Podzimní přihnojení řepky
30. 11. 2023 Hnojení Zobrazeno 957x
Na růst a výživu rostlin má významný vliv zpracování půdy před setím. Řepka dobře reaguje na hlubší prokypření půdy, kdy se uvolní v důsledku intenzivnější mineralizace více živin včetně dusíku z půdní zásoby, ale zároveň dochází v teplém letním období ke zbytečným ztrátám vody a uhlíku. Při vysokých výnosech obilních předplodin, nízkém obsahu dusíkatých látek v zrnu ozimé pšenice a větším množství srážek v srpnu se dá předpokládat nižší zásoba přijatelného dusíku v půdě pro podzimní růst řepky, a to zejména při redukovaném zpracování půdy (mělké kypření, strip-till, setí do mulče apod.).
Zpracování půdy
Výživa a hnojení řepky v podzimním a jarním období úzce souvisí se zpracováním půdy a uvolňováním živin z půdní zásoby. Při orbě a hlubokém kypření (např. dlátovým pluhem) dochází kromě značných ztrát vody z půdy také k vyšším emisím CO2 v důsledku intenzivnějšího rozkladu organických látek, které je třeba vracet do půdy ve větším množství než při pásovém nebo mělkém zpracování půdy. Na ztráty vody a uhlíku z půdy a uvolňování živin rozkladem organických látek v půdě má vliv také hloubka podmítky po sklizni ozimé pšenice.
Na grafu 1 jsou znázorněny emise CO2 po mělké (do 5–6 cm) a hlubší (do 10–12 cm) podmítce ve srovnání s mulčováním a ponecháním strniště. Čím jsou větší emise CO2, tím je zpravidla vyšší obsah přijatelného dusíku a dalších živin v půdě pro výživu řepky v podzimním období. Po orbě a hlubokém kypření jsou tyto hodnoty vyšší.
V návaznosti na Zelenou dohodu EU a SZP23+ budou v příštích letech ve větší míře používány při zakládání porostů řepky v teplém letním období konzervační půdoochranné technologie s minimálním zpracováním půdy (pásové zpracování, mělké kypření s prohloubením jen v řádcích, setí do mulče apod.).
Graf 1: Emise CO2 z půdy při různém zpracování po ozimé pšenici (Ruzyně 2022)
Hnojení řepky dusíkem v podzimním období
V letošním roce se dá předpokládat vzhledem k menšímu množství zbytkového dusíku v půdě po sklizni obilních předplodin a po větším množství srážek v některých oblastech na začátku a konci srpna menší množství rostlinami využitelného dusíku v horní vrstvě půdy. Větší pozornost bude nutné věnovat pozdě setým řepkám a porostům zakládaným minimalizačními technologiemi, které nebyly hnojeny dusíkem před nebo při setí.
Při hnojení N během podzimního růstu můžeme na rozdíl od hnojení před setím přímo reagovat na skutečný stav porostu a zbytečně nepodporovat růst rostlin, který následně musíme řešit aplikací regulátorů růstu.
Při projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů až fialové zabarvení porostu) je třeba řepku přihnojit co nejdříve dobře rozpustným hnojivem s pohyblivou formou dusíku v půdě (nitrátová nebo močovinová), aby se dusík po srážkách dostal co nejdříve ke kořenům rostlin. Velmi vhodná jsou hnojiva na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. UREAstabil ) a naopak méně vhodná pro většinu půd jsou pomaleji působící hnojiva s amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.
Podzimní přihnojení v dávce 25–40 kg N/ha ve druhé polovině září až během měsíce října po likvidaci výdrolu stabilizuje výnosy semen řepky, a to zejména při stále častějších jarních přísušcích. Kromě dusíku je třeba především při větším nárůstu nadzemní biomasy přihnojit řepku na list bórem a případně také sírou.
Jak vyplývá z grafu 2, teploty i srážky během loňského podzimu byly po přihnojení 20. října velmi příznivé, což podpořilo vysoké využití N z aplikovaných hnojiv rostlinami do jejich odběru 8. prosince. Přitom využití dusíku rostlinami po aplikaci 30 kg N/ha v LAV bylo 64 % a v UREAstabil 70 %, což je vyšší než běžné využití N z hnojiv aplikovaných v jarním období. Přihnojení dusíkem se výrazně projevilo také na stavu porostu (obr. 1).
Graf 2: Povětrnostní podmínky po podzimní aplikaci hnojiv (Ruzyně 2022)
Využití dusíku z podzimního a regeneračního přihnojení řepky
Během zimy spodní listy řepky pomrzly, přičemž více byly poškozeny nepřihnojené rostliny. Na začátku jarní vegetace bylo 7. března k řepce přihnojené na podzim 30 kg N/ha aplikováno 60 kg N/ha a k řepce nepřihnojené 90 kg N/ha (tab. 1). Obdobně jako na podzim, byly jednotlivé formy dusíku značeny izotopem 15N, abychom zjistili skutečné využití N rostlinami do začátku květu, kdy byl tento pokus ukončen.
Z výsledků uvedených v grafu 3 vyplývá, že největší využití dusíku rostlinami do začátku květu bylo zjištěno po aplikaci 30 kg N/ha během podzimního růstu a 60 kg N/ha na začátku jarní vegetace v hnojivu UREAstabil (47 %), následovalo jednorázové hnojení UREAstabil (45 %) v dávce 90 kg N/ha na začátku jara. U hnojiva LAV nebyly zjištěny rozdíly mezi oběma variantami hnojení (43 %), přičemž amonná forma z tohoto hnojiva byla využita jen z 32 % (nitrátová z 54 %). To bylo příčinou i nižšího využití dusíku z hnojiva Alzon-neo N, kde inhibitor nitrifikace způsobil pomalejší přeměnu amonného dusíku po hydrolýze močoviny na nitrátový, který je na rozdíl od amonného dobře pohyblivý v půdě a po srážkách se rychle dostává obdobně jako močovinový N ke kořenům rostlin.
Tab. 1: Varianty hnojení ozimé řepky (dále graf 3)
Var. |
Podzim 20. 10. 2022 |
Jaro 7. 3. 2023 |
|||
hnojivo |
kg N/ha |
hnojivo |
kg N/ha |
||
1 |
LAV |
LAV |
30 |
LAV |
60 |
2 |
Us |
UREAstabil (Us) |
30 |
UREAstabil (Us) |
60 |
3 |
0 + LAV |
- |
- |
LAV |
90 |
4 |
0 + Us |
- |
- |
UREAstabil (Us) |
90 |
5 |
0 + Alz |
- |
- |
Alzon-neo N |
90 |
Graf 3: Využití dusíku rostlinami řepky z různě aplikovaných hnojiv (Ruzyně 2022–23)
Výnosy semen řepky po podzimním a jarním přihnojení dusíkem
Z výsledků znázorněných na grafu 4 vyplývá, že na sušším stanovišti v Praze-Ruzyni (řepařská výrobní oblast; 340 m n. m.; roční úhrn srážek 472 mm, průměrná roční teplota 7,9 °C; hnědozem na spraši) byla zjištěna u všech použitých dusíkatých hnojiv tendence vyšších výnosů semen řepky u variant pokusu s podzimním přihnojením. Rozdíly mezi jednotlivými hnojivy byly malé v souladu s výsledky v grafu 3 s využitím různých forem dusíku rostlinami (tab. 2). Výrazněji se neprojevilo ani zvýšení dávky dusíku o 30 kg N/ha na 190 kg N/ha (var. Us+).
Na grafu 5 jsou znázorněny výnosy semen řepky na stanovišti v Lukavci u Pacova (bramborářská výrobní oblast, 620 m n. m., průměrná roční teplota vzduchu 6,9 °C, roční úhrn srážek 633 mm, kambizem, písčitohlinitá). Na tomto stanovišti byly dosaženy vysoké výnosy semen, přičemž trend vyšších výnosů byl zjištěn po hnojení močovinou s inhibitorem ureázy (UREAstabil, tab. 3). Hnojení sírou se v tomto roce výrazněji neprojevilo, protože sírany jsou v této lokalitě obsaženy ve spodních vodách.
Tab. 2: Varianty hnojení ozimé řepky v Ruzyni (dále graf 4)
Var. |
Podzim 20. 10. 2022 |
Jaro 7. 3. 2023 |
Jaro 4. 4. 2023 |
||||
hnojivo |
kg N/ha |
hnojivo |
kg N/ha |
hnojivo |
kg N/ha |
||
0 |
|
- |
- |
- |
- |
- |
- |
1 |
LAV |
LAV |
30 |
LAV |
60 |
LAV |
70 |
2 |
Us |
UREAstabil (Us) |
30 |
Us |
60 |
LAV |
70 |
3 |
Us+ |
Us (vyšší dávka) |
30 |
Us |
90 |
LAV |
70 |
4 |
Alz |
Alzon-neo N |
30 |
Alzon-neo N |
60 |
LAV |
70 |
5 |
0 + LAV |
- |
- |
LAV |
90 |
LAV |
70 |
6 |
0 + Us |
- |
- |
Us |
90 |
LAV |
70 |
7 |
0 + Alz |
- |
- |
Alzon-neo N |
90 |
LAV |
70 |
Tab. 3: Varianty hnojení ozimé řepky v Lukavci (dále graf 5)
Var. |
Podzim 21. 10. 2022 |
Jaro: 22. 3. 2023 |
Jaro 17. 4. 2023 |
Jaro 27. 4. 2023 |
||||
|
hnojivo |
kg N/ha |
hnojivo |
kg N/ha |
hnojivo |
kg N/ha |
hnojivo |
kg N/ha |
1 |
- |
- |
LAV |
80 |
LAV |
50 |
LAV |
30 |
2 |
- |
- |
LAV |
80 |
DAMst postřik |
50 |
DAM postřik |
30 |
3 |
- |
- |
LAV |
80 |
AmisaNst postřik |
50 |
AmisaN postřik |
30 |
4 |
- |
- |
LAV |
80 |
LAV |
80 |
|
|
5 |
- |
- |
UREAstabil |
80 |
UREAstabil |
80 |
|
|
6 |
UREAstabil |
30 |
UREAstabil |
70 |
UREAstabil |
60 |
|
|
7 |
UREAstabil |
30 |
UREAstabil |
70 |
DASA |
60 |
|
|
8 |
UREAstabil |
30 |
UREAstabil + kieserit |
70 |
UREAstabil |
60 |
|
|
Graf 4: Výnos semen ozimé řepky při různém hnojení dusíkem - Ruzyně, 2023
Graf 5: Výnos semen ozimé řepky při různém hnojení dusíkem - Lukavec, 2023
Souhrn
Dosažené výnosy semen ozimé řepky na obou stanovištích potvrzují opodstatněnost přihnojení řepky během podzimního růstu (30 kg N/ha), což přispívá ke stabilitě výnosů v jednotlivých letech, a to zejména při nevhodných podmínkách pro časnou jarní aplikaci nebo nižším využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami v důsledku jarních přísušků.
Publikace byla vytvořena za finanční podpory projektů MZe ČR RO0423 a QK21020155.
Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Gabriela Mühlbachová Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni
Graf 3: Využití dusíku rostlinami řepky z různě aplikovaných hnojiv (Ruzyně 2022–23)
Další články v kategorii Hnojení