Souhrn poznatků o přezimování ozimů v ČR na jaře 2012
14. 03. 2012 Technologie pěstování Zobrazeno 13285x
V minulých dnech jsme zaměřili pozornost na stav přezimování ozimých plodin. Mrazivé počasí od 25. ledna do poloviny února a rovněž absence sněhu na části území především v nížinách byly prvními neblahými signály o možných poškozeních ozimů. Protože se množily otázky na životaschopnost porostů, provedli jsme v rámci systému MSD (monitoring, signalizace, doporučení) a v moravské části pro širokou pěstitelskou veřejnost analýzy vzorků rostlin ozimých obilnin a řepky na stanovení životaschopnosti (viz mapa odběru). Celkově bylo vyhodnoceno 655 porostů, z čehož 200 vzorků bylo ozimých řepek a zbylých více než 400 vzorků ozimých obilnin. Odběry rostlin byly provedeny v týdnu od 27. 2. 2012 a následně rozborovány podle jednotné metodiky pro Čechy i Moravu vysazením rostlinných torz do perlitového lože u řepky a do perlitového lože a buničité vaty u obilnin.
|
Mapa odběru vzorků rostlin na testy životaschopnosti - systém MSD Čechy, Morava, Slezsko |
Přezimování ozimů 2011/2012 - Čechy
Průměrná teplota vzduchu se v Čechách v měsíci únoru pohybovala kolem -5 °C, což je cca o 4 °C pod dlouhodobým normálem. V první polovině měsíce však dosahovala průměrná teplota pouze -11,5 °C a minimální teploty se v tomto období pohybovaly kolem -20 °C i níže. Tyto podmínky nebyly příznivé pro úspěšné přezimování ozimých plodin. V některých oblastech - Polabí, ale i větší části západních, středních a jižních Čech - byly ještě umocněny absencí sněhové pokrývky a silným mrazivým větrem.
V Čechách byly vysazeny na test životaschopnosti vzorky z pozorovacích stanovišť 30 okresů, z toho bylo 65 ozimých pšenic, 65 ozimých řepek a dále 22 ozimých ječmenů a několik vzorků žita a tritikale. Naši odběratelé systému MSD dostali informace o životaschopnosti ozimů již začátkem března s konkrétními hodnotami na daných lokalitách.
Výsledky nelze shrnout jednou větou, protože porosty byly ovlivněny mnoha vlivy. Některé výstupy však lze zevšeobecnit.
Obrůstání rostlin pšenice ozimé v testu životaschopnosti |
Pšenice ozimá - Čechy
Všeobecně přezimovaly lépe porosty:
- kde v době holomrazů ležela alespoň slabá sněhová pokrývka,
- se zimovzdornějšími odrůdami: Bohemia, Genius, ale i Sultan - viz graf 1ze zastoupených rozborovaných odrůd. V grafu jsou uvedené pouze odrůdy, které byly v testech četněji zastoupené, celkový počet testovaných odrůd byl 31, avšak řada z nich se vyskytla pouze 1× nebo 2×, a proto nejsou v grafu uvedeny,
- časněji seté, se silnějším odnožovacím uzlem - porosty zaseté v září měly v průměru 87 % životaschopnosti, zatímco seté v říjnu 77 %,
- porosty vyseté po klasické přípravě půdy měly v průměru 87,9 % životaschopnosti, porosty vyseté po minimální přípravě půdy pouze 76,1 % .
Více než 75 % porostů mělo životaschopnost rostlin nad 80 %; 58 % hodnocených porostů převyšovalo v životaschopnosti 90 %. Pouze 9 % porostů mělo životaschopnost nižší než 50 %.
Ječmen ozimý - Čechy
Všechny vzorky rostlin ozimých ječmenů měly mrazem poškozenou listovou plochu od 10 do 60 %. Díky dobrému kořenovému systému a silným odnožovacím uzlům však přečkaly zimu dobře a všechny vzorky byly z 95 až 100 % životaschopné.
Ostatní ozimé obilniny - Čechy
Vysoké procento životaschopnosti vykazovaly i rostliny žita a tritikale, které měly navíc i méně poškozenou listovou plochu. Tento fakt může souviset s tím, že se hlavně žito pěstuje ve vyšších polohách, kde ležel ve většině případů sníh.
Řepka ozimá - Čechy
Životaschopnost rostlin byla u 95 % porostů velmi dobrá a pohybovala se převážně mezi 96 až 100 %. Pouze na cca 6 % porostů bylo obrůstání slabší a část kořenových krčků byla měkkých, zahnívajících. Na těchto zhoršených porostech byly zastoupeny různé odrůdy a není možné označit některou odrůdu jako hůře přezimující.
Celkově přečkaly v Čechách řepky ozimé zimu lépe než pšenice ozimá. K dobré kondici porostů přispělo i to, že rostliny vstupovaly do zimy dobře zakořeněné, se silným kořenovým krčkem. Téměř na všech porostech byla provedena morforegulace (někde i 2× až 3×), takže kořenový krček nebyl vytažený. Důležitý byl fakt, že půda v hloubce 5 cm a více byla koncem února (v době odběru vzorků) ještě zamrzlá a řepky nezačaly předčasně regenerovat.
Následné ranní mrazíky, které přišly začátkem března tak řepku téměř nepoškodily, naopak porosty mohly být lépe přihnojeny.
Přezimování ozimů 2011/2012 - Morava a Slezsko
Měsíc únor se zařadil celkově k měsícům studeným a srážkově suchým. Průměrná denní teplota se odchylovala od dlouhodobého průměru o více než 4,5 °C a srážky dosáhly pouze 46 % dlouhodobého průměru. Mimořádně chladné počasí panovalo v první polovině tohoto měsíce, kdy se průměrná denní teplota pohybovala pod -10 °C (2. února dosáhla v Kroměříži hodnoty -14,5 °C). Také maximální denní teploty atakovaly hranici -10 °C, proto se v měsíci únoru vyskytlo i několik arktických dnů. Minimální teploty klesaly v tomto období až k hranicím -18 °C (-18,6 °C dne 13. 2.) a přízemní minimální teploty se pohybovaly i pod -20 °C.
Od druhé poloviny února se začalo oteplovat a v samotném závěru měsíce se průměrná denní teplota přibližovala k maximálním hodnotám dlouhodobého průměru. S těmito nízkými minimálními teplotami v první polovině měsíce a na mnohých místech i s absencí sněhové pokrývky klesala také teplota půdy. Průměrná denní minimální teplota půdy v 5 cm klesala k -7 °C. Půda byla promrzlá do hloubky více než 50 cm a začala rozmrzat na počátku března (v 5 cm ke konci měsíce února). Slabé srážky se vyskytovaly v polovině února a to ve formě sněhové. Nejvyšší srážkový úhrn však spadl ke konci měsíce ve formě dešťové. Množství těchto srážek nebylo vysoké a nestačilo dorovnat únorový srážkový deficit. Uvedené údaje jsou vztaženy k meteorologickým pozorováním na lokalitě Kroměříž.
Na Moravě a ve Slezsku byly odebrány vzorky na území celkem 14 okresů.
Ozimá pšenice - Morava a Slezsko
Podle závažnosti poškození je možné ozimé pšenice hodnotit následovně:
- třetina porostů byla jen mírně poškozena s podílem hynoucích rostlin do 10 %,
- 10,8 % porostů vykázalo extrémní poškození s podílem hynoucích rostlin nad 80 %.
Odrůdová reakce je zobrazena v grafech 2–4, do kterých byly zařazeny opět pouze odrůdy dostatečně početně zastoupené. Jelikož byla část regenerujících rostlin hodnocena do dvou skupin podle jejich vitality, tedy síly, s jakou obnovují vegetaci, je patrné, že existuje v průměru až čtvrtina rostlin, které jsou oslabeny a mohou za nepříznivého jarního počasí dále hynout a způsobit ještě výraznější poškození a proředění porostů.
Nejvyšší podíly vitálních rostlin byly zjištěny u odrůd Bohemia, Genius, Seladon, Ludwig a Cubus, nejnižší u odrůd Orlando, Matylda a Akteur.
Ozimý ječmen - Morava a Slezsko
U ozimých ječmenů byl podíl odumírajících rostlin na průměrné úrovni 12 %, pětina rostlin byla mrazy oslabena a 65 % rostlin bylo zcela vitálních.
Ostatní ozimé obilniny - Morava a Slezsko
Porosty ozimé žita a tritikale se v naprosté většině případů jeví bez vážných poškození.
Ozimá řepka - Morava a Slezsko
Ozimé řepky při testech úspěšně regeneravaly a pouhých 11,5 % porostů mělo více než čtvrtinový podíl poškozených rostlin a u necelých 3 % porostů byla poškozena více než polovina rostlin.
Test životaschopnosti rostlin řepky |
Závěr
Následný vývoj ozimů však velmi záleží na dalším průběhu počasí.
Některé porosty ozimých pšenic, které opticky vypadaly odumřelé, začínají tvořit nové listy a regenerovat, stejně tak jako ozimé ječmeny a porosty řepek v jižních expozicích, které již mění barvu do zelena.
Problémy mohou nastat po eventuálních dalších mrazech zvláště u poškozených ploch, na lokalitách částečně podmáčených nebo naopak vysušených minulými holomrazy.
Rovněž vstup patogenů do poškozených rostlin může rostliny oslabit a bude důležité dále jejich zdravotní stav sledovat.
Graf 1: Průměrná životaschopnost odrůd ozimé pšenice - Čechy |
Graf 2: Podíl vitálních rostlin ve vzorcích ozimé pšenice - Morava a Slezsko |
Graf 3: Podíl oslabených rostlin ve vzorcích ozimé pšenice- Morava a Slezsko |
Graf 4: Podíl hynoucích rostlin ve vzorcích ozimé pšenice - Morava a Slezsko |
Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Eva Leciánová; Agrotest fyto, s.r.o.
a kolektiv pozorovatelů MSD
Další články v kategorii Technologie pěstování