Pohled na pěstební technologie ozimé pšenice posledních let očima agronoma a rostlinolékaře

09. 06. 2023 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 2028x

Pěstební technologie obilnin procházejí, podobně jako celé zemědělství, trvalou aktualizací. Ta zohledňuje plynulé rozšiřování nových odrůd, které disponují požadovanými hodnotami produkčních a kvalitativních znaků. Nově se rozšiřující genotypy většinou přinášejí i zlepšenou odolnost proti významným původcům chorob. Podobně se průběžně aktualizuje nabídka přípravků na ochranu rostlin, rozšiřovaná o nové trendy výzkumu a vývoje.

Je možné zmínit například v posledních letech přibývající počet produktů, které svou účinností posilují vitalitu rostlin, aktivitu fotosyntézy i stabilitu výnosů v podmínkách výrazně kolísajícího klimatu, kdy počasí rostlinám stále častěji působí různé formy stresů. Významným způsobem se do technologií pěstování prosazují biologické přípravky jako konsenzuální směr, který je logickým vyústěním společenského požadavku na snížení používání pesticidní chemie.

Celý popsaný systém je tak výrazně proměnlivý, že se již těžko dá vytvořit univerzální pěstební technologie, která bude po delší dobu odpovídat na všechny potřebné otázky. Spíše je vhodné a žádoucí trvale hodnotit a sledovat širší ucelený soubor rozdílných přístupů a tyto podrobovat zpětnému porovnávání podle požadovaných parametrů. Jedné takové aktivitě se na pracovišti v Kroměříži věnujeme již několik let a rádi bychom čtenářům předložili několik zajímavých poznatků.

Soutěž pěstebních technologií obilnin

Soutěž pěstebních technologií obilnin, jak je celá aktivita nazývána, je zakládána v ozimé pšenici a jarním i ozimém ječmeni jako klíčových druhů obilnin u nás. Každoročně je v jejím rámci porovnáno přibližně 50 technologií ozimé pšenice a přibližně polovina tohoto počtu v jarním ječmeni. Důležitou skutečností je přímá návaznost na v provozu používané a doporučované technologické postupy. Nejsou to doporučení výzkumného pracoviště, ale ověření přístupů praktiků v podmínkách přesných a znáhodněných polních pokusů. Významnou je skutečnost, že pokusná základna je po celou dobu přístupná široké veřejnosti a je tak možné její sledování a porovnávání dříve, než jsou zveřejněny výsledky výnosové.

Soutěž pěstebních technologií obilnin je principiálně založena na aktivní spolupráci účastníků a realizačního týmu projektu. Účastník z řady zástupců široké zemědělské veřejnosti (farmář, zástupce chemických a osivářských společností, distributor přípravků na ochranu rostlin, poradce v zemědělství, producent hnojiv, ale i různé instituce v podobě vysokých škol, výzkumných pracovišť apod.) se aktivně podílí volbou odrůdy obilniny, stanovením výsevku a technologických zákroků v průběhu vegetace. Rozhodnutí o provedení aplikací předává k realizaci pokusnickému týmu, který je provádí. Vytváří a prezentuje do srovnání svou vlastní technologii. Ta je úspěšná, pokud je efektivní a v konečném hodnocení i ekonomická.

Tým organizátora zajišťuje přípravu pozemku před setím, ošetřování porostů a aplikace na základě pokynů účastníka, vegetační pozorování, sklizeň, hodnocení kvality sklizeného zrna a ekonomické vyhodnocení výsledků, založené na dosažených výnosech, kvalitě zrna, vynaložených nákladech a tržbách za produkci v průběhu pěstování.

K srovnání různých trendů a vlivů faktorů jsme zvolili pětileté období od roku 2018 do roku 2022. Rok 2019 však není do žádných analýz dotýkajících se výnosů zahrnut, protože v něm došlo na Moravě k tak vážnému poškození zemědělských ploch hraboši, že hodnocení tohoto ročníku nebylo možno provést. Jelikož je zřejmý předpoklad, že velmi významnou roli pro výsledek pěstování znamenají podmínky ročníku, podíváme se dále na to, jaké jednotlivé roky z pohledu počasí vlastně byly.

Počasí v sezoně 2017/18

Zima 2018 následovala po normálním a teplém podzimu 2017. V první polovině byla rovněž mírná, teplotně nadnormální a v průběhu ledna porosty ozimů pokračovaly ve vegetaci. Jarní vyšší průměrné počty odnoží oproti podzimním kontrolním odpočtům jsou toho nepřímým důkazem. Druhá, chladná, mrazivá, a také typická tvář zimy se projevila v měsíci únoru, její přesah však pokračoval až po hranici jarní rovnodennosti. Období od počátku dubna můžeme označit za zásadní změnu v průběhu počasí.

Počínaje tímto datem se na delší dobu teploty ustálily v nadnormálních hodnotách. V počáteční fázi se teplé počasí projevilo příznivě, například při zakládání porostů jarních obilnin. Srážek však byl většinou nedostatek a větrné počasí ještě zesilovalo vysušování půd. Intenzivní sluneční svit a již zmíněné vyšší teploty výrazně zrychlovaly růst a vývoj porostů. Jaro 2018 s průměrnou teplotou 11,6 °C se stalo nejteplejším za uplynulých 60 let.

Napadení fuzárii v klasech se nakonec objevilo jen v minimálním rozsahu, což podporuje hypotézu, že v době kvetení se ozimé pšenice většinou nesetkaly s deštěm a tudíž infekce klasů nebyly úspěšné.

Počasí v sezoně 2019/20

Tato sezona začala srážkově bohatým podzimem 2019, který společně s mírnou zimou vytvořily dobré podmínky pro růst porostů v raných fázích. Ozimy po celou zimu pokračovaly v růstu, což dokládá i vysoký počet odnoží, zjištěný v polovině února. Sucho v březnu a dubnu zpomalovalo růst rostlin. Chladný konec března a začátek dubna zpozdil vývoj a ozimé pšenice začaly sloupkovat v druhé dekádě dubna, o něco později než v roce 2019. Květen byl studený a vlhký podobně jako v roce 2019, nízké teploty na konci měsíce oddalovaly začátek metání. Rozdílné povětrnostní podmínky ve srovnání s rokem 2019 panovaly v červnu. Po suchém, ale teplotně normálním počátku jara přišly vlhký květen a silně vlhký červen.

Výnosy byly často významně sníženy epidemií listových chorob, epidemií fuzárií v klasech a poléháním porostů.

Počasí v sezoně 2020/21

Podzim 2020 se vyznačoval abnormálními teplotami po celé období září–prosinec. Srážkové množství se vymykalo dlouhodobému normálu v září a velmi výrazně v říjnu, kdy hladina srážek dosáhla více než 370,0 % normálu. Zvyšující se deficit vody v půdě tak byl prakticky minimalizován. Termín setí ozimých obilnin byl v závislosti na povětrnostních podmínkách realizován ve druhé polovině října. Ozimé obilniny přicházely do zimního období v počátečních fázích odnožování.

Také všechny zimní měsíce se zařadily mezi srážkově nadnormální (140–150 % dlouhodobého normálu) a teplotně normální. Oba tyto faktory pozitivně ovlivnily nástup jarní vegetace. Ozimé i jarní plodiny měly dostatek vody pro dobré založení porostu a příjem výživy. Jarní období lze charakterizovat jako chladnější než normální a sušší (zejména v březnu). Důvodem bylo pomalejší trvání vegetativního a generativního vývoje rostlin, charakterizované vyššími úrovněmi všech výnosových parametrů (počet klasů, klásků a počet zrn na klas).

Deštivá období v průběhu června sice výrazně zvýšily výskyt listových chorob, ten se však již neprojevil do tvorby zrna. Významně pozitivním faktorem k dosažení rekordních výnosů bylo nízké napadení klasovými fuzárii, a to především v důsledku toho, že období uvolňování zárodků houby do ovzduší předcházelo fázi kvetení, která je pro počátek napadení rozhodující. Slunečné počasí s ojedinělými dešti v červenci bylo nakonec pozitivní pro dosažení dobré sklizně s velmi dobrou kvalitou zrna. Tato situace se změnila začátkem srpna, kdy začalo pršet, což by mělo negativní vliv na kvalitu zrna.

Počasí v sezoně 2021/22

Podzim v roce 2021 byl teplotně normální a suchý. Během září, října a listopadu spadlo 56 % normálu srážek, a to především kvůli silně suchému říjnu, ve kterém napršelo pouze 5,3 mm. Vláha pro vzcházející ozimy se doplnila až v listopadu s úhrnem 51 mm, což představuje 140 % měsíčního normálu. I toto nerovnoměrně rozložení srážek stačilo k tomu, aby rostliny ozimů přezimovaly ve fázi počátku odnožování. Rostliny nevytvořily příliš mnoho listové hmoty a nedošlo k významnému rozvoji primární epidemie braničnatky pšeničné (Septoria tritici). Jaro v roce 2022 bylo třetí nejsušší od roku 1961.

Nízká incidence listových chorob z podzimu se promítla i do jarního období a rok se stal z tohoto pohledu málo rizikovým a většinou nevyžadoval intenzivní fungicidní ochranu. Podobně nenastaly podmínky pro epidemii klasových fuzárií, a také výskyt rzí byl významně nižší, než je v oblasti Moravy obvyklé.

Volba odrůdy

Tabulka 1 přináší srovnání vývoje odrůdového zastoupení ve zkoušených technologiích. Počínaje rokem 2015 až do současnosti je pravidelně účastníky volena odrůda RGT Reform. V současné době je tedy vyseta v již osmém po sobě jdoucím roce. Navíc se jedná o odrůdu, která byla na vrcholu používání v letech 2016 a 2017 pěstována v 14 (2016) respektive 15 (2017) technologiích, což jsou za celé období zkoušení jednoznačně nejvyšší počty zkoušení.

Odrůda se poprvé objevila v přehledu přihlášených množitelských ploch v roce 2015 a to s minimální výměrou množitelské plochy v kategorii „ostatní“ na úrovni 0,1 %. To odpovídá v té době postavení novinky v sortimentu (Seznam doporučených odrůd, ÚKZÚZ se sídlem v Brně, 2015–2021). Odrůda se v následujících dvou letech dostala do velké obliby a její množitelské plochy se lineárně zvyšovaly (4,1 % v roce 2016 a 8,0 % a největší plocha ze všech odrůd byly již v následujícím roce 2017). I po několika letech je její zastoupení na trhu trvalé, hodnoceno podle 4,9 % množitelské plochy v roce 2021.

Po šest sezon byly zařazeny odrůdy Gordian (2014–2020), Julie (od roku 2017 do roku 2021) a RGT Sacramento (od roku 2017 dosud). Odrůda Gordian nebyla v žádném roce odrůdou nosnou, odrůda Julie byla v prvních dvou letech účastníky vyhledávána, ale v letech 2020 a 2021 se jednalo jen o jeden případ.

Odrůda RGT Sacramento si oblibu účastníků získávala postupně a její zastoupení v počtu technologií se stalo významným až v roce 2019 a tento stav trvá dosud. První množitelské plochy (0,1 %) oseté touto odrůdou byly přihlášeny v roce 2016, což se kryje s počátkem jejího zařazení do tohoto projektu. Plochy dosáhly maxima postupným, ale pozvolným nárůstem (hodnoty mezi 0,8–1,4 %). Poslední zveřejněné maximum bylo 2,4 % plochy v roce 2021.

V našich pokusech se ukázalo, že průměrná doba preference odrůdy účastníky v soutěži trvá přibližně 5 let. Typickými příklady této situace byly například odrůdy Tobak, Patras a Matchball, které od počátku hodnocení patřily k opakovaně používaným do roku 2018 (použití odrůdy Tobak bylo naposledy v roce 2017). Podobně se v pětiletém období z použitých odrůd opakovaně objevovala odrůda Viriato (2016–2020). Jen o jeden rok méně byla používána v letech 2015–2018 odrůda Fakir.

Poslední ukončená pěstitelská sezona 2022 byla charakterizována velkým počtem nových odrůd, které si jednotliví tvůrci pěstebních technologií do zkoušení zvolili - bylo to celkem 10 odrůd. Je možné, že nastává výraznější obměna odrůdové skladby, která bude vyžadovat nová hledání optimálních pěstitelských postupů.

Odrůda prochází často zřetelným algoritmem od prvního uvedení do soutěže, přes maximální počet technologií, ve kterých byla využita, až po útlum odrůdy v soutěži. Maximální popularita odrůd, zobrazená v počtu technologií, ve kterých byly v daném roce zkoušeny, dosáhla jen v málo případech dvouciferných hodnot, což při průměrném počtu 40–50 hodnocených technologií ročně představuje přibližně čtvrtinový podíl. Toto hledisko bylo naplněno u již zmiňovaných odrůd Matchball, Tobak a RGT Reform. Uvedené odrůdy v různých obdobích projektu reflektovaly vysokou popularitu u veřejnosti, snahu je co nejlépe prezentovat, ale také snahu co nejlépe poznat a odhalit jejich vlastnosti a pěstitelské přednosti.

Tab. 1: Zastoupení odrůd v čase - počet technologií, ve kterých byly použity a hodnoty (rozpětí) dosažených průměrných výnosů (t/ha)

K interpretaci potravinářské kvality v různých ročnících

Konečný výsledek pěstitelské sezony je vztahován k uplatnění úrody na trhu, tedy jejímu zpeněžení. U potravinářské pšenice jsou cíle dány jasně normou. Cena se významně liší podle konečné kvality zrna. Ročník ovlivňuje odrůdy, některé podléhají těmto změnám citlivěji, například v parametrech kvality bílkovin, hodnoty pádového čísla, různé dopady mohou mít epidemie klasových chorob. V příhodných letech se cenové nabídky výkupních organizací obecně zpřísňují a dosažení maximální ceny bývá posunuto k vyšším i nadnormativním hodnotám. Z důvodu maximální reflexe těchto výkyvů, které mohou výsledky významně ovlivnit, jsme provedli kategorizaci podle v dané době nákupy použitých tržních cen po sklizni.

V grafu 1 je vidět, že selektivně nejvyšší používaná třída (označení potravina I.) není běžný stav, největší podíl technologií s takovým výsledkem byl v roce 2018. Naopak významný propad kvality a s tím související ceny je patrný v mimořádně nepříznivém roce 2020, kdy došlo k problémům v dosažení objemové hmotnosti a výskytu epidemie klasových fuzárií. I když v roce 2022 byly limity pro pšenice pro pekárenské účely splněny téměř u všech sledovaných technologií, realita uplatnění byla odlišná - téměř třetina variant by byla prodána v kategorii krmné kvality.

Graf 1: Podíl technologií s dosaženou jakostí zrna v kategoriích (2018–2022)

Vliv jednotlivých pěstitelských zásahů

Technologie pěstování ozimé pšenice byly v námi sledovaném systému zkoušení založeny na 7 aplikacích za sezonu. V loňském roce pak střední hodnota počtu aplikací klesla o jednu na 6 vstupů. Zajímavou otázkou, která se přímo nabízí při sledování dramatického vývoje cen všech vstupů v posledních letech, je zjištění, jakým podílem se jednotlivé kategorie aplikovaných přípravků na těchto nákladech podílejí případně, zda došlo ke změně základních proporcí v čase.

V tabulce 2 je vidět, že od roku 2016 docházelo k postupnému navyšování realizační ceny za produkci pšenice, její loňská úroveň se blížila dvojnásobku ceny před pěti lety. Pro hodnocení aplikačních vstupů (sledujeme ceny vegetačních vstupů a jejich aplikací) jsme využili členění do následující struktury: N hnojiva s vysokým obsahem dusíku (samostatně pevná a kapalná forma), herbicidy, fungicidy, regulátory růstu a pomocné přípravky. Do poslední skupiny jsme zařadili ostatní nízkoobsahová listová hnojiva, huminové látky a přípravky na bázi rostlinných hormonů a aktivátorů.

Tab. 2: Vývoj výkupních cen pšenice za 1 tunu zrna v letech 2016–2022

Podle očekávání největší podíl aplikačních nákladů připadal na dusíkatá hnojiva (graf 2). V celkovém součtu obou forem představovaly v roce 2018 43 %, v roce minulém vzrostly na hodnotu 74 %. V celém sledovaném období je patrný lineární nárůst ceny v této kategorii.

Graf 2: Podíl jednotlivých faktorů na celkových aplikačních nákladech (2018–2022)

Nabízela se rovněž otázka, zda tvůrci pěstebních technologií zohlednili výrazné zvýšení ceny hnojiv v roce 2022. V zahraniční literatuře se vedly diskuze o možnosti snížit cenu pěstování při použití dávek dusíku snížených o 30–40 kg/ha, avšak vždy podle určení produkce a podmínek jarního počasí. Jednalo se například v podmínkách Anglie o odložené produkční hnojení, které umožnilo loňské neobvykle chladné a suché počasí v dubnu a celková dávka N v čistých živinách se z původně plánované úrovně nad 200 kg/ha snížila na 164 kg/ha (AGRII iFarm News, 4. 11. 2022). V námi sledovaných technologiích zůstalo celkové množství dusíku při srovnání let 2018 a 2022 beze změny - jeho úroveň se totiž v podstatě rovná hladině, na kterou zahraniční zdroj dávku redukoval (graf 3).

Graf 3: Úroveň dusíkaté výživy v letech 2018 a 2022

Druhou nejvýznamnější položkou v technologiích jsou fungicidy - v letech 2018 až 2021 se jejich hodnota pohybovala kolem jedné třetiny nákladů aplikačních vstupů. Je zajímavé, že tato cena nevzrostla v roce 2020, kdy došlo k významné epidemii klasových i listových houbových chorob. Vysvětlením může být fakt, že klasová fungicidní ošetření jsou časově poslední možné aplikace v sezoně a některé technologie je nevyužily tak, jak si situace vyžadovala. Důsledky napadení fuzárii nejsou v době aplikací patrné a záleží vždy na schopnosti tvůrce technologie a jeho znalostech se správně rozhodnout.

V roce 2022 došlo k významnému poklesu podílu na fungicidní ochranu, a to na hodnotu přibližně desetiny celkových nákladů. Tuto skutečnost bychom měli dát do souvislosti spíše s významnou absencí houbových chorob v oblasti Moravy v daném roce, kterou způsobil dlouhodobý nedostatek srážek, než s cíleným snížením ošetřování proti houbovým chorobám z úsporných důvodů.

Podobné snížení ceny za aplikace v kategorii herbicidů a to z hodnoty kolem 15 % celkových aplikačních nákladů na úroveň 8 % respektive 2 % v letech 2021 a 2022 je informací překvapivou. V těchto dvou letech se našlo hned několik technologií, ve kterých v důsledku absence plevelů při jejich podzimním nízkém vzcházení (30 technologií v roce 2022!) byly herbicidy vynechány. Je to jedna z velmi zásadních informací z tohoto zkušebního systému, ukazující na možnost, kdy si porost obilniny bez viditelných zhoršení parametrů s plevely poradil na základě své vlastní konkurenční schopnosti.

Nízké riziko poléhání v suchém roce 2022 rovněž umožnilo modifikovat použití regulátorů růstu - hned 9 technologií bylo vytvořeno bez jejich začlenění do aplikací.

Položka pomocných přípravků zůstává meziročně prakticky stejná, a to po celé hodnocené období na úrovni 5 % nákladů.

Srovnání nákladů na pesticidy podle jednotlivých položek v absolutních cenách uvádí grafy 4 a 5. Lze předpokládat, že se i v těchto kategoriích dočkáme zvýšení cen, jejichž protiváhou na trhu mohou být například nižší ceny přípravků na bázi generických účinných látek. Při jejich využívání je dobré se opírat o informace a zkušenosti, které máme k dispozici jak z oblasti spektra původců chorob či plevelů, které jsou významné a proti kterým zásah směřujeme, tak podle výskytu snížené účinnosti či rezistencí.

Graf 4: Vývoj ceny aplikovaných fungicidů v letech 2018–2022

Graf 5: Vývoj ceny aplikovaných herbicidů v letech 2018–2022

Celá pěstební technologie je složitým systémem, jehož jednotlivé části do sebe musí velmi přesně zapadat, aby byl maximálně efektivně využit každý jednotlivý technologický vstup. Toto vyladění systému je rovněž podmínkou dobrého využití výnosového potenciálu odrůd, jímž moderní genotypy disponují. Jednotlivé vstupy, jak bylo komentováno již v předešlé části, se v různých letech uplatní s rozdílnou efektivitou.

Z toho důvodu jsme provedli rozsáhlou korelační analýzu vlivů na výnosy a jejich ocenění a prakticky v každém roce se váha a význam jednotlivých položek ošetření výrazně lišily (tab. 3). V roce 2020 s deštivým průběhem období hlavního vegetačního růstu se statisticky významně pozitivně projevily aplikace regulátorů růstu, naproti tomu zvýšené hladiny hnojení dusíkem měly negativní dopady. V roce 2018 se naopak pozitivně do dosažených výsledků promítla jak aplikovaná dusíkatá hnojiva, tak fungicidní ochrana. Úroveň výnosů v roce 2021 nebyla významně vychýlena žádným ze sledovaných faktorů. V minulém roce nemělo efektivní souvislosti vyšší použití regulátorů růstu, naopak se významně pozitivně projevily podpůrné a růstově stimulační látky.

Tab. 3: Úroveň přímého vlivu aplikačních zásahů v jednotlivých letech

Závěr

Ozimá pšenice je základní plodinou pěstovanou v našich zeměpisných podmínkách a rozhodující součástí výroby potravin. To jsou dva hlavní důvody, proč se celý systém šlechtění nových odrůd, jejich zkoušení a zavádění do pěstitelských systémů udržuje v široké popularitě a zájmu. Výnosový potenciál moderních odrůd překonává představy našich předchůdců (graf 6).

Graf 6: Průměrné hodnoty výnosů zrna v Soutěži pěstebních technologií ozimé pšenice Kroměříž v letech 2014 až 2022

Dlouhodobé úspěšné výsledky pěstování mají u nás historickou tradici a jsou v současné době v pozitivním smyslu konfrontovány s volně přístupnými odrůdami a technologiemi ze zahraničí. Je na odborné veřejnosti, aby se dobré jméno i tradice našeho obilnářství uchovaly a v kontextu doby dále rozvíjely.

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Zdeněk Jergl, Ph.D., RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Eva Leciánová, Ing. Simona Růžková; Agrotest fyto, s.r.o. a Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.