve Středomoří. Napadeným stromkům rezne jehličí a následně se objeví na kmínku oválné výletové otvory. Vývoj probíhá pod kůrou kmínků. Jedinou možností obrany je napadené stromky spálit nebo zeštěpkovat.

Krasec Lamprodila festiva - výletové otvory

Krasec Lamprodila festiva - požerek

Listnaté dřeviny

Duby

Na dubech se nejčastěji vyskytuje kůrovec bělokaz dubový (Scolytus intricatus), jeho význam je však minimální. Napadá především odumírající či čerstvě odumřelý slabý materiál - větve nebo mladé doubky, častý je jeho výskyt na vyřezaném materiálu. Tento druh má pouze jednu generaci v roce, duby napadá na přelomu května a června, někdy až počátkem července. Přezimuje jako larva, na jaře dalšího roku se kuklí a vylíhnutí brouci provádějí zralostní žír v paždí nových letorostů, čímž jsou škodlivější než vlastní napadení odumírajícího či čerstvě odumřelého materiálu. Může být také přenašečem hub z řádu Ophiostomatales, které jsou příčinou odumírání dubů s tracheomykózními příznaky. Účinnou obranou je pálení nebo štěpkování vyřezaného napadeného materiálu, významnou preventivní metodou je včasné spálení nebo zeštěpkování nenapadeného vyřezaného materiálu.

Jasany

Na jasanech se z podkorního hmyzu vyskytuje nejčastěji kůrovec lýkohub jasanový (Hylesinus varius), výjimečně i další druhy z rodu Hylesinus. Lýkohub jasanový napadá zejména odumírající nebo čerstvě odumřelý slabší materiál - větve, vrcholové části kmenů nebo mladé stromky, výjimečně i silnější materiál. Rojení probíhá obvykle v dubnu. Dospělci se líhnou na přelomu června a července v závislosti na průběhu počasí, a provádějí zralostní žír pod kůrou jasanů různých dimenzí, často na bazální části starých jasanů, a to v místech s jizvami po starších větvích, korových růžicích nebo v oblasti spících oček. V důsledku tohoto žíru vznikají nápadné korové růžice v důsledku bujení pletiv. Tyto růžice jsou nápadné a indikují napadení jasanů. Obrana je založena na pálení nebo štěpkování napadeného vyřezaného materiálu, resp. na preventivním pálení nebo štěpkování nenapadeného vyřezaného materiálu.

Lýkohub jasanový - požerek

Břízy

Na břízách je častý kůrovec bělokaz březový (Scolytus ratzeburgii). Jeho význam není velký, ale je nápadným druhem. Na kmeni bříz se vyskytují „dýchací“ otvory seřazené nad sebou, podél vertikální osy po celé délce matečné chodby (12–15 cm). Na první pohled to připomíná „vystřílené“ otvory do kůry. Vývoj probíhá na silnějších částech kmene. Stromy mohou být atakovány opakovaně po řadu let a může to vést až k jejich odumření. V tomto případě je vhodné napadený strom pokácet a odstranit, aby se zabránilo případnému šíření na okolní břízy.

Bělokaz březový - dýchací otvory

Ostatní listnáče

I další druhy listnáčů mají své podkorní škůdce ze skupin kůrovců, krasců, tesaříků, nosatců i dalších čeledí. Jejich význam je však zanedbatelný.

Další informace je možné nalézt v publikacích Gregorová B. a kol., 2006: Poškození dřevin a jeho příčina nebo Zahradník P. a kol., 2014: Metodická příručka integrované ochrany rostlin pro lesní porosty.

Příspěvek vznikl za podpory MZe v rámci činnosti Lesní ochranné služby.