Užitečné organizmy (5) - Lumkovití

01. 05. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 688x

Dnes si představíme zástupce málopočetných podčeledí lumků, které zahrnují pouze několik druhů v jednom rodu.

Collyriinae

Dospělci středně velcí (tělo 6–9 mm), štíhlí, průduchy první článek zadečku za středem, křídla bez areoly, kladélko samic přesahuje zadeček, je lehce zahnuté dolů se zoubky po celé spodní straně. Hlava a hruď tmavé, zadeček, nohy a tykadla s oranžovou kresbou.

U nás jsou dva podobné druhy v jednom rodu. V obilninách nebo na květech řepky se na jaře hojně vyskytuje Collyria coxator, který parazituje v housenicích bodrušky obilné (Cephus pygmaeus). Samice klade vajíčko do vajíčka bodrušky. Larva lumka se líhne dříve než housenice, ale vlastní vývoj probíhá až v housenici. Housenice na podzim normálně upřede kokon v bázi stébla obilniny a spolu s lumkem přečká zimu. Na jaře se začne larva lumka znovu vyvíjet a zahubí housenici ještě před přeměnou v kuklu. Lumci se líhnou o několik dní dříve než dospělci bodrušek.

Bodruška obilná bývala dříve významným škůdcem obilí, v posledních desetiletích patří mezi nejhojnější druhy širopasých v zemědělské krajině, ale škody jsou nevýznamné. Částečně k tomu přispívá i parazitace - dospělci C. coxator jsou na poli v podobných počtech jako bodrušky.

Parazitaci bodrušek ve středních Čechách, v letech 1967–1981, sledoval Šedivý, který v běžném roce bez poškození obilnin zjistil parazitaci housenic v rozmezí 70–90 %. V roce 1976, kdy se objevily škody od bodrušek, klesla parazitace na 20–40 %.

C. coxator býval hojný v agrocenózách i přírodních biotopech, kde parazitoval bodrušk vyvíjející se ve stéblech trav. Po druhé světové válce se k nám začal šířit druh C. trichophthalma, který v současné době vytlačil C. coxator z přírodních biotopů do polí, kde se zatím C. trichophthalma téměř nevyskytuje.

Orthopelmatinae

Menší druhy (tělo 4–5 mm) se štíhlým prvním zadečkovým článkem a s průduchy před polovinou článku, křídlo bez areoly, zpod klypeu nad kusadly vyčnívá labrum, tykadla máločlánková, samice s viditelným kladélkem. Hlava a hruď tmavé, zadeček a nohy oranžově zbarvené s příměsí černé.

Malá podčeleď u nás s jedním rodem a dvěma podobnými druhy: Orthopelma brevicorne a Orthopelma mediator, které se liší délkou tykadel a počtem článků bičíku. Oba druhy se vyvíjejí v larvách žlabatek rodu Diplolepis, které vytvářejí hálky na růžích. Dospělce je možné vylíhnout z hálek nebo v jarním období pozorovat pobíhající na hálkách žlabatky růžové. O. mediator je velmi hojný, parazituje především v hálkách žlabatky růžové, druhý druh je vzácnější, specializovaný spíše na jiné druhy žlabatek. Larvy a kukly lumka mohou napadat hyperprazitoidi z nadčeledi chalcidky.

V literatuře jsou chybně uváděny i jiné rody lumků parazitující žlabatky. Tyto rody sice byly vychovány z hálek žlabatek, ale parazitovaly jiné čeledi hmyzu, které se v hálkách vyvíjejí jako inkvilini (např. housenky obalečů) nebo se v hálkách ukrývají či hnízdí (žahadloví blanokřídlí).

Alomyinae

Velké, štíhlé druhy, areola v předním křídle pětiúhlá, průduchy za středem, kusadla mohutná, široká, zadeček podlouhle oválný, kladélko skryté. Hlava a hruď tmavé, zadeček s převažujícím oranžovým zbarvením, ale existují i tmavé formy. Samci mají dlouhá, tmavá tykadla. Samice tykadla kratší, v bazální části světlejší, u sbírkových exemplářů se stáčejí.

U nás pouze rod Alomya se 3 duhy, nejhojnější z nich je Alomya debellator. Samice jsou sbírány méně často než samci, což souvisí se způsobem vyhledávání hostitelů - zdržují se převážně v přízemní vrstvě vegetace a při smýkání se nezachytí do smýkadla. Hostitelem jsou housenky hrotnokřídleců z rodu Hepialus, které žijí v půdě a škodí na podzemních částech rostlin (chmel, zelenina).

Bionomie je známa pouze u Alomya semiflava - samice lumka se pohybuje po povrchu půdy, a když lokalizuje housenku, vydá se za ní do podzemní chodbičky. K prolézání chodbiček housenek je uzpůsobený podlouhlý tvar těla i silné nohy samic. Když se samice dostane k housence, zkroutí zadeček pod tělo a naklade do ní vajíčko. Housenka se může aktivně bránit a samici ukousnout část nebo celé tykadlo. Larva se vyvíjí uvnitř těla. Zpočátku není parazitace znatelná, před kuklením se housenka začíná zmenšovat, tmavne a místo kukly se změní v mumii.

Samice Collyria coxator

Kladélko Collyria coxator

Samice Orthopelma mediator

Samci Orthopelma mediator na hálce žlabatky růžové

Samice a samec rodu Alomya

Článek vznikl za podpory projektu MZe-RO0418.