Pěstování slézu

24. 07. 2023 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Melanie Langová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 2135x

Rod sléz (Malva) patří do čeledi slézovitých (Malvalceae). Rod zahrnuje asi 30 druhů a archeologické nálezy ukazují, že různé druhy slézu byly využívány už od starověku. Sléz se využívá na krmení zvířat nebo jako zelenina. Jsou to také léčivé, medonosné a okrasné rostliny. U nás se nejčastěji pěstuje sléz krmný neboli přeslenitý (Malva verticillata L.), který se využívá hlavně jako pícnina, ale tradičně se pěstovaly i další druhy jako sléz lesní (M. sylvestris), sléz přehlížený (M. neglecta) nebo sléz malokvětý (M. parviflora).

Sléz přeslenitý

Pochází z Asie, pravděpodobně z Číny, kde je oblíbenou zeleninou, ale rozšířil se také do mírných a subtropických oblastí Evropy, Severní Ameriky, Afriky a Austrálie. Je to jednoletá až dvouletá rostlina vysoká okolo 35–150 cm, ale za příznivých podmínek dorůstá i přes 2 m. Kůlový kořen produkuje při oloupání nebo namočení do vody slizovité látky. Lodyha je vzpřímená, nepoléhavá, krátce hvězdicovitě chlupatá, v hustém zapojeném porostu nevětví, v řidších porostech větví od báze. Listy jsou střídavé, jednoduché, okrouhlé, mělce dlanitě pěti až sedmilaločné, s řapíkem dlouhým 5–8 cm a čepelí o průměru 4–11 cm. Kvete od července do září. Květenství je přisedlé, sestavené do hustých strboulů v paždí listů. Kalich je částečně srostlý, pětilaločný a korunní plátky jsou 2× delší než kalich, bílé, růžové až fialové barvy (obr. 1). Plod je zploštělý, poltivý a rozpadá se na 10–12 dílů (tvrdky). Hmotnost tisíce semen (HTS) se pohybuje od 2,3 do 3,0 g.

Sléz přeslenitý má více poddruhů. Nejznámější jsou Malva verticillata subsp. verticillata (sléz přeslenitý pravý - obr. 2) a Malva verticillata subsp. crispa (sléz přeslenitý kadeřavý - obr. 3).

Sléz přeslenitý se pěstuje jako pícnina. Je dvousečný a zkrmuje se zelená píce, siláž i jako horkovzdušné úsušky. V Asii je oblíbenou zeleninou, která se využívá podobně jako špenát. Je to medonosná a léčivá rostlina. Listy a květy se dají sušit a čaj pomáhá při zánětech horních cest dýchacích, silnější odvar lze využít jako kloktadlo. Listy a stonky podporují trávení a kořen se využíval jako dávidlo. Semena obsahují slizovité látky, polysacharidy a flavonoidy a používají se k léčbě poruch ledvin a průjmů.

Sléz se využívá také na zelené hnojení a pro energetické účely. Je poměrně kvalitním palivem, ale oproti dřevu obsahuje vyšší podíl popela, síry a chlóru. Při vysokém obsahu N může docházet k tvorbě dusičnanů. Při vlhkosti 13 % má výhřevnost cca 14 MJ/kg. Je možné ho využít také k fytoremediaci.

V České republice jsou registrovány dvě odrůdy, a to Holina (sléz přeslenitý) a Palina (sléz přeslenitý kadeřavý) (Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o., CZ).

Obr. 1: Květ slézu přeslenitého

Obr. 2: Sléz přeslenitý pravý (Malva verticillata subsp. verticillata)

Obr. 3: Sléz přeslenitý kadeřavý (Malva verticillata subsp. crispa)

Obr. 4: Klíční rostliny slézu pižmového (Malva moschata L.)

Sléz lesní

Pochází ze Středomoří, ale byl rozšířen na všechny kontinenty mimo Antarktidy. Je to dvouletá až vytrvalá bylina vysoká 30–120 cm. Lodyha je vystoupavá, listy jsou střídavé, na 4–9 cm dlouhých řapících, tří až sedmiklanné se zubatými okraji, oválné o průměru 4–10 cm. Kvete od června do října. Květy jsou stopkaté a vyrůstají z úžlabí listů ve svazečcích po 2–6. Tři volné lístky tvoří kalíšek a kalich je pěticípý, do poloviny srostlý. Korunní plátky jsou volné, 4× delší než kalich, zbarvené růžově až červeně nebo červenofialově, zřídka bíle. Koruna má 2,5–5 cm v průměru. Jsou atraktivní pro včely a motýly. Plod je diskovitý, zploštělý a po dozrání se rozpadá na jednosemenné tvrdky o velikosti 1,5–2,2 mm.

Sléz lesní má dvě varianty, a to Malva sylvestris var. mauritiana (L.) Boiss. (sléz lesní maurský) a Malva sylvestris var. sylvestris (sléz lesní pravý).

Pěstuje se jako léčivá, medonosná a okrasná rostlina. Sbírá se květ a list. Obsahují slizovité látky, třísloviny, vitamín C a antokyanová barviva a používají se při zánětech horních cest dýchacích, laryngitidě a při zánětech žaludku a střev, chrání žaludeční sliznici. Stonky, listy, květy se dají jíst syrové nebo vařené. Mladé plody se obvykle konzumují syrové. Květy lze použít k barvení potravin na červenomodrou až modrofialovou barvu. V ČR není registrována žádná odrůda slézu lesního.

Sléz přehlížený

Pochází pravděpodobně z Přední a Střední Asie, ale dnes se vyskytuje po celé Evropě, v Severní Africe, Americe a Austrálii. Je jednoletý až vytrvalý a vysoký 10–100 cm. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, chlupatá, od báze větvená. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, jednoduché okrouhlé s 5–7 laloky. Čepel má v průměru 3–6 cm, řapík je 2–5× delší než čepel. Kvete od června do října. Drobné, stopkaté květy rostou v úžlabí listů ve svazečcích po 2–6, kalich je srostlý pěticípý dlouhý 4–7 mm, korunní plátky volné, 2× delší než kalich, růžové až červenofialové. Plod je diskovitý, zploštělý a po dozrání se rozpadá na 17 jednosemenných tvrdek o velikosti 1–1,5 mm.

Využívá se jako léčivá rostlina. Sbírají se květy, listy a stonky, s obsahem slizu, silic a tříslovin. Sliz má hojivé účinky a sléz tlumí záněty a svědění. Používá se jako kloktadlo, k omývání ran, do pleťových mlék a masek, při suchém a dráždivém kašli a při žaludečních a dvanácterníkových vředech. Účinnější jsou čerstvé rostliny. V Turecku je to oblíbená listová zelenina. Konzumují se listy, stonky i řapíky, a také nedozrálé plody. V ČR není registrována žádná odrůda slézu přehlíženého.

Další druhy slézu

Jako zelenina a léčivá rostlina se využívají se také další druhy slézu, např. sléz malokvětý (Malva parviflora L.), sléz krétský (Malva cretica Cav.), sléz pižmový (Malva moschata L.), sléz nicejský (Malva nicaeensis All.) nebo sléz nizounký (Malva pussila Sm.).

Nároky na pěstování

Pro pěstování slézu jsou nejvhodnější hlubší, dobře propustné hlinité až hlinitopísčité půdy s dobrými vláhovými poměry, s dostatečným obsahem vápna a dobrou zásobou živin. Preferuje půdy s vyšším obsahem dusíku, ale při vysokém obsahu dusíku v půdě reaguje poutáním dusičnanů. Na teplotu nemá zvláštní požadavky a daří se mu i ve vyšších polohách, ale má rád slunná stanoviště chráněná před větrem. Lepší výnosy dává při dostatku srážek, ale je citlivý na přemokření půdy.

Nejvhodnější předplodiny jsou luskoviny, zelenina nebo okopaniny. Sléz se může pěstovat jako hlavní plodina nebo jako strnisková meziplodina.

Jarní přípravě půdy by měla předcházet podzimní orba a vhodné je také organické hnojení hnojem nebo kejdou. Před setím se provádí smykování a vláčení. Velmi kypré půdy je možné utužit válením.

Minerálními hnojivy se hnojí na jaře. Doporučená dávka je 60–80 kg N/ha, 80 kg K/ha, 35–40 kg P/ha. Vhodné je přihnojení sírou 40–50 kg/ha.

Seje se v druhé dekádě dubna, v teplejších oblastech dříve a ve vyšších polohách až po 20. dubnu. Jako meziplodina se vysévá od června do srpna. Doporučený výsevek slézu přeslenitého je při pěstování na píci 10–12 kg/ha a při pěstování na biomasu pro energetické účely 5–8 kg/ha, na pozemcích chudších a zaplevelených až 10 kg/ha. Hloubka setí je 1–2 cm. Šířka řádků je obvykle 12,5–25 cm, ale pěstuje se i v širších řádcích, ve kterých je možné provádět meziřádkovou kultivaci. Jako meziplodina se vysévá seje do řádků 12,5 cm. Sléz lesní se při pěstování na květ vysévá nebo vysazuje do sponu 60 × 60 cm.

Škodliví činitelé a možnosti ošetření porostů

Choroby a škůdci

Mohou se vyskytnout kořenové hniloby způsobené Rhizoctonia solani nebo Pythium spp, kterým lze předejít pěstováním v nezamokřené, dobře odvodněné půdě. Dále se objevují listové skvrnitosti (Alternaria spp., Cercospora spp., Colletotrichum spp. nebo Septoria spp.) a rzivost slézu (Puccinia malvacearum). V současné době není do slézu registrován žádný fungicid, ale k houbovým chorobám jsou náchylnější přehuštěné porosty nebo porosty přehnojené dusíkem, proto má velký význam dobré založení porostů a přiměřené hnojení.

Žloutnutí, červenání nebo zakrsnutí rostlin mohou způsobovat původci virových mozaik (např. Impatiens necrotic spot virus nebo Tomato spotted wilt virus) nebo fytoplazma (stolbur bramboru), která byla zaznamenána u slézu lesního. Virové mozaiky jsou přenášeny třásněnkami (Thysanoptera) a stolbur je přenášen žilnatkou vironosnou (Hyalesthes obsoletus).

Na rostlinách slézu škodí také dřepčík žaludec (Podagrica fuscicornis), který se živí na listech rostlin z čeledi slézovitých. V současné době není do slézu registrován žádný insekticid.

Požerky na listech mohou způsobovat také slimáci a plzáci. Při ochraně proti plžům je důležité neponechávat zbytky rostlin a zaorat strniště jak podmítkou, tak hlubokou orbou, a před setím dobře rozdrtit hroudy, které plžům poskytují úkryty. Je možné použít také bariérové pásy (šířka 0,5–1 m) z dusíkatého nebo páleného vápna.

Plevele

Plevele jsou problémem zejména u semenných porostů, kde nepříznivě ovlivňují sklizeň a kvalitu osiva. Jedná se o vzrůstný druh se středně rychlým vzcházením a nejcitlivější na zaplevelení je do zapojení porostu. Pak už má dobrou konkurenceschopnost. Důležitá je kvalitní předseťová příprava, kdy dochází k likvidaci vzcházejících plevelů před vysetím, a zaválení po setí. Vyšší odolnost vůči zaplevelení je při výsevu do užších řádků, ale širší řádky je možné ošetřit plečkováním.

Do slézu přeslenitého jsou v současné době registrovány čtyři přípravky proti plevelům (tab. 1). Proti jednoděložným plevelům je registrován Agil 100 EC a Targa Super. Aplikují se postemergentně, do BBCH 29 (do začátku prodlužovacího růstu). Obvykle mívají příznivou fytotoxicitu a účinkují proti jednoletým i proti vytrvalým jednoděložným plevelům. V případě výskytu vytrvalých plevelů se používá zvýšená dávka přípravku.

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do slézu přeslenitého ke dni 20. 4. 2023

Přípravek Goltix Top se aplikuje proti dvouděložným plevelům preemergentně do 3 dnů po výsevu a jako citlivé plevele jsou uváděny heřmánky, merlík bílý, kokoška, penízek a další. Lontrel se využívá k postemergentnímu ošetření v BBCH 12–14 (od 2–4 pravých listů) do BBCH 30 (začátek prodlužování stonku). Je určen proti jednoletým dvouděložným plevelům, ale jako citlivý plevel je uváděn také pcháč oset, dále plevele heřmánkovité, turanka, lopuchy, chrpa, pohanka svlačcovitá a výdrol slunečnice.

Do slézu přeslenitého byly zkoušeny i další přípravky: preemergentně Outlook s účinnou látkou dimethenamid-P, Sencor Liquid s účinnou látkou metribuzin a Stomp Aqua s účinnou látkou pendimethalin; postemergentně Pulsar 40 s účinnou látkou imazamox, Corum s kombinací účinných látek bentazone a imazamox, Escort Nový s kombinací účinných látek pendimethalin a imazamox, Laudis s účinnou látkou tembotrione, Callisto s účinnou látkou mesotrione a Goltix Titan s kombinací účinných látek qinmerac a metamitron, který měl jako jediný dobrou selektivitu. Ostatní přípravky měly silnou fytotoxicitu přesahující 45% poškození rostlin slézu (graf 1).

Graf 1: Fytotoxicita zkoušených přípravků ke slézu přeslenitému (poškození rostlin po 28 dnech od ošetření)

Sklizeň

Sléz přeslenitý poskytuje kvalitní píci, která je krmnou hodnotou podobná vojtěšce seté. Sklízí se ze dvou sečí, první seč v závislosti na podmínkách po 70–80 dnech (ve fázi tvorby poupat až na počátku kvetení při výšce porostu cca 1 m) a druhá seč za 60–75 dní po první seči. Produkce čerstvé píce činí 40–90 t/ha. Čerstvá píce je šťavnatá, s obsahem sušiny 14–19 %, velmi dobře stravitelná, s vyšším obsahem dusíkatých látek. Obsahuje také antokyanové látky, třísloviny a organické kyseliny. V čerstvém stavu se zkrmuje řezanka, ideálně v kombinaci s jinými plodinami v maximálním množství 8–15 kg čerstvé píce na jednu velkou dobytčí jednotku a den. Sklízí se žacími mačkači a je vhodné ho nechat zavadnout. Po zavadnutí 1–2 dny se obsah sušiny zvyšuje na 40–45 %. Silážování je obtížné pouze s přidáním silážních aditiv, konzervantů, ideálně v kombinaci s enzymy, ale po zavadnutí lze použít na výrobu senáže nebo horkovzdušných úsušků.

Sléz přeslenitý je možné pěstovat jako energetickou rostlinu. Na biomasu se sklízí v plné zralosti, když je hmota už dostatečně vyschlá (při vlhkosti okolo 13 %), koncem července, v srpnu až září. Vyzrálý porost se sklízí obilním kombajnem. Sklizené semeno lze využít jako krmivo. Výnos suché hmoty je 8–12 t/ha. Pro přímé spalování je možné sklízet také celé rostliny i se semeny těsně před dozráním, aby se semena zbytečně nevydrolila. Sklízená hmota musí být dostatečně proschlá, aby nebylo potřeba dosoušet.

Obilním kombajnem se sklízí také semenářské porosty. Výnos semen je 0,5–0,8 t/ha.

Sléz se pěstuje také jako zelenina. U slézu přeslenitého se sklízí listy, mladá poupata a mladé zelené plody. Listy se sklízí plně vyvinuté, ne však stárnoucí nebo odumírající, jak z listové růžice, tak ze vzrostlé rostliny. U slézu přehlíženého se jako zelenina využívá celá nadzemní část rostliny (stonky i listy s řapíky, i mladé zelené plody).

Sléz lesní se využívá hlavně jako léčivá rostlina a sklízí se listy a květy. Květy se rozvíjejí postupně a sklízí se v době plného rozkvětu i s kalichem, každý den po oschnutí rosy. Při sběru se nesmí stlačovat ani sbírat do velké vrstvy, protože se snadno zapařují. Suší se při teplotě do 40 °C. Vzhledem k ruční sklizni se sléz lesní na květ pěstuje na malých plochách, ale v přepočtu je výnos sušeného květu 0,6–1,0 t/ha. Sušený květ je hygroskopický a skladuje se v propylenových pytlích.

Závěrem

Slézy jsou poměrně nenáročné a mají široké využití. U nás se nejvíce pěstuje sléz přeslenitý, u kterého jsou registrovány dvě odrůdy, a to Dolina (sléz přeslenitý krmný) a Palina (sléz přeslenitý kadeřavý). Využívá se hlavně jako pícnina a je možné jej využívat také pro energetické účely nebo jako zeleninu. Z hlediska chorob a škůdců je poměrně odolný a pěstuje se na malých plochách, a proto u něj nebývá vysoký tlak škodlivých činitelů.

V počátečních fázích vývoje během vzcházení u něj může dojít k zaplevelení. U semenných porostů lze využít herbicidní ošetření. Do slézu jsou registrovány přípravky Agil 100 EC a Targa Super 5 EC proti jednoděložným plevelům, přípravek Goltix Top k preemergentnímu ošetření proti jednoletým dvouděložným plevelům a přípravek Lontrel 300 k postemergentnímu ošetření proti dvouděložným jednoletým plevelům.

Sklízí se dle způsobu využití na píci ze dvou sečí nebo na suchou biomasu a osivo nebo jen na suchou biomasu.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Výsledek vznikl s institucionální podporou Ministerstva zemědělství ČR v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko.