Bob obecný pro pícní využití

08. 06. 2023 Josef Bílek; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 1992x

Problematika pěstování plodin fixujících dusík není spojena jen s legislativními požadavky, ale také s hledáním možností produkce bílkovinných krmiv pro přežvýkavce. Včetně samotného zvýšení zastoupení ploch luskovin na orné půdě spojených s jejich pícním využití se může jednat i o zajištění krmivové základny pro zemědělské subjekty, které patří k dodavatelům tzv. GMO Free mléka. Z hlediska produkce objemných krmiv s vysokým obsahem dusíkatých látek, včetně využití zdrojů osiva rostlin bez využití genetických modifikací, lze jednoznačně uvažovat o využití bobu obecného.

Na základě výše uvedených důvodů byla v roce 2022 ověřována možnost použití bobu obecného pro silážní využití na Zemědělské farmě Bílek Budihostice. Farma je zaměřena na produkci rostlinných komodit a na chov skotu s tržní produkcí mléka. Výměra orné půdy činí 650 hektarů. Hlavními plodinami na farmě jsou pšenice ozimá, ječmen jarní, řepka ozimá, silážní kukuřice, cukrová řepa a vojtěška. Farma je zaměřena na chov holštýnského skotu, celkově se na farmě chová okolo 500 kusů zvířat. Hlavním produktem je mléko, které je dojeno od 160 kusů dojnic. Farma také chová býky na žír, jejich stav se pohybuje okolo 110 kusů.

Založení pokusných ploch

V roce byly 2022 založeny polní experimenty zaměřené na hodnocení růstové dynamiky a produkce nadzemní biomasy dvou odrůd bobu obecného (odrůdy Mistral a GL Sunrise). Mistral je odrůda se sníženým obsahem významné antinutriční látky - taninu. Předností této odrůdy je možnost vysokého využití ve výživě hospodářských zvířat. GL Sunrise je odrůda bez tříslovin s dobrým obsahem bílkovin. Je vhodná do horších podmínek a vyznačuje se rychlým jarním vývojem. Hmotnost tisíce semen činila u použitého osiva odrůdy GL Sunrise 469,6 g a u odrůdy Mistral 485,6 g.

Z hlediska půdního typu se na pokusné lokalitě jedná o černozem a nadmořská výška činí 230 m n.m. Průměrné denní teploty vzduchu a denní sumy srážek v roce 2022 na lokalitě Letiště Sazená dokumentuje graf 1 (data pocházejí ze stanice FAPPZ začleněné do agrometeorologické sítě ISIDO.

Graf 1: Průměrné denní teploty vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu a denní sumy srážek na lokalitě Budihostice v roce 2022

Porosty bobu byly založeny pomocí secího stroje Lemken Solitair (záběr 6 m, rozteč řádků 125 mm) na lokalitě Budihostice (střední Čechy, GPS: 50.3145253N, 14.2627844E). Výsev porostů proběhl 25. 3. 2022 a hloubka setí činila 70 mm (obr. 1). V rámci hodnocení byly u obou odrůd založeny varianty s výsevkem 300 kg/ha a 240 kg/ha. Předplodinou byla pšenice ozimá. Sklizena 29. července 2021. Po její sklizni následovala mělká podmítka. Základním zpracováním byla orba dne 10. listopadu 2021 provedená na hloubku 26 cm. Dne 25. 2. 2022 byla provedena příprava kompaktorem do hloubky 70 m. Porost byl ošetřen proti plevelům přípravkem Corum (1,25 l/ha, 200 l vody na ha). Porost musel být také jednou ošetřen proti mšicím přípravkem Pirimor 50 WG (0,5 kg/ha, 200 l vody na ha).

Obr. 1: Založení pokusných ploch 25. 3. 2022

Hodnocení a výsledky polních experimentů

V době růstu byla u hodnocených porostů sledována produkce suché nadzemní biomasy a u rostlin produkce biomasy jednotlivých rostlinných orgánů (lodyha, listy a lusky). Následně byla stanovena dynamika vývoje hmotnostního podílů jednotlivých nadzemních orgánů. Hodnocení produkce nadzemní biomasy proběhlo 29. 4. 2022, 10. 5. 2022 a 8. 6. 2022, konečné hodnocení poté v termínu sklizně 28. 6. 2022.

Produkce nadzemní biomasy byla sledována na základě pravidelných odběrů rostlin, které byly následně analyzovány. Celková produkce biomasy byla poté stanovena na základě přepočtu průměrných hodnot sledovaných parametrů rostlin ve vztahu k počtu jedinců na jednotku plochy.

V termínu sklizně byly odebrány vzorky nadzemní biomasy, které byly po zavadnutí na sušinu 15–16 % a po tvorbě řezanky (délka 2,5–4 cm)  převezeny do Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i., kde byly provedeny analýzy krmivářských parametrů. Zásadním problémem byl proces zavadání biomasy, který byl v termínu sklizně negativně ovlivněn a zpomalen srážkami. Pro docílení optimální sušiny pro pokus musel být laboratorní vzorek dosoušen studeným vzduchem. Je možné, že v polních podmínkách by se nedosáhlo požadované sušiny a výsledná siláž by mohla být nevyužitelná pro krmení.

Tabulka 1 dokumentuje produkci nadzemní biomasy porostů v čase na hodnocených variantách. Přestože mezi hodnocenými parametry v daných termínech hodnocení nebyly stanoveny statisticky průkazné rozdíly, vykazují porosty obou odrůd založené s vyšším výsevkem od termínu 8. 6. 2022 vyšší hodnoty produkce nadzemní biomasy.

Tab. 1: Dynamika produkce suché nadzemní biomasy porostu a jednotlivých rostlinných orgánů bobu obecného při pícním využití v závislosti na odrůdě a výši výsevku (2022)

K výraznému nárůstu dynamiky tvorby produkce nadzemní biomasy došlo u všech hodnocených porostů v druhé polovině vegetace (graf 2).

Graf 2: Grafické znázornění dynamiky celkové nadzemní biomasy porostů bobu obecného ve vztahu k růstovým fázím během vegetace

V této době rostliny vstoupily do fáze prodlužovacího růstu (obr. 2 a 3). Obrázek 4 pak dokumentuje vývoj rostlin odrůdy Mistral v červnu 2022.

Obr. 2: Porost bobu obecného (odrůda Mistral, výsevek 240 kg/ha) v době počátku intenzivního prodlužovacího růst 19. 5. 2022

Obr. 3: Porost bobu obecného v době prodlužovacího růstu před počátkem kvetení odrůda LG Sunrise, 16. června 2022

Obr. 4: Stav rostlin odrůdy Mistral 11. 6. 2022 (vlevo) a před sklizní před sklizní 20. 6. 2022 vpravo

Tabulka 2 uvádí hmotnostní podíl jednotlivých rostlinných orgánů na produkci biomasy. Výsledky potvrzují, že se vstupem rostlin do fáze tvorby generativních orgánů je na celkové produkci biomasy výrazně podílejí lusky. V termínu sklizně porostů na produkce píce pro silážování se hodnoty hmotnostního podílů lusků (konec nalévání semen v lusku) podílely 32 až 37 % na celkové produkci nadzemní biomasy. Z tohoto důvodu byl stanoven i termín sklizně. Celková produkce suché nadzemní biomasy v termínu sklizně se u hodnocených porostů pohybovala v rozmezí 7,6 až 10,5 t/ha.

Tab. 2: Podíl rostlinných orgánů bobu obecného na celkové produkci suché nadzemní biomasy porostu (2022)

Kvalitativní parametry biomasy

Kvalitativní parametry řezanky a siláže, včetně silážního rozboru, dokládají tabulky 3 a 4. Obrázek 5 ukazuje řezanku bobu setého určenou pro laboratorní stanovení kvalitativních parametrů. Zásadním problémem pro silážování byla nižší sušina při sklizni, což potvrzuje i obsah cukrů, který se následně ve vztahu k obsahu sušiny a době silážování pravděpodobně ještě sníží. Z výše uvedených důvodů lez bob obecný považovat za obtížně silážovatelnou plodinu. Lze předpokládat, že ani použití chemického konzervantu nezaručí stabilitu a následnou nezávadnost hmoty.

Výživová hodnota u mléčných dojnic je podle nového hodnocení krmiv vždy přepočítávána na energetickou hodnotu (NEL - netto energie laktace) a stravitelnost vlákniny. Protože vzorky hmoty i siláže jsou analyzovány pouze v základních parametrech, je stravitelnost vyjádřená kalkulačním parametrem TDN (total digestible nutrient - celková stravitelnost živin). Hrubá vláknina u leguminóz je před sklizní optimální v rozmezí hodnot 22–23 %. Z výsledků pokusu je patrné, že sklizeň byla směřovaná k těmto hodnotám, ale výsledná siláž má hodnoty hrubé vlákniny vyšší. Tato skutečnost mohla být způsobena posunem sklizně v důsledku počasí. NL kopírují stáří rostliny. NDF sklizňového materiálu u leguminóz je optimální do 40 % NDF.

Tab. 3: Kvalitativní parametry řezanky a siláže bobu obecného ve vztahu k výši výsevku a odrůdě (2022)

Tab. 4: Výsledky silážního rozboru siláže z bobu obecného ve vztahu k výši výsevku a odrůdě

Obr. 5: Řezanka bobu obecného určená pro laboratorní stanovení krmivářských parametrů 28. 6. 2022

Závěry

• Délka vegetace potřebná k dosažení sklizňové zralosti činila na hodnocené lokalitě 96 dní.
• Produkce suché nadzemní biomasy u odrůdy GL Sunrise při 55 tis. rostlin/ha činila 9,8 t/ha a při 65 tis. jedinců na ha 10,3 t/ha. Produkce suché nadzemní biomasy u odrůdy Mistral při 43 tis. rostlin/ha činila 7,6 t/ha a při 53 tis. jedinců na ha 10,5 t/ha.
• Lusky se na celkové produkci suché nadzemní biomasy při sklizni podílely 32–37 %.
• Zásadním problémem byl proces zavadání, který byl negativně ovlivněn průběhem počasí.
• Z výše uvedených důvodů lze bob obecný považovat za obtížně silážovatelnou plodinu.
• Z krmivářského hlediska vykazuje biomasa bobu obecného dobrou stravitelnost.

Práce vznikla rámci projektu: QK21010308 - Efektivní systémy pěstování meziplodin využívající principu biotických intenzifikací (NAZV, ČR). Vytvořeno na základě připravené bakalářské práce pod vedením Doc. Ing. Václava Branta, Ph.D.