Velká konference regenerativního zemědělství v Jihlavě

09. 07. 2023 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.;Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 1219x

První ročník konference byl připraven pro všechny zájemce o problematiku regenerativního zemědělstí a také pro pěstitele kteří se o tento směr začínají zajímat, nebo už jej na svých polích využívají. Během vystoupení několika domácích i zahraničních odborníků byly postupně představeny jednotlivé nálezitosti tohoto systému od mechanizace, přes osiva až po široké spektrum praktických zkušeností.

První kroky vyžadují informace

I když je společnost SOUFFLET AGRO na českém a slovenském zemědělském trhu známá z konvenčního zemědělství, zásady regenerativního hospodaření jsou jí blízké a chce je do budoucna rozvíjet. Tato slova pronesl během zahájení ředitel společnosti Ing. Ľuboš Šulan.

Zpočátku se jednalo hlavně o získávání zkušeností, hodně pomohla spolupráce s francouzskými farmáři. Tyto snahy vyústily do portfolia osiv, která jsou nabízena jako krycí plodiny, některá z nich se vyrábějí u nás v Hostivicích u Prahy, kde vznikla samostatná linka pro tyto osiva. Další aktivitou bylo založení oddělení zemědělské techniky, které zemědělcům nabízí stroje potřebné pro regenerativní zemědělství.

Jihlavská konference měla za úkol vytvořit další komunikační platformu, na které by si zájemci o regenerativní zemědělství mohli vyměňovat zkušenosti, názory a výsledky z praxe. V současnosti je SOUFFLET AGRO součástí nadnárodní společnosti InVivo Group, která je na čele zemědělského a potravinářského průmyslu v Evropě. Jejím cílem je, kromě jiného, podporovat přechod k dlouhodobě udržitelnému agrosystému, což se týká i našeho regionu. Také zde se bude snažit o prosazování myšlenek a praktických postupů udržitelného zemědělství, to vše se snahou zajistit dlouhodobě udržitelnou produkci kvalitních potravin a uspokojit jak spotřebitele, tak producenty.

Proč regenerativní zemědělství?

Potřeba zavedení regenerativního zemědělství souvisí s globálním oteplováním a klimatickými změnami. To uvedl během svého vystoupení Ing. Antoine Monier, manažer oddělení zemědělské techniky společnosti SOUFFLET AGRO. Zdůraznil problémy s výkyvy počasí, kdy podle dlouhodobých analýz „normální“ průběh vegetačního období dnes již v podstatě neexistuje! Problémy jsou také s erozí a degradací půdy, kterou je třeba ozdravit a umožnit jí produkční schopnosti v hlubokém půdním profilu. S tím souvisí i problémy s hnojením, přijímáním živin a vody rostlinami, rezistencí plevelů nebo snižováním výnosů. Regenerativní zemědělství umí tyto problémy řešit, a to včetně ekonomiky i rentability.

Význam a kvalita života v půdě, to bylo téma vstupu Ing. Jaroslav Záhory, CSc., z ČZU v Praze. Jako nejdůležitější myšlenka zaznělo vědecké konstatování, že na planetě Zemi je jen jedno jediné zdraví, které je dáno kvalitou mikroorganizmů. Ty propojují svými zažívacími ústrojími půdní svět s povrchovou mikroflóru a mezi oběma prostředími dochází také k výměně prvků a koloběhu živin. Půdní svět je tak propojen s atmosférou, která nás obklopuje. Mikroorganizmy navíc pomáhají rostlinám v boji proti chorobám a škůdcům, popř. se podílejí na degradaci rostlinných zbytků. Kvalitní půdní prostředí je důležité také pro mykorhizní houby, které jsou v systému regenerativního zemědělství velice důležité. Zvyšují totiž až 4× kontaktní povrch kořenů s jejich bezprostředním okolím, což je pro intenzivní pěstování důležité. Kvalita života v půdě navíc ovlivňuje i příjem živin rostlinami nebo množství aplikovaných hnojiv a přípravků.

Manažer oddělení zemědělské techniky společnosti SOUFFLET AGRO Ing. Antoine Monier

Vlastní zkušenosti prezentovala Sarah Singla, farmářka z jižní Francie

Dlouhodobé zkušenosti ze zahraničí

Hlavním zahraničním hostem konference byla Sarah Singla, farmářka z jižní Francie. Rodinnou farmu o velikosti 100 ha převzala v roce 2010, ale již od roku 1980 hospodaří bezorebně (no-till). Sarah nejen hospodaří, ale také cestuje po světě, aby rozšířila své znalosti o úrodnosti půdy, systémech bez tradiční orby a holistickém přístupu k zemědělství. Své aktivity ohledně udržitelného způsobu hospodaření, kde se sbíhají ekonomické, sociální i ekologické aspekty, neustále propaguje a s nadšením sdílí svou vizi pro obnovu zemědělské půdy jak ve Francii, tak i v zahraničí.

Udržitelné zemědělství je cesta, jak vyrábět více, ve vyšší kvalitě, méně investovat a mít menší výrobní náklady. Zároveň je zde kladen důraz na kvalitu půdy jako základního výrobního prostředku. Při hospodaření bezorebným způsobem používáme minerální hnojiva i prostředky ochrany rostlin, naše výroba musí být zisková, uvedla Sarah. V rámci porovnání se můžeme podívat na kukuřici, pěstovanou rozdílnými technologiemi. Je možné zakoupit vysoce kvalitní osivo, ale pokud ho zasejeme do půdy, která nebude dostatečně dobrá, požadovaných výnosů nedosáhneme. Na první parcele byla kukuřice vyseta do klasicky zpracované půdy, tedy s orbou, na druhé se pěstovala pomocí technologie no-till. Prvním problémem klasicky zpracované půdy je eroze. Té se vyhneme tím, že orbu neprovádíme. Při minimalizaci se ale setkáváme s povrchovou zhutnělou deskou, je tedy nutné podrývat. Při kypření půdy se musíme dostat 10 cm pod zhutnělou deskou, rozteč radliček by měl být dvojnásobek hloubky podrývání. To provádíme na podzim (půda je sušší) v pokryvné plodině nebo meziplodině, jejíchž kořeny půdu zpevňují.

V současné době je velkým problémem zhutňování, dnešní mechanizace je na únosnost půdy neúměrně těžká. Každoročně kvůli tomu přicházíme až o 5 % výnosu. V ideálním stavu by nemělo zatížení půdy překročit 4,5 t/nápravu. Používání těžké techniky je vhodné optimalizovat satelitní navigací, kdy se plocha utužení dá snížit až na 12 % výměry pozemku.

Celková úrodnost půdy se skládá ze 3 dílčích úrodností. První je chemická (zásobenost minerálními prvky), druhá fyzikální (souvisí se strukturou půdy) a třetí biologická (půdní edafon, bakterie, žížaly, mikroorganizmy, houby). Dohromady musí být v optimálním vztahu, jen tak bude půda správně fungovat. V půdě je cca 50 % pórů volného prostoru. Pokud ji intenzivně zpracováváme, volný prostor redukujeme a snižujeme množství organizmů. V 1 g půdy se nachází více než miliarda bakterií, 5 km houbových vláken, 500 hlístic atd. A najdeme zde i žížaly, které se mohou pohybovat ve velkých hloubkách, jsou důležité pro vytváření pórů vhodných ke vsakování vody.

Má-li biologická složka fungovat, musí být pro ni vytvořeny podmínky. Důležitá je fotosyntéza, díky níž se vytvářejí cukry ukládané následně do kořenů. Z nich jsou vylučovány do půdy, kde slouží jako potrava pro bakterie. Těmi se živí prvoci a jimi následně žížaly. Aby mohla fotosyntéza probíhat, je nutný pokryv půdy rostlinami, čímž se dostáváme k principům regenerativního zemědělství. To spočívá na 3 hlavních pilířích: půdní krytí a používání meziplodin, správné osevní postupy a minimální zpracování půdy. Meziplodiny a krycí plodiny jsou důležité z hlediska úspory nákladů (nafta, mechanizace) i ochrany obnažené půdy po sklizni. V létě může být na povrchu půdy bez krytí teplota až 50 °C, s krycí plodinou je to kolem 25 ^oC. Podobně je to i s výparem, který je přirozeně větší na sklizené, holé a podmítnuté půdě. Zde se pohybujeme v hodnotách 4 mm vody/den, tj. 28 mm/týden. Při krytí posklizňovými zbytky či plodinou je to jen 0,6 mm denně, tj. 4,2 mm/týden. 28 mm vody je přitom potřeba k vyprodukování 1t sušiny.

Půdu chráníme také proti vodě ve formě srážek. Dopadne-li kapka na holou půdu, změní její strukturu a vytvoří se nepropustný škraloup, který brání vzcházení rostlin a naopak urychluje povrchový odtok srážek. Na plodinou pokrytých pozemcích naopak půda vodu vsakuje. Při půdním krytí je potlačován rovněž růst plevelů, je tedy možné použít menší množství herbicidů.

Vysévání meziplodin není náklad, ale investice. Založení meziplodiny se nám nevrátí okamžitě, kladné účinky poznáme až za několik let na navýšení výnosů. Meziplodiny rovněž produkují biomasu a znovu přinášejí živiny do půdního profilu, čímž ušetříme za aplikaci minerálních hnojiv. Proto jim je třeba při pěstování věnovat stejnou pozornost, jako hlavní plodině.

Při přechodu na regenerační hnojení se farmář musí v prvé řadě rozhodnout, každý si může vybrat intenzitu a přístup. Podle něj pak vyčlení plochy a jim přiřadí technologie s tímto způsobem hospodaření spojené. Pokud farmář s udržitelným zemědělstvím začíná, neměl by hned pěstovat kukuřici anebo slunečnici. Jednodušší je začít třeba obilninou do výdrolu řepky. Komunikujte, obklopte se zkušenějšími pěstiteli, problémy řešte společně. Sny se plní, pokud máte odvahu za nimi jít, zdůraznila Sarah Singla závěrem svého vystoupení.

Stroje a zařízení pro udržitelné zemědělství

Zemědělskou techniku pro regenerativní zemědělství představil Ing. Radim Kužel, obchodně technický zástupce pro zemědělskou techniku společnosti SOUFFLET AGRO. Ta byla prezentována hlavně ukázkami ze zemědělské praxe u nás, na Slovensku a částečně i v Polsku. První věc, kterou je třeba při přechodu na regenerativní zemědělství udělat, je zefektivnit vozový park, hlavně tažnou sílu. Z hlediska snížení hmotnosti strojů a jejich výkonu je možné v souladu s používáním jiného typu nářadí přejít např. z traktorů o výkonu 380 koní (hmotnost 13 tun) na méně výkonné a lehčí (235 koní, 7,3 tun). Důležitá je i spotřeba PHM/ha. Podle francouzských zemědělců je ideální hloubka zpracování půdy taková, při níž spotřeba nepřekročí 5 l/ha. A je jedno, zda se jedná o práce na jaře (aktivace mineralizace, prohřátí) nebo na podzim (srovnání pozemků, redukce tlaku hrabošů, výsev meziplodin a kontrola výdrolů/plevelů). Z vlastní nabídky strojů Sky Agriculture je stěžejní secí stroj Easy Drill vycházející z více než 40 let zkušeností. Je schopný v jednom přejezdu vysévat 4 produkty ve 4 různých dávkách, do 2 hloubek setí ve všech řadách nebo střídat 1 řádek ze 2, 2 řádky ze 3. Můžeme aplikovat hnojivo do stejného řádku jako osivo a vysévat 2 produkty v jednom řádku. Díky systému E-drive (elektrické ovládání rozdělovací hlavy) je možné z kabiny stroje otevírat/zavírat secí botky, vypnout každý druhý řádek, zasít produkty střídavě (řádek řepky, řádek bobu) nebo nastavit různé kombinace řádků. Dále lze tímto systémem ovládat pozice kolejových řádků pro postřikovač a měnit je podle potřeby. Pro přípravu půdy je v nabídce talířový podmítač Methys HDS nebo jako novinka roku 2023 radličkový kultivátor Methys PCS. K podříznutí půdy a plevelů slouží Methys PCS, v nabídce je i FACA válec, vyčesávací lišta nebo řádkovací lišta a sběrací adapter.

Vztahy mezi rostlinami popsal Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. z ČZU Praha

Využití směsí a meziplodin se věnoval Ing. Filip Daněk

Bez meziplodin to nepůjde

Meziplodinám se v rámci konference věnovali také Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z ČZU Praha a Ing. Filip Daněk ze SOUFFLET AGRO.

Princip soužití několika rostlinných druhů označil Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. za důležitou myšlenku, který spolu s nástupem meziplodin získává na významu. K tomuto tématu lze přistoupit buď z hlediska pohledu prostorového anebo časového. Prostorový pohled se dá charakterizovat např. jako podzemní a nadzemní interakce mezi kulturním druhem a pomocnou plodinou v daném okamžiku na straně jedné, a plevely na straně druhé. Časový pohled pak může být hodnocen třeba jako potkávání se rozdílných druhů v rozdílných růstových fázích v jednom okamžiku v interakci s podmínkami prostředí.

Vedoucí poradenské služby SOUFFLET AGRO Ing. Filip Daněk demonstroval význam meziplodin a podpůrných plodin na modelu pěstování řepky ozimé s podpůrnými plodinami. Komerčním výstupem společnosti jsou směsi OSR Protect a KeepSOIL^{OSR PLUS}. OSR Protect je inovativní směs hybridu řepky Soufflet Seeds a podpůrných bobovitých, zcela vymrzajících plodin (pískavice řecké seno, jetel alexandrijský, čočka jedlá), která je namíchaná v jednom pytli pro jedno výsevní ústrojí. V případě KeepSOIL se jedná o směs vhodnou i pro zakládání do širších řádků a dvojřádků, např. s hybridem řepky Drone. Obsahuje vikev jarní, jetel alexandrijský, pohanku, svazenku a pelušku. Doporučený termín setí směsí je v 1. dekádě srpna, resp. 8–10 dnů před agrotechnickou lhůtou. Samozřejmě s ohledem na průběh počasí. Směs by měla farmářům uspořit náklady na přejezdy, hnojiva i aplikaci přípravků.

Kromě uvedených jsou v nabídce také směsi Greening 5, Greening 6, FitSOIL Podzim Plus a FitSOIL Zima Plus. Vysévají se jako meziplodiny po obilninách, následnou plodinou mohou být dle jednotlivých doporučení ozimy, jařiny, kukuřice anebo slunečnice.

V regenerativním zemědělství jsou důležitá také startovací hnojiva. Pro řepku ozimou či pšenici v podzimním období připravil Sufflet-Agro a.s. speciálně sestavený FertiSTART 31 NP. Je ideální volbou pro předseťovou aplikaci, čímž zajistíme vyrovnané vzcházení a optimální růst kořenového systému i nadzemní biomasy. Svým složením (NP 6/25 + 22 % SO₃ + 6 % CaO + 0,2 % B + 0,15 % Mn) uspokojí pěstitele i v těch nejintenzivněji pěstovaných oblastech.

Výzvy do příštích let

Vzrůstající nestabilita přírodních vlivů (eroze, záplavy a sucho) snižuje výrazně výnosy plodin a ohrožuje často pracně nastavené parametry hospodaření. Je tedy načase hledat nové cesty k tomu, aby byly celosvětové výkyvy produkce potravin pro lidskou populaci i krmných plodin pro živočišnou výrobu co možná nejmenší. Regenerativní zemědělství, i tato konference, která má do budoucna v plánu stát se tradicí, takové možnosti nabízejí.

Součastí programu byla také diskuze se zemědělci uplatňujícími zásady regenerativního pěstování